19 Co 611/2011

Plný text

19Co 611/2011-53 U s n e s e n í Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Aleny Svobodové a soudců JUDr. Ludmily Sladkovské a Viktora Kuči v exekuční věci oprávněného GE Money Bank, a.s. se sídlem Vyskočilova 1422/1a, 140 00 Praha – Michle, IČ 25672720, zast. JUDr. Marií Cilínkovou, advokátkou se sídlem Římská 36, 120 00 Praha 2, IČ 66198500, proti povinné PN , bytem xxx, r.č. xxx, zast. Mgr. Martinem Červinkou, advokátem se sídlem Čechova 396, 560 02 Česká Třebová, IČ 61207390, o vydání výtěžku exekuce insolvenčnímu správci, k odvolání povinné proti usnesení soudního exekutora JUDr. Tomáše Vrány, se sídlem Exekutorského úřadu Přerov, Komenského 38, č.j. 103 Ex 24704/10-46 ze dne 30.9.2011, t a k t o : Usnesení soudního exekutora se m ě n í takto: Náklady exekuce se určují ve výši 8.400,- Kč včetně DPH. Insolvenčnímu správci Ing. Janě Vodrážkové, Sladkovského 756, 537 01 Chrudim II se vydává výtěžek ve výši 846,- Kč. O d ů v o d n ě n í Soudní exekutor JUDr. Tomáš Vrána, který byl pověřen provedením této exekuce usnesením Okresního soudu v Ústí nad Orlicí č.j. 0EXE 5034/2010-14 ze dne 20.7.2010, rozdělil deponovanou částku, kterou měl ke dni zahájení insolvenčního řízení vůči povinné k dispozici ve výši 9.246,- Kč. Výrokem I určil náklady exekuce ve výši 15.792,- Kč včetně DPH, z čehož náklady oprávněného v řízení se určují ve výši 7.392,- Kč včetně DPH. Výrokem II rozhodl tak, že insolvenčnímu správci Ing. Janě Vodrážkové se vydává výtěžek ve výši 0,- Kč, neboť deponovaná částka na účtu soudního exekutora ve výši 9.246,- Kč k okamžiku zahájení insolvenčního řízení nedosahuje stanovených nákladů exekuce. Své rozhodnutí soudní exekutor odůvodnil ustanovením § 46 odst. 6 z. č. 120/2001 Sb., ex. řádu ve spojení s § 87 odst. 1 ex. řádu a odkazem na právní názor exekučního soudu vyjádřený v rozhodnutí č.j. 0EXE 5034/2010-23 ze dne 17.8.2011. Povinná podala proti usnesení soudního exekutora včas odvolání. Namítla, že soudní exekutor věc nesprávně právně posoudil, neboť nebyl oprávněn v napadeném usnesení rozhodovat o nákladech oprávněného. Odkázala na text ustanovení § 46 odst. 6 ex. řádu, podle něhož soudní exekutor vydá insolvenčnímu správci výtěžek exekuce bezodkladně po právní moci usnesení, kterým rozhodne po odpočtu nákladů exekuce o vydání výtěžku insolvenčnímu správci. Pokud by zákonodárce měl na mysli i náklady oprávněného, jistě by to do uvedeného ustanovení rovněž vtělil. Nelze je tedy přičítat k nákladům exekuce. Povinná navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení soudního exekutora zrušil a věc mu vrátil k novému rozhodnutí s tím, nechť deponovaný výtěžek exekuce po odečtení nákladů exekuce vydá insolvenčnímu správci. Oprávněný v písemném vyjádření k odvolání povinné vyslovil přesvědčení o správnosti postupu soudního exekutora. Podle něho z ustanovení § 46 odst. 6 ex. řádu naopak vyplývá, že pod náklady exekuce je třeba chápat i náklady vzniklé v exekučním řízení oprávněnému. Zužující výklad termínu „náklady exekuce“ není dle názoru oprávněného správný. Proto nechť je usnesení soudního exekutora jako věcně správné potvrzeno. Podle § 46 odst. 6 ex. řádu je-li exekuční řízení podle zvláštního právního předpisu přerušeno nebo zvláštní právní předpis stanoví, že exekuci nelze provést, exekutor nečiní žádné úkony směřující k provedení exekuce, pokud zákon nestanoví jinak. Insolvenčnímu správci exekutor vydá výtěžek exekuce bezodkladně po právní moci usnesení, kterým rozhodne po odpočtu nákladů exekuce o vydání výtěžku insolvenčnímu správci. Právním předpisem, podle něhož exekuci nelze provést, je též § 109 odst. 1 písm. c/ z. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, podle něhož se zahájením insolvenčního řízení se spojuje mj. ten účinek, že výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit, nelze jej však provést. V přezkoumávané věci bylo soudnímu exekutorovi doloženo, že vůči povinné bylo zahájeno insolvenční řízení a následně bylo povoleno její oddlužení usnesením Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice č.j. KSPA 48 INS 2602/2011-A-10/celk. 3 ze dne 12.4.2011. Nastaly tedy účinky předpokládané v § 46 odst. 6 ex. řádu a soudní exekutor byl povinen podle něho rozhodnout o nákladech exekuce a o vydání výtěžku po jejich odečtení insolvenčnímu správci. Podle § 87 odst. 1 ex. řádu náklady exekuce jsou odměna exekutora, náhrada paušálně určených či účelně vynaložených hotových výdajů, náhrada za ztrátu času při provádění exekuce, náhrada za doručení písemností, odměna a náhrada nákladů správce podniku, a je-li exekutor nebo správce podniku plátcem daně z přidané hodnoty, je nákladem exekuce rovněž příslušná daň z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu (dále jen „náklady exekuce“). Podle § 87 odst. 2 ex. řádu oprávněný má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených k vymáhání nároku (dále jen „náklady oprávněného“). Náklady oprávněného hradí oprávněnému povinný. Shora citované ustanovení § 87 odst. 1 a 2 ex. řádu dává jednoznačnou odpověď na otázku, zda pod náklady exekuce, o nichž se rozhoduje podle § 46 odst. 6 ex. řádu, je možno podřadit i náklady oprávněného. Není tomu tak, neboť náklady exekuce jsou definovány v § 87 odst. 1 ex. řádu tak, že se jedná o náklady vynaložené pouze soudním exekutorem, zatímco právo oprávněného na náhradu nákladů účelně vynaložených k vymáhání nároku je zakotveno zvlášť v § 87 odst. 2 ex. řádu. Zákon používá pro tyto náklady i různá názvosloví, což výslovně zdůrazňuje v textu předmětných ustanovení výrazy v uvozovkách, a to náklady vynaložené exekutorem jako „náklady exekuce“ a náklady vynaložené oprávněným jako „náklady oprávněného“. Správný je tedy při situaci předvídané v § 46 odst. 6 ex. řádu takový postup soudního exekutora, že určí výši jím vynaložených nákladů exekuce, jak jsou definovány v § 87 odst. 1 o.s.ř., a po jejich odpočtu vydá insolvenčnímu správci zbytek jím vymožené částky, a to aniž by mohl jakkoli rozhodovat o nákladech oprávněného, případně pro něho část takto vymožené částky deponovat. Se zřetelem k výše uvedenému změnil odvolací soud postupem podle § 220 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. povinnou napadené usnesení soudního exekutora tak, že náklady exekuce určil ve výši 8.400,- Kč (odměna soudního exekutora určená dle § 5, 6 a 27 vyhl. č. 330/2001 Sb., exekučního tarifu ve výši 3.500,- Kč, náhrada hotových výdajů podle § 13 exekučního tarifu ve výši 3.500,- Kč a náhrada DPH v sazbě 20% ve výši 1.400,- Kč). Současně rozhodl o tom, že insolvenčnímu správci povinné se vydává výtěžek ve výši rozdílu deponované částky na účtu soudního exekutora a nákladů exekuce, který činí 846,- Kč. O nákladech tohoto odvolacího řízení nebylo rozhodováno, neboť exekuční řízení se nezastavuje a pouze v něm nelze pokračovat. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustné dovolání. V Hradci Králové dne 30. ledna 2012 předsedkyně senátu