16 C 45/2021

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní Mgr. Leou Pavlovovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa za účasti dalšího účastníka: stát. instituce anonymizováno 6 slov země , IČO sídlem adresa jednající prostřednictvím stát. instituce anonymizováno 6 slov , IČO sídlem adresa Územní pracoviště obec sídlem adresa v řízení podle části páté o. s. ř. ve věci rozhodnuté stát. instituce anonymizována dvě slova , stát. instituce anonymizována dvě slova anonymizováno územní celek ze dne 13. srpna 2021 pod č. j. 149392/2015/514313 R1779/RR2720, SPU 297059/2021/114/

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal nahrazení rozhodnutí [stát. instituce] [anonymizováno 6 slov] [územní celek] č. j. 149392/2015/514313 R1779/RR2720, SPU 297059/2021/114/ ze dne 13. 8. 2021, tak, že mu budou vydány pozemky [parcelní číslo], PZE [parcelní číslo] přídělový plán nebo jiný podklad, PZE [parcelní číslo] přídělový plán nebo jiný podklad, p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo], to vše v katastrálním území a obci [obec], se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit dalšímu účastníkovi náklady řízení v částce 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal podle části páté občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) projednání věci rozhodnuté [stát. instituce] [anonymizováno 6 slov] [územní celek] (dále jen správní orgán) dne 13. 8. 2021 pod č. j. 149392/2015/514313 R1779/RR2720, SPU 297059/2021/114/. Tímto rozhodnutím správní orgán nevydal žalobci pozemky [parcelní číslo], PZE [parcelní číslo] přídělový plán nebo jiný podklad, PZE [parcelní číslo] přídělový plán nebo jiný podklad, p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo], to vše v katastrálním území a obci [obec] s odůvodněním, že není naplněna podmínka funkční souvislosti dle § 7 odst. 1 zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (dále jen„ ZMV“). Správní orgán uvedl, že na základě listin, které má k dispozici, údajů ze snímků mapy, údajů z identifikace parcel a z místního šetření zjistil, že sporné pozemky jsou ve III. a IV. zóně CHKO [anonymizováno]. V této lokalitě nazývané [název ] [anonymizována dvě slova] [obec] se vyskytuje mnoho zvláště chráněných druhů rostlin i živočichů. Jedná se o luční pozemky, které tvoří součást souvislého komplexu, který za účelem ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů vykoupil další účastník od soukromých fyzických a právnických osob. Celý komplex je přístupný ze silnice III. třídy v majetku kraje ze dvou silničních nájezdů. Pozemek [parcelní číslo] je veden jako ostatní plocha, způsob využití ostatní komunikace, který byl původně určený jako dobývací prostor pro slatinnou rašelinu. Ve skutečnosti se jedná o trvalý travní porost, tedy pozemek neslouží jako přístupová komunikace. Žalobce požádal o vydání pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], který je přístupný ze silnice III. třídy samostatným nájezdem, tedy nijak se spornými pozemky funkčně nesouvisí. Sama sousední poloha nezakládá jejich funkční souvislost, neboť i sousedící nemovitosti mohou být hospodářsky zhodnocovány rozdílně a vzájemně nezávisle.

2. Žalobce v žalobě uvedl, že má za to, že správní orgán nerozhodl správně, když nevzal do úvahy následující skutečnosti. Část sporných pozemků (p. [číslo]) přímo sousedí s pozemkem žalobce PK [číslo], který je mezi tyto pozemky vklíněn, navíc tento pozemek žalobce PK [číslo] slouží jako odvodňující žlábek pro nevydané pozemky p. [číslo] všechny předmětné pozemky byly součástí jednoho pozemku. Druhá část sporných pozemků (PZE GP [číslo], [parcelní číslo], PZE GP [číslo] a [parcelní číslo]) pak také sousedí s již vydaným majetkem žalobce a zároveň s trvalým travnatým porostem pozemkem [parcelní číslo], o jehož vydání žalobce též požádal, zatím sice nebylo rozhodnuto, ale žalobci není známa žádná překážka, proč by tento pozemek neměl být vydán. Žalobce uvedl, že se v minulosti jednalo o velkostatek, jehož nedílnou součástí byly jak sporné tak sousední pozemky, neboť vše tvořilo jediný funkční celek. Žalobce tvrdí, že sporné pozemky potřebuje pro řádné užívání ostatních nemovitostí, které vlastní. V jednom případě se jedná o odvodňovací kanálek, který ale nemá co odvodňovat, když žalobci nebyly vydány sousední pozemky a ve druhém případě se jedná o pozemek, který již sousedí s vydaným pozemkem a je to přístupová cesta, která napojuje pozemky žalobce na další komunikaci. Žalobce vyslovil názor, že je dán jednoznačný zájem na tom, aby byla zachována funkční souvislost předmětných zemědělských celků, bylo zachováno jejich stávající, historické a funkční hospodářské využití. Navrhl proto, aby bylo rozhodnutí správního orgánu nahrazeno tak, že mu budou předmětné pozemky vydány.

