21 CO 138/2022

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Šárky Petrové a soudců JUDr. Jiřího Petržálka a Mgr. Naděždy Vaňurové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. jméno příjmení, datum narození bytem adresa 2. jméno příjmení, datum narození bytem adresa zastoupená obecným zmocněncem jméno příjmení bytem adresa o vyklizení bytu k odvolání žalovaných proti rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 7. dubna 2022 č. j. 19 C 336/2021-106

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobkyni do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně náklady odvolacího řízení ve výši 5 340 Kč.

1. Okresní soud výrokem I rozsudku označeného v záhlaví uložil žalovaným povinnost vyklidit byt I. kategorie skládající se ze dvou pokojů, kuchyně a příslušenství, nacházející se v domě adresa, ulice ulice v obec v 2. podlaží (dále jen„ byt“) a vyklizený jej předat žalobkyni do 15 dnů od právní moci rozsudku a výrokem II žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění uvedl, že žalobkyně se domáhala po žalovaných vyklizení bytu a tvrdila, že je jeho výlučným vlastníkem a se žalovanými uzavřela nájemní smlouvu na dobu neurčitou. Nájemní poměr ovšem skončil výpovědí. Okresní soud vzal po provedeném dokazování za prokázané, že účastníci dne 12. 12. 2019 uzavřeli smlouvu o nájmu bytu, ve které si mimo jiné sjednali, že nájemce je oprávněn smlouvu jednostranně vypovědět bez uvedení důvodu písemně s tříměsíční lhůtou. Žalovaní podali písemnou výpověď ze dne 31. 7. 2021, kterou žalobkyně převzala dne 10. 8. 2021, a žalobkyně dopisem ze dne 22. 11. 2021, který byl žalovaným doručen dne 26. 11. 2021, oznámila žalovaným termín předání a převzetí bytu dne 1. 12. 2021 v 9 hodin. V daný termín došlo k pokusu o předání a převzetí bytu, avšak z důvodu přítomnosti věcí ve vlastnictví žalovaných v bytě k předání a převzetí bytu nedošlo. Okresní soud věc po právní stránce posoudil podle § 1040 odst. 1, § 2201, § 2231 odst. 1, § 2286 odst. 1 a § 2292 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Nájemní vztah skončil na základě výpovědi žalovaných uplynutím výpovědní doby podle § 2231 odst. 1 o z. ve spojení s § 2286 odst. 1 o. z. ke dni 30. 11. 2022. Žalobkyně tuto výpověď akceptovala a oznámila žalovaným písemně, že k vyklizení a předání bytu dojde 1. 12. 2021. Žalovaní ovšem byt nevyklidili. Okresní soud se neztotožnil s námitkou žalovaných, že nájemní vztah nadále trvá s ohledem na listinu nazvanou„ Výpověď z nájmu bytu“ ze dne 1. 3. 2022, která je podepsána jméno příjmení jako zástupcem pronajímatele. Žalobkyně totiž žalobu opřela o skončení nájmu na základě výpovědi podané žalovanými. Výpověď ze dne 1. 3. 2022 nemá právní význam a nelze z ní dovozovat, že byl obnoven právní vztah z nájemní smlouvy a ani to, že by došlo k uzavření nové nájemní smlouvy. Nemohlo dojít k obnovení nájmu ani podle § 2285, neboť ten přichází v úvahu pouze u nájmů sjednaných na dobu určitou po uplynutí doby nájmu, o což v tomto případě nejde. Okresní soud neprovedl důkazy výslechem jméno příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení a obsahem spisu Okresního soudu v Trutnově sp. zn. 14 C 28/2021 a dalšími listinnými důkazy, neboť jejich provedení není třeba k prokázání skutečností rozhodných pro předmět sporu. Okresní soud proto žalobě vyhověl. Žalobkyni by sice s ohledem na její úspěch náleželo právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 zákona číslo 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), ovšem žalobkyně nesplnila svoji povinnost vyzvat žalované ke splnění dluhu předžalobní výzvou a okresní soud proto žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal a rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.

