7 CO 967/2022
č. j. 7 CO 967/2022-172
V PLATNOSTIKrajský soud v Českých Budějovicích potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, který zamítl žalobu o určení neplatnosti elektronické dražby provedené v rámci exekučního řízení. Soud uvedl, že dražba podle zákona o veřejných dražbách se na exekuční dražbu nevztahuje, protože jde o rozdílné právní instituty s odlišným účelem a postupem. Žalobci nemají právní zájem na určení neplatnosti dražby, protože k ochraně jejich práv je k dispozici jiný procesní prostředek – odvolání proti rozhodnutí soudního exekutora. Soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení pro žalované 1) a 3), zatímco žalovanému 2) náhrada není přiznána.
Plný text
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rudolfové a soudců Mgr. Tomáše Lisa a JUDr. Marie Korbelové ve věci a) žalobců: ; jméno příjmení, datum narození bytem adresa b) ; jméno příjmení, datum narození sídlem adresa oba zastoupeni advokátem titul jméno příjmení společníkem společnosti advokátní kancelář právnická osoba sídlem adresa proti žalovaným: 1. právnická osoba, IČO bytem adresa 2. titul jméno příjmení, IČO, soudní exekutor Exekutorský úřad Praha 8, sídlem adresa 3. příjmení příjmení, datum narození bytem adresa zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o určení neplatnosti dražby, o odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 4. 5. 2022, č. j. 12 C 237/2021-120,
I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.
II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované 1) náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 3 345,55 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalobci jsou povinni společně nerozdílně zaplatit žalovanému 3) náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 10 358,23 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jméno příjmení, advokáta, sídlem adresa.
IV. Žalovaný 2) nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
1. Žalobci se domáhají určení neplatnosti elektronické dražby uskutečněné v rámci exekučního řízení žalovaným 2) dne 19. 2. 2021, jejímž předmětem byly podíly žalobců na nemovitých věcech, a to pozemku parc. číslo v k. ú. část obce u obec, pozemku parc. číslo v k. ú. obec, pozemku parc. číslo v k. ú. obec a pozemku parc. číslo v k. ú. obec. Uvedené pozemky jsou zapsány katastru nemovitostí u katastrální úřad, katastrální pracoviště. Žalobci se domáhají určení neplatnosti elektronické dražby podle § 48 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách (dále jen zákon o veřejných dražbách).
2. Okresní soud v Písku (dále jen soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 4. 5. 2022, č. j. 12 C 237/2021-120 (napadený rozsudek) žalobu zamítl (výrok I.) a uložil žalobcům povinnost k náhradě nákladů řízení (výrok II. a III.). Žalovanému 2) náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok IV.). V odůvodnění rozsudku se uvádí, že proti žalobcům jako spoluvlastníkům uvedených pozemků je vedeno exekuční řízení, jehož provedením byl pověřen žalovaný 2). Dne 18. 1. 2021 pověřený soudní exekutor /žalovaný 2) / nařídil elektronickou dražbu na 19. 2. 2021 spoluvlastnických podílů obou žalobců na nemovitostech zapsaných v katastru nemovitostí u katastrální úřad, katastrální pracoviště a na list vlastnictví pro k. ú. část obce u obec, list vlastnictví pro k. ú. obec a na list vlastnictví pro k. ú. obec. Dne 22. 2. 2021 žalovaný 2) rozhodl o udělení příklepu žalovanému 3). Ve vztahu ke spoluvlastnickému podílu žalobce a) a žalobce b) na uvedených nemovitostech. Dne 21. 1. 2021 podala jméno příjmení u Okresního soudu v Příbrami žalobu na vyloučení nemovitých věcí, které byly předmětem uvedené elektronické dražby z exekuce. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že nelze mít za oprávněný nárok žalobců na vyslovení neplatnosti uvedené elektronické dražby podle § 48 odst. 3 zákona o veřejných dražbách, neboť tento zákon se na dražbu provedenou podle zákona č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (o. s. ř.) nevztahuje. Současně posoudil existenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení podle § 80 o. s. ř. a dospěl k závěru, že tento není dán, neboť jediným prostředkem k ochraně práv třetích osob při probíhající exekuci je vylučovací žaloba podaná podle § 267 o. s. ř.
3. Proti tomuto rozsudku se žalobci odvolávají s tím, že napadený rozsudek soudu prvního stupně je založen na nesprávném právním posouzení věci. Podle žalobců je nesprávný závěr soudu prvního stupně, že se nemohou bránit provedení elektronické dražby podle zákona o veřejných dražbách, neboť dražby podle tohoto zákona jsou i dražby provedené na návrh soudního exekutora v rámci probíhajícího exekučního řízení. Nesouhlasí rovněž se závěrem soudu prvního stupně o neexistenci naléhavého právního zájmu a na požadovaném určení s tím, že pokud se domáhají určení neplatnosti dražby podle zákona o veřejných dražbách, nemusí tvrdit ani prokazovat naléhavý právní zájem. Žalobci argumentují tím, že dne 22. 1. 2021 podala paní jméno příjmení u Okresního soudu v Příbrami žalobu na vyloučení předmětných nemovitých věcí, které byly předmětem dražby, z exekuce s odůvodněním, že je jejich výlučným vlastníkem. Podle § 336i odst. 1 o. s. ř. bylo povinností exekutora dražební jednání odročit až do doby pravomocného skončení řízení o vylučovací žalobě. Jestliže soudní exekutor přesto dražbu provedl, je nutno takovou dražbu považovat za nezákonnou.
