8 C 127/2021

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře – rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Kosové a soudců JUDr. Roberta Ožvalda a JUDr. Marcely Pechové ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul . jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti; žalované: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátkou titul . jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 358 462,05 Kč s příslušenstvím o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Táboře ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení v částce 25 767 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno].

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 358 462,05 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 100 000 Kč od [datum] do [datum], z částky 169 732,30 Kč od [datum] do [datum] a z částky 358 462,05 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a náklady řízení ve výši 130 061 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, taktéž ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

2. Z jeho odůvodnění plyne, že předmětem řízení je plnění plynoucí z rámcové smlouvy o dílo ze dne [datum] a z objednávek (dílčích smluv o dílo) učiněných na podkladě rámcové smlouvy. Žalovaná namítala, že její jednatel [příjmení] uzavřel rámcovou smlouvu bez toho, aby k tomu byl zmocněn, proto žalovanou smlouva ani dílčí smlouvy o dílo nijak nezavazují. Navíc zpochybnila to, zda dílo bylo vůbec vytvořeno, předáno a převzato žalovanou. Po provedeném dokazování uzavřel, že rámcová smlouva, podepsaná za žalovanou jednatelem [jméno] [příjmení], stejně jako dílčí smlouvy o dílo byly platně uzavřeny. Vyšel ze zápisu z obchodního rejstříku a zakladatelské smlouvy, z nichž plyne, že společnost může zastupovat jen jeden jednatel, který je ke konkrétnímu úkonu či úkonům zmocněn. Vědomost druhého jednatele žalované dr. [anonymizováno] o uzavření smluv potvrdili svědkové [titul]. [příjmení], [titul]. [jméno] a [příjmení] [příjmení], jejichž výpovědi měl soud za věrohodné. Jeho vědomost vyplývá i z e-mailové komunikace mezi žalobkyní a dr. [anonymizováno] ze září 2019 týkající se vyúčtování prací za srpen 2019, a ze zprávy [právnická osoba], podle níž byl příkaz k zaplacení částky 493 988,55 Kč (faktura č. [rok]) zadán právě jednatelem žalované dr. [anonymizováno]. Dle provedeného dokazování byl [příjmení] [příjmení] k jednání za žalovanou dr. [anonymizováno] zmocněn a žalobkyně jednala při uzavření smluv o dílo v důvěře v údaje zapsané ve veřejném rejstříku. Svědeckými výpověďmi a předávacími protokoly bylo dále prokázáno, že objednané dílo bylo řádně provedeno pro žalovanou, a že bylo řádně předáno. Na základě rámcové smlouvy bylo učiněno 7 objednávek. První z nich je ze dne [datum] a předávací protokol k této objednávce ze dne [datum], a téhož dne byla vystavena faktura na částku 493 988,55 Kč, kterou žalovaná zaplatila dne [datum]. Stejně bylo postupováno i v květnu a v červnu 2019 (objednávky [číslo]), kdy poslední den v měsíci byl sepsán předávací protokol, vystavena faktura, která byla žalovanou uhrazena. Vyúčtované práce za květen 2019 uhradila částkou 633 453,15 Kč a za měsíc červen 2019 částkou 405 434,70 Kč, když u obou plateb ve zprávě pro příjemce uvedla čísla faktur. Předmětem řízení je objednávka [číslo] ze dne [datum] na práce v měsíci červenci 2019, kterou podepsal svědek [příjmení], který se svědkem [příjmení] potvrdil, že práce byly v červenci 2019 provedeny, a že došlo k předání a převzetí díla na základě předávacího protokolu ze dne [datum], a stejně jako na ostatních předávacích protokolech se něm nachází razítko obou účastníků a podpisy. U objednávky [číslo] tedy vše proběhlo podle obchodních zvyklostí mezi účastníky a nic nenasvědčuje tomu, že by žalobkyně nejednala poctivě a v dobré víře. Předávací protokol akceptovala i žalovaná, která za červenec 2019 poskytla žalobkyni částečné plnění ve výši 233 851,10 Kč, a protože nevznesla žádné výhrady, má se za to, že částečnou úhradou uznala i zbývající částku ve výši 100 000 Kč vyúčtovanou fakturou č. [rok] ve smyslu ust. § 2054 odst. 2 o. z. K objednávce [číslo] ze dne [datum], která nebyla předmětem sporu, neboť byla zaplacena, soud I. stupně uvedl, že v ní byly chybně uvedeny práce od [anonymizováno] do [anonymizováno], ovšem ve skutečnosti se dle obchodních zvyklostí mezi účastníky jednalo p práce za období od [anonymizováno] do [datum]. Jde o pouhou chybu v psaní, která nemá vliv na platnost právního jednání. Sporné byly objednávky [číslo] ze dne [datum] na práce v měsíci září 2019 a [číslo] ze dne [datum] na práce v říjnu 2019. Svědek [příjmení] potvrdil provedení prací a to, že byl svědkem [příjmení] zmocněn k sepisu objednávky [číslo] též stvrdil předávací protokol. Jak tato objednávka, tak i objednávka [číslo] k nim náležející předávací protokoly opět obsahují všechny náležitosti dle obchodních zvyklostí. I kdyby na objednávce I kdyby podpis přes razítko žalované na objednávce [číslo] na předávacích protokolech k objednávce [číslo] připojila nesprávná osoba, je z jednání osob skutečně zastupujících žalovanou zcela zjevné, že jejich vůlí bylo, aby žalobkyně pro žalovanou objednanou práci vykonala. Tyto osoby prohlásily, že práce byly řádně vykonány, a tak došlo ke schválení jednání za žalovanou k tomu oprávněnými osobami ([příjmení], [příjmení]). Soud I. stupně proto uzavřel, že mezi účastníky došlo k uzavření platné rámcové smlouvy o dílo, na kterou navazovaly od dubna do října 2019 platné smlouvy o dílo dle objednávek [číslo] až [číslo] podle kterých žalobkyně dílo řádně provedla a předala žalované, avšak žalovaná za provedené dílo dosud plně nezaplatila, konkrétně za část díla provedeného dle objednávky [číslo] za provedené dílo dle objednávek [číslo] [číslo]. Závěrem vyslovil názor, že dle kogentního ustanovení § 44 odst. 5 z. o. k. platí že v případě, že dva jednatelé netvoří kolektivní orgán, je statutárním orgánem každý z nich a každý tedy může jednat samostatně. S odkazem na soudní judikaturu poukázal na to, že absence souhlasu většiny jednatelů předvídaného společenskou smlouvou nemá sama o sobě žádný vliv na platnost právního jednání a společnost je jím vázána. O nákladech řízení rozhodl podle úspěchu ve věci dle § 142 odst. 1 o. s. ř.

3. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalovaná. Namítla, že soud I. stupně od sebe důsledně neodlišil platnost rámcové smlouvy, která stanoví pouze právní rámec případné budoucí spolupráce a platnost jednotlivých dílčích objednávek. I kdyby byl správný závěr, že dr. [anonymizováno] pověřil druhého jednatele [jméno] [příjmení] k uzavření rámcové smlouvy, není z toho možné dovozovat, že jej pověřil i k uzavírání či potvrzování každé jednotlivé dílčí objednávky, na základě kterých měla být poskytována dílčí plnění. [příjmení] [příjmení] nikdy nedal najevo, co ho opravňuje k zastupování žalované. Nedoložil, že byl zmocněn k uzavření rámcové smlouvy a k uzavření dílčích smluv, a tak není možné uzavřít, že rámcová smlouva a jednotlivé navazující dílčí smlouvy byly platně uzavřeny pouze jedním z jednatelů. Pokud jde o žalobkyni, ta nejednala poctivě a v dobé víře, protože jinak by si stav zapsaný v obchodním rejstříku zkontrolovala a v případě pochybností by žalovanou vyzvala k předložení zmocnění smlouvy uzavřít. Žalobkyně se tak snaží pouze těžit z vlastní nepoctivosti, když si musela být vědoma neplatnosti právního jednání. Pokud i přesto na základě neplatně uzavřených smluv poskytla plnění, neměl by soud takovému jednání s ohledem na § 8 o. z. poskytnout právní ochranu. Nesprávný je i závěr soudu I. stupně o uznání dluhu. Soud vyšel z toho, že vykonané práce dr. [anonymizováno] schvaloval tím, že žalobkyni zasílal finanční prostředky. Pokud tedy žalobkyni zaslal pouze část peněz, znamenalo by to, že co do zbytku práce neschválil. Aktivní právo k účtu žalované však měl [příjmení] [příjmení], který mohl zadávat a autorizovat platby. Za situace, kdy jednatel [příjmení] [příjmení] nedokládal zmocnění k uzavírání smluv, není možné z takového jednání dovozovat zavedenou praxi stran či dokonce obchodní zvyklost. Žalobkyně byla před zahájením tohoto sporu informována o tom, že [příjmení] [příjmení] opakovaně překračoval své zástupčí oprávnění, a proto byl z funkce jednatele odvolán. V řízení žalovaná opakovaně tvrdila, že [příjmení] [příjmení] má mnoho obchodních aktivit v jiných společnostech a v době, kdy mělo být poskytováno plnění žalované, se nacházel ve vážných finančních potížích, které vyústily v insolvenční řízení. V podání ze dne 3. 1. 2022 žalovaná uvedla, že veškeré faktury byly žalobkyní zasílány na emailovou adresu jiné obchodní společnosti, v níž [příjmení] [příjmení] dodnes figuruje. Podle žalované rámcová smlouva ani jednotlivé dílčí smlouvy nebyly uzavřeny v souladu se zákonem či společenskou smlouvou žalované, nebylo prokázáno, že by žalovaná jakákoliv plnění od žalobkyně přijala, veškerá dokumentace týkající se těchto údajných plnění byla žalobkyní adresována výhradně panu [příjmení], který nerozlišoval, čím jménem a na čí účet právě jedná a druhý jednatel dr. [anonymizováno] neměl o jednáních, které jsou předmětem tohoto sporu, žádnou povědomost. Navrhla proto změnu napadeného rozsudku tak, aby žaloba byla zamítnuta.

4. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Soud I. stupně v souladu se společenskou smlouvou zkoumal otázku zmocnění jednatele [příjmení] druhým jednatelem žalované a v souladu s provedenými důkazy dospěl k jednoznačnému závěru o provedení zmocnění. Namítá-li žalovaná, že nebylo při úkonech žalobkyni předloženo zmocnění jednatele [příjmení], pak takové jednání nevyžadovalo písemnou formu, jak plyne z ust. § 441 odst. 2 o. z. Žalobkyně měla od svého prostředníka dr. [příjmení] informaci, že k jednání v této konkrétní věci byl dr. [anonymizováno] zmocněn právě druhý jednatel [příjmení]. Nelze tedy v žádném případě dovozovat nepoctivé jednání žalobkyně. Tvrzení žalované navozuje dojem, že její jednatelé se rozhádali a dr. [anonymizováno], který ve společnosti zůstal, nechce žalobkyni zaplatit za provedené dílo. Naopak se tedy snaží ze své nepoctivosti těžit žalovaná, která nejprve žalobkyni ujistila o zmocnění druhého jednatele, vše řádně probíhalo a až následně se začala dovolávat formální skutečnosti, že měli jednat vždy oba jednatelé společně. Soud I. stupně provedl velmi důkladnou analýzu celého obchodního případu a správně dovodil obchodní zvyklost či praxi mezi stranami. Bylo prokázáno, že od objednávky [číslo] až do objednávky [číslo] se postupovalo vždy totožně, byť na straně žalované podepisovaly dokumenty různé osoby. O vědomosti žalované o realizaci prací svědčí autorizace jedné z plateb přímo dr. [anonymizováno], e-mail z [datum] a výpověď svědka [příjmení], z níž vyplynulo i to, že dr. [anonymizováno] se svým otcem účastnili na místě samém kontrol průběhu realizace prací. Tím, že žalovaná částečně uhradila jednu z faktur, došlo k naplnění zákonné domněnky o uznání zbytku dluhu, kterou žalovaná nevyvrátila. Problematičnost osoby pana [příjmení] je interní záležitostí žalované a žalobkyně se nijak nedotýká. V rozhodné době byl pan [příjmení] jednatelem žalované, měl zmocnění ve věci jednat od dr. [anonymizováno] a průběh realizace díla byl prakticky totožný od samého počátku do konce. Skutečnost, že pan [příjmení] má řadu obchodních aktivit je bez významu, navíc i dr. [anonymizováno] má celou řadu jiných aktivit. Komunikace žalobkyně se žalovanou prostřednictvím jiné domény je rovněž irelevantní, protože nikdo netvrdil, že by pan [příjmení] měl mít vytvořenou e-mailovou adresu s doménou žalované a irelevantní je i skutečnost, že v roce 2021 vstoupil pan [příjmení] do insolvence.