3. Další účastník ve svém vyjádření uvedl, že považuje rozhodnutí správního orgánu za správné, má za to, že nebyla prokázána funkční souvislost podle § 7 odst. 1 písm. a) ZMV. Má za to, že sporné pozemky, které sousedí s pozemky žalobce, mohou být z hospodářského hlediska zcela samostatné předměty. Ani skutečnost, že sporné pozemky a pozemky žalobce tvořily jeden hospodářský celek – funkční celek (velkostatek), není z hlediska § 7 odst. 1 písm. a) ZMV rozhodující, když jakýkoliv takový celek představuje jen různě se v průběhu času měnící soubor majetku, jejž pojí především jednota vlastnická a o vzájemném funkčním užitném vztahu jednotlivých věcí tvořící tento soubor majetku však nevypovídá ničeho. Z toho vyplývá, že žalobce může své pozemky využívat i bez toho, aby mu byly vydány sporné pozemky, nevydáním těchto sporných pozemků nebude podstatně snížena ekonomická a užitná hodnota pozemků žalobce. Další účastník také polemizoval o otázce, zda je žalobce osobou oprávněnou podle ZMV a zda není žaloba v rozporu s dobrými mravy a v rozporu s účelem ZMV. Ze všech těchto důvodů navrhl další účastník, aby žaloba byla zamítnuta.

4. Správní orgán nevyužil možnosti se k žalobě vyjádřit, soudu pouze zapůjčil spis.

5. Žaloba žalobce má oporu v § 244 odst. 1 o. s. ř., neboť rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1 o. s. ř.), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.

6. Podle § 9 odst. 10 ZMV rozhodl-li pozemkový úřad podle tohoto zákona, může být tato věc projednána v řízení podle části páté občanského soudního řádu. K řízení je v prvním stupni příslušný krajský soud.

7. Jako první se soud zabýval námitkou dalšího účastníka stran aktivní legitimace žalobce. Další účastník poukazoval na to, že žalobce o sobě tvrdí, že je totožný s církevní právnickou osobou [církevní právnická osoba] [anonymizována tři slova], když právě tato osoba je zapsána jako jediný vlastník k souboru veškerého nemovitého majetku, vedeného v jednotlivých vložkách zemských desek [číslo]. Také [církevní právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. [jméno] v [obec] [část obce] se považuje za samostatnou právnickou osobu, jejíž kontinuita nebyla přerušena. Není proto jasné, na základě čeho se žalobce domáhá dalších nemovitostí ze stejné majetkové podstaty, zapsané ve vložce [číslo] zemských desek, když za vlastníka nedílné součásti tohoto souboru nemovitostí se již označila jiná právnická osoba ([církevní právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. [jméno] v [obec] [část obce]). K tomu krajský soud uvádí, že je zřejmé (z Rejstříku evidovaných právnických osob vedeného Ministerstvem kultury), že se jedná o právnické osoby, jejichž zřizovatelem je [název kongregace] [anonymizována tři slova]. [jméno] a statutárním orgánem obou těchto korporací je tatáž fyzická osoba, arciopat [jméno] [jméno] [příjmení]. Jde tedy o organizačně, ideově, ale i personálně a ekonomicky propojené církevní právnické osoby, jimž (jejich právnímu předchůdci) byl majetek v rozhodném období odňat a u nichž lze očekávat kooperaci při zachování či obnovení funkčního celku nemovitých věcí (srov. viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 5. 2018 sp. zn. 28 Cdo 1429/2018). Krajský soud má tedy za to, že aktivní legitimace žalobce je dána, když není na překážku, že se za vlastníka nedílné součásti souboru nemovitostí (muzea) při uplatnění restitučního nároku dle zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, označilo [církevní právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. [jméno] v [obec], když tyto osoby jsou propojeny a je jejich interní záležitostí, jak se svých práv budou domáhat (srov. rozhodnutí NSČR sp. zn. 28 Cdo 3098/2021).

8. V projednávané věci je dále sporné, zda byla naplněna podmínka funkční souvislosti dle § 7 odst. 1 ZMV.

9. Podle § 7 odst. 1 ZMV povinná osoba podle § 4 písm. c) a d) vydá oprávněné osobě nemovitou věc ve vlastnictví státu, která náležela do původního majetku registrovaných církví a náboženských společností a stala se předmětem majetkové křivdy, kterou utrpěla oprávněná osoba nebo její právní předchůdce v rozhodném období v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5, pokud a) funkčně souvisela nebo souvisí s nemovitou věcí, kterou oprávněná osoba vlastní, nebo která se vydává podle tohoto zákona, nebo b) oprávněné osobě nebo jejímu právnímu předchůdci v rozhodném období sloužila k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům nebo jako obydlí duchovních.