2. Proti tomuto rozsudku podali žalovaní včas odvolání. Namítali, že na straně žalobkyně vystupují dva různí zástupci, jednak advokát titul jméno příjmení a dále obecný zmocněnec jméno příjmení na základě mandátní smlouvy o správě nemovitosti. Zástupce titul jméno příjmení nepostupuje jako zástupce žalobkyně s odbornou péčí, vnáší účelově nejasnosti do probíhajícího řízení a uvádí v omyl soud. Pro odstranění nejasností požadovali žalovaní provedení důkazu výslechem svědka jméno příjmení a předložení mandátní smlouvy. Okresní soud nesprávně tento návrh zamítl. Za žalobkyni při jednání u okresního soudu vystupovala osoba bez řádného oprávnění a legitimace jednat jejím jménem. Žalovaní nemají aktuálně žádnou možnost kamkoliv se přesunout. Pomoc odmítlo i územní celek. Žalovaní jsou tedy nuceni byt nadále obývat, nicméně zde nemíní setrvávat ani o den déle, než je pro ně nutné. Vzhledem k tomu, že zmocněnec žalobkyně nezaslal výzvu k plnění (tedy ukončení užívání a vyklizení), nastupuje ustanovení § 2285 o. z. To bylo naplněno ke dni 1. 3. 2022, kdy tato doba uplynula, a na tom skutečný zástupce žalobkyně jméno příjmení postavil své další konání. Tato výpověď je ovšem zatížena chybou stejně jako předchozí a je předmětem řízení u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 14 C 28/2021. Podání výpovědi ze smluvního vztahu nutně zakládá existenci takového vztahu, který vznikl aplikací příslušného ustanovení o. z., nikoliv z vůle žalobkyně, a také se nejedná o nový nájemní vztah, ale o pokračování vztahu předchozího. Žalovaní proto navrhli, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu zrušil a věc okresnímu soudu vrátil k dalšímu řízení.

3. Žalobkyně ve svém písemném vyjádření k odvolání žalovaných navrhla, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdil. Poukázala na to, že dne 16. 8. 2021 odeslala žalovaným sdělení, že jejich výpověď z nájmu bytu přijímá a současně jim oznámila, že po skončení tříměsíční výpovědní doby vyklizený byt dne 1. 12. 2021 převezme. Dne 22. 11. 2021 pak žalobkyně písemně oznámila žalovaným datum předání a odevzdání bytu – 1. 12. 2021 v 9.00 hodin. Toho dne se dostavily osoby za žalobkyni, ale k předání bytu nemohlo dojít z důvodu uložení věcí v bytě. Na podkladě těchto skutečností žalobkyně podala žalobu. K novaci nájemního vztahu dojít nemohlo odkazem na § 2285 o. z., neboť toto ustanovení lze vázat pouze k nájmu uzavřenému na dobu určitou.

4. Prvý žalovaný za sebe i za druhou žalovanou jako její zástupce při jednání u odvolacího soudu odkázal na písemné odvolání a poukázal na to, že za žalobkyni nesprávně jednali současně dva zástupci. Došlo k obnovení nájemního vztahu.

5. Zástupce žalobkyně při jednání u odvolacího soudu odkázal na písemné vyjádření k odvolání.

6. Odvolací soud dospěl po projednání věci k závěru, že odvolání není opodstatněné.

7. Okresní soud zjistil správně a úplně skutkový stav věci a jeho rozhodnutí spočívá na správném právním posouzení. Odvolací soud by jeho dostatečné odůvodnění mohl pouze opakovat, a proto jen na doplnění a k odvolacím důvodům žalovaných dodává následující.

8. Žalobkyně se po žalovaných domáhala vyklizení bytu a okresní soud věc po právní stránce posoudil správně, pokud na věc použil § 1040 odst. 1 o. z., podle kterého, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Žalobkyně prokázala své vlastnictví bytu a žalovaní vlastnictví žalobkyně ani nečinili sporným. Potvrdili rovněž, že byt užívají, protože nyní jinou možnost bydlení nemají. Žalovaní přitom neprokázali, že by jim náležel jakýkoli právní titul k užívání bytu. Ten v minulosti dovozovali ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 12. 12. 2019 Okresní soud ovšem správně uzavřel, že tento nájem zanikl výpovědí žalovaných jako nájemců podle § 2231 odst. 1 o. z., uplynutím výpovědní doby ke dni 30. 11. 2021 (§ 2231 odst. 1, § 2286 odst. 1 o. z.). Žalovaní se dovolávali znovu ujednání nájmu podle § 2285 o. z., podle kterého, pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu. V řízení ovšem bylo prokázáno, že žalobkyně žalované písemně vyzvala, aby byt opustili, konkrétně oznámila jim termín předání a převzetí bytu. Poté dne 2. 12. 2021, tedy ještě v době tří měsíců po dni, kdy měl nájem skončit, podala u soudu žalobu na vyklizení. Podmínky pro užití ustanovení § 2285 o. z. proto ve věci splněny nejsou.

