19 Co 679/2003

Plný text

19Co 679/2003 Krajský soud v H. K. rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. M. N., CSc. a soudců JUDr. M. K. a JUDr. P. M. v právní věci žalobkyně M. V., zastoupené JUDr. J. S., advokátem, proti žalovanému V. V ., o vypořádání společného jmění manželů, k odvolání žalobkyně do rozsudku Okresního soudu v H. K., č.j. llC 110/2003-29 z 30. září 2003, t a k t o : I. Rozsudek okresního soudu se p o t v r z u j e . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Okresn í soud rozhodl o žalobě na vypořádání společného jmění manželů tak, že žalovanému uložil, aby žalobkyni – své bývalé manželce – zaplatil 22.500,- Kč. Pokud jde o náklady řízení, vyslovil, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo. Své rozhodnutí vybudoval na úvaze, že je-li jediným majetkem, nabytým za trvání manželství účastníků, obchodní podíl žalovaného v obchodní společnosti, pak má žalobkyně právo na polovinu částky, kterou žalovaný ze společných prostředků na získání tohoto podílu vynaložil . Hodnotu obchodního podílu ke dni zániku manželství odmítl navrhovaným znaleckým posouzením zjišťovat s odůvodněním, že obchodní podíl do společného majetku účastníků nikdy nepatřil – jeho jediným majitelem byl vždy jen žalovaný. Žalobkyně nepokládá toto právní posouzení za správné, je přesvědčena, že obchodní podíl, nabytý za trvání manželství jedním z manželů, patří do jejich společného jmění, takže jeho hodnota měla být znaleckým posudkem zjišťována. Jestliže soud prvého stupně tento důkaz neprovedl, z ůstalo dokazování neúplné; navrhla proto, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Odvolání není důvodné. Skutkový stav projednávané věci zjistil soud prvého stupně správně – ostatně ani odvolatel proti skutkovým zjištěním, obsaženým v napadeném rozhodnutí, nijak nebrojí. Podle názoru odvolacího soudu jsou však správné i právní závěry, jež okresní soud z takto zjištěného skutkového stavu vyvodil. Podstatou sporu je vyřešení otázky, zda obchodní podíl, získaný jedním z manželů za trvání manželství, patří do společného jmění manželů (a je tak jejich společným majetkem) či nikoliv (tj. je výlučným majetkem toho z manželů, kdo tento podíl získal, a to přesto, že byl získán ze společných finančních prostředků). Okresní soud považuje za správnou druhou z těchto odpovědí a obšírně ji odůvodňuje. Krajský soud jeho názor sdílí a odkazuje proto na argumenty, jež pro toto stanovisko snesl v odůvodnění svého rozhodnutí prvostupňový soud. Odvolatelka zdůrazňuje, že § 143 odst. 2 obč.zák. řeší jen účast druhého manžela na společnosti v případě, že k nabytí obchodního podílu došlo za trvání manželství. Je pravda, že z tohoto ustanovení ještě nevyplývá, že by obchodní podíl měl být ze společného jmění vyloučen – pro závěr, že do tohoto jmění naopak patří, svědčí okolnost, že jde nepochybně o “majetek nabytý některým z manželů... za trvání manželství..... “ (§ 143 odst. 2 písm. a/ obč.zák.). Přesto však je i podle mínění odvolacího soudu stanovisko okresního soudu správné. Měl-li by obchodní podíl do společného jmění manželů patřit, museli by mít oba manželé stejná práva (a povinnosti), jež jsou s ním spojeny, resp. jež z něho vyplývají. Není dobře možné, aby ten, kdo obchodní podíl nabyl, nemohl tato práv a vykonávat a povinnosti plnit. Podle § 114 odst. l obch.zák. představuje obchodní podíl účast společníka na společnosti a z této účasti plynoucí práva a povinnosti. Měl-li by proto obchodní podíl do společného jmění manželů patřit, musela by být i žalobky n i přiznána účast na společnosti, neboť není myslitelné, aby jí obchodní podíl (také) patřil, avšak z toho, co je podle zákona jeho podstatou, by byla zároveň vyloučena. A protože ust. § 143 odst. 2 obč.zák. “účast druhého manžela” na společnosti zapovídá , dospívá i krajský soud k názoru, že obchodní podíl žalovaného na obchodní společnosti V a spol., spol. s r.o., je výlučným majetkem žalovaného. Za této situace – není-li jiného společného majetku účastníků, který by bylo třeba vypořádat, přichází v úva h u jen postup podle § 149 odst. 2 věta druhá obč.zák. Žalovaný získal obchodní podíl za částku 45.000,- Kč a je proto povinen zaplatit žalobkyni částku, kterou jí přisoudil okresní soud. Tento způsob majetkového vypořádání dlužno považovat nejen za odpovídající zákonu, nýbrž též za spravedlivý – i v jiných případech, kdy jsou ze společných prostředků manželů vynakládány prostředky na “ostatní majetek” jednoho z manželů, se nahrazuje to, “co ze společného majetku bylo vynaloženo”, bez ohledu na jeho pozděj š í případné zhodnocení (či naopak znehodnocení). Tím je zároveň chráněn druhý manžel před případným poškozením tam, kde “ostatní majetek” ztratí svou cenu (jak by se mohlo stát např. tehdy, byl-li na společnost prohlášen konkurz a vypořádání prostředků vyn a ložených na tento ostatní majetek by nebylo možné). Rozhodnutí soudu prvého stupně shledává z těchto důvodů odvolací soud věcně správným a proto je potvrdil (§ 219 o.s.ř.). Výrok o nákladech odvolacího řízení vyplývá ze skutečnosti, že žalobkyně se práva na jejich náhradu vzdala a žalovanému žádné náklady nevznikly. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku není přípustné dovolání, ledaže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Dovolání se podává do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí u Okresního soudu v H. K.; rozhodoval by o něm Nejvyšší soud České republiky. V HK dne 13. ledna 2004