7 Co 853/2024

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Korbelové a soudců JUDr. Marie Rudolfové a Mgr. Tomáše Lisa v právní věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 číslo , proti žalované: právnická osoba IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 , sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , za níž jedná zástupce , IČO IČO sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/2 , sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 , o zaplacení částky 18 035 Kč, o odvolání žalobce i žalované proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích z 31.10.2023, č.j. 10 C 158/2020-255 a o odvolání žalobce proti doplňujícímu rozsudku téhož soudu z 15.2.2024, č.j. 10 C 158/2020-276,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. mění tak, že žaloba se ohledně částky 1 754,50 Kč zamítáII. Doplňující rozsudek se ve výroku I. potvrzuje.

III. Odvolání žalobce do výroku I. rozsudku se odmítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy všech stupňů.

1. Napadeným rozsudkem z 31.10.2023, č.j. 10 C 158/2020-255 Okresní soud v Českých Budějovicích žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 15 730 Kč za právní služby, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a dále žalobci uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 5 100 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Doplňujícím rozsudkem z 15.2.2024, č..j 10 C 158/2020-276 Okresní soud v Českých Budějovicích žalobu co do povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 2 305 Kč za právní služby zamítl (výrok I.) a dále žalobci uložil zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku). (výrok II.) Rozsudek odůvodnil tím, že rozsudkem téhož soudu z 23.6.2022, č.j. 10 C 158/2020-128 byla žaloba (o zaplacení 27 759 633 Kč) z převážné části zamítnuta. K odvolání žalobce Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem z 25.11.2022, č.j. 7 Co 1186/2022-175 zrušil výrok I. týkající se pouze nároku na náhradu nákladů za právní služby ve výši 18 035 Kč a v tomto rozsahu byla věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Okresní soud novým rozhodnutím žalobci přiznal náhradu nákladů právního zastoupení za dalších pět úkonů právní služby, a to porady 6.11.2018, 12.12.2018, 16.7.2019 a 16.10.2019 podle ust. § 11 odst. 1 písm. c) AT a dále za výslech žalobce na policii 15.11.2018 podle § 11 odst. 1 písm. e) AT. Každý úkon právní služby byl stanoven ve výši 2 300 Kč dle § 10 odst. 3 písm. c) AT, § 7 AT, dále pět režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 AT spolu s 21% DPH, tj. cekem 15 730 Kč. Pokud jde o úkon účast zástupce při výslechu žalobce na policii 15.11.2018, z úředního záznamu z trestního spisu sp. zn. 2 T 70/2019 zjistil, že advokát se se svým klientem (žalobcem) dostavil a byl připravit se výslechu účastnit, ze zdravotních důvodů žalobce se však výslech nekonal. Podle okresního soudu je lhostejno, že se výslech neuskutečnil a z jakých důvodů, důležité je, že advokát byl připraven výslechu se účastnit, a za to mu náležela odměna. O nákladech řízení mezi účastníky okresní soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve prospěch téměř plně procesně úspěšné žalované.

2. Proti tomuto rozsudku, a to oběma výrokům se odvolal žalobce a navrhl doplatek za právní služby v celkové výši 4 059,50 Kč a dále zrušení povinnosti platit žalované na nákladech řízení 5 100 Kč.

3. Proti výroku I. téhož rozsudku se odvolala i žalovaná, a to v rozsahu částky 1 754,50 Kč s tím, že žalobci nenáleží náhrada za úkon 15.11.2018 podle § 11 odst. 1 písm. e) advokátního tarifu, ale pouze náhrada za promeškaný čas ve smyslu § 14 odst. 2 advokátního tarifu ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny bez režijního paušálu (+ DPH), tedy celkem ve výši 1 391,50 Kč. Proto navrhla, aby co do částky 1 754,50 Kč byla žaloba zamítnuta a odvolatelce přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení.

4. Doplňujícím rozsudkem z 15.2.2024, č.j. 10 C 158/2020-276 okresní soud za použití § 166 odst. 1 o.s.ř. ve zbytku žalobu zamítl s odůvodněním, že žalobce sice uzavřel s , tituly před jménem, , právní zástupce, 30.10.2018 smlouvu o poskytování právních služeb, na základě níž byla dohodnuta smluvní odměna 2 178 Kč včetně DPH za každou započatou hodinu právní služby. Soud se však při výpočtu přiznané částky za právní služby řídí ust. § 31 odst. 1, 3 zákona č. 82/1998 Sb., který odkazuje na zvláštní předpis o mimosmluvní odměně. Tímto předpisem je vyhláška č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Zde jsou náklady vypočteny podle počtu úkonů právní služby bez ohledu na počet hodin strávených zástupcem nad obhajobou. Proto zbylá částka 2 305 Kč byla doplňujícím rozsudkem zamítnuta. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve prospěch žalované.

