7 Co 7/2023
č. j. 7 Co 7/2023-511
V PLATNOSTI- OS J. Hradec 5 C 48/2022-104
- KS Č. Budějovice 7 Co 7/2023-511
Citované zákony (11)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 10 § 142 § 204 § 212 § 220 § 224 § 237
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11
- o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, 418/2011 Sb. — § 11
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2144 § 2147
Plný text
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Martiny Flanderové, Ph.D., a soudců JUDr. Marie Rudolfové a Mgr. Tomáše Lisa v právní věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta o nahrazení projevu vůle, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 17. 8. 2022, č. j. 5 C 48/2022-104,
I. Rozsudek soudu prvního stupně se mění takto:Soud nahrazuje projev vůle žalované uzavřít se žalobcem kupní smlouvu tohoto znění:, Jméno žalované A, , rodné číslo: , RČ, , bytem , Adresa žalované A, 6, jako prodávající a , Jméno žalobce, , rodné číslo: , RČ, , bytem , Adresa žalobce, , jako kupující, uzavřeli tuto kupní smlouvu:Prodávající jako podílový spoluvlastník ideální 1/6 nemovitostí, zapsaných v katastru nemovitostí, vedeném , katastrální úřad, , adresa, na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, , tj. pozemku parc. č. st. , číslo, , jehož součástí je stavba , adresa, , rod. dům, pozemku parc. č. st. , číslo, , jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., zem. stav, pozemku parc. č. st. , číslo, , jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., zem. stav., pozemku parc. č. , číslo, (zahrada), pozemku parc. č. , číslo, (ostatní plocha) a pozemku parc. č. , číslo, (ostatní plocha), tento svůj spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/6 na shora uvedených nemovitostech prodává do výlučného vlastnictví kupujícího a kupující tento spoluvlastnický podíl prodávajícího o velikosti ideální 1/6 na shora uvedených nemovitostech do svého výlučného vlastnictví kupuje za kupní cenu ve výši 150 000 Kč, jež bude uhrazena k rukám prodávajícího do 3 dnů od právní moci rozsudku o nahrazení projevu vůle.
II. Žalovaná je povinna uhradit žalobci náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 216 158,45 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právního zástupce , Jméno advokátky, , advokátky se sídlem v , adresa advokáta, .
1. Žalobce se žalobou ze dne 31. 3. 2022 domáhal nahrazení projevu vůle směřujícího k převodu podílu jedné ideální šestiny nemovitostí zapsaných u , katastrální úřad, , adresa, na LV č. , číslo, pro obec , adresa, , k. ú. , adresa, , a to pozemku parc. č. st. , číslo, jehož součástí je stavba , adresa, , rod. dům, pozemku parc. č. st. , číslo, , jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., zem. stav, pozemku parc. č. st. 5, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., zem. stav., pozemku parc. č. , číslo, (zahrada), pozemku parc. č. , číslo, (ostatní plocha) a pozemku parc. č. , číslo, (ostatní plocha), původně ve vlastnictví právních předchůdců žalované , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , nyní ve vlastnictví žalované, na žalobce za kupní cenu 150 000 Kč. Vlastnické právo k předmětné ideálně šestině bylo převedeno na právní předchůdce žalované kupní smlouvou ze dne 9. 1. 2019, a to prodávajícím , jméno FO, za kupní cenu 150 000 Kč. Žalobci byla dne 23. 1. 2019 doručena listina ze dne 9. 1. 2019 označená jako nabídka k využití či vzdání se zákonného předkupního práva, která nesplňovala podmínky nabídky k realizaci předkupního práva žalobce jako spoluvlastníka, nebylo z ní možné dovodit, že skutečně došlo k uzavření kupní smlouvy, ani kdo je osobou koupěchtivou. Předkupní právo žalobce tak bylo porušeno a v rámci předžalobní výzvy vyzval žalobce nabyvatele v souladu s § 2144 odst. 1 o. z. k převodu ideální 1/6 předmětných nemovitostí do jeho výlučného vlastnictví za shodných podmínek, jak sami vlastnické právo nabyli za kupní cenu 150 000 Kč.
2. Právní předchůdci žalované navrhli zamítnutí žaloby. Učiněnou nabídku z 9. 1. 2019 doručenou žalobci 23. 1. 2019 považovali za bezvadnou a po uplynutí tříměsíční lhůty dne 29. 4. 2019 podali návrh na vklad vlastnického práva z kupní smlouvy ze dne 9. 1. 2019 do katastru nemovitostí. Žalobu považovali za zneužití práva, neboť byla podána v době, kdy bylo nepravomocně rozhodnuto Obvodním soudem pro Prahu 1 v řízení pod sp. zn. 24 C 33/2019 o přikázání ideální 1/6 předmětných nemovitostí z vlastnictví žalobce do výlučného vlastnictví žalovaných oproti povinnosti k finanční náhradě jejich ceny 204 166,70 Kč. V tomto řízení žalobce žádal z důvodu nedostatku finančních prostředků o osvobození od soudních poplatků, o nemovitosti neprojevuje zájem, nepodílí se na jejich údržbě. Právní předchůdci žalované zakoupili sousední nemovitosti zapsané na LV č. , číslo, , parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, , vykoupili vlastnický podíl k předmětným nemovitostem od , jméno FO, a namítali uplynutí tříleté obecné promlčecí doby.
3. Okresní soud v Jindřichově Hradci (dále jen soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 17. 8. 2022, č. j. 5 C 48/2022-104 (dále jen napadené rozhodnutí), žalobu na nahrazení projevu vůle uzavřením kupní smlouvy ohledně spoluvlastnického podílu ideální 1/6 předmětných nemovitostí zamítl (výrok I.) a uložil žalobci zaplatit právním předchůdcům žalované náklady řízení ve výši 70 358 Kč (výrok II.). Soud prvního stupně v odůvodnění napadeného rozhodnutí dospěl k závěru, že právní předchůdci žalované nabyli vlastnické právo k podílu ideální 1/6 předmětných nemovitostí od , jméno FO, , který je nabídl v souladu s § 2147 odst. 1 o. z. žalobci, jemuž tehdy svědčilo zákonné předkupní právo. Nabídka doručená žalobci 23. 1. 2019 byla učiněna za situace, kdy k uzavření kupní smlouvy již došlo a žalobci byly sděleny relevantní informace pro koupi, byť neobsahovala jméno koupěchtivého. O tom, kdo byl koupěchtivý se žalobce dozvěděl nejpozději okamžikem zápisu vlastnického práva právních předchůdců žalované do veřejného seznamu. Předkupní právo tak zaniklo nejpozději ve lhůtě 3 měsíců od zápisu do katastru nemovitostí, neboť žalobce nezaplatil kupní cenu ve lhůtě předpokládané § 2148 o. z u nemovité věci do 3 měsíců od okamžiku, kdy se nabídka stala perfektní. Pro případ, že by právo retraktu nezaniklo, soud prvního stupně považoval za naplněné podmínky zjevného zneužití práva podle § 8 o. z., neboť žalobce uplatnil právo retraktu na sklonku tříleté promlčecí lhůty (vklad vlastnického práva právních předchůdců žalované byl učiněn ke dni 21. 5. 2019, žaloba byla podána 31. 3. 2022), vyzval právní předchůdce žalované k převodu podílu až v reakci na výsledek sporu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, kdy Obvodní soud pro Prahu 1 ve věci sp. zn. 24 C 33/2019 přikázal spoluvlastnický podíl žalobce do výlučného vlastnictví právních předchůdců žalované. Jako okolnost odporující dobrým mravům posoudil i tvrzení žalobce o nemajetnosti, což je v rozporu s tvrzenou připraveností zaplatit kupní cenu při realizaci práva rektraktu.
