19 CO 124/2022

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Aleny Bačinové a soudců Mgr. Martiny Nyplové a JUDr. Jana Fifky ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o odškodné k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 30. března 2022 č. j. 12 C 72/2021-61

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení 2 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce.

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení 15 000 Kč (výrok I). Žalobci uložil povinnost nahradit žalovanému náklady řízení 4 000 Kč (výrok II).

2. Podle odůvodnění rozsudku se žalobce návrhem ze dne 11. 4. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení odškodnění ztráty na úrodě pšenice ve výši 15 000 Kč. Tvrdil, že žalovaný porušil právní povinnost neomezovat osobní svobodu občanů tím, že jej dne 12. 4. 2018 bezdůvodně a proti jeho vůli odvezl do Psychiatrické léčebny [obec], kde byl žalobce nucen setrvat po dobu 39 dní. Vznik škody vylíčil tak, že vynaložil nejméně 47 200 Kč na mechanizaci a osivo na zasetí pšenice, která však byla zničena. Příčinnou souvislost mezi porušením právní povinnosti žalovaného a vzniklou škodou dovozoval z toho, že v důsledku svého umístění v psychiatrické léčebně nemohl zabránit tomu, aby ZD [obec] zasetou pšenici zničilo.

3. Žalovaný se bránil tím, že zásah jeho posádky výjezdové základny v [obec] dne 12. 4. 2018 byl realizován na základě tísňového volání na linku 155, kdy byl Policií ČR vyžádán převoz žalobce pro exacerbaci paranoidity a agresivity ze služebny PČR [obec] do cílového zdravotnického zařízení. Policií ČR byl zdravotní stav žalobce konzultován s jeho ošetřující odbornou lékařkou v oboru psychiatrie [titul] [jméno] [příjmení], která vystavila lékařskou zprávu, výslovně potvrzující indikaci akutního umístění žalobce v příslušném zdravotnickém zařízení pro jeho aktuální zdravotní stav. Rozhodnutí o nutnosti poskytnout zdravotní služby žalobci i bez jeho souhlasu bylo plně v kompetenci této lékařky, posádka žalovaného byla vyžádána pouze k provedení převozu žalobce do příslušné léčebny. O použití omezovacích prostředků rozhodla Policie ČR ještě před příjezdem posádky na místo události, nikoliv posádka. Žalobce byl dle jeho vlastního tvrzení v Psychiatrické nemocnici [obec] hospitalizován po dobu 39 dnů, což samo o sobě vylučuje jakoukoli souvislost transportu žalobce do Psychiatrické nemocnice [obec] s majetkovou újmou žalobce na pšenici.

4. Okresní soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť podle něho byly splněny podmínky dané v § 115a o. s. ř. Po zhodnocení ve spise obsažených důkazů dospěl k závěru, že žalovaný tím, že žalobce dne 12. 4. 2018 převezl do Psychiatrické léčebny [obec], neporušil právní povinnost, neboť o nutnosti umístění žalobce v psychiatrické léčebně rozhodla téhož dne lékařka s odbornou způsobilostí v oboru psychiatrie [titul] [jméno] [příjmení]. Žalovanému nepříslušelo přezkoumávat rozhodnutí této lékařky, neboť jeho povinností jakožto poskytovatele přednemocniční neodkladné péče podle § 2 odst. 1, § 3 písm. e/ zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, v platném znění, je poskytnout pacientovi neodkladnou péči na místě vzniku závažného postižení zdraví nebo přímého ohrožení života a během jeho přepravy k cílovému poskytovateli akutní lůžkové péče. Závažným postižením zdraví se podle téhož zákona rozumí též náhlé změny chování a jednání postiženého ohrožující zdraví nebo život jeho samého nebo jiných osob. Převozem žalobce do psychiatrické léčebny proto žalovaný neporušil žádnou povinnost. Splněn nebyl ani další z předpokladů odpovědnosti žalovaného, a to existence příčinné souvislosti mezi převozem žalovaného a vznikem škody na zničené pšenici, když podle žalobce zasetou pšenici zničilo ZD [obec] Okresní soud proto žalobu zamítl.

5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný v řízení uspěl, přičemž jeho náklady tvoří 2x odměna advokáta po 1 700 Kč a 2 náhrady hotových výdajů po 300 Kč.

