7 Co 778/2024

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Korbelové a soudců JUDr. Marie Rudolfové a Mgr. Tomáše Lisa v právní věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 , Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupená advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: název adresa , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 , sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem tituly před jménem jméno FO sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 adresa adresa o žalobě z rušené držby, o odvolání žalované proti usnesení Okresního soudu v Prachaticích z 10.5.2024, č.j. 5 C 95/2024-107,

I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech odvolacího řízení částku 6 185,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalobkyně.

1. Napadeným usnesením Okresní soud v Prachaticích žalované uložil povinnost zdržet se jakékoliv činnosti směřující k demolici a odstranění septiku na parcele č. , číslo, /, číslo, a jakéhokoliv zásahu směřujícího k odstranění či poškození kamenného valu na parcele č. , číslo, /, číslo, , vše v obci a k.ú. , obec, (výrok I.), žalované dále uložil, aby uvedla septik na parcele č. , číslo, /, číslo, do původního stavu před zásahem (výrok II.) a konečně žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 9 356 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok III.). Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobkyně žalobou z 25.4.2024 navrhla, aby soud uložil žalované obci povinnost zdržet se jakékoliv činnosti směřující k demolici a odstranění septiku na parcele č. , číslo, /, číslo, a směřujícího k odstranění či poškození kamenného valu na parcele č. , číslo, /, číslo, , vše v k.ú. a obci , obec, s tím, že je vlastníkem st. parc. č. , číslo, , jejíž součástí je rodinný dům čp. , číslo, v obci a k.ú. , obec, . Součástí rodinného domu je kamenný val (taras), který přiléhá ke stavbě čp. , číslo, a plní účel jejího statického zabezpečení. Opěrná zeď je zabudována do parcely č. , číslo, /, číslo, , která je ve vlastnictví žalované obce. V těsné blízkosti kamenného valu na parcele č. , číslo, /, číslo, v k.ú. , obec, ve vlastnictví žalované obce je septik, který byl používán vlastníky či uživateli domu čp. , číslo, . Dne 12.4.2024 žalovaná přistoupila k částečné demolici septiku ve snaze zabránit jeho dalšímu provozování, bylo odstraněno několik objemných kamenů a tím došlo i k zásahu do opěrné zdi, čímž hrozí poškození nemovitosti. Dne 27.7.2023 bylo , právnická osoba, , obec, odborem stavebně správním a regionálního rozvoje provedeno šetření závadného stavu septiku a v protokole je stanoveno, že přepad ze septiku majitelka zaslepí, vznikne bezodtoková jímka, která bude pravidelně vyvážena, to bude zdokumentováno a zasláno stavebnímu úřadu. Z protokolu o dalším místním šetření 14.11.2023 plyne, že obec , obec, vytyčí trasy sítí na parcelách , číslo, /, číslo, a , číslo, /, číslo, a žalobkyně jako uživatel odkryje část septiku a do 30.11.2023 obě strany předloží smlouvu o celkovém postupu řešení. Z protokolárního šetření nevyplývá urgentní potřeba septik likvidovat. Dne 28.3.2024 žalobkyně obdržela předžalobní výzvu zástupce žalované k odstranění neoprávněné stavby, kde byla vyzvána k zaslepení stále unikajícího septiku a vyklizení pozemku, jinak tak učiní sám žalovaný. Žalobkyně septik nevybudovala, stalo se tak pravděpodobně v dávné minulosti, kdy jde o chráněný objekt ve stáří cca 100 let. Otázka vlastnicko-uživatelských vztahů není postavena najisto. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že obec se obrátila na , právnická osoba, , obec, s podnětem k nápravě, neboť z objektu užívaného žalobkyní čp. , číslo, unikaly na sousední pozemky fekální vody a zvyšovaly riziko znečištění pozemků a podzemní vody. Z místního šetření z 27.7.2023 vyplynulo vytékání vod z neoprávněné a nepovolené stavby septiku, který provozuje žalobkyně jako vlastník sousedního pozemku a který slouží jen pro stavbu čp. , číslo, v Radhosticích. Žalobkyně po dohodě souhlasila se zaslepením přepadu septiku a zajištěním vyvážení vzniklé bezodtokové jímky a likvidací jejího obsahu. Ani tato opatření však závadný stav odtoku fekálních vod z jímky nevyřešila. Proběhlo místní šetření 14.11.2023, kdy podle žalované žalobkyně domluvená opatření neprovedla a odtoku odpadních vod nezabránila. Žalovaná nejprve vyzvala žalobkyni k dobrovolnému zaslepení unikajícího septiku a k odstranění neoprávněné stavby a po marném uplynutí lhůty zajistila provedení zásahu 13.4.2024. Po odkrytí kovového víka septiku vyšlo najevo, že se jedná o jámu v zemi vyloženou cihlami, přičemž splašky unikaly trvale průsakem a při zvýšení hladiny odpadních vod v kombinaci se zvýšením hladiny dešťové vody i přepadem přes horní okraj. Podle žalované předložená fotografie, která měla dokumentovat zaslepení odtoku žalobkyní, je z jiného objektu. Žalovaná požádala 15.4.2024 , právnická osoba, , obec, o nařízení nezbytných úprav žalobkyni jako vlastníku domu čp. , číslo, tak, aby nedocházelo ke znečišťování přilehlých pozemků. Dodatečně doložený doklad o vyvezení jímky podle žalované neodpovídá reálné produkci odpadních vod v nemovitosti žalobkyně. Žalovaná provedla pouze odstranění náletových porostů z kovových plátů kryjících jímku, sejmutí kovových plátů, a to v souladu s dřívějšími dohodami a závazky žalobkyně. Zaslepila výpusť kanalizace, čímž nemohla ohrozit stabilitu opěrné zdi domu čp. , číslo, . Zástupci žalované s ohledem na nekomunikaci žalobkyně a neplnění dohodnutých opatření a kvůli zdlouhavým úředním postupům se rozhodli v rámci ochrany nemovitosti a s ohledem na veřejný zájem zamezit přímému přivádění imisí. Podle okresního soudu nebylo sporu ohledně vlastnictví pozemků, na nichž se nachází septik a zídka (ochranný val), tj. vlastnictví žalované, dále že septik využívají obyvatelé domu čp. , číslo, v Radhosticích. S ohledem na spor a řešení závadového stavu obyvatelé domu čp. , číslo, využívají chemické WC a připravuje se domácí čistička odpadních vod. Mezi účastníky nebylo sporu ani ohledně zásahu žalované. Okresní soud považoval za prokázané, že žalobkyně je držitelem práva odpovídajícího užívání předmětného septiku za účelem vypouštění odpadních vod z čp. , číslo, v Radhosticích a zásah žalované vyhodnotil jako svémocné rušení tohoto práva. Skutečnost, že se nedaří dosáhnout rychlého řešení situace průsaku odpadních vod správním orgánem, neodůvodňuje svévolný zásah žalované, byť s cílem vadný stav napravit. Nadto žalovaná potřebu akutního zásahu nedokládá, nebyla konstatována ani v protokolech o místním šetření. Postup žalované nebyl namístě ani v rámci generální prevenční povinnosti dle § 2900 o.z. a v úvahu nepřichází ani užití § 2906 o.z., neboť nejde o případ krajní nouze. V případě namítaného přímého přivádění imisí mohla žalovaná podat žalobu na zdržení se takového zásahu do jejího vlastnického práva a v případě nebezpečí z prodlení podat návrh na vydání předběžného opatření. Průsak odpadních vod měl být řešen formou správního rozhodnutí, nikoliv jednostranným zásahem žalované. Pokud jde o zídku, i z předložených fotografií vyplývá, že tato je užívána žalobkyní a má ji tak v držbě, na zídce je vybudován plot žalobkyně. Zásahem došlo k poškození kamenného tarasu a tím i plotu, u něhož došlo k částečnému sesunutí výplňového materiálu (odkázal zejména na fotografii na č.l. , číslo, ). Proto soud žalobě na ochranu z rušené držby s odkazem na ust. § 1003 a násl. o.z. a § 177 a 178 o.s.ř. vyhověl. Jak zdůraznil, neznamená to, že žalovaná je bez dalšího oprávněna v rozporu se zjištěními vodoprávního úřadu septik užívat. Soud rozhodoval pouze o tom, zda je prokázána držba a splněny podmínky její ochrany s tím, že otázky vlastnických vztahů budou předmětem případného soudního řízení. Pokud uložil žalované uvedení septiku do předchozího stavu, znamená to v podstatě toliko zakrytí, nikoliv zprovoznění septiku, u něhož bylo vodoprávním úřadem konstatováno, že neumožňuje užívání. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve prospěch úspěšné žalobkyně.

