7 CO 966/2022
č. j. 7 CO 966/2022-170
V PLATNOSTICitované zákony (23)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 150 § 204 § 212 § 219 § 220 § 224 § 237
- o ochraně spotřebitele, 634/1992 Sb. — § 9
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7 § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 4 § 5 § 628 § 629 § 1731 § 1916 § 2002 § 2079 § 2103 § 2107 § 2112
Plný text
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Korbelové a soudců JUDr. Marie Rudolfové a Mgr. Tomáše Lisa ve věci žalobce: ; jméno příjmení , datum narození bytem adresa ; zastoupeného advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; jméno příjmení , datum narození , IČO sídlem adresa ; zastoupenému advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 13 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce i žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 20.4.2022, č.j. 12 C 310/2021-108 ve znění doplňujícího usnesení ze dne 20.4.2022, č.j. 12 C 310/2021-114,
I. Rozsudek soudu prvního stupně ve znění doplňujícího usnesení se ve výroku I. a III. potvrzuje.
II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. mění tak, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení 17 856 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalovaného.
III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech odvolacího řízení 7 624 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalovaného.
1. Napadeným rozsudkem Okresní soud v Písku žalobu o zaplacení 13 000 Kč s příslušenstvím zamítl (výrok I.) s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.) a konečně výrokem III. v doplňujícím usnesení žalobci uložil povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Písku částku 1 497 Kč jako svědečné [titul] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci usnesení. Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení 13 000 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že s žalovaným jako prodávajícím, profesionálním prodejcem vozidel a majitelem autobazaru, dne [datum] uzavřel kupní smlouvu o koupě osobního motorového vozidla [název] [anonymizována čtyři slova]. Kupní cena byla stanovena na 108 000 Kč. Žalobce bezprostředně po pořízení automobilu objednal servis za účelem výměny oleje a ostatního spotřebního materiálu u autoservisu [právnická osoba], kde byla zjištěna nefunkční řídící jednotka ABS. Tuto vadu žalobce dne [datum] u žalovaného reklamoval. Požadoval slevu ve výši 13 000 Kč – předpokládané ceny opravy. Žalovaný však reklamaci neuznal. Žalobce dále poukázal na to, že předmětný automobil byl inzerován jako jedinečný – exkluzivní. Žalovaný uplatněný nárok zcela neuznal, neboť předmětný automobil byl v době prodeje starý již 10 let, žalobce upozornil v bodě D kupní smlouvy na velmi špatný stav automobilu, v době prodeje byla řídící jednotka ABS nefunkční, což žalobce věděl. Dále namítl prekluzi oznámení vad podle § 2112 o.z. a promlčení nároku podle § 629 o.z. Po skutkové stránce okresní soud zjistil, že žalobce žalovaného kontaktoval na základě inzerátu, v němž bylo předmětné vozidlo [název] popsáno jako vozidlo ve stavu„ jedinečný – exkluzivní“, které má málo najeto, je nehavarováno a pravidelně servisováno s navrženou kupní cenou 109 000 Kč. Účastníci uzavřeli kupní smlouvu o koupi tohoto vozidla za kupní cenu 108 000 Kč. Vozidlo bylo zařazeno do skupiny D, když nižší cena pokrývá budoucí možné náklady na opravu automobilu. Dále okresní soud zjistil, že kupní cena obdobného automobilu, vyrobeného v roce 2008, činila v roce 2018 dle [jméno společnosti] [anonymizováno] 150 000 Kč, cena obdobného vozidla v roce 2022 od 89 000 Kč do 144 000 Kč. Při jednání o prodeji vozidla byla účastníky řešena mimo jiné svítící kontrolka ABS, zřejmá i při předváděcí jízdě, přičemž žalobce zmiňoval závadu na čidle ABS v hodnotě několika set korun a svědek [jméno] [příjmení] zmiňoval možnost závady v čidle či v kabeláži. Žalobce následně předal vozidlo k technické prohlídce STK dne [datum], kde byla mimo tři lehké zjištěna jedna vážná závada, že žádné z kol vozidla ovládané parkovací brzdou nedosahuje požadovaného brzdného účinku. Proto žalobce nechal vozidlo opravit v [příjmení] [příjmení] a dne [datum] mu byla vystavena faktura na 10 607 Kč za servis výměny motorového oleje, kontrolu a ověření závad třetího brzdového světla + elektroinstalace, výměnu středního dílu výfuku, demontáž a namontování dvou kol, seřízení a vyčištění ručních brzd, vyčištění a promazání brzd a výměny třecích segmentů. Žalobce zaslal žalovanému reklamaci ohledně závady na řídící jednotce dne [datum], které žalovaný nevyhověl s tím, že vozidlo bylo prodáno za nižší cenu, závada na ABS byla žalobci známa. Žalobce zadal vypracování znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení], který na základě informací od žalobce, zprávy [název] [anonymizováno] a dotazu autorizovaného servisu bez provedení prohlídky předmětného vozidla dospěl k závěru, že vozidlo nesplňovalo podmínky pro kategorii D, inzerát žalovaného byl zavádějící. Nemůže vyloučit manipulaci s řídící jednotkou, jež je součástí modulu ABS spolu s regulačním ventilem, když vozidlo je v provozu ode dne jeho koupě. Po právní stránce se okresní soud řídil § 2079 a násl. o.z. Obsah inzerátu nepovažoval za návrh na uzavření smlouvy dle § 1731 a násl. o.z. Přisvědčil totiž závěrům Nejvyššího soudu v rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] o tom, že obsah kupní smlouvy má přednost před zněním inzerátu. Proto podle okresního soudu není podstatné, zda inzerát obsahoval, či neobsahoval odstavec s poučením, že obsah inzerátu je pouze informativní. Není na místě právo na slevu z ceny vozidla pro rozpor mezi popisem vozidla v inzerátu oproti kupní smlouvě. Nadto bylo zjištěno, že o svítící kontrolce ABS žalobce věděl před podpisem kupní smlouvy, kontrolka svítila i v průběhu zkušební jízdy, proto žalobce nemůže důvodně uplatňovat slevu z kupní ceny ve smyslu § 2107 o.z. i s ohledem na čl. III. kupní smlouvy. Podle znalce [titul] [jméno] [příjmení] svítící kontrolka ABS signalizuje jakoukoliv závadu systému ABS, což může být i závada na kabeláži či čidle v hodnotě stovek korun, jak zmiňoval žalovaný a svědek [jméno] [příjmení]. Pokud jde o zařazení vozidla do kategorie D, bez ohledu na počet ujetých kilometrů či stáří vozidla jeho celkově špatný stav byl potvrzen závěry protokolu z STK z [datum], kdy byla mimo jiné zjištěna jedna vážná závada. Proto okresní soud žalobu zamítl. Neshledal důvodnou námitku prekluze ve smyslu § 2112 o.z., když žalobce vady na řídící jednotce uplatnil již [datum], tj. včas. Neshledal nárok promlčeným dle § 629 o.z., s tím, že by promlčení nastalo nejdříve [datum] O nákladech řízení rozhodl za použití § 150 o.s.ř. Přesto, že byl v řízení úspěšný žalovaný, důvody hodné zvláštního zřetele spatřoval v tom, že obsah inzerátu neodpovídá zcela popisu stavu předmětného vozidla v kupní smlouvě.
2. Proti tomuto rozhodnutí podali odvolání oba účastníci. Žalobce se odvolal proti všem výrokům s tím, že byl inzerátem žalovaného nalákán nepravdivými informacemi. Ve fázi zkušební jízdy měl žalovaný jako prodávající poctivě informovat o stavu vozu a upozornit kupujícího na nesrovnalosti, což neučinil, navíc jako podnikatel vůči spotřebiteli. Kupované vozidlo mělo vadu, kdy se jednalo o podstatné porušení smlouvy ve smyslu § 2002 o.z. Žalovaný vystupoval jako profesionál a výslovně kupujícího ujistil, že vozidlo je v provozuschopném stavu včetně ABS. Pokud se žalovaný dostatečně pečlivě neujistil, že vozidlo nemá vyhovující stav ABS, a žalobce před uzavřením smlouvy ujistil, že vozidlo má vyhovující stav ABS, pak faktický stav nemůže jít k tíži žalobce. Žalovaný se snaží vzbudit dojem, že je standardním chováním prodejců vozů, že tyto jsou papírově podhodnoceny, pak hodnota snížena jako generální pardon za budoucí vady, tím se jedná o nekalou obchodní praktiku a okresní soud vůbec nezohlednil, že jde o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem. Svítící kontrolka indikující vadu měla být podle ujištění žalovaného pouze drobným defektem na čidle - odstranitelným nákladem maximálně v řádu stokorun, to se ukázalo jako vada celého modulu, jedná se o vadu ve smyslu § 1916 o.z. Žalovaný byl povinen jednat se znalostí a pečlivostí dle § 5 odst. 1 o.z. a je s podivem, že tuto prý banální vadu sám neopravil. Prodávající o vadě pravděpodobně věděl a nekale zastřel její povahu. Žalobce trval i na tom, že kupní smlouva nepřipouštěla žádnou změnu, jedná se o předepsaný dokument. Prodávající odradil kupujícího od uvedení výhrady ke stavu vozidla do předávacího protokolu. Z uvedených důvodů navrhl zrušení a vrácení věci okresnímu soudu.
3. K odvolání žalobce se žalovaný vyjádřil tak, že v žádném případě z jeho strany nešlo o nekalou obchodní praktiku nebo že by žalobce uvedl v omyl. Poukázal zejména na článek III. bod 4. kupní smlouvy, podle něhož prodávající neodpovídá za vady, na které kupujícího výslovně upozornil. Z výpovědi samotného žalobce vyplynulo, že o svítící kontrolce ABS věděl, svítila během zkušební jízdy trvající 15 minut, bylo zjevné, že brzdy nejsou v pořádku. Poukázal na výpověď žalovaného i svědka [jméno] [příjmení], že svítící kontrolka ABS znamená závadu na celém systému ABS. Dle tohoto svědka byla žalobci poskytnuta sleva ve výši 40 000 Kč oproti reálné ceně, což soud prvního stupně ověřil listinnými důkazy. Rovněž z protokolu o zkušební jízdě vyplývá, že žalobce vzal na vědomí vadné brzdy vozidla. Dle kupní smlouvy byl automobil zařazen do skupiny D jako velmi špatný s tím, že lze s určitostí předpokládat podstatné vady. Rovněž již z úvodu znaleckého posudku [titul] [příjmení] vyplývá, že při zkušební jízdě byla zjištěna svítící kontrolka upozorňující na nefunkčnost systému ABS. Pokud jde o inzerát, žalobce nepředložil jeho celé znění, chyběl dodatek, že inzerát má pouze informativní charakter, jeho obsah na prodej vozu nebyl závazný. Poukázal rovněž na to, že znalec [příjmení] [příjmení] automobil vůbec neviděl. Žalovaný tvrdí, že to nemohla být řídící jednotka, která byla ve voze [datum]. Obrana žalovaného tedy vychází z provedených důkazů a ustanovení § 2103 o.z. Poukázal i na kontrolu STK z [datum], kdy závada na modulu ABS nebyla diagnostikována, je možné, že si závadu žalobce sám opravil. Pokud jde o fakturu z autoservisu [příjmení], oprava řídící jednotky ABS v ní uvedena není. Proto navrhl potvrzení rozsudku ve výroku I. jako věcně správného.
4. Žalobce reagoval replikou s tím, že obecná informační povinnost je ve vztahu ke spotřebiteli zesílena ustanovením § 9 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], kdy požadavky u spotřebitelských transakcí mají být rozloženy proporcionálně dle okolností daného případu. Dále na rozsudek [název soudu] z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] s tím, že informace uvedené odborníkem v inzerátu nemohou být ve společnosti založené na důvěře pouhým„ plácnutím do vody“, ale skutečně odpovědným jednáním. Konečně odkázal na judikaturu soudního dvora [anonymizováno], a to rozsudek C [číslo] z [datum], dle něhož zboží – zde ojetá vozidla – zejména musí souhlasit s popisem a vlastnostmi, které jsou prodávajícím prezentovány, a také se musí hodit k účelu obvyklému či účelu spotřebitelem předem vymíněnému. Dle směrnice Evropského parlamentu a [ustanovení právního předpisu EU] z [datum] je nerozhodné, ve které fázi spotřebitelova rozhodování o obchodní transakci dojde k podání informací podstatných pro učinění rozhodnutí spotřebitelem. Dle článku 3 odst. 1 se Směrnice vztahuje na nekalé obchodní praktiky vůči spotřebitelům před obchodní transakcí týkající se produktu, během ní a po ní. Je tedy třeba posoudit, že vadné plnění bylo podstatným porušením smlouvy, neboť žalovaný již při uzavření smlouvy věděl nebo musel vědět, že by žalobce smlouvu neuzavřel, pokud by toto porušení předvídal.
5. Žalovaný podal odvolání proti výroku II. napadeného rozsudku s tím, že postup okresního soudu podle § 150 o.s.ř. je právně nesprávným. Poukázal na nález [název soudu] [ústavní nález] a [ústavní nález], kdy hlavní zásadou pro rozhodování o nákladech řízení je zásada úspěchu ve věci, soud měl žalovanému za použití § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznat plnou náhradu nákladů řízení z důvodu jeho plného úspěchu. Nebyl důvod pro aplikaci § 150 o.s.ř. za situace, kdy okresní soud v bodě 26. rozsudku uvedl, že obsah inzerátu není návrhem na uzavření smlouvy dle § 1731 a násl. o.z. a dle konstantní judikatury má obsah kupní smlouvy přednost před zněním inzerátu. Proto navrhl přiznání náhrady nákladů řízení před soudy obou stupňů.
6. Podle § 1916 odst. 1 o.z. dlužník plní vadně, zejména a) poskytne-li předmět plnění, který nemá stanovené nebo ujednané vlastnosti, b) neupozorní-li na vady, které předmět plnění má, ač se při takovém předmětu obvykle nevyskytují, c) ujistí-li věřitele v rozporu se skutečností, že předmět plnění nemá žádné vady, anebo že se věc hodí k určitému užívání, nebo d) zcizí-li cizí věc neoprávněně jako svoji. Podle odstavce 2 k projevu vůle, kterým zcizitel předem omezí zákonný rozsah svých povinností z vadného plnění, se nepřihlíží. Vzdá-li se nabyvatel předem svého práva z vadného plnění, vyžaduje projev jeho vůle písemnou formu.
7. Podle § 2103 o.z. kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě.
8. Podle § 5 odst. 1 o.z. kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.
9. Podle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, jímž jsou do českého právního řádu implementovány směrnice ES, a to § 4 odst. 4 o.z. užívání nekalé obchodní praktiky před rozhodnutím ohledně koupě, v průběhu rozhodování a po učinění rozhodnutí se zakazuje. Podle § 5 odst. 1 o.z. obchodní praktika se považuje za klamavou, pokud obsahuje věcně nesprávnou informaci a je tedy nepravdivá, což vede nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil. Podle § 9 odst. 1 věty prvé téhož zákona prodávající je povinen řádně informovat spotřebitele o vlastnostech prodávaných výrobků nebo charakteru poskytovaných služeb, o způsobu použití a údržby výrobku a o nebezpečí, které vyplývá z jeho nesprávného použití nebo údržby, jakož i o riziku souvisejícím s poskytovanou službou.
10. Odvolací soud po závěru o přípustnosti odvolání, podaného včas, účastníky k tomu legitimovanými (§ 201, § 202, § 204 o.s.ř.), přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a § 212a o.s.ř. a dospěl k závěru o nedůvodnosti odvolání žalobce a naopak o důvodném odvolání žalovaného.
11. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění okresního soudu, která považuje za dostačující. Podle zjištění okresního soudu žalobce žalovaného kontaktoval na základě inzerátu, dle něhož byl stav předmětného vozu jedinečný – exkluzivní a mimo jiné mělo jít o vozidlo nehavarované. Věcně nesprávnou informací ve smyslu § 5 odst. 1 zákona na ochranu spotřebitele byl údaj v inzerátu, že jde o nehavarované vozidlo. (Pokud jde o údaj o stavu vozidla jedinečný – exkluzivní, jedná se o obecné subjektivní hodnocení.) Žalobce mohl být, resp. byl inzerátem nalákán v tom smyslu, že o vozidlo projevil vážný zájem. Na základě provedeného dokazování však nelze dospět k závěru, že rozhodnutí o koupi vozidla učinil na základě inzerátu. To žalobce ostatně ani netvrdí, tvrdí, že byl inzerátem nalákán, a odkazuje na právní předpisy a judikaturu vztahující se k ochraně spotřebitele s tím, že ze strany žalovaného šlo o klamavou obchodní praktiku. Z provedeného dokazování je odvolací soud přesvědčen, že žalobce se rozhodl pro koupi vozu na základě toho, že si auto (nabízené za 109 000 Kč) prohlédl (půjčil si deku), při zkušební jízdě cca 15 km auto řídil. Proto odvolací soud neshledal, že by se žalovaný vůči žalobci dopustil nekalé obchodní praktiky. Shodně jako okresní soud považuje za zásadní kupní smlouvu, jejíž přílohou [číslo] je Protokol o zkušební jízdě a předání vozidla (č.l. 11 a 12 spisu). Odkazuje na [název] [obec], [anonymizována tři slova], [příjmení], [anonymizována tři slova], Občanský zákoník. [anonymizováno] [obec] [nakladatelství], [rok], [anonymizováno] [číslo], podle něhož rozhodující pro posouzení, zda věc [anonymizováno] vady, je to, co bylo mezi stranami ujednáno a [anonymizována tři slova] [anonymizováno] či ujištění o vlastnostech věci se kupujícímu dostalo ze strany prodávajícího v souvislosti s uzavřením smlouvy, nikoliv zda věc odpovídá stavu uvedenému v inzertní nabídce (viz [spisová značka], tj. rozhodnutí, s nímž se ztotožnil okresní soud v odstavci 26. rozsudku). Obsah kupní smlouvy má přednost před zněním inzerátu, pro předmětné řízení není tedy podstatné, zda inzerát obsahoval, či neobsahoval dovětek, že jeho obsah je pouze informativní. Z přílohy [číslo] ke kupní smlouvě, a to bodu III. vyplývá, že karoserie vozidla je po havárii a opravě a pokud jde o brzdy, dle bodu 2) tyto byly opotřebované se sníženým účinkem, v bodě VI. ohledně ABS není žádný údaj. Jak vyplývá z charakteristiky skupiny D, do níž byl automobil zařazen, do této skupiny jsou„ automaticky“ zařazeny automobily splňující jednu nebo více z podmínek a) automobil má najeto více než 200 000 Kč, b) je starší 12 let a c) stav automobilu je velmi špatný z jiných technických důvodů popsaných v Protokolu o zkušební jízdě a předání vozidla. Podle odvolacího soudu to, že automobil měl najeto 104 000 km, první registrace proběhla v roce 2008, tedy nesplňoval podmínku a) či b), neznamená, že nemohl být zařazen do skupiny D, když podle Protokolu o zkušební jízdě a předání vozidla mohl splňovat podmínku pod písm. c), tedy velmi špatný stav z jiných technických důvodů. Žalobce se ovšem domáhá slevy kupní ceny pouze z důvodu nefunkčního systému ABS. V řízení bylo zjištěno, že nejde jen o vadu snímacího čidla na některém z kol (viz diagnostika v [právnická osoba] dne [datum], další kontrolní diagnostika ve značkovém servisu [název] [anonymizováno] dne [datum] a závěr znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení]). V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že při zkušební jízdě svítila kontrolka ABS, což podle znalce [příjmení] [příjmení] signalizuje jakoukoliv závadu systému ABS, může to být i závada na kabeláži či čidle v hodnotě stovek korun. Přitom nebylo prokázáno, že by žalovaný jako prodávající výslovně žalobce ujistil, že auto je ohledně systému ABS bez vad, natož že by vadu lstivě zastřel. Ve znaleckém posudku [titul] [jméno] [příjmení] je uvedeno, že prodávající kupujícímu sdělil, že se jedná„ asi“ o poškození čidla ABS. Tuto informaci měl znalec od kupujícího, mj. tímto je prokázáno, že kupující dostal od prodávajícího informaci, že jde„ asi“ o poškození čidla ABS, nikoliv ujištění, že jde jen o poškození čidla ABS. To je rozdíl. Pokud prodávající i jeho