4. Žalovaný 3) se ve vyjádření k podanému odvolání označuje žalobní návrh žalobců za pouhou obstrukci. Jde o snahu obstruovat exekuční řízení a způsobit materiální i imateriální újmu žalovaným. Odvolací argumentaci žalobců označuje za zužující a nepřiléhavou s tím, že podání vylučovací žaloby je ze zákona překážkou pro pokračování v dražebním jednání jen tehdy, může-li na základě této žaloby dojít k vyloučení nemovitostí z výkonu rozhodnutí, nikoli v případě, že již ze žaloby samé je zřejmé, že tato je nedůvodná. S postupem soudního exekutora, který žádosti o odročení dražebního jednání nevyhověl, lze v posuzovaném případě pouze souhlasit proto, že žalobkyně (matka žalobců) bez jakýchkoliv skutkových podkladů opírala své vlastnické právo jen o vlastní přesvědčení. Její žaloba byla posléze zamítnuta. Současně poukazuje na to, že usnesení soudního exekutora č. j. 204 EX 9936/19-2470 ze dne 22. 2. 2021, č. j. 204 EX 9936/19-2477 ze dne 22. 2. 2021 byla usnesením Krajského soudu v Praze, č. j. 20 Co 93/2021 ze dne 30. 4. 2021 a č. j. 20 Co 92/2021 ze dne 30. 4. 2021 potvrzena. Dovolání, která byla podána Nejvyšší soud ČR usnesením sp. zn. 20 Cdo 2190/2021 ze dne 21. 9. 2021 a sp. zn. 20 Cdo 2189/2021 ze dne 21. 9 2021 odmítl.
5. Žalovaná 1) ve vyjádření k odvolání označuje toto odvolání za nedůvodné. Poukazuje na to, že na daný případ nelze vztáhnout zákon č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách, ani rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2602/2005, neboť v daném případě šlo o dražbu exekuční, na kterou zákon o veřejných dražbách nedopadá. Zmíněná žaloba na vyloučení předmětných věcí z exekuce podaná u Okresního soudu v Příbrami byla zcela zjevně nedůvodná a byla také Okresním soudem v Příbrami pravomocně zamítnuta. Důvody vyhovění podanému odvolání tak nejsou dány.
6. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že přípustné odvolání bylo podáno v zákonem stanovené lhůtě podle § 204 odst. 1 o. s. ř. a osobami k tomu oprávněnými, přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobců není důvodné.
7. Odvolací soud vychází ze skutkových závěrů soudu prvního stupně, na které zcela odkazuje. V posuzovaném případě se žalobci domáhají určení neplatnosti dražby podle § 48 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb. Současně uvádí, že předmětem řízení je dražba provedená soudním exekutorem, tj. žalovaným 2) v rámci exekučního řízení, v němž žalobci vystupují jako povinní. Důvod neplatnosti dražby je spatřován v postupu soudního exekutora, který neodročil nařízené dražební jednání v situaci, kdy byla podána u Okresního soudu v Příbrami žaloba na vyloučení nemovitých věcí, které měly být předmětem dražby (resp. podíly žalobců na těchto nemovitých věcech) z exekuce podle § 267 o. s. ř., jak ukládá ustanovení § 336i odst. 1 o. s. ř.
8. Není pochyb o tom, že proti žalobcům bylo soudním exekutorem titul jméno příjmení vedeno exekuční řízení pod sp. zn. 204 EX 9936/19. V rámci tohoto exekučního řízení byla usnesením soudního exekutora vydána dražební vyhlášky ze dne 18. 1. 2021, č. j. 204 EX 9936/19-2332 a č. j. 204 EX 9936/19-2339, kterou byla nařízena elektronická dražba spoluvlastnických podílů žalobců (v exekučním řízení v postavení povinných) ohledně nemovitých věcí (pozemků) zapsaných v katastru nemovitostí pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště, a to pozemkové parcely číslo v k. ú. část obce u obec zapsané na list vlastnictví, pozemkové parcely číslo v k. ú. obec, zapsané na list vlastnictví, pozemkové parcely číslo číslo v k. ú. obec zapsaných na list vlastnictví. Usnesením soudního exekutora ze dne 22. 2. 2021, č. j. 204 EX 9936/19-2470 a ze dne 22. 2: 2021, č. j. 204 EX 9936/19-2477, byl žalovanému 3) udělen příklep ohledně podílu žalobce a) a žalobce b) na uvedených nemovitostech. Současně bylo zjištěno, že dne 21. 1 2021 podala jméno příjmení proti žalované 1) u Okresního soudu v Příbrami žalobu o vyloučení uvedených nemovitých věcí z exekuce. Obsahem této žaloby je ničím nedoložené tvrzení žalobkyně, že je vlastnicí předmětných nemovitých věcí.
