17 Co 141/2007

Plný text

17Co 141/2007-12 U s n e s e n í Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedy xxx a soudců xxx a xxx ve věci navrhovatele M s xxx se sídlem v xxx, IČ xxx, proti odpůrci H s xxx, sídlem v xxx, IČ xxx, o nařízení předběžného opatření, k odvolání navrhovatele proti usnesení Okresního soudu v HB z 5. února 2007, č.j. 0Nc 1101/2007-4, t a k t o : Usnesení okresního soudu se p o t v r z u j e . O d ů v o d n ě n í : Shora označeným usnesením okresní soud návrh na nařízení předběžného opatření, jímž by “byla pozastavena platnost výpovědi z nájmu honitby do doby, než dojde ke zrušení téže výpovědi rozsudkem”, odmítl. Stalo se tak proto, že navrhovatel nesložil zákonem požadovanou jistotu 50 000 Kč (§ 75b odst. 1, 2 o.s.ř.). Soud prvního stupně vyložil, že tu nejde o žádný z případů, kdy navrhovatel povinen složit jistotu není (§ 75b odst. 3 o.s.ř.). Proti tomuto rozhodnutí se navrhovatel odvolal. Především zopakoval, proč pokládá výpověď z nájmu za neplatnou a z jakého důvodu přikročil k uplatnění svých práv cestou soudní. K věci pak argumentoval, že je občanským sdružením, nevykonává žádnou podnikatelskou činnost, žije z pří s pěvků svých členů, popřípadě – výjimečně – jiných subjektů, a nad rámec prostředků nutných na vlastní činnost žádnými dalšími financemi nedisponuje. Zdůraznil, že se snaží postupovat v souladu s právem a že by navrhovaným opatřením nikomu žádná škoda nebo újma vzniknout nemohla. K odvolání se nikdo nevyjádřil. Po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněnou osobou (§ 201 o.s.ř.) a včas (§ 204 odst. l věta první o.s.ř.), krajský soud v neveřejném zasedání napadené usnesení přezkoumal, a to včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo. Dospěl k následujícím závěrům: Rozhodnutí okresního soudu je správné. V projednávané věci skutečně nesporně nejde o předběžné opatření podle § 76c o.s.ř., o předběžné opatření pro řízení, jež může být zahájeno i bez návrhu, o předběžné opatření ve věci výživného, ve věci pracovní či ve věci náhrady škody na zdraví (§ 75b odst. 3 písm. a/, b/, c/, d/, e/ o.s.ř.), a navrhovatel tedy opravou povinen složit jistotu zásadně je. Tato povinnost by jej netížila toliko teh d y, pokud by osvědčil, že jsou u něj splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků ve smyslu § 138 o.s.ř., anebo že jistotu bez své viny složit momentálně nemůže a v případě prodlení mu hrozí újma (§ 76b odst. 3 písm. f/, g/ o.s.ř.). Předpoklady p oplatkového osvobození ani aktuální nemožnost jistotu složit navrhovatel netvrdil, natož aby je osvědčoval. A je tu třeba zdůraznit, že účinně mohl argument některou z těchto výjimek uplatnit (nejpozději) – slovy zákona – “spolu s návrhem”. Jinak řečeno, p latný procesní předpis nedává soudu možnost navrhované předběžné opatření nařídit, není-li povinná jistota (nejpozději v den podání návrhu) složena a navrhovatel zároveň s podáním návrhu neosvědčuje, že jsou u něj splněny podmínky poplatkového osvobození n ebo že jistotu momentálně nemůže složit a z otálení s návrhem by mu hrozila újma. Právě taková situace ovšem v projednávané věci nastala. Navrhovatelova odvolací námitka, že mu složení jistoty nedovolují jeho ekonomické poměry, to jest – podle všeho – že jsou v jeho případě dány předpoklady poplatkového osvobození, tedy přichází pozdě. Měl ji uplatnit – a ovšem zároveň i osvědčit – společně s podáním návrhu. V dané fázi ji již zohlednit nelze. Ust. § 75b odst. l o.s.ř. neváže povinnost složit jistotu na skutečnost, že by navrhovaným předběžným opatřením mohla někomu vzniknout škoda nebo jiná újma. Vyplývá z něj sice, že jistota slouží k zajištění případné náhrady škody či jiné újmy, ale nelze z něj dovodit, že by soud mohl od požadavku složení jisto t y upustit, pokud by měl za zřejmé, že škoda ani jiná újma vzniknout nemohou. Už proto je lichá i odvolatelova argumentace, která se právě takového postupu dovolává. Bez ohledu na to, zda by jinak byly podmínky pro nařízení navrhovaného předběžného opatření splněny či nikoli, nemohlo za daných okolností nesložení jistoty vést k ničemu jinému, než k odmítnutí návrhu. Proto krajský soud napadené usnesení potvrdil (§ 219 o.s.ř.). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné. V HK dne 14. března 2007