8 C 127/2021

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře – rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Kosové a soudců JUDr. Roberta Ožvalda a JUDr. Marcely Pechové ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul. jméno příjmení, anonymizováno. sídlem adresa proti; žalované: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátkou titul. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 358 462,05 Kč s příslušenstvím o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Táboře ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení v částce 25 767 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám titul. jméno příjmení, anonymizováno.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 358 462,05 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 100 000 Kč od datum do datum, z částky 169 732,30 Kč od datum do datum a z částky 358 462,05 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a náklady řízení ve výši 130 061 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, taktéž ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

2. Z jeho odůvodnění plyne, že předmětem řízení je plnění plynoucí z rámcové smlouvy o dílo ze dne datum a z objednávek (dílčích smluv o dílo) učiněných na podkladě rámcové smlouvy. Žalovaná namítala, že její jednatel příjmení uzavřel rámcovou smlouvu bez toho, aby k tomu byl zmocněn, proto žalovanou smlouva ani dílčí smlouvy o dílo nijak nezavazují. Navíc zpochybnila to, zda dílo bylo vůbec vytvořeno, předáno a převzato žalovanou. Po provedeném dokazování uzavřel, že rámcová smlouva, podepsaná za žalovanou jednatelem jméno příjmení, stejně jako dílčí smlouvy o dílo byly platně uzavřeny. Vyšel ze zápisu z obchodního rejstříku a zakladatelské smlouvy, z nichž plyne, že společnost může zastupovat jen jeden jednatel, který je ke konkrétnímu úkonu či úkonům zmocněn. Vědomost druhého jednatele žalované dr. anonymizováno o uzavření smluv potvrdili svědkové titul. příjmení, titul. jméno a příjmení příjmení, jejichž výpovědi měl soud za věrohodné. Jeho vědomost vyplývá i z e-mailové komunikace mezi žalobkyní a dr. anonymizováno ze září 2019 týkající se vyúčtování prací za srpen 2019, a ze zprávy právnická osoba, podle níž byl příkaz k zaplacení částky 493 988,55 Kč (faktura č. rok) zadán právě jednatelem žalované dr. anonymizováno. Dle provedeného dokazování byl příjmení příjmení k jednání za žalovanou dr. anonymizováno zmocněn a žalobkyně jednala při uzavření smluv o dílo v důvěře v údaje zapsané ve veřejném rejstříku. Svědeckými výpověďmi a předávacími protokoly bylo dále prokázáno, že objednané dílo bylo řádně provedeno pro žalovanou, a že bylo řádně předáno. Na základě rámcové smlouvy bylo učiněno 7 objednávek. První z nich je ze dne datum a předávací protokol k této objednávce ze dne datum, a téhož dne byla vystavena faktura na částku 493 988,55 Kč, kterou žalovaná zaplatila dne datum. Stejně bylo postupováno i v květnu a v červnu 2019 (objednávky číslo), kdy poslední den v měsíci byl sepsán předávací protokol, vystavena faktura, která byla žalovanou uhrazena. Vyúčtované práce za květen 2019 uhradila částkou 633 453,15 Kč a za měsíc červen 2019 částkou 405 434,70 Kč, když u obou plateb ve zprávě pro příjemce uvedla čísla faktur. Předmětem řízení je objednávka číslo ze dne datum na práce v měsíci červenci 2019, kterou podepsal svědek příjmení, který se svědkem příjmení potvrdil, že práce byly v červenci 2019 provedeny, a že došlo k předání a převzetí díla na základě předávacího protokolu ze dne datum, a stejně jako na ostatních předávacích protokolech se něm nachází razítko obou účastníků a podpisy. U objednávky číslo tedy vše proběhlo podle obchodních zvyklostí mezi účastníky a nic nenasvědčuje tomu, že by žalobkyně nejednala poctivě a v dobré víře. Předávací protokol akceptovala i žalovaná, která za červenec 2019 poskytla žalobkyni částečné plnění ve výši 233 851,10 Kč, a protože nevznesla žádné výhrady, má se za to, že částečnou úhradou uznala i zbývající částku ve výši 100 000 Kč vyúčtovanou fakturou č. rok ve smyslu ust. § 2054 odst. 2 o. z. K objednávce číslo ze dne datum, která nebyla předmětem sporu, neboť byla zaplacena, soud I. stupně uvedl, že v ní byly chybně uvedeny práce od anonymizováno do anonymizováno, ovšem ve skutečnosti se dle obchodních zvyklostí mezi účastníky jednalo p práce za období od anonymizováno do datum. Jde o pouhou chybu v psaní, která nemá vliv na platnost právního jednání. Sporné byly objednávky číslo ze dne datum na práce v měsíci září 2019 a číslo ze dne datum na práce v říjnu 2019. Svědek příjmení potvrdil provedení prací a to, že byl svědkem příjmení zmocněn k sepisu objednávky číslo též stvrdil předávací protokol. Jak tato objednávka, tak i objednávka číslo k nim náležející předávací protokoly opět obsahují všechny náležitosti dle obchodních zvyklostí. I kdyby na objednávce I kdyby podpis přes razítko žalované na objednávce číslo na předávacích protokolech k objednávce číslo připojila nesprávná osoba, je z jednání osob skutečně zastupujících žalovanou zcela zjevné, že jejich vůlí bylo, aby žalobkyně pro žalovanou objednanou práci vykonala. Tyto osoby prohlásily, že práce byly řádně vykonány, a tak došlo ke schválení jednání za žalovanou k tomu oprávněnými osobami (příjmení, příjmení). Soud I. stupně proto uzavřel, že mezi účastníky došlo k uzavření platné rámcové smlouvy o dílo, na kterou navazovaly od dubna do října 2019 platné smlouvy o dílo dle objednávek číslo až číslo podle kterých žalobkyně dílo řádně provedla a předala žalované, avšak žalovaná za provedené dílo dosud plně nezaplatila, konkrétně za část díla provedeného dle objednávky číslo za provedené dílo dle objednávek číslo číslo. Závěrem vyslovil názor, že dle kogentního ustanovení § 44 odst. 5 z. o. k. platí že v případě, že dva jednatelé netvoří kolektivní orgán, je statutárním orgánem každý z nich a každý tedy může jednat samostatně. S odkazem na soudní judikaturu poukázal na to, že absence souhlasu většiny jednatelů předvídaného společenskou smlouvou nemá sama o sobě žádný vliv na platnost právního jednání a společnost je jím vázána. O nákladech řízení rozhodl podle úspěchu ve věci dle § 142 odst. 1 o. s. ř.

3. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalovaná. Namítla, že soud I. stupně od sebe důsledně neodlišil platnost rámcové smlouvy, která stanoví pouze právní rámec případné budoucí spolupráce a platnost jednotlivých dílčích objednávek. I kdyby byl správný závěr, že dr. anonymizováno pověřil druhého jednatele jméno příjmení k uzavření rámcové smlouvy, není z toho možné dovozovat, že jej pověřil i k uzavírání či potvrzování každé jednotlivé dílčí objednávky, na základě kterých měla být poskytována dílčí plnění. příjmení příjmení nikdy nedal najevo, co ho opravňuje k zastupování žalované. Nedoložil, že byl zmocněn k uzavření rámcové smlouvy a k uzavření dílčích smluv, a tak není možné uzavřít, že rámcová smlouva a jednotlivé navazující dílčí smlouvy byly platně uzavřeny pouze jedním z jednatelů. Pokud jde o žalobkyni, ta nejednala poctivě a v dobé víře, protože jinak by si stav zapsaný v obchodním rejstříku zkontrolovala a v případě pochybností by žalovanou vyzvala k předložení zmocnění smlouvy uzavřít. Žalobkyně se tak snaží pouze těžit z vlastní nepoctivosti, když si musela být vědoma neplatnosti právního jednání. Pokud i přesto na základě neplatně uzavřených smluv poskytla plnění, neměl by soud takovému jednání s ohledem na § 8 o. z. poskytnout právní ochranu. Nesprávný je i závěr soudu I. stupně o uznání dluhu. Soud vyšel z toho, že vykonané práce dr. anonymizováno schvaloval tím, že žalobkyni zasílal finanční prostředky. Pokud tedy žalobkyni zaslal pouze část peněz, znamenalo by to, že co do zbytku práce neschválil. Aktivní právo k účtu žalované však měl příjmení příjmení, který mohl zadávat a autorizovat platby. Za situace, kdy jednatel příjmení příjmení nedokládal zmocnění k uzavírání smluv, není možné z takového jednání dovozovat zavedenou praxi stran či dokonce obchodní zvyklost. Žalobkyně byla před zahájením tohoto sporu informována o tom, že příjmení příjmení opakovaně překračoval své zástupčí oprávnění, a proto byl z funkce jednatele odvolán. V řízení žalovaná opakovaně tvrdila, že příjmení příjmení má mnoho obchodních aktivit v jiných společnostech a v době, kdy mělo být poskytováno plnění žalované, se nacházel ve vážných finančních potížích, které vyústily v insolvenční řízení. V podání ze dne 3. 1. 2022 žalovaná uvedla, že veškeré faktury byly žalobkyní zasílány na emailovou adresu jiné obchodní společnosti, v níž příjmení příjmení dodnes figuruje. Podle žalované rámcová smlouva ani jednotlivé dílčí smlouvy nebyly uzavřeny v souladu se zákonem či společenskou smlouvou žalované, nebylo prokázáno, že by žalovaná jakákoliv plnění od žalobkyně přijala, veškerá dokumentace týkající se těchto údajných plnění byla žalobkyní adresována výhradně panu příjmení, který nerozlišoval, čím jménem a na čí účet právě jedná a druhý jednatel dr. anonymizováno neměl o jednáních, které jsou předmětem tohoto sporu, žádnou povědomost. Navrhla proto změnu napadeného rozsudku tak, aby žaloba byla zamítnuta.

4. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Soud I. stupně v souladu se společenskou smlouvou zkoumal otázku zmocnění jednatele příjmení druhým jednatelem žalované a v souladu s provedenými důkazy dospěl k jednoznačnému závěru o provedení zmocnění. Namítá-li žalovaná, že nebylo při úkonech žalobkyni předloženo zmocnění jednatele příjmení, pak takové jednání nevyžadovalo písemnou formu, jak plyne z ust. § 441 odst. 2 o. z. Žalobkyně měla od svého prostředníka dr. příjmení informaci, že k jednání v této konkrétní věci byl dr. anonymizováno zmocněn právě druhý jednatel příjmení. Nelze tedy v žádném případě dovozovat nepoctivé jednání žalobkyně. Tvrzení žalované navozuje dojem, že její jednatelé se rozhádali a dr. anonymizováno, který ve společnosti zůstal, nechce žalobkyni zaplatit za provedené dílo. Naopak se tedy snaží ze své nepoctivosti těžit žalovaná, která nejprve žalobkyni ujistila o zmocnění druhého jednatele, vše řádně probíhalo a až následně se začala dovolávat formální skutečnosti, že měli jednat vždy oba jednatelé společně. Soud I. stupně provedl velmi důkladnou analýzu celého obchodního případu a správně dovodil obchodní zvyklost či praxi mezi stranami. Bylo prokázáno, že od objednávky číslo až do objednávky číslo se postupovalo vždy totožně, byť na straně žalované podepisovaly dokumenty různé osoby. O vědomosti žalované o realizaci prací svědčí autorizace jedné z plateb přímo dr. anonymizováno, e-mail z datum a výpověď svědka příjmení, z níž vyplynulo i to, že dr. anonymizováno se svým otcem účastnili na místě samém kontrol průběhu realizace prací. Tím, že žalovaná částečně uhradila jednu z faktur, došlo k naplnění zákonné domněnky o uznání zbytku dluhu, kterou žalovaná nevyvrátila. Problematičnost osoby pana příjmení je interní záležitostí žalované a žalobkyně se nijak nedotýká. V rozhodné době byl pan příjmení jednatelem žalované, měl zmocnění ve věci jednat od dr. anonymizováno a průběh realizace díla byl prakticky totožný od samého počátku do konce. Skutečnost, že pan příjmení má řadu obchodních aktivit je bez významu, navíc i dr. anonymizováno má celou řadu jiných aktivit. Komunikace žalobkyně se žalovanou prostřednictvím jiné domény je rovněž irelevantní, protože nikdo netvrdil, že by pan příjmení měl mít vytvořenou e-mailovou adresu s doménou žalované a irelevantní je i skutečnost, že v roce 2021 vstoupil pan příjmení do insolvence.

