16 C 10/2024

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl soudcem Mgr. Ing. Borisem Nyplem ve věci žalobkyně: právnická osoba zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem adresa za účasti: právnická osoba, IČO IČO sídlem adresa, IČO IČO sídlem adresa o žalobě na vydání věci podané podle části páté zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu I. právnická osoba povinna vydat žalobkyni pozemek č. parc. hodnota nacházející se v katastrálním území adresa a vymezený v geometrickém plánu č. hodnota ověřeném autorizovaným zeměměřičským inženýrem dne 13. března 2025, který je nedílnou součástí rozsudku, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala vydání pozemků č. parc. hodnota Anonymizováno nacházejících se v katastrálním území adresa a vymezených ve výše uvedeném geometrickém plánu.

III. Tento rozsudek nahrazuje rozhodnutí právnická osoba ze dne 7. 2. 2024 č. j. spisová značka v rozsahu, v jakém je rozsudkem dotčeno. IV. právnická osoba je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení 15 491 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalobkyně. V. právnická osoba je povinna nahradit České republice na účet Krajského soudu v Hradci Králové náklady řízení ve výši 9 466 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že je právní nástupkyní právnická osoba v adresa. Jejímu právnímu předchůdci byl výměrem KNV v adresa č. d. spisová značka ze dne 30. 6. 1949 odňat bez náhrady postupem dle zák. č. 46/1948 Sb. pozemek č. parc. Anonymizováno nacházející se v nynějším katastrálním území adresa. Žalobkyně je podle zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (dále též jen „zákon“) osobou oprávněnou k vydání pozemku. Žalobkyně podala žádost o vydání pozemku vůči Státnímu pozemkovému úřadu, ten však její žádost rozhodnutím ze dne 7. 2. 2024 č. j. č. účtu/IBAN zamítl s poukazem na to, že pozemek je dotčen stavbou veřejně prospěšné dopravní infrastruktury a nelze jej vydat. Žalobkyně se proto domáhá vydání pozemku žalobou podanou podle části paté o. s. ř. u soudu. 2. právnická osoba jako další účastník řízení a osoba povinná dle výše uvedeného zákona s žalobou nesouhlasila. Měla za to, že vydání pozemku brání ve smyslu § 8 odst. 1 písm. f) zákona skutečnost, že je podle územního plánu obce adresa dotčen veřejně prospěšnou stavbou dopravní infrastruktury „adresa“. V závěru řízení navrhla, aby soud rozhodl podle listinných důkazů obsažených ve spise.

3. Soud provedl v řízení důkaz listinami, z nichž zjistil následující.

4. Z rozhodnutí Biskupství královéhradeckého ze dne 1. 2. 2005 soud zjistil, že jím došlo ke sloučení šesti církevních právnických osob, mj. Anonymizováno v adresa, do jedné právnické osoby, kterou je Anonymizováno adresa. Z rozhodnutí Biskupství královéhradeckého ze dne 28. 6. 2006 soud zjistil, že jím došlo ke sloučení devíti církevních právnických osob, mj. Anonymizováno adresa, do jedné právnické osoby, kterou je Anonymizováno adresa, nynější žalobkyně. Žalobkyně je tedy právní nástupkyní Anonymizováno v adresa.

5. Z výpisu z pozemkové knihy pro katastrální obec adresa, soudní adresa, knihovní vložky č. hodnota soud zjistil, že původním vlastníkem pozemku č. kat. Anonymizováno byla Anonymizováno v adresa (psáno německy jako Anonymizováno).

6. Z vyhlášky KNV v adresa ze dne 30. 6. 1949 zn. spisová značka soud zjistil, že KNV v adresa v zastoupení československého státu vypovědělo hospodaření na pozemcích vykoupených státem podle zák. č. 46/1948 Sb. Mezi jmenovanými pozemky byl též pozemek č. kat. Anonymizováno zapsaný v knihovní vložce č. hodnota pozemkové knihy pro katastrální území adresa. Z usnesení Lidového soudu v adresa. 11. 1961 ne zcela čitelného č.d. (patrně spisová značka) soud zjistil, že tímto usnesením soud povolil provedení zápisu o výkupu blíže jmenovaných pozemků podle zák. č. 46/1948 Sb., mj. též pozemku č. kat. Anonymizováno. Z uvedených listin má soud za prokázáno, že pozemek č. kat. Anonymizováno byl právnímu předchůdci žalobkyně odňat na základě zák. č. 46/1948 Sb.

7. Ze sdělení Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště adresa soud zjistil, že dnešní pozemková parcela č. hodnota vznikla z původní pozemkové parcely č. hodnota. Soud má tedy za zjištěno, že pozemek, jehož vydání se žalobkyně domáhá, je týmž pozemkem, který byl právnímu předchůdci žalobkyně v roce 1949 odňat.