9. V posuzované věci není pochyb o tom, že žalovaný 3) měl nabýt vlastnické právo k předmětným nemovitostem na základě příklepu exekutora (§ 336j o. s. ř.) uděleného v rámci dražby konané 19. 2. 2021 (srov. usnesení ze dne 18. 1. 2021, č. j. 204 EX 9936/19-2332 a č. j. 204 EX 9936/19-2339) a splnění podmínek určených ustanovením § 336l odst. 2 o. s. ř.
10. Šlo o provedení exekuce prodejem nemovitých věcí podle § 66 a násl. exekučního řádu. Není pochyb o tom, že podle § 69 exekučního řádu se na provádění exekuce, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 66 až § 68) přiměřeně použijí ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí prodejem nemovitých věcí, tj. § 336 a násl. o. s. ř. Není pochyb o tom, že provádění exekuce, resp. soudního výkonu rozhodnutí prodejem nemovitých věcí formou dražby a dražbu realizovanou podle zákona č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách, nelze ztotožňovat, neboť jde o rozdílné instituty, při nichž dochází ke zpeněžení nemovitostí a uspokojení pohledávky věřitele. Regulérnost provádění exekuce prodejem nemovitých věcí, nelze posuzovat podle ustanovení zákona o veřejných dražbách. Již z tohoto důvodu nemůže být žaloba, o níž soud rozhodl v projednávané věci oprávněná.
11. K argumentaci žalobců ve vztahu k ustanovení § 336i odst. 1 o. s. ř. lze jen doplnit, že se v řízení o neplatnosti dražby podle zákona o veřejných dražbách neuplatní. Žalobcům je jistě známo, že touto otázkou se soudy zabývaly v řízení o odvolání žalobců proti usnesení soudního exekutora o příklepu. V této souvislosti lze odkázat na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 9. 2021, sp. zn. 20 Cdo 2190/2021 a 20 Cdo 2189/2021.
12. Pokud se soud prvního stupně zabýval otázkou určení neplatnosti dražby z hlediska aplikace ustanovení § 80 o. s. ř., dospěl ke správnému závěru o nedostatku naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, neboť k přezkumu správnosti postupu při provedení exekuční dražby slouží jiné procesní prostředky (které byly využity), a to odvolání proti rozhodnutí soudního exekutora.
13. Se zřetelem k uvedeným závěrům odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně potvrdil podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný.
14. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobci jsou povinni zaplatit žalovaným společně a nerozdílně náhradu nákladů odvolacího řízení. V případě žalované 1) jde o částku 3 345,55 Kč, která sestává z paušální náhrady nákladů řízení podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb. za 3 úkony po 300 Kč za jeden úkon (vyjádření k odvolání, příprava účasti na jednání odvolacího soudu 9. 11. 2022 a účast na jednání odvolacího soudu dne 9. 11. 2022). Náklady řízení dále zahrnují náhradu cestovného za cestu z obec do obec a zpět dne 9. 11. 2022 při použití motorového vozidla s průměrnou spotřebou 6,4 litrů/ 100 km, ceně pohonných hmot podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. 37,10 Kč/litr, náhradě za použití vozidla 4,70 Kč km a počtu ujetých kilometrů celkem 324. Celková náhrada cestovného tak činí 2 445,55 Kč Náklady odvolacího řízení v případě žalovaného 3) činí 10 358,23 Kč. Jedná se o odměnu advokáta za tři úkony právní služby podle § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (vyjádření ze dne 12. 7. 2022, vyjádření ze dne 14. 9. 2022, účast při odvolacím jednání dne 9. 11. 2022) po 2 500 Kč za jeden úkon. Dále jde o náhradu cestovného za cestu z obec do obec a zpět v celkové výši 1 358,23 Kč (bylo ujeto celkem 204 km při průměrné spotřebě 4,4 litrů/1km, ceně pohonných hmot 44,50 Kč litr a náhradě za použití motorového vozidla 4,70 Kč km. Dále jde náhradu za promeškaný čas na cestě podle § 14 odst. 4 advokátního tarifu po 100 Kč za každou půlhodinu, celkem 600 Kč a náhradu hotových výdajů v paušální výši za tři úkony právní služby podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu po 300 Kč za 1 úkon, tj. 900 Kč. Žalovanému č. 2 žádné náklady odvolacího řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku je za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř. přípustné dovolání, které je možné podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozsudku k Nejvyššímu soudu ČR v obec u Okresního soudu v Písku. Tento rozsudek je možné vykonat, nebude-li povinnost v něm stanovená včas a dobrovolně splněna.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.