5. Odvolání bylo podáno včas k tomu oprávněnou osobou, proto odvolací soud věc projednal a přezkoumal napadený rozsudek dle § 212 o. s. ř. v celém rozsahu a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

6. Nejprve musí odvolací soud konstatovat, že soud I. stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu, všechny důkazy hodnotil způsobem souladným s ust. § 132 o. s. ř. a podle názoru odvolacího soudu učinil správná skutková zjištění, k nimž připojil odpovídající právní posouzení. Odůvodnění napadeného rozhodnutí svým obsahem jasně vyjadřuje, že postupoval při přijímání skutkových i právních závěrů důsledně a precizně, vzal v úvahu vše podstatné, co vyšlo v průběhu řízení najevo, se zcela logickými důkazně podloženými a plně přesvědčivými úvahami. Proto pokud nebude dále více uvedeno, odvolací soud odkazuje především na obsah podrobného a pečlivého odůvodnění napadeného rozhodnutí, se kterým se zcela ztotožňuje.

7. Jak plyne z obchodního rejstříku a společenské smlouvy, společnost žalované může zastupovat i jen jeden jednatel, který je ke konkrétnímu úkonu či úkonům zmocněn. Právě tato situace v projednávané věci nastala, neboť rámcovou smlouvu a na ní navazující objednávky (až na výjimky) podepsal jen tehdejší jednatel pan příjmení. K žádnému písemnému zmocnění nedošlo (zákon písemnou formu nestanoví), a soud I. stupně na základě provedeného dokazování dovodil, že došlo ke zmocnění ústní formou. Tento jeho závěr je postaven především na hodnocení výpovědí svědků, které odvolací soud považuje za souladné s ustanovením § 132 o. s. ř. Soud I. srozumitelně a logicky vyložil všechny své úvahy a vyhodnotil všechny zjištěné okolnosti, které předcházely uzavření rámcové smlouvy a tak jeho závěr, že pan příjmení byl k uvedenému právnímu jednání zmocněn, je řádně podložen a odůvodněn. Žalovaná ostatně způsob, jakým soud I. stupně provedené důkazy k této otázce hodnotil, vůbec ničím nezpochybňuje. Omezuje se pouze na tvrzení, že ke zmocnění nedošlo, a pokud by byl pan příjmení zmocněn k uzavření rámcové smlouvy, určitě podle ní nebyl zmocněn k uzavření jednotlivých dílčích smluv. Rámcová smlouva, jak správně namítá žalovaná, stanoví pouze právní rámec spolupráce, ovšem s tím, že žalobkyně bude plnit na základě vzájemně odsouhlasených objednávek, k nimž také následně docházelo. Z toho plyne, že již v rámcové smlouvě byl sjednán způsob, jakým bude spolupráce probíhat a jednotlivými objednávkami byl konkretizován předmět plnění, podmínky, za nichž bude plnění realizováno, rozsah a doba plnění a cena za plnění (článek III. bod anonymizováno rámcové smlouvy). Jestliže z výpovědí svědků vyplynulo, že dr. anonymizováno jako druhý jednatel již na první schůzce s ing. příjmení hovořil o potřebě ve obec provést opravy skleníků, zavést zavlažovací systém a zavést hlínu, postrádalo by zmocnění jen k uzavření rámcové smlouvy jakýkoliv smysl. Jednání dr. anonymizováno s anonymizováno. příjmení zcela evidentně směřovalo k provedení konkrétních činnosti a v tomto duchu probíhala další jednání, ať už s dr. anonymizováno nebo panem příjmení. Stále bylo jednáno o konkrétních činnostech potřebných pro pěstování technického konopí a na to navazovalo jednání, jež se týkalo ceny a variant spolupráce. Bližší podrobnosti byly sjednávány panem příjmení, na kterého dr. anonymizováno