8 Co 3076/2002
V PLATNOSTIKrajský soud v Českých Budějovicích potvrdil usnesení soudu prvního stupně, které odmítlo odvolání proti nařízení exekuce. Soud uvedl, že odvolání podané u soudního exekutora místo u příslušného soudu není považováno za včasné, pokud nebylo předáno příslušnému orgánu ve lhůtě podle § 204 odst. 1 o.s.ř. Soud se opřel o § 52 odst. 1 exekučního řádu, podle něhož se pro exekuci používá občanský soudní řád, pokud zákon nestanoví jinak. Závěrem uvedl, že oprávněný nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, protože žádné náklady nevznikly.
Plný text
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany V"olflové. a soudců JUDr. Marie Vazačové a Mgr. Miloše Póla, v exekuční věci oprávněného H., a.s. se sídlem P., IČO: ...., proti povinnému J. P. , o nařízení exekuce uspokojením pohledávky na peněžité plnění a k úhradě nákladů exekuce a o udělení pověření exekutorovi, o odmítnutí odvolání povinného, o odvolání povinného proti usnesení Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 29.7.2002, č.j. Nc 2265/2002-21, t a k t o: Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje. Oprávněný nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odůvodnění: Okresní soud napadeným usnesením rozhodl, že odvolání povinného (dané k poštovní přepravě 16.7.2002) směřující pravděpodobně proti usnesení Okresního soudu v J. H. ze dne 22.3.2002, č.j. Nc 2265/2002-15, se odmítá a rozhodl, že oprávněný nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. V odůvodnění napadeného usnesení se zejména uvádí, že oprávněný podal u podepsaného soudu návrh na nařízení exekuce 20.3.2002, a to k vydobytí pohledávky oprávněného z platebního rozkazu s tím, že Okresní soud v J. H. usnesením z 22.3.2002, č.j. Nc 2265/2002-15 exekuci k vydobytí částky 1.395,--Kč s příslušenstvím podle zmíněného platebního rozkazu nařídil. Toto usnesení bylo povinnému prostřednictvím soudního exekutora doručeno 1.7.2002. Povinný vzhledem k obsahu podání (§ 41 odst. 2 o.s.ř.), podal odvolání právě proti usnesení o nařízení exekuce s tím, že k poštovní přepravě bylo dáno 16.7.2002 ovšem adresováno bylo nikoliv Okresnímu soudu v J. H., nýbrž Exekutorskému úřadu v T. soudní exekutorce JUDr. V. Š. Doručeno jí bylo dne 23.7.2002 a exekutorka odvolání povinného zaslala soudu, kam bylo doručeno 25.7.2002. Okresní soud v odůvodnění dále konstatuje, že odvolání je třeba podat do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje, o čemž byl povinný také řádně poučen. V dané věci ovšem bylo odvolání podáno nikoli u příslušného soudu, nýbrž u soudního exekutora, kterým byla věc Okresnímu soudu v J. H. doručena až 25.7.2002 (přičemž k jejímu vypravení došlo nejdříve 23.7.2002). Patnáctidenní odvolací lhůta počala povinnému běžet 2.7.2002, posledním dnem byl 17.7.2002, jestliže účastník řízení podal odvolání u nepříslušného orgánu, nemůže mít účinky řádně a včas podaného odvolání. Pokud nebylo ve lhůtě § 204 odst. 1 o.s.ř. tímto nepříslušným orgánem doručeno soudu, respektive předáno orgánu, který má povinnost zásilku doručit ve smyslu § 57 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 52 odst. 1 exekučního řádu. V konkrétním případě lhůta u povinného dodržena nebyla, neboť v jejím průběhu nebylo soudním exekutorem odvolání postoupeno příslušnému okresnímu soudu. Proto je třeba je považovat za opožděné a z toho důvodu okresní soud postupem podle § 208 odst. 1 o.s.ř. s přihlédnutím k ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu odvolání jako pozdě podané odmítl a o nákladech řízení v souvislosti s podaným odvoláním rozhodl tak, že na ně žádný z účastníků nemá právo, neboť oprávněnému žádné nevznikly. Povinný usnesení soudu prvního stupně napadl odvoláním. Namítá v něm, že vymáhané částky jsou za měsíce 22.3.2000 a 19.5.2000 a zaplacené byly složenkami, které od oprávněného obdržel. Částka z 20.6.2000 nemohla být zaplacena, neboť „už tam nebyl“. Krom toho odvolatel podotýká, že od půlky prosince 1999 do druhého týdne ledna 2000 byl doma a oprávněný mu fakturoval za celý měsíc, ačkoliv byl odhlášen. Obdobné to bylo v dubnu a květnu téhož roku. Odvolatel si proto není vědom, že by měl proti oprávněnému nějaké dluhy. K samotnému usnesení o odmítnutí odvolání, které odvolatel k podanému odvolání přiložil, žádné námitky nevznesl a na výzvu soudu, aby své odvolání doplnil a upřesnil, nereagoval. Odvolací soud zjistil, že přípustné odvolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou a v zákonem stanovené patnáctidenní lhůtě. K projednání odvolání nebylo třeba nařizovat jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o.s.