bratr [jméno] kupujícího informovali, že může jít o vadu na čidle, i taková možnost zde byla a vada by se projevila svítící kontrolkou. Podle názoru odvolacího soudu za situace, kdy kupující věděl o svítící kontrolce ABS, automobil by zařazen do skupiny D s tím, že technický stav je velmi špatný, že lze s určitostí předpokládat podstatné vady z důvodu předchozího nadměrného opotřebení a použití, které si kupující musí případně prověřit a odstranit sám na vlastní náklady (viz strana 3 Protokolu o zkušební jízdě a předání vozidla), zároveň prodávající prodával vozidlo za cenu nižší ([právnická osoba] [název] v roce 2018 obdobné vozidlo prodávala za 150 000 Kč) a prodávající ještě poskytl kupujícímu slevu na chybějící STK 1 000 Kč, bylo by nepřiměřeným požadavkem na prodávajícího, aby ještě objasnil příčinu svítící kontrolky ABS. Naopak při koupi 10 let starého ojetého vozidla za 108 000 Kč bylo přiměřeným požadavkem na kupujícího (byť v pozici spotřebitele), aby si příčinu svítící kontrolky případně prověřil (a odstranil) sám na vlastní náklady, jak bylo ostatně smluvními stranami ujednáno. Pokud tak neučinil (z vážných rodinných důvodů, kdy musel řešit jiné starosti), nemůže to jít k tíži prodávajícího. I podle odvolacího soudu není tedy žaloba důvodná, odkazuje zejména na § 2103 o.z. a článek III. bod 4) kupní smlouvy. Odvolací soud dodává, že nárok není promlčen, neboť tříletá promlčecí lhůta dle § 629 odst. 1 o.z. započala podle § 628 o.z. běžet až od uplatnění práva u prodávajícího, tj. od [datum] (končila [datum]). Žaloba byla podána [datum], tedy včas. Za nedůvodnou odvolací soud shledal i námitku prekluze, neboť oznámení vad uvedeného data [datum] vzhledem ke koupi a převzetí vozidla [datum] považuje za včasné (§ 2112 o.z.) Odvolací soud dospěl tedy k závěru o věcné správnosti rozsudku ve výroku I., proto jej podle § 219 o.s.ř. potvrdil.
12. Pokud jde o výrok III. rozsudku okresního soudu, ten byl jako věcně správný potvrzen a odvolací soud odkazuje na odůvodnění okresního soudu.
13. Pokud jde o náhradu nákladů řízení mezi účastníky, okresní soud použil § 150 o.s.ř. s tím, že obsah inzerátu byl v rozporu se skutečným stavem, zároveň však v odstavci 26. rozsudku uvedl, že obsah inzerátu není návrhem na uzavření smlouvy dle § 1731 a násl. o.z. a přednost má kupní smlouva. Pak podle názoru odvolacího soudu nelze tuto argumentaci (o rozporu inzerátu se skutečným stavem) použít ani pro náhradu nákladů řízení a je namístě tyto přiznat úspěšnému žalovanému podle zásady vyjádřené v § 142 odst. 1 o.s.ř. Za převzetí a přípravu zastoupení, podání odporu dne [datum], další písemné podání ze [datum] a účast při jednání 2.2., [číslo] a [datum] (§ 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ advokátního tarifu) tj. 6 krát po 1 620 Kč (dle § 7 bod 5. advokátního tarifu), za 6 režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 AT vychází dohromady na 11 520 Kč, na cestovném z [obec] k procesnímu soudu vždy při ujetých 100 km a vyhláškové ceně nafty 36,10 Kč litr, na základní náhradě 4,70 Kč za km vychází na cestovném ke každému jednání 679 Kč, včetně náhrady za promeškaný čas 400 Kč, dohromady 1 079 Kč, na 3 cesty 3 237 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně pak spolu s 21 % DPH představují 17 856 Kč (Pokud byla uplatněna odměna za podání z [datum] návrh na vyžádání listinného důkazu / č. l. 46 spisu/, nejde o úkon právní služby). Z uvedených důvodů odvolací soud výrok v odstavci II. za použití § 220 o.s.ř. změnil.
14. V odvolacím řízení byl žalovaný úspěšný, proto mu podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř. náleží právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Advokát učinil 2,5 úkonu právní služby. V případě odvolání do nákladů řízení byla odměna podle § 11 odst. 2 písm. c) snížena na polovinu, tj. na 810 Kč, za vyjádření k odvolání žalobce a účast při odvolacím jednání pak náleží advokátu 2 krát po 1 620 Kč (úkony podle § 11 odst. 1 písm. k/, g/ AT) spolu s 3 režijními paušály. Na cestovném pak advokát účtoval při ujetých 140 km na ceně nafty toliko 36,10 Kč, tedy 951 Kč, spolu s náhradou za promeškaný čas 400 Kč, což celkově spolu s 21 % DPH vychází na 7 624 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.