Krajský soud v Hradci Králové · Rozsudek

20 CO 134/2022

č. j. 20 CO 134/2022-158

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-08-30 · POTVRZENI · ECLI:CZ:KSHK:2022:20.Co.134.2022.1

  1. OS Hradec Králové 13 C 173/2021-95
  2. KS Hradec Králové 20 CO 134/2022-158
Strojový souhrn generováno LLM

Krajský soud v Hradci Králové potvrdil rozsudek okresního soudu, kterým byla žalobkyně uznána za vlastníkyni pozemku a spoluvlastníkyni podílu na jiném pozemku. Soud se opřel o pravost ověřovací doložky podpisu žalovaného, podle níž smlouvu podepsal až v rozhodném období, a odmítl návrh žalovaného na změnu rozsudku na základě znaleckého posudku o stáří podpisu. Závěr soudu byl, že žalobkyně smlouvu podepsala v rozhodném období, žalovaný ji akceptoval až později, což způsobilo zánik návrhu. Soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení ve výši 12 342 Kč.

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Kondra a soudců JUDr. Igora Pařízka a Mgr. Ley Pavlovové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnictví k nemovitostem k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 16. února 2022 č. j. 13 C 173/2021-95

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady odvolacího řízení 12 342 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud určil, že žalobkyně je vlastníkem pozemku pozemková parcela číslo – trvalý travní porost a spoluvlastnického podílu o velikosti ideální 1/3 na pozemku pozemková parcela parcelní číslo – trvalý travní porost, vše zapsáno v Katastru nemovitostí vedeném stát. instituce, stát. instituce, pro územní celek a katastrální uzemí (výrok I) a žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení 25 570 Kč k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II).

2. Proti rozsudku podal žalovaný odvolání. Předně namítal, že k podpisu kupní smlouvy z jeho strany nedošlo až 9. 12. 2020 (jak nesprávně uzavřel okresní soud), nýbrž už 9. 11. 2006, jak v řízení tvrdil. Dále namítal, že okresní soud nijak nepřihlédl k prvotnímu, ryze účelovému a nepravdivému tvrzení žalobkyně o tom, že smlouvu vůbec nepodepsala (ačkoliv v řízení byla znaleckým posudkem prokázána pravost jejího podpisu na ní a okresní soud uzavřel, že ji podepsala 9. 11. 2006). Konečně namítal, že okresní soud bez bližšího odůvodnění neprovedl jím navržený důkaz znaleckým posudkem ohledně prokázání stáří jeho podpisu na smlouvě. Proto si tento posudek sám obstaral a z jeho závěrů vyplývá, že jeho podpis na smlouvě i návrhu na její vklad do katastru nemovitostí byly s největší pravděpodobností vyhotoveny v době jejich datace, tedy v roce 2006, nikoliv později v roce 2020. Navrhl proto, aby krajský soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobu zamítne.

3. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání navrhla, aby krajský soud napadený rozsudek potvrdil a ztotožnila se s okresním soudem v jeho skutkových i právních závěrech. Poukázala na to, že žalovaný smlouvu bez jakýchkoliv pochybností vlastnoručně podepsal až 9. 12. 2020, což je prokázáno jednak připojenou legalizační doložkou a jednak i jeho vlastním tvrzením ve vyjádření k žalobě dne 12. 7. 2021. Žalovaným nově předložený znalecký posudek je důkazem nevěrohodným a bez vztahu k jím prokazované skutečnosti týkající se otázky stáří jeho podpisu na kupní smlouvě, neboť byl vypracován znalcem z oboru písmoznalectví mimo jeho znalecké oprávnění.

4. Krajský soud jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání je přípustné (§ 201 o. s. ř.), obsahuje všechny podstatné náležitosti (§ 205 o. s. ř.) a je podáno vždy osobou oprávněnou a včas (§ 201 a § 204 o. s. ř.), projednal odvolání u jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.).

5. Doplnil dokazování žalovaným nově předloženým znaleckým posudkem soudního znalce z oboru expertiza písma anonymizováno jméno příjmení ze dne 21. 6. 2022 (který je zde dle § 205a písm. c/ o. s. ř. důkazem přípustným). Dle něj žalovaný s největší pravděpodobností podepsal kupní smlouvu i návrh na její vklad do katastru nemovitostí v době datace podpisů, tj. v roce 2006 a nikoliv v současné době. Je tomu tak proto, že žalovaný se stabilně určitým způsobem podpisoval v letech 2003 až 2010, pak se jeho podpis měnil v letech 2011 až 2018 a od té doby se už podepisuje podstatně jinak, než do roku 2010, tj. už se u něj nevyskytuje do té doby charakteristický rozdíl v úvodním tahu druhé části podpisu spočívající v sestupném zátrhu různých délek, úhlové charakteristice a tvarů.

6. Poté krajský soud přezkoumal napadený rozsudek i jemu předcházející řízení v mezích, ve kterých se žalovaný jakožto odvolatel domáhal jeho přezkoumání (§ 212 o. s. ř.) a přihlížel přitom i k důvodům, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 o. s. ř.). Odvolání neshledal opodstatněné.

7. V projednávané věci krajský soud zcela sdílí správné skutkové i právní závěry okresního soudu, na základě nichž žalobě vyhověl. Pro stručnost může plně odkázat na přiléhavé a výstižné odůvodnění napadeného rozsudku (zejména v bodech 11, 12, 23 a 24 odůvodnění) a jen k jeho doplnění a k odvolacím námitkám žalovaného dodává následující.

8. Krajský soud nemůže okresnímu soudu ničeho vytknout, jestliže vzal za prokázané prvotní tvrzení žalovaného uvedené v jeho prvním vyjádření k žalobě o tom, že kupní smlouvu podepsal až 9. 12. 2020, resp. že nevzal za prokázané jím až u jednání změněné tvrzení o tom, že ji podepsal už 9. 11. 2006. Zde se jeví logickou úvaha okresního soudu v tom, že dle kupní smlouvy, resp. ověřovací doložky na ní uvedené u podpisu žalovaného, jím byla smlouva vlastnoručně podepsána 9. 12. 2020. Nelze tudíž uvěřit až později změněnému tvrzení žalovaného (ve spojení s jeho účastnickou výpovědí), že tohoto dne jen uznal svůj podpis na ní za vlastní, ačkoliv ji podepsal už dříve. Pak by totiž na smlouvě nebyla doložka o vlastnoručním podpisu (ke dni jeho učinění), nýbrž doložka o uznání podpisu za svůj vlastní (k níž může dojít kdykoliv později), v čemž je ovšem podstatný rozdíl.

9. Na tom nemohou ničeho změnit odborné závěry znalce dle žalovaným předloženého posudku v odvolacím řízení ohledně stáří jeho podpisu na kupní smlouvě a návrhu na její vklad do katastru nemovitostí. V tomto směru krajský soud předně ve shodě s okresním soudem vychází z pravosti a pravdivosti ověřovací doložky podpisu žalovaného na kupní smlouvě (jakožto z veřejné listiny dle § 567 a § 568 o. z., resp. § 134 o. s. ř.). Okolnosti jejího opatření na smlouvu nebyly žalovaným nijak blíže a konkrétně zpochybněny (v řízení odvolacím, ani v řízení před okresním soudem) a naopak jím samotným byly tvrzeny tak, jak výše uvedeno. Jinak řečeno, krajský soud ve shodě s okresním soudem uvěřil tomu a vzal za prokázané, že žalovaný kupní smlouvu podepsal až 9. 12. 2020, což jednoznačně a bez jakýchkoliv pochybností prokazuje doložka o tom, že až tohoto dne žalovaný smlouvu podepsal na České poště v obec a číslo a došlo přitom současně k ověření pravosti jeho podpisu dle jím předloženého občanského průkazu.

10. Naproti tomu krajský soud s ohledem na výše popsané závěry dokazování neuvěřil odlišným odborným závěrům znalce ohledně stáří podpisu žalovaného na smlouvě (jež byly navíc učiněny toliko na základě srovnávacího materiálu předloženého dle uvážení žalovaného). Znalecký posudek je zde jen jedním z důkazů, který je vždy třeba hodnotit nejen jednotlivě, ale i vzhledem ke všem ostatním důkazům, v jejich vzájemné souvislosti a s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci (srov. § 132 o. s. ř.). Rovněž z tohoto pohledu krajský soud neshledává odborné závěry znalce věrohodné natolik, aby vyvrátily výše popsané závěry dokazování ohledně podpisu smlouvy žalovaným až 9. 12. 2020, resp. pravosti a pravdivosti veřejné listiny o tom (tím spíše vzhledem k tomu, co v tomto směru sám žalovaný uvedl a vypověděl). Pokud totiž dle znalce měl žalovaný nestabilní období podpisu od 2011 do 2018, nemůže být dle názoru krajského soudu vyloučeno (natož pak kategoricky), že se i následně nestabilně (stejně jako do té doby nepravidelně, resp. do roku 2011 zpravidla), na smlouvu podepsal i dne 9. 12. 2020.

11. Krajský soud pak nemůže ničeho vytknout okresnímu soudu ani v tom, jestliže vzal za prokázané tvrzení opět samotného žalovaného (které ani v průběhu řízení nebylo změněno) o tom, že žalobkyně kupní smlouvu podepsala 9. 11. 2006 (když žalobkyně toliko tvrdila, že smlouvu vůbec nepodepsala a bylo výlučně na žalovaném, aby tvrdil a prokázal opak). Skutečnost, že žalobkyně smlouvu podepsala, byla prokázána znaleckým posudkem a ohledně doby jejího podpisu okresní soud logicky vyšel z tvrzení žalovaného ve spojení s jeho účastnickou výpovědí, když jiné datum podpisu v řízení účastníky nebylo tvrzeno, ani jinak najevo nevyšlo.

