16 C 10/2024

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl soudcem Mgr. Ing. Borisem Nyplem ve věci žalobkyně: právnická osoba zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem adresa za účasti: právnická osoba , IČO IČO sídlem adresa , IČO IČO sídlem adresa o žalobě na vydání věci podané podle části páté zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu I. , právnická osoba, povinna vydat žalobkyni pozemek č. parc. , hodnota, nacházející se v katastrálním území , adresa, a vymezený v geometrickém plánu č. , hodnota, ověřeném autorizovaným zeměměřičským inženýrem dne 13. března 2025, který je nedílnou součástí rozsudku, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala vydání pozemků č. parc. , hodnota, , Anonymizováno, nacházejících se v katastrálním území , adresa, a vymezených ve výše uvedeném geometrickém plánu.

III. Tento rozsudek nahrazuje rozhodnutí , právnická osoba, ze dne 7. 2. 2024 č. j. , spisová značka, v rozsahu, v jakém je rozsudkem dotčeno.IV. , právnická osoba, je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení 15 491 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.V. , právnická osoba, je povinna nahradit České republice na účet Krajského soudu v Hradci Králové náklady řízení ve výši 9 466 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že je právní nástupkyní , právnická osoba, v , adresa, . Jejímu právnímu předchůdci byl výměrem KNV v , adresa, č. d. , spisová značka, ze dne 30. 6. 1949 odňat bez náhrady postupem dle zák. č. 46/1948 Sb. pozemek č. parc. , Anonymizováno, nacházející se v nynějším katastrálním území , adresa, . Žalobkyně je podle zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (dále též jen „zákon“) osobou oprávněnou k vydání pozemku. Žalobkyně podala žádost o vydání pozemku vůči Státnímu pozemkovému úřadu, ten však její žádost rozhodnutím ze dne 7. 2. 2024 č. j. , č. účtu, /, IBAN, zamítl s poukazem na to, že pozemek je dotčen stavbou veřejně prospěšné dopravní infrastruktury a nelze jej vydat. Žalobkyně se proto domáhá vydání pozemku žalobou podanou podle části paté o. s. ř. u soudu.2. , právnická osoba, jako další účastník řízení a osoba povinná dle výše uvedeného zákona s žalobou nesouhlasila. Měla za to, že vydání pozemku brání ve smyslu § 8 odst. 1 písm. f) zákona skutečnost, že je podle územního plánu obce , adresa, dotčen veřejně prospěšnou stavbou dopravní infrastruktury „, adresa, “. V závěru řízení navrhla, aby soud rozhodl podle listinných důkazů obsažených ve spise.

3. Soud provedl v řízení důkaz listinami, z nichž zjistil následující.

4. Z rozhodnutí Biskupství královéhradeckého ze dne 1. 2. 2005 soud zjistil, že jím došlo ke sloučení šesti církevních právnických osob, mj. , Anonymizováno, v , adresa, , do jedné právnické osoby, kterou je , Anonymizováno, , adresa, . Z rozhodnutí Biskupství královéhradeckého ze dne 28. 6. 2006 soud zjistil, že jím došlo ke sloučení devíti církevních právnických osob, mj. , Anonymizováno, , adresa, , do jedné právnické osoby, kterou je , Anonymizováno, , adresa, , nynější žalobkyně. Žalobkyně je tedy právní nástupkyní , Anonymizováno, v , adresa, .

5. Z výpisu z pozemkové knihy pro katastrální obec , adresa, , soudní , adresa, , knihovní vložky č. , hodnota, soud zjistil, že původním vlastníkem pozemku č. kat. , Anonymizováno, byla , Anonymizováno, v , adresa, (psáno německy jako , Anonymizováno, ).

6. Z vyhlášky KNV v , adresa, ze dne 30. 6. 1949 zn. , spisová značka, soud zjistil, že KNV v , adresa, v zastoupení československého státu vypovědělo hospodaření na pozemcích vykoupených státem podle zák. č. 46/1948 Sb. Mezi jmenovanými pozemky byl též pozemek č. kat. , Anonymizováno, zapsaný v knihovní vložce č. , hodnota, pozemkové knihy pro katastrální území , adresa, . Z usnesení Lidového soudu v , adresa, . 11. 1961 ne zcela čitelného č.d. (patrně , spisová značka, ) soud zjistil, že tímto usnesením soud povolil provedení zápisu o výkupu blíže jmenovaných pozemků podle zák. č. 46/1948 Sb., mj. též pozemku č. kat. , Anonymizováno, . Z uvedených listin má soud za prokázáno, že pozemek č. kat. , Anonymizováno, byl právnímu předchůdci žalobkyně odňat na základě zák. č. 46/1948 Sb.

7. Ze sdělení Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, soud zjistil, že dnešní pozemková parcela č. , hodnota, vznikla z původní pozemkové parcely č. , hodnota, . Soud má tedy za zjištěno, že pozemek, jehož vydání se žalobkyně domáhá, je týmž pozemkem, který byl právnímu předchůdci žalobkyně v roce 1949 odňat.

