18 Co 6/2005

Plný text

R o z s u d e k Krajský soud v xxx – pobočka v xxx rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. xxx a soudců JUDr. xxx a JUDr. xxx ve věci žalobce V .P., zast. JUDr. V.P., advokátem, proti H s S. , zapsáno pod poř.č. xxx rejstříku HS u Městského úřadu v xxx, zast. JUDr. T.P., advokátem, k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v xxx ze dne 4.11. 2004, č.j. 6 C 236/2002 - 164, t a k t o: I. Rozsudek okresního soudu se p o t v r z u j e. II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení 6.350,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právního zástupce. O d ů v o d n ě n í: Okresní soud shora označeným rozsudkem zamítl žalobu o určení, že rozhodnutí valné hromady žalovaného ze dne 10.8.2002, kterým bylo rozhodováno o přeměně H společenstva S. dle § 69 odst. 2 zák.č. 449/2001 Sb. o přijetí nebo změně stanov žalovaného a o volbě jeho orgánů, jsou neplatná (výrok I.). Žalobci uložil nahradit k rukám zástupce žalovaného náklady řízení 6.425,- Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalobce je členem žalovaného od roku 1992 a že mu žalovaný nezaslal písemnou pozvánku na předmětnou valnou hromadu, jak bylo předepsáno v ust. § 22 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb. o myslivosti. Členové h společenstva (dále jen HS) byli o konání valné hromady info r mováni jen vyvěšením pozvánky na vývěskách v jednotlivých obcích. Žalobce již v den stížnosti, odeslané jím býv. Okresnímu úřadu v xxx 20.8.2002, věděl, že valná hromada proběhla a jaká rozhodnutí byla přijata. Z uvedeného učinil právní závěr, že žal o bce jako člen HS byl oprávněn postup odporující zákonu napadnout a domáhat se vyslovení neplatnosti valné hromady dle ust. § 22 odst. 8 cit. zákona, avšak jen v prekluzivní lhůtě 15 dnů ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl, nejpozději do 3 měsíců od kon á ní valné hromady. Žalobce tedy mohl žalobu podat u soudu nejpozději 4.9.2002. Pokud ji podal až 6.11.2002, učinil tak opožděně a jeho právo zaniklo. Proto žalobu zamítl a úspěšnému žalovanému přiznal i právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř. ) , které v odůvodnění rozsudku specifikoval. Rozsudek napadl odvoláním žalobce. Vytýkal okresnímu soudu, že okresní soud učinil z provedených důkazů nesprávná skutková zjištění a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Zdůrazňoval, že žalobce v době, kdy podal stížnost okresnímu úřadu, věděl pouze to, že valná hromada proběhla a v tento okamžik pouze dovozoval, co mohlo být jejím předmětem. Nevěděl, jakým způsobem valná hromada rozhodla, zda a které orgány byly zvoleny a jaké stanovy byly přijaty. Domněnka není vědomostí a v době podání žaloby žalobce jen předpokládal, co mohlo být předmětem valné hromady. Konkrétní poznatky učinil až po podání žaloby. Závěr okresního soudu o zániku práva žalobce proto neobstojí. Navrhl, aby odvolací s oud napadený rozsudek změnil a žalobě vyhověl. Žalovaný se ztotožnil ve vyjádření k odvolání se skutkovými i právními závěry soudu okresního. Z obsahu stížnosti Okresnímu úřadu v xxx je zřejmé, že žalobci byl již 20.8.2002 znám obsah rozhodnutí valné hromady žalovaného, když žádal, aby nebyla provedena transformace HS. Z ust. § 22 odst. 8 zákona č. 449/2001 Sb. dovozoval, že člen HS, který se chce domáhat určení neplatnosti valné hromady, nemusí přesně vědět, co bylo obsahem jejího rozhodnutí. Preklu z ivní lhůta k podání žaloby mu začne běžet v okamžiku, kdy se dozví o tom, že valná hromada byla konána a rozhodnutí jakého druhu na ní byla přijata a tato jsou v rozporu se zákonem nebo odporují stanovám. Výklad žalobce by znamenal, že by vlastně nikdy ne b ylo lze určit počátek běhu subjektivní lhůty k podání žaloby, neboť nikdy nelze spolehlivě prokázat, že byl kdokoliv detailně seznámen s celým obsahem rozhodnutí. Poukázal i na to, že valná hromada rozhodovala (zřejmě o transformaci) naprostou většinou hl a sů, takže případná formální vada v obeslání nemohla mít na vyjádření většinové vůle členů společenstva vliv a prohlášení neplatnosti valné hromady by bylo popřením většinové vůle členů HS. Navrhl potvrzení rozsudku. Krajský soud z podnětu včas podaného odvolání, které mělo potřebné náležitosti (§ 205 o.s.ř.) a bylo podáno osobou k němu oprávněnou, přezkoumal napadený rozsudek, přihlížeje i k důvodům v něm neuplatněným (§ 212, § 212a o.s.ř.). Odvolání není důvodné. Krajský soud předně odkazuje na dílčí skutková zjištění, které z jednotlivých důkazů okresní soud učinil a sdílí i jeho skutkový závěr. Nepovažuje proto za důvodnou námitku žalobce o tom, že okresní soud učinil z provedených důkazů nesprávná skutková zjištění (tvrzený odvolací důvod dle ust. § 205 odst. 2 písm. e) o.s.ř.). Nelze dovodit, že by výsledek hodnocení důkazů odporoval ust. § 132 o.s.ř. Okresní soud nepominul žádné skutečnosti, které z provedených důkazů vyplynuly nebo jinak vyšly najevo. Není důvod k závěru, že by okresní soud důkazy hodnotil vadně (např. v logickém rozporu v hodnocení poznatků, jež se z důkazních prostředků podávají). Krajský soud považuje (v zásadě) za správný i právní závěr soudu okresního. Žalobce totiž ve skutkovém vylíčení v žalobě spojoval důvod k vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady podle ust. § 22 odst. 8 zákona č. 449/2001 o myslivosti za neplatné jen se skutečností, že nebyl k jednání valné hromady úmyslně obeslán způsobem, upraveným v ust. § 22 odst. 2 cit. zákona ve znění ke dni konání valné hr o mady (dne 10.8.2002). Z tohoto důvodu jsou podle jeho názoru rozhodnutí přijatá valnou hromadou nezákonná. Jestliže žalobce v žalobě, která napadla dne 6.11.2002, neuvádí jiné skutečnosti, pro které považuje rozhodnutí valné hromady za nezákonné nebo odpo r ující stanovám (tvrdí také, že neví, co bylo předmětem valné hromady), je závěr okresního soudu o zániku jeho práva na místě. Podle ust. § 22 odst. 8 zákona č. 449/2001 Sb. považuje-li člen h s rozhodnutí valné hromady za nezákonné nebo odporující stanovám, může do 15 dnů ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl, nejpozději však do 3 měsíců od konání valné hromady, domáhat, aby soud vyslovil neplatnost rozhodnutí valné hromady, jinak jeho právo zaniká. Žalobce tedy podle své argumentace o nezákonném rozhodnutí valné hromady pro jeho neobeslání k ní způsobem dle § 22 odst. 2 cit. zákona v tehdy platném znění (tedy z jediného vymezeného důvodu) věděl nepochybně již dne 20.8.2002, kdy sám dal najevo, že o jejím konání dne 10.8.2002 ví. Proto m u nejpozději od uvedeného data začala běžet subjektivní prekluzivní lhůta k podání žaloby, která skončila 4.9.2002. Podal-li žalobu až 6.11.2002, učinil tak po jejím uplynutí. V tomto závěru se krajský soud se soudem okresním shoduje. Podle ust. § 22 odst . 2 zákona č. 449/2001 o myslivosti ve znění ke dni 10.8.2002 honební starosta byl povinen zaslat pozvánku na valnou hromadu s uvedením místa, data, hodiny a pořadu jednání, všem členům HS na adresu sídla nebo bydliště uvedenou v seznamu členů nejméně 15 d ní před konáním valné hromady. Vzhledem k tomu, že valná hromada HS dne 10.8.2002 přijímala stanovy HS dle § 69 odst. 2 cit. zákona, tedy stanovy přizpůsobené úpravě dle zákona č. 449/2001 Sb.o myslivosti (docházelo tedy k transformaci HS), členem HS v době jejího konání byli všichni členové býv. HS, tedy i žalobce. Okresní soud proto správně uzavřel, že žalobce měl být pozván na valnou hromadu způsobem dle ust. § 22 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb. Protože s případným vadným doručením členovi HS dle ust. § 22 odst. 2 cit. zákona na valnou hromadu HS zákon výslovně neplatnost všech rozhodnutí přijatých na valné hromadě nespojuje a navíc lze poukázat i na ust. § 22 odst. 2 cit. zákona v nyní platném znění, které hovoří již jen o vyrozumě n í členů HS o konání valné hromady a způsob vyrozumění ponechává na HS, je zřejmé, že zákonodárce obtíže při svolávání členů HS při roztříštěné půdní držbě zohlednil a formu obeslání neupravuje. Lze tedy dovozovat, že samotné vadné doručení (či jeho absen c e) k účasti na valné hromadě HS neplatnost rozhodnutí valné hromady nezakládá. Z uvedeného se pak podává i další závěr, že ten, kdo se domáhá vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady, musí tvrdit a dokládat další skutečnosti, pro které v důsledku je h o neúčasti při valné hromadě je její rozhodnutí nezákonné nebo odporující stanovám. Tedy např., že svým hlasováním mohl zvrátit přijaté rozhodnutí valné hromady. Nic takového žalobce netvrdí a ani se z provedených důkazů nepodává. Lze pak poukázat i na us t . § 22 odst. 7 cit. zákona, které dovoluje určitou bezformálnost rozhodování členů HS, kteří mohou přijímat rozhodnutí i mimo valnou hromadu s následným předložením návrhu rozhodnutí členům k vyjádření a většinou hlasů je pak rozhodnutí přijato. I uvedené ustanovení podle přesvědčení odvolacího soudu shora vyslovený závěr potvrzuje. Krajský soud proto věcně správný rozsudek okresního soudu potvrdil (§ 219 o.s.ř.), a to včetně výroku o nákladech řízení. Dodává, že ani další namítaný odvolací důvod dle ust. § 205 odst. 2 písm. g) o.s.ř. ani jiný přípustný odvolací důvod v daném případě není dán. Výrok o nákladech odvolacího řízení vychází z úspěchu žalovaného v odvolacím řízení (§ 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o.s.ř.). Žalobci proto krajský soud uložil nahradit žalovanému náklady v částce 6.350,- Kč ( odměna za úkon právní služby dle § 5 písm. c) vyhl.č. 484/2000 Sb. v částce 6.200,- Kč a dvě paušální náhrady hotových výloh po 75,- Kč dle ust. § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb.) do tří dnů od právní moci rozsudk u k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Proti tomuto rozsudku není přípustné ani dovolání, ledaže by Nejvyšší soud České republiky k návrhu účastníka, podanému do dvou měsíců od jeho doručení u Okresního soudu v xxx dovolání sám připustil, shledal-li by, že napadené rozhodnutí má ve věci samé zásadní význam. V xxx dne 28. února 2005