8. Skutkový stav lze tedy shrnout tak, že právní předchůdce žalobkyně byl vlastníkem pozemku v současné době označeného č. parc. Anonymizováno a nacházejícího se v nynějším katastrálním území adresa. Pozemek byl právnímu předchůdci žalobkyně odňat bez náhrady postupem dle zák. č. 46/1948 Sb.

9. Z hlediska právního posouzení věci dospěl krajský soud k závěru, že žalobkyně je jako právní nástupce vlastníka původního majetku (§ 2 zákona) oprávněnou osobou (§ 3), Česká republika – Státní pozemkový úřad je osobou povinnou (§ 4) a žalobou požadovaný pozemek je tím, který by měl být z důvodu spáchané majetkové křivdy vrácen (§ 6). Až potud nebylo sporu ani mezi účastníky řízení.

10. Spornou zůstala pouze otázka, zda vydání pozemku nebrání překážka spočívající v tom, že pozemek či jeho část jsou potřebné pro uskutečnění veřejně prospěšné stavby dopravní nebo technické infrastruktury vymezené ve schválené územně plánovací dokumentaci (§ 8 odst. 1 písm. f/).

11. Krajský soud k zodpovězení této odborné otázky ustanovil znalce tituly před jménem jméno FO. Z jím vyhotoveného znaleckého posudku zjistil, že pozemek č. parc. Anonymizováno v katastrálním území adresa je podle územního plánu obce adresa účinného ke dni podání výzvy k vydání pozemku (25. 11. 2013) částečně dotčen veřejně prospěšnou stavbou WD01 – rychlostní komunikace R-11 a stavbou WT02 – stavba ČOV.

12. Znalec zároveň zhotovil geometrický plán, kterým z pozemku oddělil části dotčené plánovanou dopravní a technickou infrastrukturou. Jedná se o pozemky č. parc. Anonymizováno. U těchto pozemků tedy soud shledal překážku jejich vydání ve smyslu § 8 odst. 1 písm. f) zákona. V tomto rozsahu proto žalobu zamítl.

13. Žalobě naopak vyhověl u zbývající části pozemku, která plánovanou dopravní ani technickou infrastrukturou zasažena není a u níž jsou tak splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro její vydání žalobkyni z titulu zmírnění majetkové křivdy spáchané komunistickým režimem na jejím právním předchůdci. Jedná se o pozemek č. parc. Anonymizováno, který byl opět vymezen ve výše uvedeném geometrickém plánu.

14. O nákladech řízení rozhodl krajský soud podle § 142 odst. 1 a 3 o. s. ř. Za úspěšného účastníka řízení považoval žalobkyni, jíž bylo ohledně vydání pozemku, byť jen částečně, vyhověno. K závěru o plném úspěchu žalobkyně vede soud skutečnost, že výsledek řízení byl závislý na znaleckém posudku. Žalobkyně byla v základu svého nároku úspěšná, jen těžko však mohla sama zjistit, zda v daném případě existuje překážka bránící vydání pozemku, případně v jakém rozsahu je pozemek takovou překážkou zasažen. Nástroje k tomuto zjištění měl primárně stát, který mohl v rámci projednání žádosti o vydání pozemku v předcházejícím správním řízení potřebné skutečnosti zjistit, a tomu pak přizpůsobit své rozhodnutí. Pokud tak neučinil, a rozhodl o nevydání pozemku v celém rozsahu, nelze důsledky vyplývající ze znaleckého posudku vypracovaného až v soudním řízení přičítat k tíži žalobkyně.

15. Náklady žalobkyně spočívaly v zaplacené záloze na náklady znaleckého posudku ve výši 5 000 Kč, odměně za zastupování za 2 úkony právní služby po 1 500 Kč (§ 7 bod 4., § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném k 31. 12. 2024 – převzetí věci, sepis žaloby), odměně za zastupování za 1 úkon právní služby ve výši 4 620 Kč (§ 7 bod. 5., § 9 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném k 1. 1. 2025 – zastoupení při jednání), 2 paušálních náhradách hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1 a 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném k 31. 12. 2024), 1 paušální náhradě hotových výdajů ve výši 450 Kč (§ 13 odst. 1 a 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném k 1. 1. 2025) a 21% DPH ve výši 1 820,70 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem představovaly odvolací náklady žalobkyně po zaokrouhlení na celé koruny 15 491 Kč.

16. O nákladech řízení státu rozhodl krajský soud dle § 148 odst. 1 o. s. ř. Náklady státu jsou podle citovaného ustanovení povinni hradit účastníci podle výsledku řízení. V tomto případě byla zcela neúspěšným účastníkem řízení právnická osoba, proto byla povinnost nahradit náklady řízení státu uložena jí. Náklady státu spočívaly v části vyplaceného znalečného, jež nebylo kryto poskytnutou zálohou. Konkrétně se jednalo o částku 9 466 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení rozsudku k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové.