13 To 295/2003

Plný text

2 Usnesení KS HK – pobočky v Pce ze dne 2.9.2003, sp.zn. 13 To 295/2003 KS HK - pobočka v Pce v neveřejném zasedání konaném dne 2. září 2003 z podnětu stížnosti ÚZVM, Územní pracoviště HK, zrušil napadené usnesení podle § 149 odst. 1 písm. b) tr. řádu a uložil okresnímu soudu, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Z odůvodnění: Krajsk ý soud, jemuž byla stížnost předložena, se nejprve zabýval tím, zda je ÚZVM, územní pracoviště HK, oprávněn podat stížnost proti napadenému usnesení a zda jeho stížnost byla podána včas. Proti uveden é mu usnesení okresního soudu je ve smyslu § 81 odst. 4 tr. řádu stížnost přípustná. Z ustanovení § 142 odst. 1 tr. řádu pak vyplývá, že stížnost proti usnesení může podat osoba, které se usnesení přímo dotýká nebo která k usnesení dala podnět svým návrhem, k němuž ji zákon opravňuje, proti usnesení soudu pak může podat stížnost i státní zástupce. Jestliže z obsahu usnesení vyplývá, že určité vyjmenované věci mají být předány k realizaci ÚZVM, pak lze dovodit, že t ento úřad je třeba pokládat za osobu, které se usnesení přímo dotýká a je tedy oprávněna podat stížnost. Za zvláštním předpisem označený orgán příslušný k realizaci zajištěných věcí ve smyslu § 81 odst. 2 tr. řádu by mohl být pokládán podle ustanovení § 19 odst. 2 zákona č. 201/2002 Sb. ÚZVM, neboť z citovaného předpisu vyplývá, že právě tento Úřad je určen k hospodaření s majetkem státu v případech uvedených v § 10 a § 11 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., kdy jde o věci, u nichž není zřejmé, jaká organizační složka státu by měla s těmito věcmi nakládat, ani nejde o věci , u nichž by dispozice s nimi podléhaly zvláštnímu režimu a hospodaření příslušelo orgánům jmenovitě uvedeným v § 11 odst. 1 zákona č. 219/2000Sb. Pokud by nalézací soud dovodil, že uvedené věci, jejichž vlastník se po dobu několika let nepřihlásil, lze pokládat za věci opuštěné, mohly by být zřejmě s odkazem na ustanovení § 135 občanského zákoníku ve spojení s § 13 odst. 1 zákona č. 102/1992 Sb. př e dány příslušnému obecnímu úřadu. Není přitom vyloučeno, že obdobně postupovaly orgány policie již ohledně části věcí, jejichž popis byl vyhlášen ve výzvě vyšetřovatele na čl. 236 spisu. Přestože dosavadní právní úprava týkající se uvedené problematiky nen í dostatečně určitá, přiklání se krajský soud k názoru, že v daném případě by věci určené k realizaci měly být odevzdány orgánu státu a že tímto orgánem bude v případech, kdy nepůjde o věci, s nimiž hospodaří jiné orgány jmenovitě uvedené, ÚZVM. Ve výroku rozhodnutí má být označen nikoli právní subjekt, na něhož by přecházelo vlastnické právo k věcem, ale orgán příslušný k realizaci věcí, takže za tento orgán lze skutečně považovat ÚZVM. Za nedostatek napadeného usnesení lze pokládat nepřesné označení Úřadu, když namísto příslušného Územního pracoviště HK, které ve smyslu § 19 citovaného zákona plní úkoly Úřadu u majetku, který se nachází v jeho územním obvodu , bylo označeno detašované pracoviště Pce, jež není určeno k samostatnému hospodaření s majetkem. Zpracoval: