21 CO 130/2022

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Šárky Petrové a soudců JUDr. Jiřího Petržálka a Mgr. Naděždy Vaňurové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa zastoupený advokátem titul jméno příjmení , titul . sídlem adresa o určení vlastnického práva k nemovitostem o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Semilech ze dne 10. 2. 2022 č. j. 7 C 36/2021-118

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení v částce 9 605,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Okresní soud shora citovaným rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem zastavené plochy a nádvoří p. [číslo] součástí je stavba [adresa], zastavené plochy a nádvoří p. [číslo] zastavené plochy a nádvoří p. [číslo] ostatní plochy p. [číslo] zastavěné plochy a nádvoří p. [číslo] součástí je stavba bez čp/če, ostatní plochy [parcelní číslo], stavby bez čp/če stojící na parcele [číslo], zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí]. Současně žalobci uložil povinnost nahradit žalovanému náklady řízení v částce 17 373,18 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho zástupce.

2. Žalobce se podanou žalobou domáhal určení, že je vlastníkem označených nemovitostí. Uvedl, že dne 7. 4. 2021 řádně, na základě tří výzev ze dne 12. 3. 2021, 20. 3. 2021 a 31. 3. 2021 odstoupil od kupní smlouvy k nemovitostem uzavřené dne 1. 4. 2020. Důvodem odstoupení bylo nezaplacení kupní ceny, hrubé porušení podmínek úschovy peněz, závažné porušení smlouvy dle § 2002 o. z., znemožnění využití práva zpětné koupě ze dne 1. 4. 2020. Odkazoval se na tvrzení, že chybí jakási zástavní smlouva mezi prodávajícím a kupujícím, posledním důvodem bylo nepřevzetí nemovitostí dle termínu kupní smlouvy. Zdůraznil, že v kupní smlouvě bylo zcela jasně ujednáno, že případné dodatky a změny kupní smlouvy vyžadují písemnou formu a budou tvořit nedílnou součást smlouvy. Žádný dodatek ke kupní smlouvě uzavřen nebyl, platí tak původní znění kupní smlouvy, když v dohodě o narovnání ze dne 1. 4. 2020 se prodávající a kupující dohodli podle svobodné vůle, že vyplacením kupní ceny bude zcela splněn závazek složitele uhradit příjemci kupní cenu dle kupní smlouvy uzavřené mezi příjemcem a složitelem dne 1. 4. 2020, nikoli však dle dodatku č. 1 ke smlouvě o advokátní úschově peněz. Dovozoval, že prodávající a kupující se dohodou o narovnání vrátili zpět k původnímu znění kupní smlouvy a smlouvy o úschově peněz a listin. Na základě této skutečnosti tak žalovaný nesplnil závazek zaplatit kupní cenu nemovitosti v hodnotě 8 230 000 Kč, když kupní cenu vyplatil na jiný účet. Nevyplatil je tak podle podmínek smlouvy o úschově peněz a listin ze dne 1. 4. 2020. Další důvod odstoupení od kupní smlouvy spatřoval v porušení § 2002 o. z., když ve smlouvě o úschově ze dne 1. 4. 2020 byly zcela jasně ujednány podmínky výplaty kupní ceny, to vše za podmínek, které by měly být splněny současně. Strana kupující byla povinna předložit schovateli podepsané prohlášení o předání nemovitosti mezi příjemcem a složitelem, což složitel neučinil, když prohlášení ze dne 24. 5. 2020 neobsahovalo označení příjemce ani jeho podpis. Tímto tak měl kupující připravit příjemce o možnost požádat o uvolnění kupní ceny. Žalovaný poukázal na to, že uzavření kupní smlouvy k nemovitým věcem ze dne 1. 4. 2020 předcházely určité okolnosti. Žalobce potřeboval v roce 2017 pomoc s vyplacením exekuce. V rámci pomoci se žalovaný spojil se žalobcem a jeho poradcem. Žalovaný souhlasil, že žalobci zapůjčí finanční prostředky, přičemž na základě této dohody byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena dne 4. 7. 2017 smlouva o zápůjčce na dobu 2 let. V této smlouvě se měl žalobce zavázat, že zapůjčené finanční prostředky žalovanému vrátí nejdéle do 7. 7. 2019. Žalobce zapůjčené finanční prostředky ve smluveném termínu žalovanému nevrátil. Žalobce a žalovaný následně sjednali, že žalobce prodá žalovanému své nemovitosti. Byla tak uzavřena kupní smlouva ze dne 1. 4. 2020. Současně byla uzavřena i smlouva o advokátní úschově finančních prostředků a dále dodatek ke smlouvě o úschově, kterým si strany sjednaly, že vyplacením kupní ceny z advokátní úschovy jejich vzájemné závazky zanikají. Fakticky tak žalobce prodejem své nemovitosti žalovanému umořil své dluhy vůči žalovanému, které vznikly dle smlouvy o zápůjčce finančních prostředků. Došlo tak k narovnání veškerých dluhů mezi účastníky. Též mezi účastníky byla uzavřena dne 1. 4. 2020 smlouva o právu zpětné koupě s platností do 30. 4. 2021. Žalobce této možnosti zpětné koupě řádně nevyužil. Uvedl, že není zřejmé, z jakých skutečností žalobce dovozuje, že nedošlo k zaplacení kupní ceny. Kupní cena byla řádně vyplacena, a to dle ujednání jak v kupní smlouvě, tak ve smlouvě o advokátní úschově. Povinností žalovaného bylo uhradit částku 230 000 Kč na účet [bankovní účet] do 6. 4. 2020, což bylo shodného dne splněno, dále uhradit 8 000 000 Kč na shodný účet do 1. 8. 2020, to bylo splněno dne 21. 5. 2020. Kupní cena byla následně dne 27. 5. 2020 uvolněna na účet vedený ve smlouvě o advokátní úschově ve znění jejího dodatku č.

1. Tímto byl prodej nemovitostí skončen a zanikla pohledávka žalobce na úhradu kupní ceny. Kupní cena byla uhrazena způsobem, který byl mezi účastníky dohodnut, nebyl s úhradou kupní ceny v prodlení. Žalobce proto nikdy nemohl platně odstoupit od kupní smlouvy z důvodu porušení závazku úhrady kupní ceny. K právu zpětné koupě, které bylo sjednáno dne 1. 4. 2020, žalovaný uvedl, že žalobce o zpětnou koupi dopisem ze dne 15. 2. 2021 projevil zájem, nedodržel ovšem podmínky smlouvy o právu zpětné koupě, když nesložil zálohu na cenu odkupu ve výši 230 000 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalobce zálohu neuhradil, zaniklo právo zpětné koupě ke dni 30. 4. 2021. K poslední námitce nepřevzetí nemovitosti v termínu kupní smlouvy se žalovaný vyjádřil, že dle smlouvy o advokátní úschově bylo vyhotoveno písemné prohlášení o předání nemovitosti a toto prohlášení bylo předáno schovateli. Jednalo se o jednostranné prohlášení, které zcela naplnilo podmínky smlouvy o advokátní úschově, které nevyžadovalo podpis žalobce jako prodávajícího. Okresní soud vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli dne 1. 4. 2020 kupní smlouvu na prodej označených nemovitých věcí. Žalobce byl v pozici prodávajícího, žalovaný kupující. V kupní smlouvě byl sjednán způsob úhrady kupní ceny tak, že bude částkou 230 000 Kč do 5 dnů od podpisu smlouvy a částkou 8 000 000 Kč do 4 měsíců od podpisu smlouvy uhrazena do advokátní úschovy na zvláštní účet u [anonymizováno] [příjmení] [číslo] [bankovní účet]. Shodného dne mezi účastníky kupní smlouvy byla uzavřena smlouva o advokátní úschově, podle níž advokátní kancelář [anonymizována tři slova] byla schovatelem, žalobce byl příjemcem či prodávajícím a žalovaný kupujícím, resp. složitelem. Na základě této smlouvy se schovatel zavázal na účet [anonymizováno] [příjmení] [číslo] [bankovní účet] převzít uvedené plnění tak, že dále bylo sjednáno, že výplata peněz bude poukázána na bankovní účet strany prodávající č. [bankovní účet]. Téhož dne byl ke smlouvě o úschově mezi účastníky smlouvy o úschově uzavřen dodatek ke smlouvě o úschově č. 1, v němž byla mezi účastníky sjednána změna čísla účtu pro výplatu kupní ceny – kupní cena měla tak být vyplacena na účet [bankovní účet] u [právnická osoba] Součástí této smlouvy bylo i mezi účastníky sjednané narovnání, dle kterého vyplacením kupní ceny na citovaný účet tak budou uhrazeny závazky příjemce ze smlouvy o zápůjčce 4 000 000 Kč uzavřené mezi složitelem a příjemcem dne 4. 7. 2017, jakož i závazky příjemce ze směnky se směnečnou sumou 3 500 000 Kč, vystavené příjemcem, jako výstavcem ve prospěch složitele. Zejména však bylo sjednáno, že tak bude zcela splněn závazek složitele uhradit příjemci kupní cenu dle kupní smlouvy. První část kupní ceny byla na účet sjednané úschovy zaplacena dne 6. 4. 2020, zbylá část dne 21. 5. 2020. Dne 27. 5. 2020 byla celá kupní cena převedena na účet uvedený v dodatku č. 1 smlouvy o advokátní úschově. Přípisem ze dne 7. 4. 2021 žalobce odstoupil od kupní smlouvy. Okresní soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda žalobce na určení požadovaného práva měl dán naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Došel k závěru, že naléhavý právní zájem na straně žalobce je dán, neboť jiným způsobem než podáním takovéto žaloby by nedošlo k případné změně zápisu v katastru nemovitostí. Jako stěžejní důvod žaloby, resp. odstoupení od kupní smlouvy bylo žalobcem tvrzené nezaplacení kupní ceny a tvrzené hrubé porušení kupní smlouvy dle § 2002 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Z těchto důvodů tak žalobce svým jednostranným právním úkonem ze dne 7. 4. 2021 učinil odstoupení od kupní smlouvy. Okresní soud se zabýval tím, zda žalobce odstoupil platně. Zdůraznil, že řádným zákonným důvodem odstoupení od kupní smlouvy by bylo nezaplacení kupní ceny žalovaným, jakož i porušení smlouvy podstatným způsobem dle § 2002 o. z. Konstatoval, že v kupní smlouvě z 1. 4. 2020 si účastníci sjednali, jakým způsobem dojde k zaplacení kupní ceny. Strany si dohodly, že ke splnění závazku ve smyslu § 1908 odst. 1 o. z. dojde plněním do advokátní úschovy na zde uvedený účet úschovy. Provedenými důkazy měl okresní soud prokázáno, že na účet sjednaný v kupní smlouvě bylo žalovaným plněno. Uzavřel, že z důvodu tvrzeného nezaplacení kupní ceny žalobce od kupní smlouvy odstoupil nedůvodně, neplatně, neboť kupní cena dle provedených důkazů byla zaplacena přesně v souladu s ujednáním dle kupní smlouvy. Okresní soud neshledal ani existenci výpovědního důvodu dle § 2002 o. z. Z provedených důkazů bylo prokázáno, že účastníci shodného dne, kdy uzavřeli kupní smlouvu, uzavřeli ještě smlouvu o úschově, ve které bylo sjednáno, že kupní cena ve výši 8 230 000 Kč bude poukázána na bankovní účet„ prodávajícího“ č. [bankovní účet], následně písemným dodatkem č. 1 byl sjednán jiný účet, na který finanční prostředky byly zaslány. I tyto dodatky považoval za platná právní jednání, když účastníci projevili vůli finanční prostředky zaslat na účet dodatku č.

1. Z provedených důkazů bylo prokázáno, že veškeré finanční prostředky ve výši 8 230 000 Kč na tento účet byly zaslány dne 27. 5. 2020. Žalobce neprokázal existenci zákonného důvodu pro odstoupení od smlouvy. Okresní soud dodal, že nepřehlédl, že žalobce se v žalobě dovolával ještě dalších skutečností, ze kterých dovozoval svůj právní nárok – znemožnění využití práva zpětné koupě, tvrzení, že chybí zástavní smlouva mezi prodávajícím a kupujícím, nepřevzetí nemovitosti dle termínu kupní smlouvy. Uvedl, že tyto skutečnosti jsou pouze paušálně citované, i přesto z těchto tvrzení lze dovodit, že nezakládají důvod odstoupení od kupní smlouvy.

3. Proti tomuto rozsudku podal včas odvolání žalobce. Nesouhlasil se závěrem okresního soudu, že nebyly splněny podmínky pro odstoupení od kupní smlouvy. Vytýkal okresnímu soudu, že nerespektoval rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2011 sp. zn. 33 Cdo 3077/2010. Z něho dovozoval, že složením kupní ceny do advokátní úschovy se žalovaný jako kupující nezprostil povinnosti zaplatit kupní cenu. Poukazoval na to, že podle kupní smlouvy strana kupující byla povinna předložit schovateli podepsané prohlášení o předání nemovitosti mezi příjemcem a složitelem, to však složitel neučinil, neboť prohlášení ze dne 24. 5. 2020 neobsahuje stranu příjemce ani jeho podpis. Namítal, že touto lstí kupující připravil příjemce o možnost požádat o uvolnění kupní ceny podle podmínek smlouvy. Dovozoval, že jde o podstatné porušení smlouvy dle § 2002 o. z. Namítal, že kupující věděl, že pokud by prohlášení o předání nemovitosti bylo dle uvedených podmínek v pořádku, měl prodávající možnost požádat o uvolnění kupní ceny dle podmínek smlouvy o úschově peněz a rovněž mohl v termínu požádat o právo zpětné koupě, protože by na to měl dostatek finančních prostředků. Uvedl, že pokud by věděl, že kupující bude porušovat podmínky kupní smlouvy a smlouvy o úschově peněz, nikdy by tyto dvě smlouvy s kupujícím neuzavřel. Dodal, že kupující mu odmítl vadné prohlášení ze dne 24. 5. 2020 vydat, ač o to byl písemně urgován dne 28. 1. 2021 a 1. 2. 2021. Žalobce nakonec prohlášení obdržel od advokátní kanceláře. Namítal, že není možné, aby tímto způsobem kupující nabyl jak nemovitost, tak peníze. Rovněž není možné, pokud platí původní podmínky kupní smlouvy, aby se od ní oddělovaly podmínky výplaty kupní ceny. Dovozoval, že tím došlo k naplnění druhého důvodu k odstoupení od kupní smlouvy dle § 2002 o. z. Uvedl, že nikde v dodatku není napsáno, že by se měnily podmínky úschovy – výplaty kupní ceny. Namítal, že argumentace, že změnou účtu se tyto podmínky ruší, je lichá. Rovněž není nikde stanoveno, že změnou účtu si kupující může peníze nechat. Poukazoval na dohodu o narovnání, v níž je, dle jeho názoru, jasně stanoveno, že závazek vyplatit kupní cenu bude dle kupní smlouvy, kde je uvedeno„ za podmínek úschovy“ nikoli„ podle dodatku“. Zdůraznil, že žádný dodatek ke kupní smlouvě uzavřen nebyl. V dalším se dovolával závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 364/2018 a rozsudku ze dne 11. 3. 1998 sp. zn. 1 Odon 26/97. Dodal, že se nezříká dluhu. Kupující má možnost tuto skutečnost zažalovat, pak ale bude muset ještě určitou část peněz vrátit, protože ve smlouvě o zpětné koupi z 1. 4. 2020 byla stanovena kupní cena 6 890 000 Kč. Požadoval, aby byl napadený rozsudek změněn a žalobě bylo vyhověno.

4. Žalovaný s rozsudkem okresního soudu souhlasil a navrhl jeho potvrzení. Zdůraznil, že žalobce v odvolání pouze zopakoval svá tvrzení, která předložil již v řízení před okresním soudem, s nimiž se okresní soud řádně a dostatečně vypořádal. K žalobcem poukazovanému rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2011 sp. zn. 33 Cdo 3077/2010 žalovaný uvedl, že toto není ve sporu relevantní. Dodal, že citované rozhodnutí bylo vydáno na základě odlišných skutkových okolností, kdy si strany nesjednaly podmínky úhrady kupní ceny. Zdůraznil, že o takový případ v tomto sporu nejde. Podmínky prodeje ujednané mezi účastníky jsou dostatečně určité a zachycují úmysl smluvních stran. Dovozoval, že žádný důvod k výpovědi smlouvy naplněn nebyl. Poukazoval na to, že žalobce zcela nesprávně interpretuje ustanovení jím uzavřené kupní smlouvy, smlouvy o advokátní úschově a dodatku k ní. Připomněl, že se k těmto tvrzením žalobce vyjadřoval jak ve svých podáních, tak v komunikaci se žalobcem před zahájením sporu. K prohlášení žalobce, že se nezříká„ sjednaného dluhu“ vůči žalovanému, poukázal na dodatek č. 1 smlouvy o advokátní úschově, v němž bylo vyrovnání vzájemných závazků žalobce a žalovaného platně upraveno. Zdůraznil, že žádný z argumentů, které žalobce v odvolání předkládá, není způsobilý způsobit neplatnost kupní smlouvy, ani založit důvod pro možnost odstoupení žalobce od kupní smlouvy.

