16 C 25/2021

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní Mgr. Leou Pavlovovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa za účasti další účastnice: anonymizováno jméno příjmení , datum narození bytem adresa v řízení podle části páté o. s. ř. o žalobě proti rozhodnutí stát. instituce , stát. instituce ze dne 23. 6. 2021 číslo jednací

I. Nahrazuje se rozhodnutí [stát. instituce], [stát. instituce] ze dne 23. 6. 2021 [číslo jednací] tak, že se povoluje na základě oznámení o realizaci zástavního práva ze dne 17. 4. 2021 vklad vzniku vlastnického práva k nemovitosti, konkrétně k pozemku parc. [číslo] zapsanému na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí] [číslo], [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], sídlem [adresa]

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala podle části páté občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) projednání věci rozhodnuté [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ katastrální úřad“). Žalobkyně spolu s další účastnicí dne 14. 5. 2021 podaly návrh na vklad práva do katastru nemovitostí, a to vlastnického práva ve prospěch žalobkyně k pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] [číslo]. Katastrální úřad rozhodnutím ze dne 23. 6. 2021 [číslo jednací] zamítl návrh na vklad vlastnického práva, když v odůvodnění uvedl, že navrhovaný vklad není odůvodněn obsahem předložených listin, když byl předložen návrh na vklad vlastnického práva, ke kterému bylo přiloženo oznámení o realizaci zástavního práva ze dne 17. 4. 2021, smlouva o zápůjčce ze dne 20. 8. 2018, dodatek smlouvy o zápůjčce ze dne 17. 10. 2020 a znalecký posudek. Na základě těchto listin byl požadován vklad vlastnického práva pro zástavního věřitele – žalobkyni, v rámci realizace zástavního práva, kdy tento využívá svého práva dle zástavní smlouvy uzavřené dne 27. 2. 2019 a pozemek, který byl předmětem zástavy, si ponechává na úhradu dluhu. Katastrální úřad citoval § 1359 o. z. a uzavřel, že toto ustanovení zákona nelze chápat tak, že vlastnické právo přechází na zástavního věřitele bez dalšího po splatnosti dluhu. Má za to, že vkladovou listinou musí být smlouva o převodu zástavy, která bude uzavřena mezi zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem. Pokud zástavní dlužník neposkytne potřebnou součinnost, nelze provést vklad do katastru nemovitostí.

2. Žalobkyně k tomu uvedla, že dle jejího názoru bylo vyhověno veškerým zákonným požadavkům pro realizaci zástavního práva – mezi žalobkyní a vlastnicí nemovitosti a zároveň dlužnicí byla uzavřena zástavní smlouva s možností propadné zástavy. Zástavní dlužnice neuhradila dluh ani po výzvě a poskytnutí dodatečné lhůty, proto jí bylo doručeno oznámení o realizaci zástavního práva. Žalobkyně nechala vypracovat znalecký posudek, kterým byla předmětná nemovitost oceněna. Po doručení oznámení o realizaci zástavního práva další účastnici – dlužnici, byl podán návrh na vklad vlastnického práva. Ten obsahoval smlouvu o zápůjčce, dodatek k této smlouvě, znalecký posudek a oznámení o realizaci zástavního práva, jakožto listiny dokazující skutečnosti, na základě kterých přešlo na žalobkyni vlastnické právo. S odůvodněním katastrálního úřadu, že vkladovou listinou měla být smlouva o převodu zástavy, žalobkyně nesouhlasí. Navrhovala proto, aby byl návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí povolen.

3. Katastrální úřad využil své možnosti a podle § 250c o. s. ř. se k podané žalobě vyjádřil. Ve vyjádření v podstatě zopakoval argumentaci z odůvodnění rozhodnutí. Zejména zdůraznil, že na základě listin, které byly předloženy k návrhu na vklad, nelze podle jeho názoru povolit navrhovaný vklad vlastnického práva. Upozornil také na skutečnost, že katastrální úřady mají pouze evidenční roli, tedy nejsou oprávněny rozhodovat o právu. Pro účely zápisu do katastru musí být zapisované skutečnosti doloženy nesporně. Nespornost je v daných souvislostech dána tím, že příslušné skutečnosti potvrdí všechny osoby, jejichž práva se prováděný zápis týká. V tomto případě by tedy jako podklad pro zápis do katastru nemovitostí bylo možné předložit např. souhlasné prohlášení účastníků.