2. Proti tomuto rozhodnutí podala žalovaná odvolání v celém rozsahu. Především nepovažuje držbu septiku žalobkyní za prokázanou, když při místním šetření žalobkyně uvedla, že septik není její ani na jejím pozemku. Žalovaná dále nepovažuje za prokázané, že se u žalobkyně jedná o pravou držbu. Dle žalované se žalobkyně v držbu septiku na pozemku obce vloudila v minulosti potajmu, zařízení septiku totiž nejsou volně dostupná ani viditelná, žalobkyně ani nežádala o souhlas s využitím pozemku pro umístění stavby zařízení septiku, neoznámila užívání septiku. Obec , obec, nemá pravomoc kontrolovat, jak mají objekty zajištěno odkanalizování, proto užívání nezjistila dříve než v souvislosti s volným vytékáním odpadních vod z objektu čp. , číslo, na sousední pozemky. Podle žalované nemohlo jít o pravou držbu, ale jen o jakousi výprosu předchůdců žalobkyně ve vlastnickém právu k domu čp. , číslo, vůči obci z hluboké minulosti. Žalovaná rovněž nepovažuje za prokázanou pokojnou držbu žalobkyně ke dni jejího údajného narušení, a to minimálně od doby, kdy ze septiku počaly vyvěrat fekálie. I z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že odkrytí septiku předcházely dlouhodobější spory. Žalovaná nepovažuje za prokázané, že žalobkyně dříve k vypouštění fekálních vod skutečně používala „septik“, kdy rozlišuje mezi septikem ve smyslu vodního zákona č. 254/2001 Sb. jako vodním dílem – narozdíl od jímky. Odvolatelka se rovněž pozastavuje nad tím, zda má smysl chránit užívání pouhé odtokové trubky a uvést vše do původního stavu, když žalobkyně nyní užívá chemické WC s perspektivou provozu ČOV na vlastním pozemku. Podle odvolatelky soud přehlíží skutečnost, že žalovaná jen odkryla kovový plát a zaslepila trubku s fekáliemi, jak přislíbila žalobkyně zajistit sama, žalovaná tak postupovala v souladu s přísliby žalobkyně. Částečnou nepřezkoumatelnost rozhodnutí spatřuje v tom, že soud neodůvodnil, že nebyl namístě postup podle § 2900 o.z. Odvolatelka navrhla změnu rozhodnutí tak, že žaloba se zamítá.