4. K odvolání žalobce Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen odvolací soud) rozsudkem ze dne 3. 3. 2023, č. j. 7 Co 7/2023-251, napadené rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.). Odvolací soud se v tomto rozsudku ztotožnil se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně s tím, že nabídka předkupního práva z 9. 1. 2019 nebyla perfektní, neboť neobsahovala označení koupěchtivého. Lhůta k uplatnění předkupního práva neuplynula 3 měsíce od doručení nabídky žalobci. Jelikož se jednalo o právo zapsané ve veřejném seznamu, stala se nabídka perfektní okamžikem zápisu vkladu vlastnického práva právních předchůdců žalované jako koupěchtivých do katastru nemovitostí, tedy dnem 21. 5. 2019. V ten den se mohl žalobce o uzavření kupní smlouvy dozvědět, pročež začala běžet i tříměsíční lhůta pro zaplacení kupní ceny. Jelikož žalobce v souladu s § 2148 o. z. do tří měsíců od tohoto data kupní cenu nezaplatil podle učiněné nabídky a kupní smlouvy jeho předkupní právo podle § 2148 odst. 1 o. z. zaniklo dne 21. 8. 2019. Pro nadbytečnost se již odvolací soud nezabýval uplatněním předkupního práva žalobce z pohledu § 8 o. z.
5. Nejvyšší soud ČR rozsudkem ze dne 29. 11. 2023, č. j. 22 Cdo 2399/2023-323, zrušil k dovolání žalobce rozsudek odvolacího soudu ze dne 3. 3. 2023, č. j. 7 Co 7/2023-251, a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší soud, jehož právním názorem je odvolací soud vázán, v odůvodnění zrušujícího rozsudku posoudil otázku vymezenou žalobcem, zda nabídka na využití předkupního práva, v níž chybělo označení koupěchtivého, se stane úplnou, může-li se předkupník o této osobě dozvědět z veřejného seznamu. Se závěry odvolacího soudu učiněnými v tomto směru se neztotožnil. Důsledkem všeobecného přístupu k údajům zapsaným ve veřejném seznamu je to, že každý má objektivní možnost se s nimi seznámit. Vychází se z principu, že kdo právně jedná ohledně věci zapsané ve veřejném seznamu, může a má si ve veřejném seznamu ověřit aktuální zapsaný stav, pokud jde o práva k věci ve smyslu § 980 odst. 1 o. z. Neučiní-li tak, nebo pokud ignoruje zapsané údaje, nesvědčí mu domněnka dobré víry podle § 7 a § 984 o. z. O takový případ však v posuzované věci nešlo, žalobce nejednal aktivním jednáním ve vztahu k věci zapsané ve veřejném seznamu, ale očekával splnění zákonné povinnosti povinným z předkupního práva. Úprava § 980 odst. 1 věty první o. z. podle Nejvyššího soudu zcela nepochybně nemá nahrazovat porušení právních povinností formulovaných občanským zákoníkem, a to způsobem, který by důsledky porušení přenášel na stranu, která se žádného porušení povinností nedopustila. Rozsudek odvolacího soudu proto dovolací soud podle § 243e odst. 1 o. s. ř. zrušil pro nesprávné právní posouzení otázky nabídky na uplatnění předkupního práva ve smyslu § 241a odst. 1 o. s. ř., a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
6. Usnesením ze dne 19. 9. 2024, č. j. 7 Co 7/2023-458, odvolací soud mimo jiné ve výroku II. rozhodl o pokračování v řízení se žalovanou , Jméno žalované A, namísto žalované , tituly před jménem, , jméno FO, , zemřelé dne 16. 4. 2024. Usnesením odvolacího soudu ze dne 15. 1. 2025, č. j. 7 Co 7/2023-491, bylo rozhodnuto o tom, že namísto žalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, vstupuje do řízení žalovaná , Jméno žalované A, , čímž odvolací soud vyhověl návrhu žalobce na vstup žalované do řízení podle § 107a o. s. ř., když původní žalovaní , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, uzavřeli se žalovanou dne 23. 10. 2024 smlouvu o převodu vlastnického podílu k předmětným nemovitostem na žalovanou , tituly před jménem, , jméno FO, jako svoji dceru. Bylo prokázáno, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde. Stalo se tak darovací smlouvou z 23. 10. 2024.
7. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že přípustné odvolání bylo podáno v zákonem stanovené lhůtě podle § 204 odst. 1 o. s. ř. a osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu podle § 212 a 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.
8. Podle § 1124 odst. 1 o. z. ve znění účinném k 30. 6. 2020 převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílu.
9. Podle § 2143 o. z. povinnost prodávajícího nabídnout věc předkupníkovi ke koupit dospěje uzavřením smlouvy s koupěchtivým.