6. Žalobce v podaném odvolání namítl, že se nemohl vyjádřit ke všem důkazům, že soud nebyl nestranný a že tvrzení [titul] [příjmení] o vyšetření žalobce dne 12. 4. 2018 je lživé. Žalovaný se tak podle žalobce podílel na jeho únosu organizovanou zločineckou skupinou. Správně měl žalovaný převoz žalobce odmítnout, neboť nebyla naplněna ani jedna zákonná podmínka stanovená v § 38 odst. 1 písm. b) z. č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Žalobce dále okresnímu soudu vytkl, že nepřihlédl ke skutečnostem, které mu byly známy z jeho úřední činnosti, a k obecně závazným právním předpisům. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, případně aby sám rozhodl. Žalobce dále uvedl, že podává„ doplňkovou žalobu na ochranu osobnosti“, kdy požadoval odškodnění 20 000 Kč s úrokem z prodlení s tvrzením, že zásahem žalovaného u něho došlo k těžké psychické újmě a porušení práva na život, zdraví, osobní čest a lidskou důstojnost. K odvolání připojil část textu zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, článek [jméno] [příjmení] ze dne 8. 3. 2013 zabývající se otázkou možného zneužití nedobrovolné hospitalizace člověka s psychiatrickým onemocněním a výkladem pojmu„ bezprostřední ohrožení“, text legislativní brožury pro nelékařské pracovníky záchranných služeb ve znění aktualizace z roku 2018 autorů [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a lékařské zprávy [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 14. 5. 2020 a [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 12. 4. 2018. Žalobce k odvolání dále připojil podání, v němž žádal předvolat jako svědky pracovníky posádky záchranky a policistu [příjmení], případně též [titul] [příjmení] a [titul] [příjmení] a zejména [titul] [příjmení], která zprávu ze dne 12. 4. 2018 vydala„ na dálku“. V průběhu odvolacího řízení žalobce doplnil odvolání o označení nálezů Ústavního soudu, které jsou podle něho aplikovatelné na souzenou věc, a připojil výňatek z bakalářské práce studentky Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v [obec] [jméno] [příjmení] z roku 2015 na téma Práva a postavení pacientů v rámci zásahu zdravotnické záchranné služby a úřední záznam Policie ČR, obvodní oddělení [obec], ve věci oznámení [jméno] [příjmení] ze dne 11. 4. 2018.

7. Žalovaný se k odvolání žalobce písemně nevyjádřil. Při jednání před odvolacím soudem odkázal na vyjádření k žalobě. Důrazně se ohradil proti tomu, že by žalovaný v něčem lhal a že by měl být členem organizované skupiny, která se podílela na únosu žalobce. Navrhl potvrzení rozsudku soudu prvního stupně.

8. Odvolání žalobce obsahuje způsobilé odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. c) a g) o. s. ř. Odvolací soud proto při nařízeném jednání přezkoumal správnost jím napadeného rozsudku včetně jemu předcházejícího řízení, a to i z důvodů v odvolání výslovně neuplatněných (§ 212a odst. 1, § 205 odst. 2 o. s. ř.). Odvolání žalobce opodstatněným neshledal.

9. Odvolací soud nejprve přezkoumal, zda řízení před soudem prvního stupně netrpí procesními vadami tvrzenými žalobcem a zmatečnostními vadami vyjmenovanými v § 212a odst. 5 o. s. ř., případně dalšími vadami, které mohly mít za důsledek nesprávnost přezkoumávaného rozsudku. Žádné takové vady však neshledal. Pokud se jedná o tvrzení žalobce, že byla porušena jeho procesní práva, neboť se nemohl vyjádřit ke všem důkazům, z obsahu spisu se podává, že usnesením ze dne 28. 2. 2022 č. j. 12 C 72/2021-53 soud prvního stupně vyzval oba účastníky, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobce na toto usnesení reagoval podáním doručeným soudu prvního stupně dne 29. 3. 2022, v němž uvedl, že„ souhlasí, aby bylo rozhodnuto bez jednání, poněvadž v demokratické společnosti a právním státě je výrok jasný, ve prospěch žalobce, ze strany žalované jasně nebyl naplněn zákon 38 o zdravotních službách, poněvadž nemůže záchranka občana zbavit svobody, když nehrozí bezprostřední ohrožení“, a dále rozvedl důvody, pro které považuje žalobu za opodstatněnou. Odvolací soud přisvědčuje soudu prvního stupně, že za této procesní situace byly naplněny předpoklady pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, jak jsou vymezeny v § 115a o. s. ř., neboť žalobce s tímto postupem soudu výslovně souhlasil. Okolnost, že žalobce současně vyjádřil přesvědčení o důvodnosti jeho žaloby, je totiž ve vztahu ke splnění podmínek dle § 115a o. s. ř. bez právního významu. Odvolací soud dále ověřil tvrzení žalobce při jednání před odvolacím soudem, že kromě listiny shora zaslal soudu prvního stupně elektronické podání obsahující nesouhlas s projednáním věci bez nařízení jednání, přičemž žádnou takovou listinu ve spise nenalezl. Odvolací soud neshledal ani jiné vady řízení před soudem prvního stupně, když ještě před předložením věci odvolacímu soudu bylo postaveno najisto, že žalobce tvrzením o tom, že soud nebyl nestranný, nemínil vznést námitku podjatosti vůči věc projednávajícímu soudci.

10. Odvolací soud nezjistil žádné pochybení soudu prvního stupně ani při přezkumu správnosti jeho skutkových závěrů, neboť tyto zcela odpovídají obsahu účastníky předložených důkazů, z nichž soud při posouzení žalobou uplatněného nároku vycházel. Důvodná není ani námitka žalobce stran nesprávnosti skutkového zjištění, že [titul] [příjmení] jej dne 12. 4. 2018 vyšetřila. Ze zprávy [titul] [příjmení] z tohoto data a v souladu s jejím obsahem i z odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně se totiž její tvrzení, že žalobce vyšetřila v tento den, výslovně nepodává. Současně je z dalšího obsahu spisu zřejmé, že předmětnou zprávu [titul] [příjmení] vystavila na žádost policistů Policie ČR, obvodní oddělení [obec], kam se žalobce v tento den dostavil k výslechu. Žalobce v jeho průběhu začal policistům vyhrožovat likvidací, napadením a ublížením na zdraví, proto policisté jeho stav konzultovali s [titul] [příjmení], která žalobci vystavila zprávu shrnující jeho dlouhodobý psychický stav a obsahující závěr o nutnosti jeho hospitalizace. Pokud žalobce hodlal zvrátit skutkový stav věci zjištěný soudem prvního stupně z důkazů, které měl k dispozici, provedením důkazů navržených jím v odvolacím řízení, odvolací soud již při odvolacím jednání vysvětlil žalobci, že s ohledem na zásadu neúplné apelace promítnutou do § 205a o. s. ř. není přípustné v této fázi řízení doplnit dokazování o důkazy označené účastníky až v průběhu odvolacího řízení, pokud tyto důkazy vznikly před vyhlášením rozhodnutí soudu prvního stupně (§ 205s písm. f/ o. s. ř. a contrario). Tím, že účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, se současně vzdali práva být poučeni podle § 119a o. s. ř. o možnosti navrhnout další důkazy potřebné k prokázání jejich tvrzení předtím, než bude ve věci vyhlášeno rozhodnutí, čímž je soud v odvolacím řízení vázán. Nejedná se o přitom o přepjatý formalismus, ale o promítnutí zásady rovnosti účastníků před soudem. Z tohoto důvodu odvolací soud nedoplnil dokazování ani výslechem žalobcem označených svědků, ani zjištěním obsahu jím předložených listin, neboť žalobce měl možnost označit tyto důkazy v řízení před soudem prvního stupně.

11. Stěžejní odvolací námitky žalobce směřovaly proti právnímu závěru soudu prvního stupně, že žalovaný vyhověním žádosti [titul] [příjmení] o jeho převoz do Psychiatrické léčebny [obec] neporušil žádnou právní povinnost. Odvolací soud však považuje tento právní závěr soudu prvního stupně za správný. Zasahující posádka žalovaného měla k dispozici sdělení příslušníků Policie ČR o aktuálně projevené agresivitě a vyhrožování vraždou, pro které měl žalobce v době příjezdu posádky již nasazeny omezovací prostředky a policisté vyhodnotili situaci tak, že bude třeba i jeho policejní doprovod do léčebny. Lékařská zpráva [titul] [příjmení] pak obsahovala mj. upozornění tohoto znění:„ Pacient je nebezpečný sám sobě i okolí, proklamuje vražedné a sebevražedné myšlenky. Což je v současné době reálné v jeho psychickém stavu, byl již hospitalizován pro agresi v rámci rozvinuté paranoidity a deprese na PK FNHK. Nedobrovolná detence nutná!!“ Za této situace pracovníci zasahující jednotky žalovaného logicky nemohli učinit závěr, že pokud se žalobce dočasně zklidnil, potřeba jeho převozu do psychiatrické léčebny pominula. Důvodnost této reakce na jeho tehdejší aktuální zdravotní stav koneckonců dokládá i okolnost, že žalobce byl následně do psychiatrické léčebny přijat a zde léčen po dobu 39 dní. Odvolací soud chápe, že jeho vlastní náhled na celou záležitost může být diametrálně odlišný, povinností zdravotnických pracovníků je však posoudit zdravotní stav pacienta objektivně a poté přijmout opatření, které je v jeho nejlepším zájmu. Podle soudu předložených důkazů tak tomu bylo i v případě rozhodnutí ošetřující psychiatričky žalobce [příjmení] [příjmení] o nezbytnosti jeho převozu do psychiatrické léčebny a respektování tohoto jejího závěru zasahující jednotkou žalovaného. Žalobce sice bude zřejmě i nadále přesvědčen o tom, že důvody pro jeho umístění do zdravotnického zařízení bez jeho souhlasu nebyly splněny, odvolací soud má však na rozdíl od něho za to, že byly zcela naplněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 38 odst. 1 písm. b) z. č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, podle něhož lze pacienta bez jeho souhlasu hospitalizovat, jestliže ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí nebo je pod vlivem návykové látky, pokud hrozbu pro pacienta nebo jeho okolí nelze odvrátit jinak. V předložené věci bylo podle přesvědčení odvolacího soudu prokázáno, že žalobce trpí duševní poruchou, jejíž projevy na služebně Policie ČR, obvodní oddělení [obec], dne 12. 4. 2018 v dopoledních hodinách byly takové, že žalobce bezprostředně a závažným způsobem ohrožoval své okolí.

12. Odvolací soud souhlasí i se závěrem soudu prvního stupně o nesplnění dalšího z předpokladů odpovědnosti žalovaného za škodu vzniklou žalobci na zaseté pšenici, a to existence příčinné souvislosti mezi převozem žalovaného a touto škodou. Žalobcem zasetou pšenici totiž zničilo žalobcem blíže neurčeného dne ZD [obec], na čemž nelze dovodit žádnou vinu žalovaného. V těchto souvislostech odvolací soud dodává, že již jen tato okolnost postačovala pro zamítnutí žaloby bez dalšího, soudy obou stupňů se však snažily žalobci vysvětlit (s ohledem na postoj žalobce projevený naposledy při jednání před odvolacím soudem však zřejmě marně), že všichni zdravotničtí pracovníci jednali dne 12. 4. 2018 skutečně pouze v zájmu ochrany zdraví nejen jeho okolí, ale i žalobce samotného, a že se tudíž nejedná o žádné spiknutí vůči jeho osobě.

13. Se zřetelem k výše uvedenému byl rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. potvrzen, neboť je věcně správný jak ve výroku ve věci samé, tak ve výroku o nákladech řízení (výrok I).

14. Ve vztahu k nároku na náhradu nemajetkové újmy ve výši 20 000 Kč s příslušenstvím uplatněnému žalobcem nově v odvolání odvolací soud žalobci již při odvolacím jednání vysvětlil a na tomto místě znovu konstatuje, že část řízení týkající se náhrady nemajetkové újmy byla pravomocně ukončena výrokem I usnesení odvolacího soudu ze dne 6. 1. 2022 č. j. 19 Co 249/2021-44, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně ze dne 14. 10. 2021 č. j. 12 C 72/2021-38 v části výroku I, kterou byl odmítnut návrh žalobce ze dne 11. 4. 2021 na náhradu nemajetkové újmy na zdraví ve výši 200 000 Kč. Pokud tedy žalobce v odvolacím řízení uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 20 000 Kč, jedná se o nový nárok, jehož uplatnění je v odvolacím řízení podle § 216 o. s. ř. nepřípustné, a soud se jím proto v tomto řízení již nemůže zabývat.

15. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. Bylo procesním rizikem žalobce, že v odvolacím řízení nemusí uspět, a pokud v něm podlehl, je jeho povinností nahradit úspěšné protistraně náklady odvolacího řízení. Ty žalovanému vznikly v souvislosti se zastoupením advokátem, který vykonal jeden úkon právní služby spočívající v účasti u jednání před odvolacím soudem. Sazba jeho odměny činí 1 700 Kč (§ 7, § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), k ní náleží paušální náhrada 300 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu) Lhůta k plnění byla žalobci stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., určení platebního místa se opírá o § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II).