7 Co 803/2024

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Martiny Flanderové, Ph.D., a soudců JUDr. Marie Rudolfové a Mgr. Tomáše Lisa v právní věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 , zastoupené Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 advokátem se sídlem Adresa zainteresované osoby 1/0 , proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 2/0 Datum narození zainteresované osoby 2/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 , zastoupený Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0 advokátem se sídlem Adresa zainteresované osoby 3/0 , o určení vlastnického práva, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 5. 3. 2024, č.j. 10 C 341/2023-94,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. mění tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 124 388 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného, , Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0, advokáta se sídlem v , Adresa, .

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náklady odvolacího řízení v částce 62 194 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho zástupce, , Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0, advokáta se sídlem v , Adresa, .

1. Žalobkyně se domáhala určení, že pozemek parc. č. st. , číslo, spolu s domem č.p. , číslo, , zapsaný na LV č. , číslo, u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální území , adresa, , je v podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného, a to každého z jedné poloviny. Se žalovaným žijí v družském poměru a dohodli se, že postaví rodinný dům v , Adresa, . Se stavbou započali v roce 2017, přičemž veškeré administrativní podklady zajišťoval žalovaný, který byl stavebníkem například podle kolaudačního rozhodnutí z roku 2019, shodně je zapsán v katastru nemovitostí jako jediný vlastník pozemku parc. č. st. , číslo, , jehož součástí je dům č.p. , číslo, v k.ú. , Anonymizováno, . Podle žaloby účastníci společně splácí hypotéku sjednanou na výstavbu domu ve výši 2 000 000 Kč a žalobkyně ze svých výlučných finančních prostředků do výstavby domu investovala další částku ve výši minimálně 2 000 000 Kč. Až do okamžiku, kdy obdržela dopis s výzvou k vyklizení užívané nemovitosti do , datum, , bylo jejich soužití nekonfliktní. Žalobkyně se proto domáhala určení, že dotyčnou nemovitost vlastní spolu se žalovaným a že je nemovitost v jejich podílovém spoluvlastnictví, každého z jedné poloviny.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, žalovaná byla podle jeho názoru po celou dobu srozuměna s tím, že on je jediným vlastníkem okolního pozemku i pozemku stavby a netvrdí ani žádný právní titul, kterým mělo dojít ke vzniku jejího vlastnického práva. Popíral, že by se žalobkyně podílela na financování výstavby domu, byť by její podíl na financování výstavby nemohl mít vliv na prokázání vlastnictví či spoluvlastnictví. Smlouva o hypotečním úvěru byla uzavřena pouze ze strany žalovaného a žalobkyně nijak neprokazuje, že skutečně do výstavby domu částku 2 000 000 Kč ze svých výlučných prostředků investovala. Podle jeho názoru finanční prostředky získané z vypořádání SJM darovala svým dětem. Žalobkyni považuje pouze za spolubydlící, neboť v současné době nemá zajištěno jiné bydlení. Probíhá řízení o vyklizení nemovitosti (sp. zn. , číslo, u Okresního soudu v , právnická osoba, ). Žalovaný měl na koupi pozemku i na výstavbu domu dostatek vlastních prostředků, on sám je zavázán ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru. Navrhl proto zamítnutí žaloby a přiznání náhrady nákladů řízení.

3. Okresní soud v Českých Budějovicích (dále jen soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 5. března 2024, č. j. 10 C 341/2023–94 (dále napadené rozhodnutí), žalobu na určení, že pozemek parc. č. st. , číslo, spolu s domem č. , číslo, v k.ú. , Adresa, , je v podílovém spoluvlastnictví účastníků, a to každého z jedné poloviny, zamítl (výrok I.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 163 948 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