4. Další účastnice se k podané žalobě vyjádřila tak, že souhlasí se skutečnostmi uvedenými v této žalobě a souhlasí s tím, že došlo k přechodu vlastnického práva k zastavené nemovitosti na žalobkyni v důsledku realizace zástavního práva. Má tedy za to, že nic nebrání tomu, aby byl vklad vlastnického práva k předmětné nemovitosti ve prospěch žalobkyně proveden.

5. Podle § 115a o. s. ř. není třeba k projednání věci samé nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

6. V dané věci lze dle názoru soudu rozhodnout bez nařízení jednání jen na základě předložených listin a účastníci s tímto postupem souhlasili, žalobkyně konkludentně a další účastnice výslovně podáním ze dne 5. 10. 2021.

7. Soud z předložených listin zjistil, že mezi žalobkyní a další účastnicí byla dne 20. 8. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce. V této smlouvě bylo zároveň ujednáno, že jištění pohledávky zapůjčitele je zajištěno zástavním právem na pozemkovou parcelu p. [číslo] v [katastrální uzemí] [číslo] na základě smlouvy o zřízení zástavního práva. Ze zástavní smlouvy soud zjistil, že nebude-li splatný dluh dlužníkem uhrazen, je zástavní věřitel oprávněn zastavovanou nemovitost zpeněžit ve veřejné dražbě nebo si ji ponechat, a to za cenu obvyklou, určenou na základě znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], případně [anonymizováno] [jméno] [jméno]. Splatnost pohledávky byla ve smlouvě o zápůjčce stanovena do 31. 12. 2024, dodatkem č. 1 k této smlouvě ze dne 17. 10. 2020 byla upravena splatnost v novém termínu do 30. 10. 2020. Protože pohledávka nebyla včas uhrazena, vyzvala žalobkyně další účastnici dne 26. 2. 2021 a poskytla jí lhůtu dalších 30 dnů na zaplacení dluhu. Ani v této lhůtě však dlužnice (další účastnice) pohledávku neuhradila, proto jí zaslala žalobkyně oznámení o realizaci zástavního práva, ve kterém jí sdělila, že využívá svého práva podle zástavní smlouvy ze dne 27. 2. 2019 a v souladu s článkem IV., odst. 1 této smlouvy si zastavovanou nemovitost, tedy pozemek parc. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] [číslo], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce], na úhradu dluhu ponechává, a to za cenu obvyklou stanovenou podle znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [jméno].

8. Ze zapůjčeného spisu katastrálního úřadu soud zjistil, že návrh na vklad vlastnického práva k předmětným nemovitým věcem – pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] [číslo] podaly žalobkyně a další účastnice dne 14. 5. 2021. K návrhu bylo připojeno oznámení o realizaci zástavního práva, výzva k úhradě dluhu, dodatek ke smlouvě o zápůjčce a znalecký posudek.

9. Podle § 244 odst. 1 o. s. ř. rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1 o. s. ř.), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.

10. Podle § 18 odst. 5 katastrálního zákona není proti rozhodnutí o zamítnutí vkladu přípustný žádný opravný prostředek, přezkumné řízení ani obnova řízení; přípustná je žaloba podle ustanovení občanského soudního řádu o řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, která musí být podána ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

11. Ze spisu katastrálního úřadu plyne, že touto žalobou napadené rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 24. 6. 2021 a žaloba došla soudu dne 26. 7. 2021. Žaloba tedy byla podána v zákonné lhůtě.

12. Podle § 17 odst. 1 katastrálního zákona u vkladové listiny, která je soukromou listinou, před svým rozhodnutím katastrální úřad zkoumá, zda: a) splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru, b) její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad, c) právní jednání je učiněno v předepsané formě, d) účastník vkladového řízení není omezen právními předpisy v oprávnění nakládat s nemovitostí, e) k právnímu jednání účastníka vkladového řízení byl udělen souhlas podle jiného právního předpisu, f) z obsahu listiny a z jeho porovnání s dosavadními zápisy v katastru není patrný důvod, pro který by bylo právní jednání neplatné, zejména, zda z dosavadních zápisů v katastru nevyplývá, že účastníci vkladového řízení nejsou oprávněni nakládat s předmětem právního jednání, nejsou omezeni rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního jednání, g) navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru; z tohoto hlediska není na překážku povolení vkladu, pokud logickou mezeru mezi zápisem v katastru a navrhovaným vkladem podle vkladové listiny navrhovatel doloží současně s návrhem na vklad listinami, které návaznost vkladové listiny na dosavadní zápisy v katastru doplní; tyto listiny však musí mít náležitosti vkladových listin.