10. Podle § 2144 odst. 1 o. z. ve znění účinném k 30. 6. 2020 je-li předkupní právo zřízeno jako právo věcné, opravňuje předkupníka domáhat se vůči nástupci druhé strany, jenž věc nabyl koupí nebo způsobem postaveným ujednáním o předkupním právu koupi na roveň, aby mu věc za příslušnou úplatu převedl.
11. Podle § 2147 odst. 1 o. z. nabídku učiní prodávající předkupníkovi ohlášením všech podmínek. Při nabídce se vyžaduje oznámení o obsahu smlouvy uzavřené s koupěchtivým. Nabídka ke koupi nemovité věci vyžaduje písemnou formu. Podle odstavce 2 přijme-li předkupník nabídku, uskuteční se koupě mezi prodávajícím a předkupníkem za týchž podmínek, jaké prodávající dohodl s koupěchtivým.
12. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany13. Odvolací soud vycházel ze skutkových závěrů soudu prvního stupně, že mezi , jméno FO, a právními předchůdci žalované byla dne 9. 1. 2019 uzavřena kupní smlouva k předmětným nemovitostem a účinky vkladu vlastnického práva nastaly ke dni 29. 4. 2019. Odvolací soud došel ke skutkovému závěru, že nabídka na uplatnění předkupního práva z 9. 1. 2019 vůči žalobci nebyla perfektní, když z ní zcela určitě nevyplývalo, že kupní smlouva již byla uzavřena a s kým. Tento nedostatek nabídky nemohl být zhojen ani vkladem vlastnického práva právních předchůdců žalované do katastru nemovitostí jako veřejného seznamu ve smyslu § 980 o.z., neboť žalobce nejednal aktivním jednáním ve vztahu k věci zapsané ve veřejném seznamu, ale očekával splnění zákonné povinnosti povinným z předkupního práva (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 11. 2023, č. j. 22 Cdo 2399/2023-323, citovaný zde v odst. 4). Učiněná nabídka tak neobsahovala ohlášení všech podmínek ve smyslu § 2147 o. z. a žalobci tak vzniklo právo retraktu ve smyslu § 2144 o. z. Právní předchůdci žalované, manželé , jméno FO, , byli právními nástupci spoluvlastníka (prodávajícího , právnická osoba, ), který porušil předkupní právo žalobce. Pokud v průběhu řízení převedli své vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu na žalovanou, svoji dceru, tedy osobu blízkou, přešel na žalovanou závazek z porušení předkupního práva (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2020, sp. zn. 33 Cdo 1480/2020-II, C 20203).
14. Napadené rozhodnutí soudu prvního stupně bylo přezkoumáno odvolacím soudem i v části, kdy soud prvního stupně posoudil okolnosti uplatnění předkupního práva žalobcem jako porušení dobrých mravů ve smyslu ustanovení § 8 o. z. Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 17.1.2017, sp. zn. 22 Cdo 5064/2015 či rozhodnutí ze dne 21.4.2022, sp. zn. 22 Cdo 3001/2017, na které odkazoval soud prvního stupně, vyvozuje, že z uplatnění zákonného předkupního práva s časovým odstupem, na sklonku promlčecí doby, nelze dovozovat rozpor výkonu práva s dobrými mravy. Výkon předkupního práva může být shledán jako rozporný s dobrými mravy, pokud je učiněn jako reakce na spory, čímž se snaží obejít zákon při řešení neshod spoluvlastníků při správě společného majetku. Z provedeného dokazování o průběhu souvisejícího řízení u Obvodního soudu pro Prahu 1 bylo zjištěno, že právní předchůdci žalované vystupovali jako žalobci a na straně žalované stál žalobce, , Jméno žalobce, , dále to, že Obvodní soud pro Prahu 1 ve věci sp. zn. 24 C 33/2019-290 rozsudkem ze dne 27.7.2021 přikázal spoluvlastnický podíl žalobce do výlučného vlastnictví právních předchůdců žalované, tento rozsudek byl následně zrušen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 23. 11. 2022, č. j. 13 Co 3/2022-611, a věc dosud nebyla pravomocně skončena. Nejedná se o soudní spor ohledně správy společného majetku, ale o vypořádání spoluvlastnictví, kde je žalobce v postavení žalovaného. Projevovaný zájem žalobce získat větší spoluvlastnický podíl uplatněním práva retraktu může svědčit o snaze zlepšit jeho postavení ve sporu o vypořádání podílového spoluvlastnictví, o snaze odvrátit při zrušení podílového spoluvlastnictví přikázání jeho podílu do vlastnictví většinového spoluvlastníka, a to v řízení, které nevyvolal. V takovém postupu žalobce nelze spatřovat porušení dobrých mravů, či obcházení zákona, nejedná se o zneužití práva, a nejde proto o srovnatelnou situaci, ze které vycházel Nejvyšší soud v citovaných rozhodnutích.
