16 C 8/2021

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní Mgr. Leou Pavlovovou ve věci žalobců: a) jméno příjmení , datum narození bytem adresa , obec a číslo b) jméno příjmení , datum narození bytem adresa oba zastoupeni notářkou titul . jméno příjmení sídlem adresa v řízení podle části páté o. s. ř. o žalobě proti rozhodnutí stát. instituce , stát. instituce ze dne 3. 2. 2021 číslo jednací

I. Nahrazuje se rozhodnutí [stát. instituce], [stát. instituce] ze dne 3. 2. 2021 [číslo jednací] tak, že se povoluje na základě smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 27. 10. 2020 vklad práva odpovídajícího věcnému břemeni pro [jméno] [příjmení], narozenou [datum], a to doživotní bezúplatné služebnosti užívání jednotky [číslo] v budově [adresa] na stavební parcele č. parc. [číslo] v [katastrální uzemí], části [část obce], zapsané na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] u [stát. instituce], [stát. instituce].

II. Žalobci nemají právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali podle části páté občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) projednání věci rozhodnuté [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ katastrální úřad“). Žalobci dne 23. 12. 2020 podali návrh na vklad práva do katastru nemovitostí, a to věcného břemene užívání jednotky [číslo] v budově číslo popisné [anonymizováno] na stavební parcele č. parc. [číslo] v [katastrální uzemí], části [část obce], zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí]. Katastrální úřad rozhodnutím ze dne 3. 2. 2021 [číslo jednací] zamítl návrh na vklad práva odpovídajícího věcnému břemeni k nemovitosti, když v odůvodnění uvedl, že není splněna podmínka pro povolení vkladu stanovená v § 17 odst. 2 písm. a) a b) katastrálního zákona, tj. předložená vkladová listina nesplňuje náležitosti listiny pro zápis vkladu do katastru nemovitostí a v důsledku toho také její obsah neodůvodňuje navrhovaný vklad. Jako důvod uvedl, že je navrhován vklad práva odpovídajícího věcnému břemeni k nemovité věci, a to k bytové jednotce [číslo] k ní přináležejícímu podílu ve výši [číslo] na společných částech domu v části [část obce] [č.p.] postaveného na pozemku označeném parcelním číslem stavebním [číslo] a dále k ní přináležejícímu podílu ve výši [číslo] na pozemcích parc. č. st. [číslo] a parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. V předložené vkladové listině je však uvedena pouze bytová jednotka [číslo] v budově číslo popisné [č.p.] na stavební parcele číslo parcelní [číslo] v [katastrální uzemí], tedy ve vkladové listině není nemovitá věc dostatečně popsána. Katastrální úřad také upozornil, že bytová jednotka je vymezena podle zákona č. 72/1994 Sb. a s ohledem na to, že spoluvlastnický podíl vlastníka jednotky na společných částech budovy a zastavěného pozemku je nedílnou součástí bytové jednotky a nemůže být samostatným předmětem právních vztahů stejně jako jednotka bez tohoto podílu. Žalobci k tomu uvedli, že nesouhlasí s názorem katastrálního úřadu, neboť služebnost užívání nelze ke spoluvlastnickému podílu na nemovité věci zřídit. Proto je v případě smlouvy o zřízení věcného břemene k jednotce ve smlouvě uvedena a popsána pouze jednotka a příslušné spoluvlastnické podíly nikoli. Návrh na vklad byl tvořen online způsobem v aplikaci vytvořené Českým úřadem zeměměřičským a katastrálním, kdy mechanismus tvorby návrhu je nastaven tak, že systém označí jednotku včetně všech spoluvlastnických podílů a do návrhu nelze zasáhnout tak, že by se spoluvlastnické podíly vynechaly. Žalobci mají tedy za to, že chybná není vkladová listina, tak jak to vyhodnotil katastrální úřad, ale návrh na vklad vytvořený v aplikaci, když do formuláře nelze zasahovat. K argumentaci katastrálního úřadu odkazem na zákon č. 72/1994 Sb. se žalobci vyjádřili tak, že toto ustanovení se týká převodu jednotek, nikoli jiných věcných práv k jednotkám. Navrhovali proto, aby byl návrh na vklad práva do katastru nemovitostí povolen.