4. Soud prvního stupně v odůvodnění napadeného rozhodnutí při zjišťování skutkového stavu vycházel z listinných důkazů (výpis katastru nemovitostí LV č. , číslo, v k.ú. , adresa, , kupní smlouva z , datum, , smlouva o úvěru č. , číslo, uzavřená se společností , právnická osoba, ., notářský zápis z , datum, , sp. zn. , číslo, , , číslo, , výzva k vyklizení nemovitosti z , datum, a odpověď z , datum, , znalecký posudek číslo , číslo, znalce , tituly před jménem, , jméno FO, ) a učinil závěr o skutkovém stavu, že žalobkyně netvrdila ani neprokázala žádný ze způsobů nabytí vlastnického práva a neunesla břemeno tvrzení ani břemeno důkazní. Podle soudu prvního stupně bylo bezpečně prokázáno, že výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí, předmětného pozemku i stavby, je žalovaný, neboť z kupní smlouvy z , datum, , z výpisu z katastru nemovitostí a ze smlouvy o úvěru jednoznačně vyplývá, že žalovaný koupil pozemek parc. č. , číslo, , ze kterého byl oddělen pozemek parc. č. st. , číslo, v k.ú. , adresa, , když tato smlouva byla podkladem pro zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí. Při právním posouzení věci vycházel soud prvního stupně z § 1105 a § 980 o.z., podle kterého zápis vlastnického práva v katastru nemovitostí svědčí ve prospěch žalovaného a podle ustanovení § 980 odst. 2 má za to, že právo bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem věci, žalobkyně neprokázala ani netvrdila k nabytí vlastnického práva potřebný nabývací titul, když její tvrzení o investici 2 000 000 Kč vznik vlastnického práva neprokazuje. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a úspěšnému žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení za 5 úkonů právní pomoci při stanovení sazby mimosmluvní odměny vycházel z tarifní hodnoty sporu podle § 8 odst. 1, tj. z hodnoty nemovitosti, respektive její poloviny zjištěné znaleckým posudkem, a podle § 7 bodu 6 určil sazbu mimosmluvní odměny za jeden úkon právní pomoci v částce 25 400 Kč. Spolu s náhradou 5 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále také advokátní tarif), a 21 % DPH a hotovým výdajem za vypracování znaleckého posudku ve výši 8 100 Kč dle § 13 odst. 1 činily náklady řízení před soudem prvního stupně celkem 163 948 Kč.

5. Proti napadenému rozhodnutí se odvolala žalobkyně v celém rozsahu. Zopakovala tvrzení obsažené v žalobě o společném soužití, o dohodě na společné výstavbě domu a financování ze společných finančních prostředků i z těch, které získala žalobkyně z majetkového vyrovnání z předchozího manželství s , jméno FO, , o nekonfliktním soužití až do výzvy k vyklizení nemovitosti. Nad rámec žaloby vznesla námitku podjatosti soudkyně soudu prvního stupně s ohledem na její postup při vedení ústního jednání před soudem prvního stupně dne , datum, , kdy soudkyně vyslovila svůj právní názor, že žalobkyně pouze tvrdí své vlastnictví, ale u ničeho nedokazuje, konstatovala, že nebude prováděno dokazování a rozhodne ve věci, poukázala na založený znalecký posudek o ocenění nemovitosti s tím, že jeden úkon právní pomoci představuje částku 25 400 Kč a náklady řízení mohou dosáhnout až částky 200 000 Kč, pokud nedojde k uzavření smíru. Jelikož je podle žalobkyně na místě postupovat podle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu a vycházet z tarifní hodnoty 5 000 Kč, představovala by sazba za 1 úkon právní pomoci 1 000 Kč a jde pak o nepřípustný nátlak ze strany soudkyně. Za nestandardní považuje žalobkyně i to, že byly zamítnuty její důkazní návrhy. Žalobkyně v odvolání dále namítala, že rozhodnutí soudu prvního stupně je v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu, když podle rozhodnutí NS ČR 3 Cz 14/73 ze dne 23. 8. 1973 a navazující judikatury (NS ČR 22 Cdo 761/2021, 22 Cdo 5071/2009 a další), se vlastníkem stavby se stává stavebník bez ohledu na to, zda stavěl z vlastního nebo cizího materiálu a žalobkyni lze v souladu s judikaturou považovat za osobu, která zřídila stavbu za účelem jejího používání a podílela se na jejím vzniku vlastní prací a dodáním materiálu. Jelikož v okamžiku vzniku předmětné stavby jako věci v právním slova smyslu účastníci vedli společnou domácnost, společně hradili náklady na své potřeby, chtěli vyřešit společné bydlení do budoucna, oba se podíleli na plánování konkrétního typu domu a stavebních dispozicích, podíleli se na výstavbě vlastními prostředky a po dokončení stavby se oba považovali za vlastníky, kteří chtějí užívat stavbu pro sebe, je možné je považovat za stavebníky. Žalobkyně je pak podle § 137 odst. 2 občanského zákoníku podílovým spoluvlastníkem stavby, když podíly obou účastníků jsou stejné. Navrhla proto zrušit rozsudek soudu prvního stupně, vyhovět žalobě a přiznat žalobkyni náhradu nákladů celého řízení.