při prvním jednání odkazoval a předal na něho kontakt. Jestliže pan příjmení již před uzavřením rámcové smlouvy v podstatě domlouval jednotlivosti spolupráce, je z toho zřejmé, že musel být zmocněn nejen k uzavření zcela obecně formulované rámcové smlouvy, ale zároveň i k tomu, aby sjednal konkrétní podobu spolupráce, která měla být vtělena právě do jednotlivých objednávek. Tomu nasvědčuje i následné chování dr. anonymizováno podrobně rozvedené v napadeném rozsudku – kontrola prací dr. anonymizováno v průběhu provádění díla, kontrola provozu, jím potvrzená platba jedné objednávky či podiv dr. anonymizováno nad tím, že v srpnu na díle nikdo nepracoval – který v průběhu probíhající spolupráce nikdy a ničím nedal najevo, že stran učiněných objednávek by byly nějaké nesrovnalosti. Závěru soudu I. stupně, že pan příjmení byl zmocněn nejen k uzavření rámcové smlouvy, ale i k uzavření jednotlivých dílčích smluv o dílo, tedy předcházelo řádné a podrobné hodnocení důkazů (odstavec 6. napadeného rozsudku), takže nelze souhlasit s námitkou žalované, že zmocnění k uzavření jednotlivých smluv o dílo tento soud pouze automaticky odvodil od zmocnění k uzavření rámcové smlouvy. Pakliže zákonem není stanovena písemná forma zmocnění, je neopodstatněná námitka žalované, že pan příjmení v případě jednotlivých smluv vždy nepředkládal zmocnění ke konkrétnímu právnímu jednání. Z dokazování vyplynulo, že ing. příjmení si ověřoval ve veřejném rejstříku, že každý jednatel může jednat samostatně a jestliže bylo prokázáno, že jednatel příjmení byl k předmětnému jednání zmocněn, nemůže žalovaná s úspěchem namítat, že se žalobkyně snaží těžit ze své nepoctivosti. Pokud by někdo jednal nepoctivě, byla by to žalovaná, která i přes opakovaně a řádně provedená díla nyní odmítá platit s tvrzením, že vlastně vůbec nebyly platně uzavřeny jednotlivé smlouvy.

8. Dílo bylo provedeno na základě sedmi objednávek, a přestože předmětem řízení žalobkyně učinila pouze část ceny díla dle objednávky číslo cenu díla dle objednávek číslo a 7., hodnotil soud I. stupně podrobně obsah všech objednávek, včetně toho, kdo objednávky opatřil razítkem žalované či podpisem (případně předávací protokoly) a všechny související okolnosti, které měly význam pro posouzení nároku žalobkyně. Ve všech případech zjistil, že strany smluv postupovaly vždy shodně. První den v měsíci byla učiněna objednávka, poslední den v měsíci byl sepsán předávací protokol a následně vystavena faktura. Pakliže bylo prokázáno, že pan příjmení byl zmocněn i k uzavření jednotlivých smluv o dílo na základě jednotlivých objednávek, a nemusel tak u každé z objednávek dokládat zmocnění, je bez významu, zda lze shodný postup ve všech případech označit za obchodní zvyklost či nikoliv, jak namítá žalovaná. Podstatné je, že druhý jednatel o provádění díla věděl, že nikdy nic nenamítal a že dokonce sám dal příkaz k úhradě jedné z faktur. Shodným postupem, a tedy oprávněně obchodní zvyklostí, argumentuje soud I. stupně ve vztahu k předávacímu protokolu u objednávky číslo u něhož nebylo zřejmé, zda je opatřen podpisem jednatele žalované a vysvětlil, proč i tento považuje za řádný. V tomto směru ale žalovaná nic nenamítá, proto lze odkázat na odůvodnění napadeného rozsudku, které logicky zapadá do kontextu opakovaně probíhající spolupráce účastníků.

