Krajský soud v Hradci Králové · Rozsudek

19 Co 577/2003

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2004-04-06 · ECLI:CZ:KSHK:2004:19.CO.577.2003.1

Strojový souhrn generováno LLM

Krajský soud v Hradci Králové potvrdil rozsudek okresního soudu, který žalovanému uložil zaplatit žalobci částku za poskytnuté mobilní služby. Soud uznal, že převzetí dluhu podle § 531 odst. 1 občanského zákoníku nevyžaduje výslovné uvedení výše dluhu v smlouvě. Důležité je, že žalovaný převzal všechny závazky původního účastníka, včetně finančních, ke dni převzetí. Soud odmítl námitky žalovaného, které se týkaly nedoručené faktury a nevyjádřené výše pohledávky.

Plný text

Krajský soud v H. K. rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. M. N., CSc., a soudců V. K. a JUDr. P. J. ve věci žalobce T-M. C. R. a.s., proti žalovanému I. – F., s.r.o., zastoupenému Mgr. L. M., advokátem, o 66.999,70 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v H. K. ze dne 28.července 2003, č.j. 8C 25/2003-49, t a k t o : I. Rozsudek okresního soudu se p o t v r z u j e . II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech odvolacího řízení 1.371,50 Kč do tří dnů od právní mo ci rozsudku. O d ů v o d n ě n í Okresní soud uložil žalovanému zaplatit žalobci 66.997,70 Kč s úrokem z prodlení 7,5 % od 12.11.2001 do zaplacení a nahradit mu náklady řízení 2.680,- Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Konstatoval, že tímto rozsudkem se nahrazuje rozhodnutí Č t ú ze dne 23.11.2002 číslo jednací ---. Soud prvého stupně shledal žalobu na plnění opodstatněnou. Zjistil, že žalobce poskytl obchodní společnosti R. s.r.o., IČ -- podle účastnické smlouvy ze dne 20.11. 1997 prostřednictvím své veřejné mobilní telekomunikační sítě v době od 20.10.1998 do 13.11.1998 mobilní telekomunikační služby. Za všechny uskutečněné hovory vznikla jmenované obchodní společnosti (dlužníku) povi n nost zaplatit žalobci částku v žalobě požadovanou. Protože žalovaný převzal na základě platné a písemně uzavřené dohody o převodu účastnické smlouvy ze dne 13.11.1998 od dlužníka všechna práva a závazky vyplývající z citované smlouvy včetně finančních záv a zků, které existovaly ke dni převzetí a žalobce s tímto postupem souhlasil, došlo ke změně závazkového vztahu – převzetí dluhu žalovaným ve smyslu ust. § 531 odst. 1 občanského zákoníku. Proto musí požadovanou částku zaplatit včetně úroků z prodlení ode d n e následujícího po splatnosti pohledávky (§ 340 odst. 2, § 369 odst. 1 obchodního zákoníku, čl. VIII bod 39 zákona č. 370/2000 Sb., § 1 vládního nařízení č. 142/1994 Sb.). Okresní soud nepřistoupil na námitku promlčení vznesenou žalovaným. Čtyřletá promlč e cí doba počala žalobci plynout den po převzetí dluhu žalovaným, tj. 14.11.1998 (§ 397 obchodního zákoníku). Žalobce uplatnil zaplacení pohledávky nejprve návrhem ve správním řízení zahájeném dne l7.1.2002, kdy bylo podání Č t ú , o dboru pro V oblast se sídlem v H. K., doručeno. Správní řízení skončilo zamítavým rozhodnutím ze dne 23.11.2002. Na ně navázal žalobce touto žalobou, doručenou okresnímu soudu sice až 27.1.2003, tedy po uplynutí čtyřleté promlčecí lhů t y (14.11.2002), ale v řízení plynule navazujícím. Úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku z žaloby s odkazem na § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný v odvolání nesouhlasil se závěrem okresního soudu, že smlouvou o převodu účastnické smlouvy ze dne 13.11.1998 převzal i žalobou uplatněnou pohledávku. Byl přesvědčen, že úmyslem účastníků smlouvy bylo především umožnit žalovanému využít mobilní telekomunikační síť žalobce, nikoliv v šak za společnost s ručením omezeným R. zaplatit veškeré závazky z tohoto vztahu. Pokud by tomu tak mělo být, i požadovaná částka by ve formuláři na převod účastnické smlouvy byla uvedena. Výše této pohledávky ale nebyla ke dni 13.11.1998 ještě znám a . Jako další důvod pro nevyhovění žalobě uvedl, že mu nikdy nebyla doručena faktura číslo --- ze dne 19.11.1998 obsahující vyúčtování za služby poskytnuté v období od 20.10. do l9.11.1998. Oznámení o započtení pohledávek z účastnické smlouvy vyhot o vené dne 7.ll.2001 žalobcem, které bylo žalovanému doručeno dne 8.11.2001 a v němž byl vyzván žalobcem k zaplacení žalované částky ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení výzvy, nepovažoval za dostatečnou výzvu plnění. Protože již Č t ú návrh žalobce na zaplacení zamítl a žalovaný dne l4.

