7 CO 567/2022

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rudolfové a soudců Mgr. Tomáše Lisa a JUDr. Marie Korbelové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa o zaplacení částky 28 182 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 10.3.2022, č.j. 25 C 172/2021-161,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení 4 827,90 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, sídlem [adresa].

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 28 182 Kč s úrokem z prodlení od [datum] s tím, že tato částka představuje dlužnou úhradu za služby poskytnuté v souvislosti s užíváním bytu žalované v domě [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] na adrese [ulice a číslo] za rok 2017 (rozhodné období). Okresní soud v Českých Budějovicích (dále jen soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 10.3.2022, č.j. 25 C 172/2021-161 (dále jen napadený rozsudek) uložil žalované povinnost k zaplacení požadované částky s úrokem z prodlení (výrok I.) a v návaznosti na to povinnost k zaplacení náhrady nákladů řízení v částce 22 811,20 Kč (výrok II.). V odůvodnění rozsudku se uvádí, že žalobce je spolkem vlastníků bytového domu na adrese [ulice a číslo] navazující na činnost občanského sdružení [ulice] ulice, které bylo založeno v souvislosti s privatizací uvedeného bytového domu. Žalobce dle svých stanov zajišťuje buď přímo, nebo na základě smluv uzavřených s dodavateli, plnění spojená s užíváním bytů a společných částí domu (dále jen služby), jako dodávky tepla a teplé užitkové vody, elektřiny, dodávky vody a odvod odpadní vody, úklid společných prostor, zařízení pro příjem televizního a rozhlasového systému a úklid společných prostor. V rámci této činnosti uzavřel smlouvy o dodávkách služeb, zajišťuje též vybírání úhrad za služby zajišťované a dodávané spolkem, členům nebo spoluvlastníkům domu nebo za náklady vynaložené spolkem za údržbu, opravy nebo provoz domu. Zajišťují rozúčtování cen dodaných služeb na jednotlivé členy spolku nebo spoluvlastníky domu a vyúčtování přijatých záloh na jednotlivé členy spolku a spoluvlastníky domu, vedení potřebných evidencí spojených se zajišťováním služeb a jejich úhradami včetně vyúčtování. Žalobce zajišťuje rovněž včasné vymáhání plnění povinností uložených členům spolku nebo vzniklých členům nebo spoluvlastníkům domů vůči spolku, např. z titulu spolkem zajištěných nebo dodaných služeb nebo spolkem vynaložených nákladů na údržbu, opravy nebo provoz domu. To vše podle stanov, které byly schváleny valnou hromadou spolku dne [datum]. Bylo zjištěno, že členské schůze konané dne [datum] se zúčastnilo 20 z celkového počtu 28 členů sdružení. Bylo zjištěno, že žalovaná se nestala členkou spolku. V rozhodném období byla spoluvlastnicí domu [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] v rozsahu [číslo]. V roce 2017 v bytovém domě užívala byt, na úhradu služeb s užíváním bytu v uvedeném období nezaplatila žádnou finanční částku. Soud prvního stupně vyšel z toho, že žalobce má postavení správce uvedené společné věci v pozici nepřímého zástupce spoluvlastníků a je vůči jednotlivým spoluvlastníkům aktivně legitimován k vymáhání toho, co jsou povinni za poskytnutá plnění, tj. služby, dodávky vody, energií apod. zaplatit. Odkázal přitom na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum], č.j. 7 Co 1121/2019, jímž soud rozhodoval v obdobné věci. Námitku promlčení uplatněnou ze strany žalované posoudil soud prvního stupně jako nedůvodnou. Poukázal na to, že vyúčtování služeb za rok 2017 žalobce obdržel [datum] a k tomuto okamžiku se dozvěděl o bezdůvodném obohacení na straně žalované a jeho výši. Žaloba v projednávané věci byla podána u soudu [datum], tedy včas. Soud prvního stupně nepřihlédl k námitce žalované týkající se započtení jejích finančních nároků proti žalované částce, a to z důvodu absence specifikace nároku k započtení. Soud prvního stupně vyšel z toho, že žalobce pro rozhodné období (rok 2017) zajistil pro provoz bytového domu na základě uzavřených smluv služby a plnění související s užíváním bytů. Jednalo se o dodávku vody a odvádění odpadních vod, dodávku elektřiny pro osvětlení společných prostor domu, dodávku tepla a teplé užitkové vody i servisní služby pro provoz výtahu, jakož i úklidové a další služby pro společné prostory bytového domu. Dílčí úkony spojené se správou domu byly zajištěny mandátní smlouvou uzavřenou se [název práv. osoby] Žalobce za tyto služby také zaplatil. Dluh žalované, resp. majetkový prospěch, které získala čerpáním uvedených služeb, vyplývá podle soudu prvního stupně z řádného vyúčtování služeb za rok 2017, které bylo žalované doručeno [datum]. Jedná se o vyúčtování provedené [název práv. osoby] za použití vyhlášky č. 269/2015 Sb. Prodlení žalované dovozuje soud prvního stupně ze skutečnosti, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky nejpozději do [datum]. Proto je ode dne následujícího, tj. [datum] žalovaná v prodlení.

2. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání z důvodu nesprávných a neúplných skutkových závěrů (§ 205 odst. 2 písm. d) a e) o.s.ř.) a nesprávného právního posouzení věci (§ 205 odst. 2 písm. e) o.s.ř.). Žalovaná zpochybňuje oprávnění žalobce požadovat zaplacení žalované částky, současně namítá, že nelze mít za prokázané, že tuto částku žalobci dluží. Poukazuje na to, že žalobcem nemůže být správcem bytového domu na základě rozhodnutí členů spolku ze dne [číslo] 2017, a to bez vědomí ostatních spoluvlastníků. Poukazuje na to, že dosud nebyly vyúčtovány finanční prostředky, které v minulosti zaplatila, ačkoliv u ostatních spoluvlastníků se tak v souvislosti se vznikem společenství vlastníků jednotek stalo. Má za to, že pokud k vyúčtování nedošlo, není možné tvrdit, že dluží požadovanou částku. Soudu prvního stupně vytýká, že se s touto otázkou nevypořádal. Žalovaná zpochybňuje správnost vyúčtování služeb poskytnutých v souvislosti s užíváním bytu v roce 2017 a poukazuje na to, že toto vyúčtování ze dne [datum] nesouhlasí s vyúčtováním za tentýž rok z [datum], které Správa domu opravila. Vyúčtování nezohledňuje správnou celkovou započitatelnou plochu domu. Žalovaná zpochybňuje i další položky, z nichž vyúčtovaní vychází a to ve vztahu k platbě za výtah, odběr vody (nesouhlasí naměřené hodnoty v bytech a„ na patě domu“) i za teplo. V doplnění odvolání poukazuje na nedostatky odůvodnění napadeného rozsudku a rozpornost jeho závěrů v odstavcích 17, 19, 22, 25, 26, 29, 31 a 33.

3. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o.s.ř.) po zjištění, že přípustné odvolání (§ 202 o.s.ř. a contrario) bylo podáno v zákonem stanovené lhůtě (§ 204 odst. 1 o.s.ř.) a osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o.s.ř.) přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

4. Odvolací soud vychází ze skutkových závěrů soudu prvního stupně, na které zcela odkazuje. Podstatné je zjištění, že v roce 2017 (rozhodné období) byla žalovaná spoluvlastnicí bytového domu na adrese [adresa], který byl ve spoluvlastnictví uživatelů jednotlivých bytů. Za účelem správy bytového domu bylo v souvislosti s jeho privatizací založeno Občanské sdružení [ulice] ulice, které bylo transformováno s účinností od [datum] na spolek, tj. žalobce. V rozsudku ze dne 12.2.2021, č. j. 7 Co 1121/2019-313 dospěl odvolací soud (v návaznosti na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22.10.2020 sp. zn. 22 Cdo 994/2020) v obdobné věci k závěru, že žalobce vykonával správu předmětného bytového domu a že s jeho ustanovením do funkce správce společné věci souhlasila většina spoluvlastníků. Žalobce vykonával činnosti odpovídající běžné správě společné věci, o níž rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. K takovému rozhodnutí většiny spoluvlastníků (členů spolku) došlo. O existenci takového rozhodnutí svědčí zejména dlouhodobí faktický stav trvající od doby privatizace bytového domu, který nepochybně trval i v roce 2017 a jehož si i žalovaná musela být vědoma. Na tomto faktickém stavu nic nezměnilo rozhodnutí většiny spoluvlastníků členů spolku ze dne [datum]. I v tomto roce žalobce zajistil na základě uzavřených smluv energie a služby potřebné pro řádné fungování bytového domu a za tyto služby také zaplatil. Takto nabytá plnění převedl (§ 2435 o.z.) na spoluvlastníky, kteří užívali jednotlivé byty. Tento fakt svědčí o nepřímém zastoupení spoluvlastníků žalobcem. Faktická činnost žalobce ve vztahu k fungování bytového domu svědčí pro závěr, že žalobce vykonával správu společné věci v postavení nepřímého zástupce, který je oprávněn (aktivně legitimován) ve vztahu k jednotlivým spoluvlastníkům vymáhat to, co jsou povinni za poskytnutá plnění (služby, dodávka vody, energií apod.) zaplatit. Odvolací soud nemá důvod na tomto závěru v projednávané věci cokoliv měnit.

5. Žalobce uplatňuje nárok na vydání majetkového prospěchu odpovídajícího částce 28 182 Kč, který žalovaná získala (§ 2991 o.z.) na jeho úkor čerpáním energií a služeb spojených s užíváním bytu v roce 2017. Není pochyb o tom, že žalobce energie a služby spojené s užíváním bytu žalované v rozhodném období poskytl, aniž by žalovaná za toto plnění cokoliv zaplatila, žádnou finanční částkou v tomto období nepřispěla ani do fondu oprav. Výši žalované částky žalobce opírá o vyúčtování služeb za rok 2017 vyhotoveného [název práv. osoby] (na základě mandátní smlouvy uzavřené se žalobcem) a za rok 2017, které bylo žalované doručeno [datum]. Z tohoto vyúčtování výše nároku, který je předmětem řízení v projednávané věci vyplývá, i když toto vyúčtování obsahuje i výši záloh, které měla žalovaná platit. Za situace, kdy žalovaná na zálohách žádnou částku nezaplatila, je výše dluhu stavující součet dlužných částek za jednotlivé položky zřejmá. Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že toto vyúčtování má náležitosti řádného vyúčtování, tj. obsahuje výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb, tedy druh služby náklady poskytovatele, velikost prostoru, kam byla služba dodána, počet osob, které službu odebíraly apod. S námitkami žalované, která napadala správnost tohoto vyúčtování (tak jako v podaném odvolání) se soud prvního stupně zabýval a vypřádal v odůvodnění napadeného rozsudku. Na jeho závěry odvolací soud plně odkazuje. Pokud jde o položku týkající se energie pro přípravu teplé vody, kdy žalovaná v podaném odvolacím řízení poukazuje na způsob rozdělení základní a spotřební složky v poměru 50:50, nelze přehlédnout, že tato konkrétní námitka nebyla uplatněna v řízení před soudem prvního stupně. V odvolacím řízení se tak jedná o nové tvrzení, které je nepřípustné. Z vyjádření žalobce současně vyplývá, že tato námitka nemá faktický dopad na správnost vyúčtování, které je v souladu s rozúčtovací sestavou, jež počítá s rozdělením nákladů na základní a spotřební složku v poměru 50:50, což vyhláška č. 269/2015 Sb. umožňuje, neboť jde pouze o metodický pokyn. Odvolací soud odkazuje na závěry soudu prvního stupně týkající se námitek žalované ohledně podlahové plochy bytu i ve vztahu k vyúčtování vodného a stočného.