15. Rozpory v chování žalobce, kdy žádá z důvodu nemajetnosti osvobození od soudních poplatků a zároveň tvrdí, že je připraven zaplatit kupní cenu z uplatněného práva retraktu, nejsou rovněž zneužitím práva. Osvobození od placení soudních poplatků záleží na posouzení a rozhodnutí soudu, žalobci v tomto řízení přiznáno nebylo. V průběhu odvolacího řízení bylo prokázáno, že probíhá exekuce na náhradu nákladů řízení proti žalobci pro částku 139 863,50 Kč, a právní zástupkyně žalobce potvrdila, že proti žalobci probíhají 2 exekuční řízení, kdy v jednom případě je navrhováno zastavení exekuce a ve druhém se žalobce brání s odkazem na neexistenci pravomocného titulu pro vymáhání pohledávky. Jako důkaz své solventnosti doložil žalobce notářský zápis ze dne 3. 3. 2025 o předložení částky 150 000 Kč notářce , tituly před jménem, , jméno FO, obsahující čísla bankovek, které byly žalobci po sepisu vráceny. Odvolací soud zdůrazňuje, že solventnost předkupníka není zákonným požadavkem pro vyhovění návrhu a není proto ani zákonem definována. Solventnost může být obecně prokazována různými způsoby. Pokud žalobce nepřistoupil k původně navrhované smlouvě o advokátní úschově kupní ceny ve prospěch žalované z důvodu obavy o postižení této částky exekucí, není možné učinit závěr, že je nemajetný, respektive že není schopen zaplatit kupní cenu. Disponuje nejméně spoluvlastnickým podílem k předmětným nemovitostem a byl schopen složit v hotovosti částku, která odpovídá kupní ceně zaplacené koupěchtivým. Není důležité, zda k úhradě kupní ceny použije vlastní prostředky nebo cizí a odvolacímu soudu nepřísluší v tomto řízení ani hodnotit či předjímat případné zkrácení jiného věřitele. Probíhající exekuční řízení proti žalobci nevyvrací to, že je schopen zajistit finanční prostředky pro zaplacení kupní ceny. Ani tyto okolnosti není podle odvolacího soudu možné posoudit jako zneužití práva ve smyslu § 8 o.z., odůvodňující odepření práva rektraktu žalobce ve smyslu § 2144 o. z., při zjištěném porušení jeho práv plynoucích z ustanovení § 2147 o. z. Odvolací soud proto napadené rozhodnutí soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. změnil a žalobě vyhověl.