4. účastnickou smlouvu vypověděl, navrhl, aby krajský soud rozsudek okresního soudu změnil a žalobu zamítl. Žalobce ve vyjádření k odvolání zdůraznil, že požadovaná částka ke dni převodu účastnické smlouvy již existovala jako dluh. Protože ještě probíhalo zúčtovací období, nebyla známa jejich přesná výše. Z tohoto důvodu ji přesně neoznačil ve zmiňovaném formuláři tak, jako pohledávku za služby poskytnuté v období od 20.9. do 19.10.1998. Dopis ze dne 7.l . 200l byl především výzvou žalovanému k zaplacení, když fakturu ze dne 19.11.1998 mu nebylo třeba doručovat, protože převzetí dluhu již nastalo. Jestliže se žalovaný zavázal k převzetí všech závazků za předchozího uživatele služeb od žalobce, musí zaplati t i žalovanou částku. Navrhl, aby krajský soud rozsudek okresního soudu v celém rozsahu jako věcně správný potvrdil. Krajský soud neshledal odvolání opodstatněným. Podle jeho názoru okresní soud provedl potřebné důkazy, správně je zhodnotil a vyvodil z nich odpovídající skutkové i právní závěry, které odvolací soud sdílí; proto odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku a dodává: Rozhodujícím problémem pro odvolací soud zůstala otázka, zda úmyslem stran dohody o převodu účastnické smlouvy ze dne 13.11.1998 bylo také převzít pohledávku žalobce vůči společnosti R. za zúčtovací období od 29.10. do 19.11.1998 ve výši 66.999,70 Kč, která nebyla v dohodě výslovně uvedena. I tuto otázku vyřešil soud prvého stupně správně. Lze souhlasit se žalovaným, že prvořadým důvodem k uzavření dohody byla snaha využít žalobcovu veřejnou mobilní telekomunikační síť. Zavázal-li se žalovaný na formuláři pro převod účastnické smlouvy jako nový účastník převzít všechny finanční závazky původního účastníka, které existovaly v d obě převzetí, tj. k 13.11.1998, nelze vyložit tyto projevy vůle jinak, než učinil okresní soud, tedy tak, že se žalovaný dohodl s dlužníkem žalobce, že přejímá současně i všechny jeho dluhy a nastupuje jako dlužník na jeho místo. Jednalo se tedy o úplné p řevzetí dluhů, ve smyslu ust. § 531 odst. 1 občanského zákoníku. Z hlediska změny v osobě dlužníka zanikla povinnost obchodní společnosti R. plnit z tohoto závazkového vztahu žalobci a naopak povinnost zaplatit přešla na žalovaného. Pro rozhodnutí nen í podstatné, že žalovanému nebyla doručena faktura ze dne l9.ll.l998 a že vymáhaná pohledávka nebyla výslovně uvedena v dohodě o převodu účastnické smlouvy. Občanský zákoník nevyžaduje na rozdíl od uznání dluhu (§ 558 občanského zákoníku), aby listina, kte r ou se třetí osoba zavazuje k převzetí dluhu, obsahovala ke své platnosti uvedení i jeho výše. Ostatně podle bodu 6 Všeobecných podmínek žalobce, které jsou nedílnou součástí účastnické smlouvy, měl žalobce povinnost vystavovat souhrnné vyúčtování (faktu r u) až po skončení zúčtovacího období, které představovalo maximálně 31 kalendářních dnů. Navíc na základě žádosti účastníka mohl vyhotovit vyúčtování, které by zahrnovalo podrobný rozpis cen za všechny hovory uskutečněné z jeho SIM karty za období v žádos t i určené. Trvalo-li zúčtovací období do 19.11.1998, neměl žalobce dne l3.ll.1998 ještě povinnost sdělovat platební podmínky k úhradě žalované částky. Výzva žalobce ze dne 7.ll.2001 pak nebyla právním důvodem vzniku povinnosti žalovaného plnit za jmenovano u společnost, ale jen stanovila , jak rovněž správně dovodil okresní soud, splatnost pohledávky. Další odvolací námitky žalovaného spočívající v tvrzení, že Č t ú zamítl návrh žalobce na zaplacení požadované částky a že žalovaný již v ypověděl smlouvu o poskytování telekomunikačních služeb, jsou nerozhodné a nemohou zvrátit správnost rozhodnutí soudu prvého stupně o věci samé. Krajský soud z těchto důvodů rozsudek okresního soudu podle § 219 o.s.ř. potvrdil včetně výroku o náhradě nákladů řízení, v němž rovněž neshledal pochybení. Nakonec rozhodl o nákladech odvolacího řízení podle § 224 odst. 1 o.s.ř. Uložil žalovanému, aby je zaplatil žalobci, který byl úspěšným i v tomto řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Sestávají pouze z náhrady cestovních výdajů pověřené pracovnice žalobce osobním automobilem z P. do H. K. a zpět ve výši 1.371,50 Kč (§ 7 odst. 2 a 4 zákona č. 119/1992 Sb. o cestovních náhradách). P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné. Jeho přípustnost však může být založena závěrem dovolacího soudu, dospěje-li k tomu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Lze je podat ve dvojím vyhotovení ve lhůtě 2 měsíců ode dne doručení u Okresního soudu v H. K. k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně. V H. K. dne 6. dubna 2004

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.