5. Odvolání bylo podáno včas k tomu oprávněnou osobou, proto odvolací soud věc projednal a přezkoumal napadený rozsudek dle § 212 o. s. ř. v celém rozsahu a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

6. Nejprve musí odvolací soud konstatovat, že soud I. stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu, všechny důkazy hodnotil způsobem souladným s ust. § 132 o. s. ř. a podle názoru odvolacího soudu učinil správná skutková zjištění, k nimž připojil odpovídající právní posouzení. Odůvodnění napadeného rozhodnutí svým obsahem jasně vyjadřuje, že postupoval při přijímání skutkových i právních závěrů důsledně a precizně, vzal v úvahu vše podstatné, co vyšlo v průběhu řízení najevo, se zcela logickými důkazně podloženými a plně přesvědčivými úvahami. Proto pokud nebude dále více uvedeno, odvolací soud odkazuje především na obsah podrobného a pečlivého odůvodnění napadeného rozhodnutí, se kterým se zcela ztotožňuje.

7. Jak plyne z obchodního rejstříku a společenské smlouvy, společnost žalované může zastupovat i jen jeden jednatel, který je ke konkrétnímu úkonu či úkonům zmocněn. Právě tato situace v projednávané věci nastala, neboť rámcovou smlouvu a na ní navazující objednávky (až na výjimky) podepsal jen tehdejší jednatel pan [příjmení]. K žádnému písemnému zmocnění nedošlo (zákon písemnou formu nestanoví), a soud I. stupně na základě provedeného dokazování dovodil, že došlo ke zmocnění ústní formou. Tento jeho závěr je postaven především na hodnocení výpovědí svědků, které odvolací soud považuje za souladné s ustanovením § 132 o. s. ř. Soud I. srozumitelně a logicky vyložil všechny své úvahy a vyhodnotil všechny zjištěné okolnosti, které předcházely uzavření rámcové smlouvy a tak jeho závěr, že pan [příjmení] byl k uvedenému právnímu jednání zmocněn, je řádně podložen a odůvodněn. Žalovaná ostatně způsob, jakým soud I. stupně provedené důkazy k této otázce hodnotil, vůbec ničím nezpochybňuje. Omezuje se pouze na tvrzení, že ke zmocnění nedošlo, a pokud by byl pan [příjmení] zmocněn k uzavření rámcové smlouvy, určitě podle ní nebyl zmocněn k uzavření jednotlivých dílčích smluv. Rámcová smlouva, jak správně namítá žalovaná, stanoví pouze právní rámec spolupráce, ovšem s tím, že žalobkyně bude plnit na základě vzájemně odsouhlasených objednávek, k nimž také následně docházelo. Z toho plyne, že již v rámcové smlouvě byl sjednán způsob, jakým bude spolupráce probíhat a jednotlivými objednávkami byl konkretizován předmět plnění, podmínky, za nichž bude plnění realizováno, rozsah a doba plnění a cena za plnění (článek III. bod [anonymizováno] rámcové smlouvy). Jestliže z výpovědí svědků vyplynulo, že dr. [anonymizováno] jako druhý jednatel již na první schůzce s ing. [příjmení] hovořil o potřebě ve [obec] provést opravy skleníků, zavést zavlažovací systém a zavést hlínu, postrádalo by zmocnění jen k uzavření rámcové smlouvy jakýkoliv smysl. Jednání dr. [anonymizováno] s [anonymizováno]. [příjmení] zcela evidentně směřovalo k provedení konkrétních činnosti a v tomto duchu probíhala další jednání, ať už s dr. [anonymizováno] nebo panem [příjmení]. Stále bylo jednáno o konkrétních činnostech potřebných pro pěstování technického konopí a na to navazovalo jednání, jež se týkalo ceny a variant spolupráce. Bližší podrobnosti byly sjednávány panem [příjmení], na kterého dr. [anonymizováno] při prvním jednání odkazoval a předal na něho kontakt. Jestliže pan [příjmení] již před uzavřením rámcové smlouvy v podstatě domlouval jednotlivosti spolupráce, je z toho zřejmé, že musel být zmocněn nejen k uzavření zcela obecně formulované rámcové smlouvy, ale zároveň i k tomu, aby sjednal konkrétní podobu spolupráce, která měla být vtělena právě do jednotlivých objednávek. Tomu nasvědčuje i následné chování dr. [anonymizováno] podrobně rozvedené v napadeném rozsudku – kontrola prací dr. [anonymizováno] v průběhu provádění díla, kontrola provozu, jím potvrzená platba jedné objednávky či podiv dr. [anonymizováno] nad tím, že v srpnu na díle nikdo nepracoval – který v průběhu probíhající spolupráce nikdy a ničím nedal najevo, že stran učiněných objednávek by byly nějaké nesrovnalosti. Závěru soudu I. stupně, že pan [příjmení] byl zmocněn nejen k uzavření rámcové smlouvy, ale i k uzavření jednotlivých dílčích smluv o dílo, tedy předcházelo řádné a podrobné hodnocení důkazů (odstavec 6. napadeného rozsudku), takže nelze souhlasit s námitkou žalované, že zmocnění k uzavření jednotlivých smluv o dílo tento soud pouze automaticky odvodil od zmocnění k uzavření rámcové smlouvy. Pakliže zákonem není stanovena písemná forma zmocnění, je neopodstatněná námitka žalované, že pan [příjmení] v případě jednotlivých smluv vždy nepředkládal zmocnění ke konkrétnímu právnímu jednání. Z dokazování vyplynulo, že ing. [příjmení] si ověřoval ve veřejném rejstříku, že každý jednatel může jednat samostatně a jestliže bylo prokázáno, že jednatel [příjmení] byl k předmětnému jednání zmocněn, nemůže žalovaná s úspěchem namítat, že se žalobkyně snaží těžit ze své nepoctivosti. Pokud by někdo jednal nepoctivě, byla by to žalovaná, která i přes opakovaně a řádně provedená díla nyní odmítá platit s tvrzením, že vlastně vůbec nebyly platně uzavřeny jednotlivé smlouvy.

8. Dílo bylo provedeno na základě sedmi objednávek, a přestože předmětem řízení žalobkyně učinila pouze část ceny díla dle objednávky [číslo] cenu díla dle objednávek [číslo] a 7., hodnotil soud I. stupně podrobně obsah všech objednávek, včetně toho, kdo objednávky opatřil razítkem žalované či podpisem (případně předávací protokoly) a všechny související okolnosti, které měly význam pro posouzení nároku žalobkyně. Ve všech případech zjistil, že strany smluv postupovaly vždy shodně. První den v měsíci byla učiněna objednávka, poslední den v měsíci byl sepsán předávací protokol a následně vystavena faktura. Pakliže bylo prokázáno, že pan [příjmení] byl zmocněn i k uzavření jednotlivých smluv o dílo na základě jednotlivých objednávek, a nemusel tak u každé z objednávek dokládat zmocnění, je bez významu, zda lze shodný postup ve všech případech označit za obchodní zvyklost či nikoliv, jak namítá žalovaná. Podstatné je, že druhý jednatel o provádění díla věděl, že nikdy nic nenamítal a že dokonce sám dal příkaz k úhradě jedné z faktur. Shodným postupem, a tedy oprávněně obchodní zvyklostí, argumentuje soud I. stupně ve vztahu k předávacímu protokolu u objednávky [číslo] u něhož nebylo zřejmé, zda je opatřen podpisem jednatele žalované a vysvětlil, proč i tento považuje za řádný. V tomto směru ale žalovaná nic nenamítá, proto lze odkázat na odůvodnění napadeného rozsudku, které logicky zapadá do kontextu opakovaně probíhající spolupráce účastníků.

9. Dle § 2054 odst. 2 o. z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Tyto okolnosti, z nichž soud I. stupně usoudil, že částečným plněním došlo k uznání zbytku dluhu, soud I. stupně podrobně rozvedl v odstavci 9. rozsudku, jakož i obranu žalované v tomto směru, která ani po poučení soudu nedoložila žádný relevantní důkaz, který by svědčil o opaku. Pokud v odvolání žalovaná tvrdí, že úhrada jen části faktury znamená, že práce nad rámec takto zaslaných finančních prostředků nebyly vykonány, jde o tvrzení, které bylo spolehlivě vyvráceno, neboť soud I. stupně měl ve všech případech bez výjimky za prokázané, že dílo bylo řádně provedeno a předáno.

10. Žalovaná stále namítá, že jednatel [příjmení] opakovaně překračoval zástupčí oprávnění. V projednávané věci ale k ničemu takovému nedošlo, protože byla prokázána existence zmocnění, a pokud snad měl zástupčí oprávnění překračovat u jiných právních jednání, je tato skutečnost pro danou věc bez významu. [příjmení] [jméno] [příjmení] z funkce jednatele související s tvrzeným překračováním zástupčího oprávnění, je rovněž irelevantní, jelikož podstatné je, že [příjmení] [příjmení] byl jednatelem v době, kdy došlo k uzavření rámcové smlouvy a následných smluv o dílo, a to žalovaná nezpochybňuje. Poukaz na insolvenci [jméno] [příjmení] a v souvislosti s tím na jeho možné obohacení na úkor žalované, je nutno odmítnout s ohledem na v řízení prokázanou skutečnost, že dílo bylo provedeno pro žalovanou, nikoliv pro [jméno] [příjmení] či nějakou třetí osobu. Nepodstatné je i tvrzení žalované, že emailová adresa, na kterou měly být zasílány faktury, je adresou jiné obchodní společnosti, v níž má pan [příjmení] zastoupení a že pan [příjmení] měl aktivity ve více společnostech. Žalobkyně prováděla fakturaci, jak to bylo mezi stranami ujednáno, a nemůže jít k tíži žalobkyně, že emailová adresa nepatří žalované. Interní problémy žalované a spory mezi jejími jednateli nelze přenášet do předmětného smluvního vztahu a nemohou proto nijak ovlivnit závěry, které soud I. stupně učinil. S ohledem na závěr soudu I. stupně o prokázání zmocnění k uzavření smluv, s nímž se odvolací soud ztotožnil, je nadbytečné se vyjadřovat k úvahám soudu I. stupně pro případ, že k jeho prokázání nedošlo (odstavec 13. a 14. napadeného rozsudku).

11. Za situace, kdy bylo prokázáno, že došlo k uzavření platných smluv o dílo, a že dílo bylo pro žalovanou řádně provedeno, vzniklo žalobkyni dle § 2610 o. z. právo na zaplacení sjednané ceny díla, proto soud I. stupně správně žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalovanou částku představující část ceny za dílo dle objednávky [číslo] cenu za dílo dle objednávek [číslo] a 7. Napadený rozsudek ve věci samé je věcně správný a jako takový byl odvolacím soudem dle § 219 o. s. ř. potvrzen, včetně výroku o nákladech řízení, který je rovněž správný.

12. Žalobkyně v odvolacím řízení plně uspěla, má proto právo na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. Náklady představují odměnu za 2 úkony (vyjádření k odvolání a účast na jednání u odvolacího soudu) po 9 740 Kč (§ 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., odměna počítána z předmětu řízení 358 462,05 Kč), 2 paušály po 300 Kč, náhradu za ztrátu času za 3 půlhodiny po 100 Kč, cestovné z [obec] do [obec] a zpět ve výši 915 Kč a DPH 21% ve výši 4 472 Kč, tj. celkem 25 767 Kč. Platební místo a lhůta ke splnění povinnosti jsou dány ust. § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.