2. Katastrální úřad využil své možnosti a podle § 250c o. s. ř. se k podané žalobě vyjádřil. Ve vyjádření v podstatě zopakoval argumentaci z odůvodnění rozhodnutí. Zejména zdůraznil, že je-li nakládáno s jednotkou vymezenou podle zákona o vlastnictví bytů, označuje se jednotka číslem jednotky a jejím pojmenováním, označením budovy, v níž je vymezena, označením pozemku, na němž je bytový dům postaven, a pokud je vlastník jednotky i spoluvlastníkem pozemku, uvádí se i výše podílu na pozemku. Poukázal na rozdílné pojetí bytové jednotky vymezené podle bytového zákona a občanského zákoníku. K argumentu žalobců, že služebnost nelze zřídit ke spoluvlastnickému podílu na nemovité věci uvedl, že to je pravda, avšak musí se rozlišovat, zda se jedná o nemovitou věc jako věc samostatnou v právním slova smyslu určenou občanským zákoníkem, nebo zda se jedná o podíl na pozemku, který tvoří jeden funkční celek s bytovou jednotkou.

3. Soud z notářského zápisu zjistil, že žalobci mezi sebou uzavřeli smlouvu o zřízení věcného břemene. Bytová jednotka byla vymezena jako jednotka [číslo] v budově číslo popisné [č.p.] na stavební parcele číslo parcelní [číslo] v [katastrální uzemí], části [část obce], zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] u [stát. instituce], [stát. instituce]. K této bytové jednotce zřídily smluvní strany doživotní bezúplatnou služebnost užívání pro žalobkyni b). Z návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí soud zjistil, že v tomto návrhu byla předmětná bytová jednotka označena včetně spoluvlastnického podílu na společných částech a pozemcích. Ze spisu katastrálního úřadu soud zjistil, že návrh na vklad byl úřadu doručen dne 23. 12. 2020. V listině„ seznámení s podklady pro rozhodnutí“ byli žalobci upozorněni na nesoulad mezi vkladovou listinou a návrhem na vklad a bylo jim ze strany katastrálního úřadu sděleno, že za této situace nemůže být vklad povolen. Katastrální úřad v této listině, stejně jako v následném rozhodnutí, odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 666/2019, když upozornil, že spoluvlastnický podíl vlastníka jednotky na společných částech budovy a zastavěného pozemku je nedílnou součástí bytové jednotky a nemůže být samostatným předmětem právních vztahů stejně jako jednotka bez tohoto podílu.

4. Podle § 244 odst. 1 o. s. ř. rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1 o. s. ř.), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.

5. Podle § 18 odst. 5 katastrálního zákona není proti rozhodnutí o zamítnutí vkladu přípustný žádný opravný prostředek, přezkumné řízení ani obnova řízení; přípustná je žaloba podle ustanovení občanského soudního řádu o řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, která musí být podána ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

6. Ze spisu katastrálního úřadu plyne, že touto žalobou napadené rozhodnutí bylo žalobcům doručeno dne 9. 2. 2021 a žaloba došla soudu dne 1. 3. 2021. Žaloba tedy byla podána v zákonné lhůtě.

7. Podle § 17 odst. 2 písm. a) a b) katastrálního zákona zkoumá katastrální úřad u veřejné listiny, zda splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru a její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad.

8. Soud tedy v dané věci měl přezkoumat, zda smlouva o zřízení věcného břemene, uzavřená ve formě notářského zápisu, splňuje náležitosti pro zápis do katastru a zda její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad, či zda jsou v ní takové nedostatky, kvůli nimž vklad být proveden nemůže. Soud po přezkoumání listin dospěl k závěru, že zamítnutí návrhu na vklad katastrálním úřadem nebylo opodstatněné. Z notářského zápisu je zřejmé jaké právo, k jaké bytové jednotce a pro koho se zřizuje. Odkazy katastrálního úřadu na judikaturu Nejvyššího soudu jsou nepřiléhavé, neboť tato judikatura se týká převodu vlastnického práva k bytovým jednotkám, kde opravdu je důležité, jak a podle jakého zákona byla bytová jednotka vymezena. V daném případě jde ovšem o věcné břemeno - služebnost užívání bytové jednotky. A zde má soud za to, že vkladová listina je naprosto dostačující, když je z ní patrno, jak soud již uvedl výše, jaké právo, k jaké jednotce a vůči komu vzniká.

9. Žalobu tedy podal žalobce důvodně, a proto jí soud vyhověl a nahradil předmětné rozhodnutí správního orgánu tak, jak je uvedeno ve výroku pod bodem I.

10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobci byli ve sporu úspěšní, avšak ze spisu vyplývá, že není jiné dotčené osoby, která by jim náklady řízení uhradila. (výrok II).