9. Dle § 2054 odst. 2 o. z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Tyto okolnosti, z nichž soud I. stupně usoudil, že částečným plněním došlo k uznání zbytku dluhu, soud I. stupně podrobně rozvedl v odstavci 9. rozsudku, jakož i obranu žalované v tomto směru, která ani po poučení soudu nedoložila žádný relevantní důkaz, který by svědčil o opaku. Pokud v odvolání žalovaná tvrdí, že úhrada jen části faktury znamená, že práce nad rámec takto zaslaných finančních prostředků nebyly vykonány, jde o tvrzení, které bylo spolehlivě vyvráceno, neboť soud I. stupně měl ve všech případech bez výjimky za prokázané, že dílo bylo řádně provedeno a předáno.

10. Žalovaná stále namítá, že jednatel příjmení opakovaně překračoval zástupčí oprávnění. V projednávané věci ale k ničemu takovému nedošlo, protože byla prokázána existence zmocnění, a pokud snad měl zástupčí oprávnění překračovat u jiných právních jednání, je tato skutečnost pro danou věc bez významu. příjmení jméno příjmení z funkce jednatele související s tvrzeným překračováním zástupčího oprávnění, je rovněž irelevantní, jelikož podstatné je, že příjmení příjmení byl jednatelem v době, kdy došlo k uzavření rámcové smlouvy a následných smluv o dílo, a to žalovaná nezpochybňuje. Poukaz na insolvenci jméno příjmení a v souvislosti s tím na jeho možné obohacení na úkor žalované, je nutno odmítnout s ohledem na v řízení prokázanou skutečnost, že dílo bylo provedeno pro žalovanou, nikoliv pro jméno příjmení či nějakou třetí osobu. Nepodstatné je i tvrzení žalované, že emailová adresa, na kterou měly být zasílány faktury, je adresou jiné obchodní společnosti, v níž má pan příjmení zastoupení a že pan příjmení měl aktivity ve více společnostech. Žalobkyně prováděla fakturaci, jak to bylo mezi stranami ujednáno, a nemůže jít k tíži žalobkyně, že emailová adresa nepatří žalované. Interní problémy žalované a spory mezi jejími jednateli nelze přenášet do předmětného smluvního vztahu a nemohou proto nijak ovlivnit závěry, které soud I. stupně učinil. S ohledem na závěr soudu I. stupně o prokázání zmocnění k uzavření smluv, s nímž se odvolací soud ztotožnil, je nadbytečné se vyjadřovat k úvahám soudu I. stupně pro případ, že k jeho prokázání nedošlo (odstavec 13. a 14. napadeného rozsudku).

11. Za situace, kdy bylo prokázáno, že došlo k uzavření platných smluv o dílo, a že dílo bylo pro žalovanou řádně provedeno, vzniklo žalobkyni dle § 2610 o. z. právo na zaplacení sjednané ceny díla, proto soud I. stupně správně žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalovanou částku představující část ceny za dílo dle objednávky číslo cenu za dílo dle objednávek číslo a 7. Napadený rozsudek ve věci samé je věcně správný a jako takový byl odvolacím soudem dle § 219 o. s. ř. potvrzen, včetně výroku o nákladech řízení, který je rovněž správný.

12. Žalobkyně v odvolacím řízení plně uspěla, má proto právo na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. Náklady představují odměnu za 2 úkony (vyjádření k odvolání a účast na jednání u odvolacího soudu) po 9 740 Kč (§ 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., odměna počítána z předmětu řízení 358 462,05 Kč), 2 paušály po 300 Kč, náhradu za ztrátu času za 3 půlhodiny po 100 Kč, cestovné z obec do obec a zpět ve výši 915 Kč a DPH 21% ve výši 4 472 Kč, tj. celkem 25 767 Kč. Platební místo a lhůta ke splnění povinnosti jsou dány ust. § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání v případě, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. V takovém případě se dovolání podává do dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně.