19 Co 159/2025

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Aleny Bačinové a soudkyň JUDr. Ireny Šolínové a Mgr. Martiny Nyplové ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 115 000 Kč k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Semilech ze dne 18. února 2025 č. j. 1 C 53/2024-70

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalovanému se vůči žalobci nepřiznává právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky , částka, (výrok I). Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).

2. Podle odůvodnění rozsudku žalobce tvrdil, že žalovanému – svému synovi svěřil v roce 2018 do úschovy částku , částka, , kterou vyhrál, protože po vyplacení exekucí ještě neměl bankovní účet. Z této částky dal , částka, dceři , jméno FO, na auto. Asi půl roku poté si chtěl žalobce koupit auto, ale žalovaný odmítl mu peníze vydat. Žalovaný nesporoval, že částku , částka, od žalobce obdržel, podle něho se ale jednalo o dar. Částku dostal, aby si ji vložil na účet, se slovy, že ji může využít na opravu domu, který teď vlastní, a ve kterém dříve bydlel a který vlastnil žalobce. Peníze investoval do domu a z jejich části platil i dluhy žalobce. Tím, že mu peníze dal, se žalobce veřejně chlubil.

3. Okresní soud provedeným dokazováním zjistil, že svědek , jméno FO, (syn žalobce a bratr žalovaného) o věci ví od obou účastníků, ale i od jiných lidí. Žalobce vyhrál v loterii přes , částka, , svědek už neví, kdy to bylo. Žalobce dal nějaké peníze sourozencům svědka, nějaké na rekonstrukci domu žalovanému. Svědek byl u toho, když se pan , jméno FO, ptal žalobce, co s penězi udělal, a žalobce řekl, že žalovanému dal , částka, na rekonstrukci domu. Sám svědek nedostal od žalobce nic, v té době byli rozhádaní, byl přestěhovaný u babičky. Svědkyně , jméno FO, , dcera žalobce a sestra žalovaného, věděla o výhře žalobce ve Sportce ve výši kolem , částka, . Od žalobce dostala , částka, , stejně tak sestra. Žalobce mluvil o tom, že žalovanému dá určitou částku na rekonstrukci baráku, jejíž přesnou výši neví, a žalovaný mluvil o tom, že peníze dostal. Žalobce si to poté asi rozmyslel a chce peníze od žalovaného zpátky, neví proč. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že u žalobce a žalovaného dříve bydlela. Ví, že žalobce vyhrál , částka, , už je to pár let, něco z toho dal dětem a nějaké peníze chtěl uložit k žalovanému s tím, že ty peníze se můžou použít na opravu baráku. Bavili se o tom. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že bydlí v nájmu v domě žalovaného, kde dříve bydlel i žalobce. Ví o tom, že žalobce vyhrál nějaké peníze, z nich dal žalovanému nějakých , částka, , aby se ten barák dal dohromady. Mluvilo se tam o tom. Z dokladů předložených žalovaným se podává, že v období od září 2019 do ledna 2021 nakupoval zboží a služby související s údržbou či rekonstrukcí nemovitosti. Z dalších v řízení provedených důkazů soud neučinil pro posouzení věci významná skutková zjištění. Pro nadbytečnost neprovedl důkaz deníkem žalobce, kde si měl žalobce poznamenat, že mu žalovaný vzal peníze do úschovy, neboť se jedná toliko o jeho písemnou poznámku, jejíž pravost a zejména čas jejího pořízení nelze nijak ověřit. Soud rovněž pro nadbytečnost neodročoval jednání za účelem výslechu svědka , jméno FO, , jehož výslech navrhoval žalovaný.

4. Na takto zjištěný skutkový stav okresní soud aplikoval ustanovení § 2055 odst. 1 a § 2402 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Všichni slyšení svědci zcela shodně (a to včetně dcery žalobce, která má kladný vztah k oběma účastníkům a vyjádřila se tak, že jednání pro ni z tohoto důvodu není příjemné) popsali to, že jak žalovaný, tak i žalobce mluvili o tom, že žalovaný od žalobce finanční prostředky obdržel za účelem rekonstrukce nemovitosti. Protože se jednalo o předání hotovosti mezi blízkými rodinnými příslušníky, není podle soudu na místě klást na prokázání darování ze strany žalovaného vyšší nároky. S ohledem na závěr soudu, že ohledně částky , částka, , která je předmětem řízení, byla mezi účastníky uzavřena darovací smlouva a vzhledem k tomu, že žalobce ani netvrdil existenci důvodů pro odvolání daru z jeho strany, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tedy podle úspěchu ve věci. Žalovaný náhradu nákladů řízení nepožadoval, proto ji soud nepřiznal žádnému z účastníků.

6. Žalobce v podaném odvolání namítal, že svědci vypovídali lživě to, co „jim syn , jméno FO, nakukal“. Svědek , jméno FO, žalobci dluží , částka, , její sestra , jméno FO, u , jméno FO, bydlí, tak „pějí jeho písničku“. Již v roce 2018 žalovaný žalobci oznámil, že mu žádné peníze nedá (koupil si auto). Jelikož žalobce žalovaného k vrácení peněz neustále vyzýval, žalovaný se začal v roce 2020-2021 ohánět tím, že jsou na opravu domu, což však není pravda. Žalovaný mu sebral motorovou pilu, kompresor, průmyslový vysavač, nezaplatil řadu věcí. Žalobce přesvědčil, ať si nechá zrušit doživotní bydlení v domě, a když to žalobce udělal, žalovaný mu řekl, ať z domu vypadne. K výzvě okresního soudu o odstranění vad odvolání žalobce doplnil, že výpovědi svědků jsou „z doslechu z hospody“. Upřesnil dobu zrušení svého doživotního bydlení v domě na rok 2022 s tím, že si rozjednal jiné bydlení od , datum, , ale žalovaný je 19. prosince z domu vyhodil.

7. Odvolání bylo podáno včas osobou k němu oprávněnou (§ 201, § 204 o. s. ř.). Odvolací soud se nejprve zabýval otázkou, zda je projednatelné, tzn. zda obsahuje náležitosti stanovené v § 205 odst. 1 o. s. ř. a některý z odvolacích důvodů vyjmenovaných v § 205 odst. 2 o. s. ř. Na rozdíl od soudu prvního stupně, který odvolání předložil odvolacímu soudu za účelem jeho odmítnutí podle § 43 odst. 2 o. s. ř., dospěl k závěru, že odvolání žalobce těmto kritériím vyhovuje, neboť je z něho zřejmé, proti jakému rozhodnutí směřuje a že ho napadá v plném rozsahu, přičemž jako odvolací důvod je tvrzena nesprávnost skutkových zjištění soudu prvního stupně. Odvolání sice neobsahuje konkrétní odvolací návrh, z jeho obsahu je však dostatečně zřejmé, že se žalobce domáhá změny jím napadeného rozhodnutí tak, aby žalobě bylo vyhověno. Poté, co žalobce k výzvě odvolacího soudu zaplatil soudní poplatek z odvolání, proto bylo jeho odvolání projednáno.

8. Žalovaný se k odvolání žalobce písemně nevyjádřil. Při jednání před odvolacím soudem uvedl, že otec si ty peníze dal k němu do úschovy, protože neměl vlastní účet, ale řekl mu, že ty peníze může použít na investice do domu. Žalovaný měl tehdy na účtu svých asi , částka, . Auto si koupil v roce 2018 za , částka, , ale použil na to ty svoje peníze. Peníze od otce investoval do domu tak, jak doložil okresnímu soudu. Bylo to v letech cca 2019 až 2021. Tehdy bydleli v domě všichni společně, tedy i bratr , jméno FO, a sestra , jméno FO, . Žalovaný tedy z těch peněz dal dům dohromady, jak uvádí konkrétně ve svém vyjádření. V roce 2022 byl dům prodán v exekuci, kopil ho příbuzný a žalobci v něm na žádost rodiny zřídil břemeno doživotního užívání. Žalovaný ho poté koupil od tohoto nového vlastníka, vzal si na to hypotéku a za dům zaplatil , částka, . Žalovaný potřeboval kvůli bance to břemeno zrušit, protože by mu jinak hypotéku nedala. Takto to vysvětlil otci a on s tím souhlasil. Pak se pohádali a žalovaný mu řekl, ať se odstěhuje. Teprve tehdy žalobce po žalovaném začal chtít vrátit ty peníze a různé věci. Podle žalovaného není pravda, že žalobce ty peníze chtěl z úschovy v roce 2018, tehdy naopak souhlasil s investicemi do domu, jak je žalovaný popsal ve vyjádření k žalobě. V době jejich vynaložení byl vlastníkem domu ještě žalobce.