13. Soud tedy v dané věci měl přezkoumat, zda listiny předložené žalobkyní odůvodňují navrhovaný vklad.

14. Podle § 1359 odst. 1 věta první o. z. jakmile je zajištěný dluh splatný, může se zástavní věřitel uspokojit způsobem, o němž se dohodl se zástavcem, popřípadě zástavním dlužníkem, v písemné formě, jinak z výtěžku zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě nebo z prodeje zástavy podle jiného zákona.

15. Podle § 1315 odst. 2 písm. b) se zakazuje ujednat, dokud zajištěný dluh nedospěje, že věřitel může zástavu zpeněžit libovolným způsobem nebo si ji za libovolnou, anebo předem určenou cenu může ponechat.

16. V této věci uzavřela žalobkyně s další účastnicí zástavní smlouvu, ve které bylo ujednáno, že nebude-li pohledávka včas uhrazena, a to ani v dodatečné lhůtě nejméně 30 dnů, je zástavní věřitel oprávněn zastavovanou nemovitost zpeněžit ve veřejné dražbě nebo si ji ponechat, a to za cenu obvyklou, určenou na základě znaleckého posudku. Bylo tedy vůlí stran realizovat zástavní právo pro případ, že nebude dluh řádně a včas uhrazen, i tak, že si zástavní věřitel nemovitou věc ponechá. Nebyl ani porušen zákaz ujednání, že před dospělostí dluhu nemůže být sjednáno, že zástavu si může věřitel ponechat za libovolnou nebo předem určenou cenu, protože bylo dohodnuto, že cena bude stanovena znaleckým posudkem. Toto ujednání tak je dle názoru soudu platné. Žalobkyně postupovala v souladu s touto smlouvou, když po splatnosti dluhu vyzvala další účastnici k plnění a poskytla jí lhůtu 30 dnů a až poté jí oznámila, že zástavní právo bude realizovat tak, že si zastavenou nemovitost ponechá za cenu stanovenou znaleckým posudkem. V oznámení o realizaci zástavního práva byla další účastnice vyzvána k součinnosti při realizaci výkonu zástavního práva a k podpisu dokumentů nezbytných pro uskutečnění vkladu vlastnického práva a také k tomu, aby spolu s žalobkyní vystupovala vůči katastrálnímu úřadu při vkladu vlastnického práva jako navrhovatel. Tomuto požadavku další účastnice vyhověla a spolu s žalobkyní podala návrh na vklad vlastnického práva ve prospěch žalobkyně. Soud má tedy za to, že byly splněny podmínky pro vklad vlastnického práva ve prospěch žalobkyně, protože z listin předložených katastrálnímu úřadu vyplývá, které nemovitosti se vklad týká a z jakého důvodu vlastnické právo k ní přechází. Názor katastrálního úřadu je podle soudu příliš formalistický, a to o to více, když sama další účastnice, která vlastnické právo pozbyla, návrh na vklad podepsala, čímž jasně dala najevo svou vůli a svůj souhlas s daným postupem. Výklad katastrálního úřadu, že má být uzavřena smlouva o převodu zástavy mezi zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem a pokud se tak nestane, nemůže být vklad vůbec proveden, je nelogický, neboť by zcela popíral smysl tohoto ujednání. Je nutné odlišovat zástavní smlouvu s možností ponechání si zástavy zástavním věřitelem a dohodu mezi věřitelem a dlužníkem o tom, že pokud nebude dluh řádně splněn, bude mezi nimi uzavřena kupní smlouva a kupní cena se započítá na dluh. To jsou dvě různé situace a v našem případě byla vůle stran taková, že pokud dlužnice dluh neuhradí, pak si věřitelka může zastavenou nemovitou věc ponechat za cenu určenou znaleckým posudkem. Účastnice nechtěly mezi sebou uzavírat další smlouvu a není zákonného podkladu proto, aby jim to bylo uloženo.

17. Žalobu tedy podala žalobkyně důvodně, a proto jí soud vyhověl a nahradil předmětné rozhodnutí správního orgánu tak, jak je uvedeno ve výroku pod bodem I.

18. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, avšak ze spisu vyplývá, že není jiné dotčené osoby, která by jí náklady řízení uhradila (výrok II).