8. Skutkový stav lze tedy shrnout tak, že právní předchůdce žalobkyně byl vlastníkem pozemku v současné době označeného č. parc. , Anonymizováno, a nacházejícího se v nynějším katastrálním území , adresa, . Pozemek byl právnímu předchůdci žalobkyně odňat bez náhrady postupem dle zák. č. 46/1948 Sb.

9. Z hlediska právního posouzení věci dospěl krajský soud k závěru, že žalobkyně je jako právní nástupce vlastníka původního majetku (§ 2 zákona) oprávněnou osobou (§ 3), Česká republika – Státní pozemkový úřad je osobou povinnou (§ 4) a žalobou požadovaný pozemek je tím, který by měl být z důvodu spáchané majetkové křivdy vrácen (§ 6). Až potud nebylo sporu ani mezi účastníky řízení.

10. Spornou zůstala pouze otázka, zda vydání pozemku nebrání překážka spočívající v tom, že pozemek či jeho část jsou potřebné pro uskutečnění veřejně prospěšné stavby dopravní nebo technické infrastruktury vymezené ve schválené územně plánovací dokumentaci (§ 8 odst. 1 písm. f/).

11. Krajský soud k zodpovězení této odborné otázky ustanovil znalce , tituly před jménem, , jméno FO, . Z jím vyhotoveného znaleckého posudku zjistil, že pozemek č. parc. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, je podle územního plánu obce , adresa, účinného ke dni podání výzvy k vydání pozemku (25. 11. 2013) částečně dotčen veřejně prospěšnou stavbou WD01 – rychlostní komunikace R-11 a stavbou WT02 – stavba ČOV.

12. Znalec zároveň zhotovil geometrický plán, kterým z pozemku oddělil části dotčené plánovanou dopravní a technickou infrastrukturou. Jedná se o pozemky č. parc. , Anonymizováno, . U těchto pozemků tedy soud shledal překážku jejich vydání ve smyslu § 8 odst. 1 písm. f) zákona. V tomto rozsahu proto žalobu zamítl.

13. Žalobě naopak vyhověl u zbývající části pozemku, která plánovanou dopravní ani technickou infrastrukturou zasažena není a u níž jsou tak splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro její vydání žalobkyni z titulu zmírnění majetkové křivdy spáchané komunistickým režimem na jejím právním předchůdci. Jedná se o pozemek č. parc. , Anonymizováno, , který byl opět vymezen ve výše uvedeném geometrickém plánu.

14. O nákladech řízení rozhodl krajský soud podle § 142 odst. 1 a 3 o. s. ř. Za úspěšného účastníka řízení považoval žalobkyni, jíž bylo ohledně vydání pozemku, byť jen částečně, vyhověno. K závěru o plném úspěchu žalobkyně vede soud skutečnost, že výsledek řízení byl závislý na znaleckém posudku. Žalobkyně byla v základu svého nároku úspěšná, jen těžko však mohla sama zjistit, zda v daném případě existuje překážka bránící vydání pozemku, případně v jakém rozsahu je pozemek takovou překážkou zasažen. Nástroje k tomuto zjištění měl primárně stát, který mohl v rámci projednání žádosti o vydání pozemku v předcházejícím správním řízení potřebné skutečnosti zjistit, a tomu pak přizpůsobit své rozhodnutí. Pokud tak neučinil, a rozhodl o nevydání pozemku v celém rozsahu, nelze důsledky vyplývající ze znaleckého posudku vypracovaného až v soudním řízení přičítat k tíži žalobkyně.

15. Náklady žalobkyně spočívaly v zaplacené záloze na náklady znaleckého posudku ve výši 5 000 Kč, odměně za zastupování za 2 úkony právní služby po 1 500 Kč (§ 7 bod 4., § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném k 31. 12. 2024 – převzetí věci, sepis žaloby), odměně za zastupování za 1 úkon právní služby ve výši 4 620 Kč (§ 7 bod. 5., § 9 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném k 1. 1. 2025 – zastoupení při jednání), 2 paušálních náhradách hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1 a 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném k 31. 12. 2024), 1 paušální náhradě hotových výdajů ve výši 450 Kč (§ 13 odst. 1 a 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném k 1. 1. 2025) a 21% DPH ve výši 1 820,70 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem představovaly odvolací náklady žalobkyně po zaokrouhlení na celé koruny 15 491 Kč.

16. O nákladech řízení státu rozhodl krajský soud dle § 148 odst. 1 o. s. ř. Náklady státu jsou podle citovaného ustanovení povinni hradit účastníci podle výsledku řízení. V tomto případě byla zcela neúspěšným účastníkem řízení , právnická osoba, , proto byla povinnost nahradit náklady řízení státu uložena jí. Náklady státu spočívaly v části vyplaceného znalečného, jež nebylo kryto poskytnutou zálohou. Konkrétně se jednalo o částku 9 466 Kč.