10. Dovolací soud opakovaně ve svých rozhodnutích vyložil, že funkční souvislost vydávaných nemovitostí ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. a) ZMV může a i v minulosti mohla vyplývat pouze z jejich skutečné užitné souvztažnosti dané faktickými možnostmi hospodářského využití, a to především s ohledem na jejich stavební či jinou hospodářskou podobu nebo jejich přírodní ráz, což pouze odvozeně může souviset i s jejich vzájemnou polohou v území. Z ekonomického hlediska se tato souvztažnost může projevovat či v minulosti projevovala zpravidla tím, že jedna nemovitost je (byla) předpokladem fungování či řádného využívání nemovitosti jiné vzhledem k jejímu funkčnímu určení, přičemž toto využití je (bylo) bez druhé nemovitosti ztížené nebo nemožné, a oddělením jedné věci od druhé je (byla) jejich ekonomická a užitná hodnota podstatně snížena. Funkční souvislost požadovaných pozemků proto nemůže být odvozována z toho, že v rozhodném období existovala vlastnická jednota odňatých pozemků s jinými pozemky vydanými či vydávanými oprávněné osobě, neboť se nejednalo o souvislost funkční, nýbrž o souvislost právní (vlastnickou). Funkční souvislost není obdobně dána ani tím, že vlastník odňatých pozemků používal výnosy z hospodaření na těchto pozemcích ke stejnému účelu jako příjmy z dalších již vydaných či vydávaných pozemků, neboť se jednalo o souvislost spotřební, nikoliv funkční. Konečně ani územní blízkost či sousední poloha pozemků nezakládala sama o sobě jejich funkční souvislost, neboť i sousedící nemovitosti mohou (mohly) být hospodářsky využívány (obhospodařovány) rozdílně a vzájemně nezávisle. Funkční souvislost přitom rovněž nelze zaměňovat s pojetím knihovního tělesa ve smyslu ustanovení § 3 zákona č. 95/1871 ř. z., o zavedení obecného zákona o pozemkových knihách, ani se skutečností, že některé pozemky z původního historického církevního majetku byly z geodetického a evidenčního hlediska vedeny odlišně oproti současnému stavu katastru nemovitostí (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 2. 2019 sp. zn. 28 Cdo 176/2019).

11. V daném případě žalobce dovozuje funkční souvislost z toho, že část sporných pozemků sousedí s pozemkem žalobce, který pro tyto dva sporné pozemky slouží jako odvodňovací kanálek. Žalobce má za to, že pokud mu pozemky nebudou vydány, nebude mít odvodňovací kanálek co odvodňovat. Druhá část sporných pozemků také sousedí s pozemky žalobce a v minulosti se jednalo o velkostatek. Jeden ze sporných pozemků je navíc cesta, která se napojuje na přilehlou komunikaci přes silniční příkop překonávající propustek za krajnici, a kterou žalobce potřebuje k obhospodařování svých již vydaných pozemků a v budoucnu i k těm, které budou vydány. Žalobce odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 7. 2021 sp. zn. 28 Cdo 1372/2021.

12. V rozhodnutí, na které žalobce odkázal, šlo o rybník, resp. dno rybníka a okolní pozemky – břehy. Zde Nejvyšší soud konstatoval, že užitná souvztažnost může být dána, když lze předpokládat, že rybník lze obhospodařovat toliko za využití pobřežního pozemku. V tomto případě však je situace jiná, když odvodňovací kanálek, který je ve vlastnictví žalobce, bude odvodňovat okolní pozemky bez ohledu na to, komu svědčí vlastnické právo k nim. Nelze zde tedy dovodit, že by mezi odvodňovanými pozemky a odvodňovacím kanálkem byla nějaká funkční souvislost. Stejně tak u ostatních pozemků nebyla funkční souvislost naplněna, když je judikatura ustálena v tom, že funkční souvislost nemůže být odvozována z toho, že v rozhodném období existovala vlastnická jednota odňatých nemovitostí, tedy skutečnost, že se jednalo o velkostatek, který byl ve vlastnictví žalobce, resp. jeho předchůdce, není pro hodnocení, zda je naplněna funkční souvislost, relevantní.

13. Z výše uvedeného plyne, že žalobě žalobce nelze vyhovět.

14. Z výše uvedených důvodů soud dle § 250i žalobu zamítl, neboť správní orgán správně nevyhověl návrhu žalobce na vydání předmětných pozemků.

15. Další účastník, který měl ve věci plný úspěch, má vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Náleží mu náhrada nákladů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady nákladů řízení (dále jen„ vyhláška“), za 3 úkony (převzetí věci, vyjádření a účast na jednání). V souladu s § 2 odst. 3 vyhlášky činí odměna za 1 úkon 300 Kč. Žalobce je tedy povinen nahradit dalšímu účastníkovi náklady řízení v celkové výši 900 Kč.

16. Náhrada nákladů řízení je splatná ve lhůtě stanovené podle § 160 odst. 1 o. s. ř.