6. V projednávané věci není úkolem soudu vést vyúčtovací spor o platbách žalované souvisejících s užíváním bytu od roku 1987 (popř. za dobu předcházející tomuto datu) a zabývat se otázkou vypořádání finančních prostředků při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k bytovému domu v roce 2018. Námitky, které žalovaná v tomto směru uvádí, za situace, kdy žalovaná žádný konkrétní finanční nárok vůči žalobci nespecifikovala, se v projednávané věci neuplatní, stejně jako argumentace žalované postupem žalobce v jiném řízení, které bylo vedeno proti uživatelce bytu paní [příjmení]. K této otázce postačí vysvětlení soudu prvního stupně, které je obsahem odůvodnění napadeného rozsudku, z něhož vyplývá, že žalobce ve vztahu k paní [příjmení] neopravil vyúčtování služeb, ale pouze provedl nový přepočet při zohlednění námitek jmenované, a to v rámci pokusu o smírné vyřešení (tj. narovnání) sporu, k němuž nakonec nedošlo. Odvolací soud nesdílí námitky žalované, které se vztahují k odůvodnění napadeného rozsudku a jsou uvedeny v podání žalované ze dne [datum]. Nelze souhlasit s námitkou, že soud prvního stupně nesprávně posoudil obsah mandátní smlouvy tak, že [název práv. osoby] nevykonává veškerou správu předmětného domu v plném rozsahu. Soud prvního stupně v odůvodnění napadeného rozsudku vysvětlil, že nelze mít pochybnosti o tom, že [název práv. osoby] nevykonávala veškeré úkony běžné správy, neboť žalobce, nadále sjednával smlouvy k zajištění dodávek služeb spojených s užíváním bytů s jejich dodavateli, prováděl úhrady těchto služeb a energií, vybíral předem určené finanční prostředky od spoluvlastníků na tyto náklady. V řízení byla nesporná skutečnost, že žalovaná v rozhodném období žádné zálohy na služby ani příspěvky do fondu oprav nezaplatila a na tomto nemůže nic změnit námitka žalované týkající se vyúčtování finančních prostředků spoluvlastníkům při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ani tvrzení, že na účtu žalobce zůstalo 500 000 Kč. Pokud soud prvního stupně uvádí, že vyúčtováním záloh může být jakýkoliv matematický výpočet zohledňující náklady poskytovatele služeb, druh služby, velikosti prostoru kam byla služba dodána, počet osob, které službu odebíraly apod., neodporuje tento závěr skutečnosti, že v posuzovaném případě bylo vyúčtování provedeno za použití zák. č. 67/2013 Sb. a vyhl. č. 269/2015 Sb. Námitka týkající počtu televizních zásuvek v domě je účelová, neboť nemůže mít podstatný význam na platební povinnost žalované za situace, kdy východiskem při vyúčtování byla (u všech bytů) jedna zásuvka v každém bytě a žalovaná netvrdí, že byt, který užívala, tomuto hledisku v rozhodném období neodpovídal. Pokud jde o počet osob žijících v bytovém domě, v průběhu řízení jasně zaznělo, že východiskem je počet nahlášených osob, nikoli faktický stav. Vztah mezi společností [právnická osoba] a firmami [jméno] [příjmení] nemá pro posouzení uplatněného nároku zásadní význam. Odkaz soudu prvního stupně na vyhlášku č. 269/ 2017 (namísto vyhl. č. 269/2015) je zjevnou písařskou chybou. Z uvedeného vyplývá, že odvolací soud nemá důvod na závěrech soudu prvního stupně cokoliv měnit. Proto napadený rozsudek potvrdil podle § 219 o.s.ř. jako věcně správný.

7. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení 4 827,90 Kč. Tato částka sestává z odměny advokáta žalobce za 1,5 úkonu právní služby (účast u odvolacího jednání, účast při vyhlášení rozhodnutí) po 2 260 Kč za 1 úkon, tj. 3 390 Kč, z náhrady hotových výdajů advokáta v paušální výši po 300 Kč za 1 úkon, tj. 600 Kč a z 21 % DPH z částky 3 990 Kč.