3. K odvolání žalované se žalobkyně vyjádřila tak, že rozhodnutí okresního soudu považuje za správné, a navrhla jeho potvrzení. Soud vycházel z toho, že smyslem žaloby z rušené držby není ochrana práva, nýbrž ochrana pokojného stavu, nezkoumá, zda jde o držbu řádnou, poctivou nebo pravou, omezí se na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. Pokud jde o tvrzené vloudění se do držby septiku v minulosti potajmu, poukázala na kupní smlouvu ze 14.8.2015 uzavřenou s prodávající , tituly před jménem, , jméno FO, , kdy spolu s předmětem koupě pozemku č. , číslo, , jehož součástí je stavba , číslo, , a dále specifikovaných pozemků byly převedeny veškeré součásti a příslušenství včetně jímky, dále veškeré inženýrské sítě ležící na pozemcích, které jsou předmětem koupě, případně i za hranicemi těchto pozemků, jak vyplývá z čl. , číslo, . kupní smlouvy. Žalobkyně se tedy žádným způsobem do práva užívat jímku či septik nevloudila, nýbrž pokračovala v užívání septiku kontinuálně, jak jej užívala bývalá vlastnice. Není pravdou, že by jímka byla pouze odkryta, postupem žalované byly narušeny nejen přítoková roura, ale i dvě přepážky uvnitř jímky. V současné době žalobkyně používá suché WC. Znemožněním provozu odpadní jímky či septiku je ovšem výrazně omezena možnost užívání nemovitosti čp. , číslo, , kdy cestou suchého WC samozřejmě nelze řešit veškeré odpadní vody. Žalobkyně tak musí likvidovat odpadní vody spojené například s vařením, úklidem i osobní hygienou jiným způsobem. Žalovaná účelově zasáhla do stavebně technického stavu septiku či jímky, znemožnila jeho technický provoz zaslepením přítokové roury a tím zasáhla do pokojného stavu. Okresní soud zcela jasně dospěl k závěru, že nebyla namístě svémoc žalované ani potřeba realizovat generální prevenční povinnost, žalovaná měla a má k dispozici jiné právní prostředky. Pokud jde o vlastnictví jímky, to soud neřeší a bude předmětem patrně jiného řízení. Při odvolacím jednání dodala, že bylo již vydáno stavební povolení pro vybudování ČOV. Zatím není v právní moci.

4. Odvolací soud po závěru o přípustnosti odvolání podaného včas účastníkem k tomu legitimovaným přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 212 a 212a o.s.ř. a dospěl k závěru o nedůvodnosti podaného odvolání.

5. Podle § 1003 o.z. držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

6. Podle § 1008 odst. 1 o.z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.

7. Podle § 178 o.s.ř. se v řízení soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.

8. Není pochyb o tom (a při odvolacím jednání žalovaná obec potvrdila), že při předmětném zásahu nechala zaslepit otvor, kterým odpadní vody do předmětné jímky (septiku) z domu čp. , číslo, vtékaly, nikoliv z této jímky vytékaly. Přitom při jednání na místě samém dne 27.7.2023 se majitelka nemovitosti čp. , číslo, a obec , obec, dohodly na zaslepení přepadu z předmětného septiku s tím, že vzniklá bezodtoková jímka bude pravidelně vyvážena. Pokud tedy žalovaná obec nechala zaslepit otvor vtoku do jímky, zamezila tak zcela využívání jímky obyvateli domu čp. , číslo, . I podle názoru odvolacího soudu šlo o svémocný zásah, který nemůže požívat právní ochrany. Byl to zásah do pokojného stavu spočívajícího v užívání jímky žalobkyní a rodinnými příslušníky. Byť žalobkyně začala v souvislosti s vytékáním fekálií a vznikem sporu používat chemické WC (tím došlo ke snížení množství odpadních vod), neznamená to, že neměla jiný odpad, jak uvedla ve vyjádření k odvolání. Ten nyní – po zásahu žalované - musí likvidovat jinak. Nemůže používat například myčku, jak uvedla při jednání odvolacího soudu. Byť při posledním šetření vodoprávního orgánu , datum, bylo zjištěno, že septik je nezpůsobilý s ohledem na stáří, nejde o rozhodnutí správního orgánu, z něhož by soud měl vycházet (ve smyslu § 135 odst. 2 věta druhá o.s.ř.). Napadeným rozhodnutím není řešeno eventuální vytékání odpadních vod z jímky, to není předmětem řízení. Pokud k němu docházelo či dochází, žalovaná obec měla a má k dispozici jiné právní nástroje a použití svémoci není namístě. Odvolací soud odkazuje na stranu 5 a 6 napadeného usnesení (odstavec 20. usnesení). Podle okresního soudu není namístě použití § 2900 ani 2906 o.z., nebezpečí vzniku škody bylo možno zabránit ve veřejnoprávní rovině nebo žalobou na zdržení se zásahu do vlastnického práva se současným podáním návrhu na předběžné opatření. (V předmětné věci se ovšemže nabízí mimosoudní řešení, a to výměna části pozemku pod zídkou a vybudování ČOV na vlastním pozemku žalobkyně.) Okresní soud se správně omezil na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení (§ 178 o.s.ř.), prvotně zkoumal včasnost podané žaloby (§ 1008 odst. 1 o.z.). Smyslem žaloby z rušené držby není ochrana práva, nýbrž ochrana pokojného stavu a obecný soud nezkoumá, zda jde o držbu řádnou, poctivou a pravou. Pro úspěšnost žaloby je nutné, aby žalobce prokázal, že je držitelem práva, které žalovaný ruší (nálezy IV. ÚS 4306/18 z 21.5.2019, IV. ÚS 3474/21 z 19.4.2022). Pokud odvolatelka namítá, že v předmětné věci se nejedná o držbu chráněnou ust. § 1003 o.z., odvolací soud poukazuje na § 987 o.z., podle něhož držbou je i držba práva, není pochyb o tom, že žalobkyně vykonávala právo odvádět odpadní vody pro sebe, a to trvale a opakovaně. Proto je předmětná držba chráněna ustanovením § 1003 a násl. o.z. (viz shodně Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C.H.Beck, 2019, s 1038). Na předmětnou situaci nedopadá ust. § 1007 o.z., jehož použití autoři citovaného komentáře vysvětlují pod bodem 14. na straně 1078. Žalobkyně prokázala vlastnické právo mimo jiné ke stavbě čp. , číslo, a z kupní smlouvy ze , datum, (na č.l. , číslo, a násl.) vyplývá předmět koupě: mimo jiné jímka, veškeré inženýrské sítě i za hranicemi pozemků, než které jsou předmětem koupě (viz bod 2., 3. čl. II. kupní smlouvy). K námitce ohledně charakteru předmětné stavby (zda jímka, či septik), v tomto řízení rozlišení odvolací soud nepovažuje za právně významné.

9. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud shledal rozhodnutí okresního soudu věcně správným, proto je za použití § 219 o.s.ř. potvrdil. Při zásahu žalované obce byl dotčen nejen septik, ale i zídka, výrokem soudu bylo zakázáno žalované zdržet se jakékoliv činnosti směřující k demolici a odstranění septiku i k odstranění či poškození kamenného valu (zídky). Zároveň bylo žalované uloženo, aby uvedla septik do původního stavu před zásahem. Vzhledem k tomu, že okresní soud ke splnění povinnosti stanovené v odstavci II. napadeného usnesení neurčil lhůtu, je nutno vycházet z § 160 odst. 1 o.s.ř. a uloženou povinnost splnit do tří dnů od právní moci rozhodnutí. Věcně správný je i výrok III. o náhradě nákladů řízení, odvolací soud odkazuje na odůvodnění soudem prvního stupně.

10. V odvolacím řízení byla žalobkyně úspěšná, proto podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. má právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Tyto spočívají ve dvou úkonech právní služby (vyjádření k odvolání a účasti u odvolacího jednání podle § 11 odst. 1 písm. k), g) AT) po 1 500 Kč (§ 9 odst. 1 AT) a dvou režijních paušálech po 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT). Jízdné zástupce žalobkyně z Tábora do Českých Budějovic a zpět při ujetých 123 km, kombinované spotřebě benzínu 9 l/100 km a vyhláškové ceně benzínu 38,20 Kč/l vychází na spotřebovaných pohonných hmotách na 422,87 Kč a na základní náhradě při sazbě 5,60 Kč/km na dalších 688,80 Kč, dohromady 1167 Kč, s náhradou za promeškaný čas za dvě hodiny dalších 400 Kč, celkově 1 511,70 Kč. S připočítáním 21% DPH, jehož je zástupce žalobkyně plátcem, činí náklady odvolacího řízení žalobkyně 6 185,20 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.