6. Žalovaný ve vyjádření k odvolání navrhl potvrdit rozsudek soudu prvního stupně a uložit žalobkyni zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení, neboť žalobkyně v odvolání opakuje shodné nerelevantní důvody, které uplatnila již před soudem prvního stupně. Nepovažoval za důvodnou ani námitku podjatosti, pokud byl soudem prvního stupně sdělen předběžný právní názor za situace, kdy žaloba je zjevně nedůvodná, a žalobkyně byla upozorněna na hrozící povinnost zaplatit náklady řízení v případě zamítnutí žaloby. Předmět řízení byl oceněn znaleckým posudkem a soud prvního stupně pak správně vycházel z hodnoty věci, předmětu sporu, a rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. o náhradě nákladů řízení. Žalovaný opakovaně nabízel žalobkyni, že nebude požadovat celé náklady řízení, pokud vezme žalobu zpět. Nadále odmítá, že by měl kdy v úmyslu, aby žalobkyně byla spoluvlastnicí jeho domu a veškeré prostředky hradil ze svých výlučných zdrojů.

7. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o.s.ř.) po zjištění, že přípustné odvolání bylo podáno v zákonem stanovené lhůtě podle § 204 odst. 1 o.s.ř. a osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu podle § 212 a § 212a o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

8. Podle § 506 odst. 1 o.z. součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen „stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. Podle § 1084 o.z. stavba zřízená na cizím pozemku připadá vlastníkovi pozemku. Podle § 1105 o.z. převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu. Podle § 560 o.z. písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší. Podle § 3028 o.z. tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

9. Ze skutkových závěrů soudu prvního stupně vycházel i soud odvolací. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný je výlučným vlastníkem parc. č. st. , číslo, , jehož součástí je dům č.p. , číslo, v k.ú. , adresa, . Nad rámec závěru učiněného soudem prvního stupně o tom, že žalobkyně neprokázala existenci nabývacího titulu k předmětnému pozemku, jehož součástí je dům č.p. , číslo, , je nutné zdůraznit, že nebylo sporu o tom, že stavba domu začala v září 2017, a tudíž se podle § 3028 občanského zákoníku č. 89/2021 Sb., (o.z.) účinného od 1.1.2014, právní režim pozemku a stavby řídí tímto novým občanským zákoníkem. V § 506 o.z. nově do právního řádu zavádí superficiální zásadu – povrch ustupuje půdě. Tato zásada neumožňuje, aby byl vlastník stavby a pozemku odlišný, i kdyby si takový režim výslovně sjednali a oba s ním souhlasili (§ 978, § 1084 o.z.). Pokud se žalobkyně dovolává judikatury Nejvyššího soudu (odst. 5) o nabývaní vlastnického práva originárním způsobem zhotovitelem stavby výstavbou, je třeba zdůraznit, že tyto závěry stále platí, v celé šíři pouze ve vztahu ke stavbám vzniklým před účinností nového občanského zákoníku (o.z.), do 31.12.2013. Občanský zákoník č. 40/1964 Sb. (obč. zák.), nebyl postaven na superficiální zásadě, že stavba je součástí pozemku, a judikaturní závěry o způsobu nabytí vlastnického práva zhotovitele stavby, který nebyl zároveň vlastník pozemku, jsou při existenci superficiální zásady tudíž překonané. Ani judikatura v době účinnosti obč. zák. však nepřiznávala zřizovateli stavby nabytí vlastnického práva k pozemku, byl-li ve vlastnictví subjektu odlišného od zhotovitele stavby. Vynaložení finančních prostředků na výstavbu domu osobou odlišnou od vlastníka či spoluvlastníka pozemku, na kterém stavba stojí a jehož je součástí, není právním důvodem pro vznik vlastnického práva financující osoby k pozemku, jehož součástí je nová stavba. Žalobkyně netvrdila ani nedoložila nabývací titul pro nabytí vlastnického práva k pozemku, u něhož zákon stanoví písemnou formu (§ 560 o.z.), není zapsaným vlastníkem v katastru nemovitostí ve smyslu § 1105 o.z. Případné finanční spolupodílení se na jeho koupi opět není nabývacím titulem pro vznik jejího vlastnického práva. Další důkazy navrhované žalobkyní, a to výslechy svědků, zda byly vynaloženy na stavbu domu její výlučné finanční prostředky, hodnotí proto odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně jako nadbytečné, neboť jejich provedení nemůže mít za následek odlišné právní posouzení věci. Odvolací soud neshledal jako důvodnou ani námitku podjatosti soudkyně, pokud při ústním jednání seznámila účastníky řízení s předběžným právním posouzením věci a poskytla jim při ústním jednání odpovídající poučení. Občanský soudní řád stojí v důsledku úpravy obsažené v § 118a odst. 1 až 3 o.s.ř. na zásadě předvídatelnosti rozhodnutí, která ukládá soudu zpřístupnit účastníkům právní kvalifikaci skutku konkrétním poučením o důkazní povinnosti, jestliže průběh řízení nasvědčuje tomu, že účastníkův právní názor je jiný než názor soudu (shodně Nejvyšší soud 30 Cdo 1225/2011). Jako nedůvodná byla posouzena i odvolací námitka žalobkyně, jaká tarifní hodnota sporu a tomu odpovídající sazba mimosmluvní odměny měla být použita (§ 8 odst. 1, § 7 advokátního tarifu). Pokud žalobkyně namítala, že tarifní hodnota sporu měla být určena podle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu, lze toto ustanovení použít, pokud jde o určení, zda je tu právní vztah nebo právo k věci penězi neocenitelné, popř. kdy hodnotu věci lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi. V průběhu řízení byl předložen znalecký posudek oceňující nemovitost, předmětný pozemek, jehož součástí je rodinný dům a pokud při stanovení tarifní hodnoty vycházel soud prvního stupně podle § 8 odst. 1 z hodnoty nemovitosti, a to poloviny ceny nemovitosti zjištěné znaleckým posudkem, jedná se o postup správný (obdobně NS sp. zn. 30 Cdo 3240/2017, popř. Ústavní soud I. ÚS 3281/2022). Za účelně vynaložený náklad řízení nepovažoval odvolací soud další poradu s klientem , datum, , její konání se nepromítlo v řízení konkrétním způsobem (smírčí jednání probíhalo již v závěru roku 2023, písemné vyjádření bylo ze dne , datum, a výsledky porady pak absorbovalo). Stejně ani ocenění nemovitosti, vypracování znaleckého posudku, není účelně vynaloženým nákladem ve vztahu k předmětu řízení. Pokud by nebyl znalecký posudek doložen, soud by vycházel z § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu. Zjištění ceny předmětu řízení pomocí znaleckého posudku se žalovanému dostatečně zúročilo ve výši úkonu právní pomoci, tedy ve výši přiznané náhrady nákladů řízení a náhrada za jeho vypracování mu již nepřísluší. Ve zbytku lze u nákladů řízení odkázat na odůvodnění napadeného rozhodnutí (odst. 17). Odvolací soud proto ze všech shora uvedených důvodů rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil jako věcně správné (§ 219 o.s.ř.). Výrok II. o povinnosti žalobkyně zaplatit žalovanému náklady řízení před soudem první stupně podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. změnil tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 124 388 Kč [odměna za 4 úkony právní pomoci, 4 režijní paušály a 21 % DPH, § 142 odst. 1 o.s.ř., § 8 odst. 1, § 7 bod 6, § 13 odst. 4, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu].

10. Úspěšný žalovaný má podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, a to za 2 úkony právní pomoci (vyjádření k odvolání, účast u odvolacího jednání). Náklady řízení dále tvoří náhrada za 2 režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a 21 % DPH. Jak již uvedl soud shora, tarifní hodnotou tohoto sporu je polovina hodnoty nemovitosti stanovená ve znaleckém posudku (tj. polovina z částky 8 561 400 Kč), kdy sazba mimosmluvní odměny činí podle § 7 položky 6 advokátního tarifu 25 400 Kč. Celkem proto soud přiznal žalovanému na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 51 400 Kč bez DPH, tj. 62 194 Kč včetně DPH.