9. Žalobce při jednání před odvolacím soudem potvrdil skutečnosti ohledně změn vlastnictví domu. Podle něho však dům přišel už někdy v letech 2016-2017 a žalovaný ty investice dělal už s vědomím, že dům od , jméno FO, koupí. Když mu žalovaný odmítl ty peníze vydat, žalobce s tím hned nic nedělal, ale když potom vyhověl žádosti žalovaného o zrušení doživotního bydlení a ani tehdy mu žalovaný ty peníze nechtěl dát, ačkoli je žalobce potřeboval na zařízení jiného bydlení, tak se žalobce rozhodl pro soudní cestu.

10. Žalobce byl dále odvolacím soudem vyzván, aby uvedl skutečnosti, pro které měli vypovídat nepravdivě svědci , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . Žalobce uvedl, že u předání peněz nikdo třetí nebyl, ale když potom žalovaný všude říkal, že mu otec ty peníze dal na barák, stokrát opakovaná lež se stala pravdou.

11. Z vyjádření žalovaného k žalobě se podává, že obsahuje tento seznam investic do domu tvrzených žalovaným: , částka, + , částka, (2. pracovník) – oprava a vyvložkování komína; , částka, – oprava rozvodů vody; , částka, – rekonstrukce, nákup barev a vybavení 2 pokojů; , částka, – placení dluhu na obecním úřadě za odpady do roku 2020; , částka, montáž kotle, , částka, – výměna záchodu; , částka, – výměna okna a dveří; , částka, výměna bojleru; cca , částka, – rekonstrukce spodní kuchyně. K doložení těchto investic žalovaný připojil složku listin s tím, že na všechny částky nemá doklad. Odvolací soud důkaz těmito listinami zopakoval a učinil z nich následující zjištění: , jméno FO, , právnická osoba, . vyúčtovala p. , jméno FO, dne , datum, za výměnu rozvodů vody v rodinném domě , částka, a dne , datum, za přidání kohoutů do rozvodu vody a za montáž kotle , částka, . Podle příjmového pokladního dokladu vystaveného dne , datum, zaplatil žalovaný firmě , právnická osoba, , částka, Kč za vyvložkování komína. Daňovými doklady vystavenými dodavatelem , právnická osoba, . byl doložen nákup sanitární techniky dne , datum, ve výši , částka, , , částka, a , částka, a dne , datum, ve výši , částka, . Podle daňového dokladu ze dne , datum, bylo ve firmě , právnická osoba, zakoupeno zboží za , částka, . Ze stvrzenek vystavených Obecním úřadem , adresa, se podává, že žalovaný zaplatil dne , datum, za odpad 2017, 2018, 2019 a 2020 celkem , částka, . Z dodacího listu a faktury vystavených firmou , právnická osoba, odběrateli , jméno FO, bylo zjištěno, že dne , datum, bylo dodáno 5,2 m podlahové krytiny v celkové ceně , částka, . K tomuto dokladu žalovaný vysvětlil, že bratr potřeboval hotové peníze, tak nechal zboží zaplatit bratrovou kartou.

12. Po osvětlení širší rodinné situace oběma účastníky a zopakování listinných důkazů předložených žalovaným na podporu jeho skutkové verze celé záležitosti odvolací soud dospěl k závěru, že soud prvního stupně provedl dokazování v rozsahu potřebném pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, když navíc v průběhu odvolacího řízení žádný z účastníků soudu prvního stupně nedostatek skutkových zjištění nevytýkal a nové důkazní návrhy neuplatnil. Odvolací soud znovu zhodnotil obsah všech v řízení provedených důkazů jak jednotlivě, tak v jejich vzájemné souvislosti, a současně přihlédl k tomu, co uvedli účastníci při jednání před odvolacím soudem (§ 132 o. s. ř.). Dospěl k závěru, že soud prvního stupně učinil zcela správná skutková zjištění a na jejich základě přijal správný právní závěr, že žalobce předal žalovanému v roce 2018 částku , částka, , jejíhož vydání se po žalovaném domáhá v tomto řízení, nikoli do úschovy, tedy za účelem, aby ji žalovaný pro žalobce opatroval (viz § 2402 věta prvá o. z.), ale za účelem zvelebení domu, v němž tehdy rodina žalobce včetně žalovaného bydlela. Žalobci se nepodařilo nijak zpochybnit věrohodnost výpovědí v řízení slyšených svědkyň , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , které shodně vypověděly, že i přímo od účastníků mají povědomost o tom, že žalobce dal žalovanému část výhry, kterou získal v roce 2018, k dispozici za účelem zvelebení domu, v němž celá rodina tehdy bydlela. Svědkyně vypovídaly po poučení o trestních následcích křivé výpovědi a žalobce neuvedl, natož aby prokázal jakoukoli relevantní skutečnost, která by měla věrohodnost výpovědi těchto svědkyň zpochybnit. Pokud se jedná o časový nesoulad v tvrzeních účastníků, podle názoru odvolacího soudu není rozhodné, kdy konkrétně dům žalobce nabyli jeho prodejem v exekuci rodinní příbuzní, kteří tento dům poté v roce 2022 odprodali žalovanému, avšak i odvolacímu soudu se jeví logickým, že žalobce by měl stěží zájem investovat do domu, který má být prodán v exekuci. Odvolací soud proto považuje za časově odpovídající skutkovou verzi žalobce, že žalovaný investice prováděl již se záměrem dům od příbuzných, kteří ho koupili v exekuci, získat zpět „do rodiny“. Oba účastníci taktéž potvrdili, že celá rodina v domě žila nepřetržitě i po jeho prodeji v exekuci a toto soužití bylo ukončeno až koncem roku 2022, kdy se rodina žalobce z domu odstěhovala na nátlak žalovaného. Žalobce současně nenamítal, že by některá z investic či některý z nákladů obsažených v seznamu ve vyjádření žalovaného k žalobě nebyly vynaloženy. Je tedy opodstatněn nejen skutkový závěr soudu prvního stupně učiněný na základě svědeckých výpovědí, že žalobce souhlasil s uložením části výhry ve výši , částka, na účet žalovaného za účelem jejich využití ke zvelebení domu, v němž tehdy celá rodina žila, ale taktéž skutkový závěr, že žalovaný finanční prostředky, které mu jeho otec takto svěřil, využil v souladu se záměrem žalobce. Žalovaný provedl opravy a úpravy domu v období let 2019-2021 sice jako investici do tehdy cizí nemovitosti, ale s vědomím obou účastníků o tom, že se předpokládá odkoupení domu od příbuzných žalovaným, k čemuž následně v roce 2022 taktéž došlo. Odvolací soud nesdílí právní závěr soudu prvního stupně, že mezi účastníky došlo ohledně těchto prostředků k uzavření darovací smlouvy (viz § 2055 a násl. o. z.), neboť žalobce při jejich předání žalovanému určil způsob jejich využití. Jednalo se spíše o smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena (tzv. nepojmenovanou smlouvu-viz § 1746 odst. 2 o. z.), jež měla nejblíže ke smlouvě příkazní (viz § 2 430 a násl. o. z.), podle níž žalobce jako příkazce žalovaného jako příkazníka pověřil, aby žalovaný prostředky, které mu žalobce dal do dispozice, použil na zvelebení účastníky tehdy obývaného domu. Žalobce by tak měl nárok na vrácení těchto prostředků, případně jejich nevyužité části pouze tehdy, pokud by žalovaný jeho pokyn nesplnil. Taková situace však nenastala, neboť žalovaný prostředky svěřené mu žalobcem v souladu s otcovým pokynem do domu, případně na úhradu dluhů rodiny spojených s bydlením (poplatky za odpad) skutečně investoval.

13. S ohledem na výše popsané byl rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako správný potvrzen, byť na základě částečně odlišných právních závěrů odvolacího soudu. Ve vztahu ke správnosti nákladového výroku rozsudku odvolací soud plně odkazuje na bod 13 jeho odůvodnění (výrok I).

14. Žalobce s odvoláním neuspěl, podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. by mu proto měla být uložena povinnost nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení spočívající v náhradě mzdy za zameškanou pracovní dobu. Odvolací soud však shledal v předložené věci důvody zvláštního zřetele hodné, pro které soud podle § 150 o. s. ř. výjimečně nemusí náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Ze širších skutkových okolností věci totiž vyplývá, že hlavním impulzem pro podání žaloby byla pro žalobce okolnost, že ho žalovaný po získání vlastnictví domu, který byl do té doby společným domovem účastníků, přinutil se z domu odstěhovat. Podrobnější zjišťování důvodů, které žalovaného k tomuto kroku vedly, přesahuje rámec tohoto řízení, neboť pro aplikaci § 150 o. s. ř. postačí skutkový závěr, že žalobce souhlasil s investováním části jeho výhry do účastníky užívaného domu s předpokladem, že v domě zůstane po jeho koupi žalovaným bydlet celá rodina, což mu však žalovaný následně neumožnil. Za této situace by bylo nespravedlivé, aby byla žalobci uložena povinnost nést jakékoli náklady vzniklé v tomto řízení žalovanému. Tomuto závěru odvolacího soudu odpovídá rozhodnutí, jímž žalovanému nebyl nárok na náhradu nákladů odvolacího řízení přiznán (výrok II).