5. Žalobce i jeho zástupce se z účasti na odvolacím jednání, konaném dne 13. 6. 2022, omluvili a nežádali o odročení jednání. Odvolací soud proto ve věci jednal v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

6. Odvolací soud z podnětu odvolání přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

7. Okresní soud provedl ty účastníky navržené důkazy, jichž bylo třeba pro náležité posouzení věci, provedené důkazy řádně zhodnotil a vyvodil z nich odpovídající skutkové závěry a také jeho závěry právní jsou správné.

8. S ohledem na žalobní požadavek žalobce se okresní soud správně nejprve zabýval tím, zda má žalobce naléhavý právní zájem na požadovaném určení (§ 80 o. s. ř.). Učinil správný závěr o tom, že naléhavý právní zájem na požadovaném určení na straně žalobce je dán z důvodů, s nimiž se odvolací soud ztotožňuje. Odvolací soud ověřil, že ke dni jeho rozhodnutí je v katastru nemovitostí stále jako vlastník nemovitostí zapsán žalovaný.

9. Žalobce se domáhal určení vlastnictví k označeným nemovitostem z toho důvodu, že od kupní smlouvy uzavřené se žalovaným dne 1. 4. 2020, jejímž předmětem byly označené nemovitosti, pro nezaplacení kupní ceny odstoupil. Podmínky odstoupení od kupní smlouvy pro porušení smluvní povinnosti podstatným způsobem prodlením (nezaplacení kupní ceny lze považovat za porušení smluvní povinnosti podstatným způsobem) upravuje ust. § 1977 o. z. Odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku (§ 2004 odst. 1 o. z.). To znamená, že pokud by od kupní smlouvy bylo odstoupeno řádně a důvodně, obnovilo by se vlastnické právo žalobce k označeným nemovitostem. Odstoupit lze jen od platně uzavřené smlouvy. Pokud by smlouva byla neplatná, nebylo by možné dovolávat se odstoupení.

10. Okresní soud v odůvodnění napadeného rozsudku výslovně otázku platnosti smlouvy neřešil. Tedy nepochybně považoval kupní smlouvu z 1. 4. 2020 za platnou. Nejsou-li tu konkrétní skutková tvrzení žalobce k případným vadám kupní smlouvy, odvolací soud taktéž považuje účastníky uzavřenou kupní smlouvu za platnou.

11. Žalobce jako prioritní důvod pro odstoupení od smlouvy uváděl nezaplacení kupní ceny žalovaným. Tato jeho tvrzení nebyla prokázána, naopak bylo prokázáno, že kupní cena byla žalovaným uhrazena tak, jak bylo dohodnuto v kupní smlouvě z 1. 4. 2020 a ve smlouvě o advokátní úschově z 1. 4. 2020 ve znění dodatku č. 1 z 1. 4. 2020. Jak správně uzavřel okresní soud, k úhradě kupní ceny došlo řádně a včas v souladu s ujednáními účastníků v kupní smlouvě a ve smlouvě o advokátní úschově. Tudíž odstoupení žalobce od kupní smlouvy nelze považovat za účinné, když pro odstoupení nebyl dán důvod. K tomuto závěru okresního soudu nemá odvolací soud žádné výhrady.

12. Ze žalobcem poukazovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2011 sp. zn. 33 Cdo 3077/2010 (publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod poř. č. 74/2012) nelze pro danou věc použít ty závěry, jež vyzdvihuje žalobce. Nejvyšším soudem řešený spor v uvedeném rozhodnutí se od dané věci skutkově odlišuje. Ve věci řešené Nejvyšším soudem žalobce prodal žalovanému nemovitosti a ten se zavázal zaplatit kupní cenu do advokátní úschovy advokátky, která měla kupní cenu převést prodávajícímu poté, co jí jedna ze stran kupní smlouvy předloží list vlastnictví, na němž bude jako vlastník vyznačen kupující. V souzené věci jsou skutkové okolnosti rozdílné v tom, že smlouva o úschově peněz (smlouva o advokátní úschově z 1. 4. 2020) nebyla uzavřena pouze mezi žalovaným jako kupujícím a advokátem, ale byla uzavřena mezi advokátem jako schovatelem, žalovaným jako složitelem a kupujícím a žalobcem jako příjemcem a prodávajícím. V souzené věci nešlo o prostou správu cizího majetku advokátem (správu peněz složených žalovaným) dle § 56 zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě naopak jde o tzv. svěřenskou smlouvu, kterou advokát uzavřel s oběma osobami, tedy složitelem i příjemcem. Ostatně žalobcem označené rozhodnutí Nejvyššího soudu o této možnosti také hovoří a označuje ji právě jako výjimku oproti běžné smlouvě o advokátní úschově uzavírané pouze mezi advokátem jako schovatelem a kupujícím jako příjemcem.