5. Pokud jde o rozsudek Okresního soudu z 31.10.2023, č.j. 10 C 158/2020-255, oba účastníci podali včasné odvolání, nicméně žalobce byl ve vztahu k výroku I. úspěšným, k podání odvolání není oprávněn (subjektivně legitimován), neboť nemůže dosáhnout lepšího výsledku, proto odvolací soud jeho odvolání do výroku I. rozsudku za použití § 218 písm. b) o.s.ř. bez dalšího odmítl. Přezkoumával tedy pouze odvolání žalované, a to jen v rozsahu částky 1 754,50 Kč (ve zbytku, tj. ohledně částky 13 975,50 Kč) nebyl rozsudek soudu prvního stupně odvoláním žádného z účastníků dotčen a nabyl samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o.s.ř.). Částku 13 975,50 Kč žalovaná ostatně žalobci již uhradila. V přezkoumávaném rozsahu, tedy ohledně povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 1 754,50 Kč, shledal odvolací soud odvolání žalované přípustným a důvodným.

6. Podle § 31 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Dané ustanovení odkazuje na advokátní tarif, tedy vyhlášku č. 177/1996 Sb. (AT).

7. Podle § 14 odst. 2 advokátního tarifu advokátu náleží náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny za účast při jednání, které bylo odročeno bez projednání věci, a za dostavení se k jednání, které se nekonalo, aniž byl o tom advokát včas předem vyrozuměn; bylo-li jednání odročeno nebo se nekonalo z důvodů spočívajících na straně klienta advokáta a byly-li tyto důvody advokátovi známy nejméně dva dny před termínem jednání, náleží mu náhrada ve výši jedné čtvrtiny mimosmluvní odměny.

8. V posuzované věci není sporu o tom, že se žalobce spolu s advokátem dostavili na policii dne 15.11.2018, ale výslech žalobce se nekonal. Jedná se tedy o použití § 14 odst. 2 věta před středníkem advokátního tarifu, kdy advokátu náleží jako náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny (tedy nikoliv za úkon). K náhradě za promeškaný čas režijní paušál nenáleží, náleží pouze DPH (odvolací soud odkazuje na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 4 To 54/2014 publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 48/2016 tr.). Pokud tedy okresní soud žalobci přiznal náhradu za celý právní úkon advokáta spolu s režijním paušálem a DPH, odvolací soud je odlišného právního názoru, jak uvedeno výše. Proto v této části rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žaloba se zamítá.

9. Pokud okresní soud doplňujícím rozsudkem žalobu zamítl co do částky 2 305 Kč za právní služby, odvolací soud doplňující rozsudek přezkoumal a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné. Jak je uvedeno již shora, dle § 31 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. výše odměny advokáta se určuje podle advokátního tarifu, nikoliv podle smluvené odměny mezi advokátem a klientem. Proto odvolací soud výrok I. doplňujícího rozsudku za použití § 219 o.s.ř. jako věcně správný potvrdil.

10. Pokud jde o náhradu nákladů řízení před soudy všech stupňů, žalobce se v řízení domáhal (kromě nyní projednávaných nákladů za zastoupení v trestním řízení) jednak zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 27 666 400 Kč, v soudním řízení dosáhl zaplacení částky 36 400 Kč. Na pohonných hmotách a cestovním paušálu uplatnil 875 Kč, byl úspěšný co do částky 33,50 Kč a 709,62 Kč. Pokud uplatnil 1 000 Kč za administrativu a 232 za poštovné, žaloba byla zamítnuta. Odvolací soud poukazuje na judikaturu Ústavního soudu, podle níž ve sporu o zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu dle § 31a zákona č. 82/1998 Sb. se neaplikuje zásada poměru úspěchu ve věci při rozhodování o nákladech řízení, neboť přiznání výše přiměřeného zadostiučinění záleží na úvaze soudu a je třeba postupovat podle § 142 odst. 3 o.s.ř. (např. I. ÚS 42/16, I. ÚS 799/20, I. ÚS 453/22). Vzhledem k extrémnímu rozdílu mezi tím, co žalobce žalobou uplatnil, a tím, co mu bylo ohledně zadostiučinění za nemajetkovou újmu přiznáno, a dále s ohledem na kumulaci nároků, kdy u ostatních nároků nebyl zcela úspěšným (včetně naposledy projednávané náhrady nákladů za právní služby ve věci Okresního soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 2 T 70/2019), považoval odvolací soud za odpovídající, aby každý z účastníků řízení si nesl náklady za řízení před soudy všech stupňů (okresního, krajského i dovolacího) ze svého. Tomu odpovídá výrok, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy všech stupňů.