16. O nákladech řízení před soudy všech stupňů rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 2 o. s. ř. v návaznosti na § 243g odst. 1 o. s. ř. a úspěšnému žalobci za užití § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal jejich náhradu. Náhrada nákladů řízení se skládá především z 19 úkonů právní služby dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen AT), a to převzetí a přípravy zastoupení (§ 11/1a), předžalobní výzvy (§ 11/1d), žaloby ze dne 31. 3. 2022 (§ 11/1d), vyjádření ze dne 26. 07. 2022 (§ 11/1d), vyjádření ze dne 15. 8. 2022 (§ 11/1d), účasti na jednání OS dne 3. 8. 2022 (§ 11/1g), účasti na jednání OS trvajícím déle než 2 hodiny dne 17. 8. 2022 (§ 11/1g), blanketního odvolání ze dne 7. 10. 2022 ve spojení s odůvodněním odvolání ze dne 14. 10. 2022 (§ 11/1d), účasti na jednání KS dne 22. 2. 2023 (§ 11/1g), dovolání ze dne 19. 5. 2023 (§ 11/1d), vyjádření dovolatele ze dne 8. 11. 2023 (§ 11/1d), účasti na jednání KS dne 13. 3. 2024 (§ 11/1d), návrhu na přerušení řízení ze dne 12. 4. 2024 (§ 11/1d), návrhu na procesní nástupnictví ze dne 23. 10. 2024 (§ 11/1d), písemného podání ze dne 7. 2. 2025 (§ 11/1d), účasti na jednání KS dne 12. 2. 2025 (§ 11/1g), písemného podání o solventnosti žalobce ze dne 10. 3. 2025 (§ 11/1d) a účasti na jednání KS dne 12. 3. 2025 (§ 11/1g). Vyčíslení nákladů řízení není samostatným úkonem právní služby podle advokátního tarifu, a proto za něj odvolací soud žalobci náhradu nepřiznal. Dále je blanketní odvolání ve spojení s doplněním odvolání považováno za jeden úkon právní služby, a to mimo jiné dle stanoviska České advokátní komory. Za tarifní hodnotu je v projednávané věci považována částka 150 000,00 Kč, a proto dle § 7 položka 5 AT činí odměna za 1 úkon právní služby 7 100,00 Kč a odměna za 19 úkonů 134 900,00 Kč bez DPH. Žalobci dále náleží podle v 13 odst. 4 AT ke každému úkonu režijní paušál, a to 15 x 300,00 Kč (AT do 31. 12. 2024) a 4x 450,00 Kč (AT od 1. 1. 2025), tj. celkem 6 300,00 Kč bez DPH. Co se týče náhrady cestovní výdajů, v roce 2022 žalující strana realizovala 2 cesty na jednání soudu , odkud - kam, a zpět, v roce 2023 a 2024 shodně 1 cestu , odkud - kam, a zpět a v roce 2025 2 cesty , odkud - kam, a zpět, a na každou cestu účtovala bez rozdílu 2x 140 km při spotřebě 4,5 l motorové nafty na 100 km. Podle vyhlášek č. 511/2021, 467/2022, 398/2023 a 475/2024 Sb. má žalobce právo na základní náhradu za používání motorového vozidla ve výši 4,70 Kč v roce 2022, 5,20 Kč v roce 2023, 5,60 Kč v roce 2024 a 5,80 Kč v roce 2025. Za průměrnou cenu motorové nafty je dle stejné vyhlášky (ve znění podle data soudního jednání) považována částka ve výši 47,10 Kč v roce 2022, 44,10 Kč v roce 2023, 38,70 Kč v roce 2024 a 34,70 Kč v roce 2025. Soud proto výpočtem (560/100 * 4,50 * 47,10 + 560 * 4,70) + (280/100 * 4,50 * 44,10 + 280 * 5,20) + (280/100 * 4,50 * 38,70 + 280 * 5,60) + (560/100 * 4,50 * 34,70 + 560 * 5,80), tj. 3 818,92 + 2 011,66 + 2 055,62 + 4 122,44 Kč, dospěl k závěru, že náhrada cestovných výdajů celkem činí 12 008,64 Kč bez DPH. Ke každému jednání soudu si právní zástupkyně žalobce přičetla 8 půlhodin ztráty času, což soud považuje za přiměřené, a proto součástí náhrady nákladů je dále 32 půlhodin ztráty času se sazbou 100,00 Kč (AT do 31. 12. 2024) a 16 půlhodin se sazbou 150,00 Kč (AT od 1. 1. 2025), tj. celkem 5 600,00 Kč bez DPH. Náhrada nákladů podle AT celkem činí 158 808,64 Kč bez DPH, tj. 192 158,45 Kč včetně DPH, kdy právní zástupkyně žalobce je dle ARES plátcem DPH. Žalobce má dále právo na náhradu soudních poplatků za podání žaloby (5 000,00 Kč), odvolání (5 000,00 Kč) a dovolání (14 000,00 Kč) v celkové výši 24 000,00 Kč. Soud naopak neshledal za účelně vynaložený výdaj notářský zápis, kterým žalobce dokládal svou solventnost. Celková výše náhrady nákladů řízení tedy činí 216 158,45 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.