ř.). Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí soudu prvního stupně jakož i řízení jeho vydání předcházející postupem podle § 212 o.s.ř. a dospěl k závěru o nedůvodnosti odvolání. Podle § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (dále jen exekuční řád), nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu. Podle § 204 odst. 1 věta první o.s.ř. odvolání se podává do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti něhož rozhodnutí směřuje. Podle § 208 odst. 2 věta první o.s.ř. jako opožděné nemůže být odmítnuto odvolání, které bylo ve lhůtě podáno u odvolacího soudu nebo do protokolu u nepříslušného soudu. Odvolací soud může v podstatném odkázat na právní hodnocení provedené okresním soudem v napadeném usnesení, které přiléhavě hodnotí vzniklou procesní situaci, a proto bylo namístě ho jako věcně správné postupem podle § 219 o.s.ř. potvrdit při zdůraznění následujících skutečností. Ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu stanoví zásadu, podle které se v rámci exekuce prováděné podle exekučního řádu postupuje právě podle tohoto předpisu, a nemá-li tento speciální předpis zvláštní úpravu, pak podle předpisu obecného, kterým je občanský soudní řád. Exekuční řád v rámci institutu odvolání řeší jeho nutné obsahové náležitosti a způsoby rozhodování odvolacího soudu o odvolání ( § 44 odst. 10 exekučního řádu), zatímco otázku lhůty k podání odvolání a místa k podání odvolání ponechává obecnému předpisu, tedy občanskému soudnímu řádu. Podle něj je zásadně nutné podat odvolání u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje (§ 204 odst. 1 o.s.ř.). V tomto případě tedy mělo být podáno u Okresního soudu v J. H.. Jako na řádně podané odvolání, tedy jako na podané u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje, jest potom pohlížet i na odvolání, které bylo ve lhůtě podáno u odvolacího soudu (rozuměno místně a funkčně příslušného odvolacího soudu) nebo do protokolu (a nikoliv jinou formou) u nepříslušného (rozuměno okresního) soudu (§ 208 odst. 2 o.s.ř.). Odvolání podané u jiného odvolacího soudu, u nepříslušného okresního soudu jinak než do protokolu nebo u jiného orgánu než soudu, nemá účinky podání odvolání, leda by jej tento nepříslušný soud nebo jiný orgán stačil příslušnému soudu doručit ve lhůtě stanovené § 204 odst. 1 o.s.ř., či předat orgánu, který má povinnost podání (odvolání) doručit ve smyslu § 57 odst. 3 o.s.ř. (tedy zejména poště). Zde bylo napadené usnesení soudu prvního stupně odvolateli doručeno 1.7.2002 a ten podal odvolání poslední den odvolací lhůty, tj. 16.7.2002 k poštovní přepravě, ovšem adresoval je nikoliv Okresnímu soudu v J. H., nýbrž do sídla soudního exekutora (tedy v rozporu s ustanovením § 204 odst. 1 a § 208 odst. 2 o.s.ř.). Tomu bylo toto odvolání podle podacího razítka doručeno 23.7.2002. Pokud exekutor ještě téhož dne (tedy okamžitě) odvolání spolu s přípisem zaslal poštou příslušnému okresnímu soudu, stalo se tak již po uplynutí odvolací lhůty. Pokud okresní soud toto podání postupem podle § 208 odst. 1 o.s.ř. odmítl, je možné považovat jeho rozhodnutí za věcně správné. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto tak, že na ně úspěšný oprávněný nemá právo, neboť mu v této fázi exekuce žádné nevznikly. P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 17. ledna 2003 JUDr. Zuzana V"olflová v.r. předsedkyně senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.