13. Žalobce opomíjí, že v rámci dodatku č. 1 ke smlouvě o advokátní úschově rovněž ze dne 1. 4. 2020, uzavřeného všemi třemi stranami (advokátem jako schovatelem, žalobcem jako příjemcem a žalovaným jako složitelem), došlo mezi účastníky (žalobcem a žalovaným) k širšímu vypořádání jejich vzájemných závazků, když ke dni uzavření kupní smlouvy (1. 4. 2020) žalobce byl vůči žalovanému v prodlení s plněním závazků z titulu smlouvy o půjčce uzavřené mezi složitelem (v postavení vydlužitele) a příjemcem (v postavení zadlužitele) dne 4. 7. 2017 (tj. byl v prodlení s vrácením půjčených finančních prostředků a se zaplacením sankcí, jež z důvodu prodlení s plněním základního závazku vznikly). Podmínky smlouvy o advokátní úschově ve znění dodatku č. 1 pro vypořádání kupní ceny byly splněny, včetně předložení schovateli podepsaného písemného prohlášení o předání nemovitosti příjemci (kupujícímu). Z obsahu smlouvy o advokátní úschově (z čl. II. odst. 1. písm. ii/) nevyplývá, že prohlášení by mělo být podepsáno složitelem (kupujícím) i příjemcem (prodávajícím). Není pochyb o tom, že k předání nemovitostí žalovanému jako kupujícímu došlo, když účastníci uzavřeli nájemní smlouvu (žalovaný v postavení pronajímatele a žalobce v postavení nájemce) na dobu určitou, do 30. 4. 2021, na základě níž byl žalobce oprávněn nemovitost i po prodeji (změně vlastnictví) užívat. Ačkoli žalovaný nájemní smlouvu soudu nepředložil, tyto jím tvrzené skutečnosti nebyly žalobcem žádným způsobem popírány.

14. Žalobce dále tvrdil, že k odstoupení od kupní smlouvy vedla další hrubá porušení kupní smlouvy dle § 2002 o. z. Tato další porušení kupní smlouvy však žádným způsobem nespecifikoval. Tvrzení o znemožnění využití práva zpětné koupě, tvrzení o absenci zástavní smlouvy a tvrzení o nepřevzetí nemovitosti dle termínu kupní smlouvy nelze považovat za skutečnosti představující porušení kupní smlouvy, jež by mohly vést k odstoupení od kupní smlouvy. Žalobce netvrdil žádné skutečnosti, které by mohly vést k závěru, že splnil podmínky pro uplatnění práva zpětné koupě na základě smlouvy o právu zpětné koupě ze dne 1. 4. 2020.

15. S ohledem na shora uvedené závěry odvolací soud napadený rozsudek okresního soudu jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil včetně správného rozhodnutí o náhradě nákladů řízení mezi účastníky.

16. Žalovaný se s úspěchem ubránil odvolání žalobce, má proto vůči němu podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů, které v odvolacím řízení účelně vynaložil. Jedná se o náklady právního zastoupení žalovaného v celkové částce 9 605,50 Kč Tyto náklady tvoří odměna advokáta za dva úkony právní služby po 3 100 Kč dle § 9 odst. 4 písm. b/, § 7 bod 5. a § 11 odst. 1 písm. g/ a k/ vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), paušální náhrada hotových výdajů přináležející ke každému úkonu právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 AT, náhrada za ztrátu času stráveného advokátem na cestě ze svého sídla do sídla odvolacího soudu a zpět v rozsahu čtyř započatých půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a/ a odst. 3 AT, náhrada cestovních výdajů vynaložených na cestu advokáta ze svého sídla do sídla odvolacího soudu a zpět v částce 738,47 Kč a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést, v částce 1 667,07 Kč (§ 137 odst. 3 písm. a/ o. s. ř. a zák. č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů). Lhůta k zaplacení nákladů byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.