12. V návaznosti na to okresní soud projednávanou věc správně posuzoval dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (obč. zák.)., a to s ohledem na přechodná ustanovení § 3028 odst. 3 a § 3036 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (o. z.). Jestliže totiž žalobkyně kupní smlouvu podepsala už 9. 11. 2006, je nutno její uzavření, resp. návrh k tomu směřující posuzovat v režimu § 43a a násl. obč. zák. Zde okresní soud rovněž dospěl ke správnému právnímu závěru v tom, že podpis smlouvy toliko žalobkyní 9. 11. 2006 je nutno posuzovat jako návrh na její uzavření učiněný vůči žalovanému.

13. Pokud žalovaný návrh písemně akceptoval až 9. 12. 2020, tedy s odstupem více než 14 let, návrh už před tím zanikl z důvodů uvedených v § 43b odst. 1 písm. b) obč. zák., dle nějž návrh, i když je neodvolatelný, zaniká uplynutím přiměřené doby s přihlédnutím k povaze navrhované smlouvy a k rychlosti prostředků, které navrhovatel použil pro zaslání návrhu. Na tomto místě se pak znovu jeví zcela nevěrohodné tvrzení žalovaného o tom, že mezi ním a žalobkyní byla uzavřena dohoda o možnosti pozdější akceptace smlouvy, když žalovaný v průběhu řízení měnil svá tvrzení ohledně data podpisu smlouvy z jeho strany a ve svém výslechu i v odvolání nově trval na tom, že ji podepsal už 9. 11. 2006. Navíc, i kdyby tato dohoda byla prokázána, nemohla by se týkat uzavření dané kupní smlouvy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 1. 2013 sp. zn. 31 Cdo 1571/2010 uveřejněný v jeho Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 39/2013 nebo jeho rozsudek ze dne 27. 3. 2020 sp. zn. 24 Cdo 3278/2019, apod., dle nichž sice účinnost přijetí návrhu na uzavření smlouvy může být dohodou stran určena k jinému okamžiku, než k okamžiku, kdy vyjádření souhlasu s obsahem návrhu dojde zpět navrhovateli, což se ale netýká smluv, u nichž projevy účastníků musí být na téže listině ve smyslu § 46 odst. 2 věty druhé obč. zák., tj. např. kupní smlouvy k nemovitostem). Již jen z tohoto důvodu okresní soud žalobě správě vyhověl.

14. Nicméně napadený rozsudek obstojí i z druhého důvodu správně už uvažovaného i okresním soudem, a to, že žalovaný ani netvrdil, v řízení prokázáno nebylo, ani jinak najevo nevyšlo, že by ten po podpisu kupní smlouvy 9. 12. 2020 o tom vyrozuměl žalobkyni. Naopak žalovaný k tomu vypověděl, že poté, co kupní smlouvu podepsal (a ta už byla před tím podepsána žalobkyní v jeho nepřítomnosti), ji bez dalšího zaslal na katastr nemovitostí s návrhem na vklad. Z tohoto pohledu krajský soud souhlasí s okresním soudem v tom, že k uzavření smlouvy by nedošlo ani v případě včasné akceptace návrhu na její uzavření žalovaným, neboť ten o tom zpětně už žalobkyni nikdy nevyrozuměl ve smyslu § 43c odst. 2, § 44 odst. 1 a § 46 odst. 2 obč. zák. (srov. opět posledně citovanou judikaturu).

15. Se zřetelem k výše uvedenému tudíž krajský soud podle § 219 o. s. ř. napadený rozsudek jako ve výroku věcně správný potvrdil.

16. O nákladech odvolacího řízení krajský soud rozhodl v souladu s § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a rovněž procesně plně úspěšné žalobkyni přiznal vůči zcela neúspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů odvolacího řízení v plné výši, tj. v celkové částce 12 342 Kč. Ta je tvořena 1) mimosmluvní odměnou advokáta jednak 9 300 Kč za tři úkony právní služby po 3 100 Kč spočívající v sepisu dvou vyjádření k odvolání a jeho doplnění a účasti u odvolacího jednání dle § 9 odst. 4 písm. b), § 11 odst. 1 písm. g) a k) a. t., 2) paušální náhradou hotových výdajů 900 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. za tři výše citované úkony právní služby po 300 Kč a 3) 21% DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze všech předchozích částek ve výši 2 142 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. jsou náklady odvolacího řízení splatné opět k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání jen za splnění podmínek daných § 237 a násl. o. s. ř., přičemž přípustnost dovolání je zde oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení rozsudku u Okresního soudu v Hradci Králové a rozhoduje o něm Nejvyšší soud se sídlem v Brně jako soud dovolací.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.