8 CO 715/2022

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy Mgr. Miloše Póla a soudců JUDr. Zuzany Völflové a JUDr. Tomáše Strouhy ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa proti žalovaným: 1. jméno příjmení, datum narození bytem adresa 2. jméno příjmení, datum narození bytem adresa oba zastoupeni titul jméno příjmení, advokátem se sídlem adresa o vyklizení nemovitosti, o odvolání žalovaných proti rozsudku Okresního soudu v Prachaticích ze dne 28.2.2022, č.j. 8 C 45/2021-130, Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení společně a nerozdílně 2 178 Kč k rukám titul jméno příjmení, advokátky v obec a číslo, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Okresní soud v Prachaticích (soud prvního stupně) napadeným rozsudkem uložil žalované č. 1 a žalovanému č. 2 povinnost vyklidit a odevzdat pozemek číslo anonymizováno, jehož součástí je stavba adresa (objekt k bydlení), pozemek číslo anonymizováno, jehož součástí je stavba bez čísla popisného (zemědělská stavba), pozemek číslo číslo pozemek číslo číslo pozemek parcelní číslo zapsané na list vlastnictví pro územní celek, k.ú. název, u stát. instituce, stát. instituce (výrok I.) a zavázal žalované zaplatit společně a nerozdílně žalobci na náhradě nákladů řízení 35 670,63 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

2. Žalobce, výlučný vlastník předmětných nemovitostí, tvrdil, že je žalovaní užívají bez právního důvodu. Původním vlastníkem nemovitostí byl jméno příjmení, o kterého po určité období před smrtí pečovala na základě smlouvy o poskytování sociálních služeb žalovaná. Žalobci, dědici po zemřelém jméno příjmení, bylo potvrzeno dědictví usnesením Okresního soudu v Prachaticích ze datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, jež nabylo právní moci datum.

3. Soud s odkazem na ustanovení § 1012 a 1040 odst. 1 o.z. po provedeném dokazování zdůraznil, že žalobce prokázal své vlastnické právo, zatímco žalovaným nesvědčí žádný právní titul k užívání předmětných nemovitostí. Tvrdili sice, že nemovitosti užívají na základě písemné nájemní smlouvy z datum, ovšem v řízení vedeném dříve u Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. spisová značka, o určení platnosti zmíněné nájemní smlouvy bylo zjištěno, že ta neobsahuje podpis pronajímatele jméno příjmení. Žalovaní v tomto řízení tvrdili, že uzavřeli písemnou nájemní smlouvou s původním vlastníkem, uzavření ústní smlouvy popírali. Ten jim také měl přislíbit, že jim nemovité věci daruje. Žalovaní předložili pouze listinu, ze které ovšem bylo zjištěno, že jí nepodepsal pronajímatel. Soud zdůraznil, že i pokud by byla podepsána nájemní smlouva, oba žalovaní si měli být vědomi povinnosti platit sjednané nájemné, avšak bylo prokázáno, že je nikdy neplatili. Předložena byla pouze smlouva o poskytování sociálních služeb, uzavřená mezi jméno příjmení a první žalovanou, na základě které jí byla hrazena částka 8 000 Kč měsíčně. Sám žalobce doložil, že v době od datum do datum hradil žalované měsíčně 11 000 Kč s tím, že 3 000 Kč byly určeny na nákup potřeb a léků pana příjmení. Soud zavřel, že žalovaní užívají předmětné nemovitosti bez právního důvodu, žalobce se oprávněně domáhá ochrany svého vlastnického práva, a proto žalobě vyhověl a žalovaným uložil nemovitosti vyklidit do 15 dnů od právní moci rozsudku. O náhradě nákladů řízení ve prospěch žalobce soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaným uložil, aby mu zaplatili 35 670,63 Kč (viz specifikace v bodě 15.).

4. Rozsudek soudu prvního stupně napadli včasným a přípustným odvoláním žalovaní (§ 201, § 202 a § 204 odst. 1 o.s.ř.), kteří namítali, že soud prvního stupně se nesprávně spokojil s tvrzeními žalobce, že je vlastníkem předmětných nemovitostí, neboť v současné době probíhá u název soudu pod sp zn. spisová značka dědické řízení, kde bude prohlášena závěť o nabytí výše uvedených nemovitostí (žalobcem) za neplatnou, neboť nebyly splněny podmínky pro pořízení takové závěti. Odvolatel navrhl zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k novému projednání.

5. Žalobce ve vyjádření k odvolání namítal, že jeho vlastnictví je prokazováno vyrozuměním stát. instituce, stát. instituce o provedeném vkladu do katastru nemovitostí pod sp. zn. číslo číslo. Není pravda, že by u název soudu probíhalo dědické řízení pod sp. zn. spisová značka, kde bude prohlášena závěť o nabytí výše uvedených nemovitostí za neplatnou, nýbrž v tomto řízení se jedná o několikátý pokus žalovaných oddálit povinnost vyklidit nemovitost; jde o řízení o neplatnost závěti. Vlastní dědické řízení bylo vedeno u název soudu pod sp. zn. číslo jednací a na základě pravomocného usnesení o dědictví byl žalobce zapsán jako vlastník v katastru nemovitostí. Žalobce navrhuje potvrzení napadeného rozsudku a přiznání náhrady nákladů řízení.

6. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně postupem podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř. a s přihlédnutím k obsahu spisu a odvolacím námitkám dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

7. Podle § 1012 o.z. vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit.

8. Podle § 1040 odst. 1 o.z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

9. Odvolací soud předně uvádí, že ve věci na den datum v 10:00 hodin s tím, že se z tohoto jednání nejprve zástupkyně žalobce i žalobce výslovně omluvili s tím, že se jej nezúčastní. Po sdělení této skutečnosti totožně reagoval i zástupce žalovaných (viz podání ze dne datum, číslo listu a podání z datum, číslo listu). Odvolací soud v situaci, kdy nesměřoval k doplnění dokazování projednal odvolání žalovaných v nepřítomnosti účastníků jejich zástupců.

10. Předmětem přezkumu odvolacím soudem byla správnost závěru soudu prvního stupně o povinnosti žalovaných vyklidit nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalobce pro absenci právního důvodu užívání těchto nemovitostí žalovanými.

11. Odvolací soud především vychází z ničím nezpochybněného skutkového závěru učiněného soudem prvního stupně (který má oporu v provedeném dokazování), že žalobce jako právní nástupce jméno příjmení zemřelého datum je výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí. Uvedené jednoznačně vyplývá z Vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. číslo – číslo. Z něj je zřejmé, že k vkladu vlastnického práva došlo na základě usnesení o dědictví název soudu č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, jež nabylo právní moci datum, přičemž účinky zápisu nastaly k datum. Nesporné v řízení bylo, že první žalovaná začala předmětné nemovitosti obývat v souvislosti s péčí o jméno příjmení, o kterého pečovala na základě smlouvy podle § 83 zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, kterou se jmenovaným uzavřela datum. Se souhlasem jmenovaného nemovitosti obýval i druhý žalovaný (manžel první žalované). Smrtí jméno příjmení skončila i dohodnutá péče o něj. Oba žalovaní i přes písemnou výzvu žalobce nemovitosti nevyklidili a nadále je užívají.

12. Je nepochybné, že vlastník věci může s věcí nakládat zcela podle svého užívání, může věc také přenechat k užívání jinému, stejně jako může jiného z užívání vyloučit. V užívání vlastnictví je limitován zákonem, rozhodnutím státního orgánu a nakonec může být jeho vlastnické právo omezeno i smluvně (např. nájemní smlouvou). Žalovaní se bránili vyklizení tvrzením, že předmětné nemovitost užívají na základě„ Smlouvy o nájmu ze dne datum“. Prokázání této skutečnosti by vylučovalo úspěch žaloby, neboť by šlo o legitimní omezení vlastnického práva žalobce ve prospěch žalovaných, a to právě v mezích dohodnutého nájmu. V situaci, kdy žalobce zpochybňoval pravost podpisu jméno příjmení na nájemní smlouvě, správně soud prvního stupně k posouzení této odborné otázky ustanovil titul jméno příjmení, znalkyni z oboru písmoznalectví (specializace ruční písmo), která v posudku číslo ze dne datum vyslovila, že sporný podpis jméno příjmení je barevnou reprografickou kopií, nejde o originální podpis (viz posudek číslo listu).

13. Z uvedených skutečností vyplývá, že závěr soudu prvního stupně o neexistenci nájemního vztahu mezi jméno příjmení a žalovanými je správný a v situaci, kdy žalovaní v řízení jiný právní titul k užívání předmětných nemovitostí netvrdili (ani se z obsahu spisu nepodává), je správný také závěr, že žalovaní předmětné nemovitosti užívají bez právního důvodu a žaloba je proto důvodná. Odvolací soud poukazuje i na to, že vyvrácení tvrzení žalovaných o existenci nájmu je dotvrzováno i tím, že nikdy za užívání předmětných nemovitostí ničeho neplatili, ačkoliv nájemní smlouva je zásadně úplatná. Žalovaní také nemohli být v dobré víře o existenci nájmu s ohledem na shora podané znalecké závěry.

14. Pro úplnost se uvádí, že bez relevance je poukaz odvolatelů na řízení vedené u název soudu pod sp. zn. spisová značka o určení neplatnosti závěti (závěti zůstavitele jméno příjmení na základě, které nabyl žalobce pozůstalost), neboť ani případné vyslovení neplatnosti závěti by bez dalšího nevedlo ke změně zápisu v katastru nemovitostí, navíc toto řízení bylo skončeno jeho zastavením (viz usnesením název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací), čímž odpadla i tato námitka žalovaných.

15. Jelikož je zřejmé, že soud prvního stupně rozhodl ve věci správně, odvolací soud napadený rozsudek postupem podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

16. Úspěch žalobce v odvolacím řízení s sebou nese povinnost žalovaných nahradit mu účelně vynaložené náklady (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) z titulu zastoupení advokátem. Ty jsou představovány jedním úkonem právní služby (vyjádření k odvolání) za 1 500 Kč (§ 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bod. 4. advokátního tarifu), dále jednou náhradou hotových výdajů 300 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu) a 21 % DPH z obou těchto částek ve výši 378 Kč. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení celkem 2 178 Kč k rukám jeho zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání k Nejvyššímu soudu, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je odvolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení rozsudku odvolacího soudu.