8 Co 502/2024

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy Mgr. Miloše Póla a soudců JUDr. Pavla Toufara a JUDr. Zuzany Völflové v právní věci žalobce: titul . Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 , Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátkou titul . právní zástupce sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o vydání psa a náhradu nemajetkové újmy, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 13.12.2023, č.j. 12 C 123/2023-127, Rozsudek soudu prvního stupně se v části výroku I., o zamítnutí žaloby, kterou se žalobce domáhá určení vlastnictví fenky , jméno, , se mění tak, že se žaloba v této části zamítá, zatímco ve zbytku se rozsudek soudu prvního stupně zrušuje a věc se mu v tomto rozsahu vrací k dalšímu řízení.

1. Okresní soud v Písku (soud prvního stupně) napadeným rozsudkem zamítl žalobu, kterou žalobce domáhal určení, že je vlastníkem fenky , jméno, (č. čipu , číslo, ), dále zamítl uložení povinnosti žalovanému bezodkladně odevzdat fenku , jméno, do péče žalobce a nakonec zamítl uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci 165 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1.7.2022 do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobci, aby nahradil žalovanému na nákladech řízení 33 220,55 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Soud prvního stupně uvedl v odůvodnění, že žalobce se prakticky totožnou žalobou v řízení vedeném u téhož soudu pod sp. zn. 12 C 192/2022 domáhá vydání fenky , jméno, ; v prvním případě byla žaloba zamítnuta pro nedostatek pasivní legitimace věcné legitimace. Soud prvního stupně v nynějším rozsudku opětovně téměř doslovně přebírá z větší části znění žaloby a jejího doplnění a dále vyjádření žalovaného (bod 1 a 2), dále obsah jednotlivých listinných důkazů (bod 4. až 44.), odůvodňuje, proč některé důkazy zamítnul s tím, že současně rekapituluje výslech svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , který provedl a dále činí shrnující závěry o skutkovém stavu věci, na něž odvolací soud pro stručnost také pouze zcela odkazuje (viz bod 46). Právě uvedenou část rozsudku, v níž soud reprodukuje prakticky doslovně obsah spisu, má odvolací soud při svém rozhodování bez dalšího na paměti a ze skutečností v rozsudku uvedených, tak i ze závěru zmíněných v předchozím řízení (u Okresního soudu v Písku vedené pod sp. zn. 12 C 192/2022) bez nutnosti v tuto chvíli doplňovat dokazování taktéž vychází.

3. Soud prvního stupně především učinil závěr o existenci naléhavého právního zájmu a žalobce na určení vlastnictví k fence , jméno, ve smyslu § 80 o.s.ř., neboť jmenovaný byl jejím vlastníkem a v současné době není fenka v jeho držení. Dále soud z dokazování učinil závěr, že dne 15.5.2022 převzal uvedenou fenku , právnická osoba, . a nikoliv , jméno FO, (jako fyzická osoba), což je zřejmé z prokázaného předmětu činnosti žalovaného jako poradenského a z předmětu činnosti , právnická osoba, jako azylového. Okolnost, že fenku předal žalovanému i s očkovacím průkazem podle soudu znamená, že převedl fenku do péče , právnická osoba, jako dar, neboť žalovaný psi v rámci své činnosti nepřijímá. Nic na tom nemění, že ji žalobce údajně 16.5.2022 odvezl a opět vrátil do , právnická osoba, , jestliže žalobce i svědkyně , jméno FO, uvedli, že motiv odvezení fenky uvedeného dne a její vrácení byl tentýž jako dne 15.

5. Soud uzavírá, že došlo-li k darování fenky ústní smlouvou dne 15.5.2022, došlo k opětovnému darování dne následujícího a byla-li fenka převzata s očkovacím průkazem, pak lze předpokládat, že nikoliv pouze na převýchovu. Bylo prokázáno, že mezi , právnická osoba, ., který zastupoval , jméno FO, a žalobcem byla uzavřena opětovně darovací smlouva v ústní formě, jejímž předmětem byla fenka , jméno, . Uvedenou skutečnost potvrzují písemná vyjádření osob, které byly přítomny v době návštěvy žalobce v , právnická osoba, . i následné uveřejnění výzvy k nalezení nového domova pro fenku ze strany , právnická osoba, , a to i na stránkách , jméno FO, , který je statutárním zástupcem , právnická osoba, . Ten se stal vlastníkem fenky , jméno, , žalobce byl jejím vlastníkem pouze do doby uzavření darovací smlouvy, kdy ji bezplatně přenechal , právnická osoba, ., který ji přijal. Za nevěrohodný soud prvního stupně považuje argument, že žalobce nemohl vědět, že , jméno FO, jedná za , právnická osoba, ., jestliže je zřejmé, že tento poskytuje azyl pro psy a hledání jejich nového domova a nepřijímá psy na převýchovu, a to vše v situaci, kdy , jméno FO, na svých stránkách inzeruje, že poskytuje pouze poradenství. Je možné, že žalobce požadoval po , jméno FO, , příjmení, nejprve konzultaci, tedy činnost poradenskou, a teprve při návštěvě se dohodli na využití služeb , právnická osoba, ., tedy na využití činnosti „azylové“. Krom toho i žalobce sám připustil nedostatek času a dále sám uvedl, že aby se neztrácel čas, souhlasil s uveřejněním inzerátu za účelem hledání nového domova pro fenku, a proto pak působí nelogicky a nevěrohodně, jestliže zároveň uvádí, že k předání do nového domova by mělo dojít až po jeho souhlasu, neboť svým jednáním právě souhlasil s hledáním nového domova pro fenku. Prokázáno bylo, že vlastnické právo k fence převedl na žalovaného jako její vlastník a následně , právnická osoba, . již jako vlastník převedl vlastnické právo na , jméno FO, na základě darovací smlouvy z 16.5.2022 (ústní darovací smlouva), který je následně opět převedl na , právnická osoba, . (viz bod 46. odůvodnění rozsudku), čímž byla vyvrácena domněnka vlastnictví fenky žalobcem, nehledě na to, že je vlastnictví evidováno v národním registru majitelů zvířat právě na žalobce. Námitka, že darovací smlouvy měly být sepsány písemně, když smlouva o dočasné péče o fenku byla písemně sepsána, nejsou relevantní, neboť nedostatek písemné formy nezpůsobuje její neplatnost. Soud proto žalobu zamítl, jestliže dovodil, že žalobce daroval fenku , jméno, , právnická osoba, . a současně učinil závěr, že nebylo prokázáno, že by žalobci bylo ublíženo, či, že by žalovaný jednal v rozporu s dobrými mravy (§ 2072 o.z.), neboť žalovaný podle dohody po převzetí fenky jí zajistil nový domov, což nelze shledat jako nemravné jednání. Stejně nelze považovat za ublížení žalobci to, že žalovaný mu fenku nevrátil poté, kdy žalobce přehodnotil své rozhodnutí ji darovat. Žaloba byla zamítnuta, jak pokud jde o na vydání fenky , jméno, , tak i pokud jde o zaplacení nemajetkové újmy a náhrady škody.

4. Rozsudek soudu prvního stupně napadl včasným a přípustným odvoláním žalobce, který namítal, že je nepřípustné, aby soud suploval neunesení důkazního břemene žalovaným a aby domýšlel skutkový děj, který je předmětem dokazování za pomoci spekulací, přičemž s ohledem na autonomii vůle mohly být podmínky předání fenky , jméno, 16.5.2002 jakékoliv. Soud také nesprávně vystavil odůvodnění na premise, že žalovanému stačí tvrdit a prokazovat nemusí nic. Zde považuje odvolatel za podstatné rozvržení důkazního břemene s odkazem na judikaturu, která uvádí, že v případě, že žalobce uplatňuje nárok na vrácení peněžité částky uváděje, že ji žalovanému předal, tíží důkazní jej břemeno o uskutečnění předání a na žalovaném pak je, aby tvrdil a prokazoval existenci právního důvodu, což je možné vztáhnout i na posuzovanou věc. Jestliže tedy žalovaný tvrdí, že je vlastníkem fenky Rachel z důvodu darování, pak z hlediska rozvržení důkazního břemene nemusí žalobce prokazovat ničeho, neboť důkazní břemeno právního důvodu držby fenky zatěžuje žalovaného. Jinak řečeno, pokud žalovaný tvrdí existenci dohody se žalobcem, která jej opravňuje k držbě fenky , jméno, , její existenci, platnost a zejména obsah prokazuje on a nikoliv žalobce. Žalovaný podle odvolatele nenavrhl žádný důkaz k údajnému darování dne 16.5.2022, neunesl důkazní břemeno a soud měl žalobě vyhovět. Odvolatel dále nesouhlasí se spekulacemi „převodu vlastnického práva“ k fence , jméno, na , jméno FO, a zpět na žalovaného, neboť k naplnění vlastnického práva podle § 1509 je podstatná dobrá víra. Toto ustanovení v poměrech k dané věci by bylo možné aplikovat pouze v případě, že nabyvatel nabyl vlastnické právo od podnikatele, kterým ovšem , právnická osoba, . není a dále je nezbytnou podmínkou také úplatnost, která zde naplněna nebyla. , jméno FO, se proto nemohl nikdy vlastníkem fenky , jméno, stát. V případě, že by soud přesto uzavřel, že , jméno FO, nabyl vlastnické právo, znamená to, že žalovaný byl osobou neoprávněnou, tedy osobou, která porušila právní povinnost, což by založilo povinnost žalovaného k náhradě újmy (škody) vůči žalobci a soud se tedy tímto nárokem měl zabývat. Odvolatel závěrem navrhuje, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek, žalobě vyhověl a jemu přiznal právo na náhradu nákladů řízení.

5. Odvolatel ve vyjádření k odvolání poukázal krom ostatních provedených důkazů na svědectví matky žalobce a zdůraznil, že účel předání fenky dne 15.5. a 16.5. byl totožný, což může dosvědčit řada osob, jež byla předání dne 15.5. přítomna. Žalovaný má darování fenky za prokázané a navrhuje potvrzení napadeného rozsudku a přiznání nákladů odvolacího řízení.

6. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně při jednání (§ 214 odst. 1 o.s.ř.), učinil tak postupem podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř. a dospěl k závěru o dílčí důvodnosti podaného odvolání.

7. Žalobce uplatnil svou žalobou ve znění jejích doplnění tři relativně samostatné nároky. Jednak požadoval určení vlastnictví k fence , jméno, , dále vydání fenky žalovaným, a nakonec zaplacení nemajetkové újmy , částka, se zákonným úrokem z prodlení od 1.7.2022 do zaplacení. Odvolací soud se prvotně zabýval požadavkem na určení žalobce vlastníkem fenky , jméno, .

8. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

9. V případě žaloby na určení vlastnictví soud nejprve podle ustanovení § 80 o.s.ř. zkoumá existenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, který je dán tehdy, pokud by účastník bez tohoto určení nedosáhl ochrany svého práva. Jestliže v daném případě žalobce tvrdí, že je vlastníkem fenky (a chce ji vydat), avšak tu neoprávněně drží žalovaný, je adekvátním procesním prostředkem ochrany jeho práva žaloba na vydání fenky a v rámci jejího projednání se řeší prvotně otázka jejího vlastnictví. Uvedené vylučuje v dané věci existenci naléhavého právního zájmu, neboť požadované určení by zjevně nevedlo ke splnění základního požadavku žalobce, totiž k vydání fenky, a proto není dán naléhavý právní zájem na určení vlastnictví fenky , jméno, .

10. Jestliže soud prvního stupně ohledně požadavku na určení vlastnictví fenky , jméno, žalobu zamítl, rozhodl správně a v souladu s judikaturou vyšších soudů (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 2 Cz 8/71, jež je použitelný i podle současné právní úpravy), a proto v této části výroku I. odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (§ 219 o.s.ř.).

11. Zbývalo se zabývat oprávněností žalobcova nároku na vydání fenky a zaplacení nemajetkové újmy. Při přezkumu dané věci jde primárně o řešení kvality dokazování a otázek skutkových. Provádění a hodnocení důkazů je zásadně na soudu prvního stupně. Odvolací soud může do tohoto procesu zasáhnout pouze při zjevném excesu, zejména je-li zde zásadní rozpor obsahu spisu na straně jedné a skutkových zjištění a shrnujících skutkových závěrů činěných soudem na straně druhé, respektive i tehdy, pokud soudu prvního stupně provede dokazování neúplné. K tomu, aby se odvolací soud mohl zabývat správností hodnocení důkazů (jejich přezkoumatelností) musí totiž logicky být dokazování úplné. Je totiž současně vadou, pokud soud nesprávně vyhodnotí, že důkazy jsou nadbytečné v situaci, kdy má povinnost je provést.

12. V posuzované věci šlo především o vyřešení otázky, co bylo obsahem jednání žalobce se žalovaným dne 16. 5. 2022, ovšem s přihlédnutím k jednání předchozího dne, kdy do , právnická osoba, . přivezl žalobce fenku Rachel poprvé. Bylo nutné odpovědět na otázku, zda došlo dne 16.5.2022 k darování fenky , jméno, žalobcem , právnická osoba, . či nikoliv. Žalobce tvrdí, že žalovanému dne 16.5.2022 fenku , jméno, přenechal pouze jako detentoru, aby se za jeho přispění zlepšila ve smečkovém chování a aby se ověřila možnost socializace fenky a jejího soužití s dalšími psy ve vlastnictví žalobce. Žalovaný oproti tomu v rámci obrany tvrdí, že již dne 15. 5. 2022 a pak opět i dne 16. 5. 2022 byla uzavřená ústní darovací smlouva mezi žalobcem a , právnická osoba, ., kterou byla žalovanému darována fenka , jméno, . Prokázání existence daru (z hlediska rozložení břemene tvrzení a břemene důkazního) tíží žalovaného, neboť existence darování fenky , jméno, je skutečnost, jež svědčí ku prospěchu právě žalovanému; v případě že by darování neprokázal, byl by nucen fenku vydat zpět žalobci, který nesporně byl vlastníkem fenky v době jejího předání žalovanému.

13. Žalobce zde tvrdil, že fenku nedaroval a dále k existenci svého vlastnictví navrhoval řadu listin. Touto okolností se nebude třeba dále zabývat, neboť žalovaný vlastnictví fenky žalobcem ke dni jejího předání učinil nespornou, sporný je právě až moment předání fenky dne 16.5.2022, kdy žalovaný tvrdí uzavření ústní darovací smlouvy, kterou mu žalobce měl převést vlastnické právo k fence , jméno, . Žalovaný přitom již v podání ze dne 7.8.2023 (č.l. 58-60), v němž formuluje svou skutkovou verzi ohledně jím tvrzeného darování fenky, činí jednak rozsáhlé důkazní návrhy na čtení listin (zejména vyjádření označených fyzických osob) a dále především navrhuje výslech celé řady svědků a tyto důkazy dále doplňuje o označení dalších svědkyň při jednání dne 19.10.2023; na těchto důkazních návrzích žalovaný setrval i v podání ze dne 13.11.2023 (viz č.l. 105), přičemž navržení svědkové by se měli vyjádřit zejména k okolnostem jednání dne 15.5.2022, avšak nikoliv pouze k němu. Soud prvního stupně navržené výslechy svědků neprovedl, nýbrž vycházel pouze z listin a z dokazování provedeného v souvisejícím řízení sp. zn. 12 C 192/2022, kde byla slyšena svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, . Pouze z těchto důkazů, dovozuje převod vlastnictví darováním z žalobce na žalovaného. Podle odvolacího soudu však nelze důkazní návrhy slyšením svědků pominout, neboť již obsah komunikace a průběh schůzky mezi žalobcem a jednatelem žalovaného dne 15.5.2022 může mít podstatný význam i pro posouzení jednání dne 16.5.2022, neboť již dne 15.5. měl být žalobce seznámen ústně s činností žalovaného potažmo s tím, že nepřijímá psy do převýchovy (aby je následně vrátil do původního prostředí). Tato skutečnost může být pro správné posouzení jednání účastníků důležitá.

14. Jestliže za popsaného procesního stavu odvolatel namítá neunesení důkazního břemene žalovaným, pak je nutné mu dát potud za pravdu, že závěry soudu prvního stupně týkající se darování fenky , jméno, jsou předčasné, neboť soud nesprávně rezignoval na provedení rozsáhlého dokazování, jež žalovaný na podkladě jím odůvodněné skutkové verze navrhl a nesprávně se soud spokojil pouze s listinami. Tyto listiny snad mohou svědčit ve prospěch verze žalovaného, a některé z nich dokreslují okolností jednání stran, ale pro učinění spolehlivého a odůvodněného závěru o darování stačit bez dalšího nemohou, nýbrž bude nezbytné dosud provedené důkazy nově a velmi pečlivě hodnotit až po doplnění dokazování, které navrhuje k unesení svého důkazního břemene žalovaný.

15. Z uvedených důvodů odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. rozsudek v rozsahu konkretizovaném ve výroku zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, ve kterém se bude podrobně zabývat důkazními návrhy žalovaného, případně dalšími, pokud budou navrženy a jejich potřeba vyplyne z důkazního řízení. V novém rozhodnutí rozhodne soud prvního stupně také o nákladech tohoto odvolacího řízení.

16. Pro úplnost odvolací soud dodává, že nebylo možné bez dalšího vyjít z důkazního řízení provedeného v řízení vedeném pod sp. zn. 12 C 192/2022, neboť zde jednak byl jiný okruh účastníků, jednak k zamítnutí žaloby došlo pro nedostatek pasivní věcné legitimace , jméno FO, . Okolnost, že se odvolací soud okrajově vyjádřil i k provedenému dokazování, není v poměrech dané nyní projednávané věci podstatná, neboť ani v dřívějším řízení soud prvního stupně neprovedl nyní navrhované a pominuté důkazy.