9. Nájem bytu pak nemohl být znovu ujednán nebo vzniknout jako nový listinou ze dne 1. 3. 2022 pocházející od žalobkyně a nazvané jako„ Výpověď z nájmu bytu“ a není to ani důkaz o existenci nájmu bytu v tomto okamžiku. Jinými slovy řečeno, výpovědí nový právní vztah vzniknout nemůže a nemůže se ani obnovit právní vztah předtím již zaniklý.

10. Podle § 24 odst. 1 o. s. ř. účastník se může dát v řízení zastupovat zástupcem, jejž si zvolí. Nejedná-li se o zastupování podle § 26 nebo podle § 26a, může být zvoleným zástupcem účastníka jen fyzická osoba. V téže věci může mít účastník současně jen jednoho zvoleného zástupce. Žalobkyně okresnímu soudu v tomto řízení předložila pouze plnou moc (splňující všechny náležitosti) danou advokátovi titul jméno příjmení, aby ji v řízení zastupoval. Jinou osobu žalobkyně v řízení k zastupování nezmocnila. Okresní soud proto řízení nezatížil vadou, která by spočívala v tom, že nesprávně jednal s osobou, která zástupcem účastníka nebyla. Pokud mimo řízení, například při správě domu, kde se byt nachází, jedná fakticky za žalobkyni s nájemci, tedy i s žalovanými, jiná fyzická osoba (jméno příjmení), pak tato okolnost nemá pro toto řízení význam ani po stránce procesní (viz odstavec shora) a ani význam po stránce právního posouzení podle práva hmotného, tedy především pro úvahu o tom, zda a jak nájem bytu zanikl a zda se případně neobnovil.

11. Odvolací soud proto rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdil podle § 220 o. s. ř. Pro úplnost připomíná, že proti výroku II o náhradě nákladů řízení se žalobkyně, která tímto výrokem byla dotčena, neodvolala.

12. Žalobkyně byla v odvolacím řízení zcela úspěšná, protože k jejímu návrhu byl rozsudek okresního soudu potvrzen. Má tedy proti žalovaným právo na náhradu nákladů odvolacího řízení podle § 142 odst. 1, § 224 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně vynaložila v odvolacím řízení následující náklady. Odměna za zastoupení advokátem v rozsahu dvou úkonů právní služby (sepis písemného vyjádření k odvolání a účast na jednání u odvolacího soudu) v sazbě 1 500 Kč za každý (§ 7 bod 4, § 9 odst. 1 vyhlášky číslo 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/, dále jen„ a. t.“), celkem 3 000 Kč. Ke každému úkonu právní služby náleží advokátovi paušální částka náhrady výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 a. t.), celkem 600 Kč. Advokát má dále právo na náhradu cestovních výdajů při cestě ze svého sídla v obec k odvolacímu soudu a zpět při použití vlastního motorového vozidla, ujetí vzdálenosti 108 km, průměrné spotřebě 6 litrů motorové nafty v ceně 47,10 Kč na 100 km a základní náhradě v sazbě 4,70 Kč na 1 km (§ 1 písm. b/, § 4 písm. c/ vyhlášky číslo 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad), celkem 813 Kč. K nákladům řízení patří i náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % (§ 137 odst. 3 písm. a/ o. s. ř.) ve výši 927 Kč Celkem žalobkyně v odvolacím řízení vynaložila náklady ve výši 5 340 Kč a žalovaní jsou povinni jí je nahradit do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku společně a nerozdílně na účet jejího zástupce (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1, § 211, § 224 odst. 1 o. s. ř.). S ohledem na majetkové poměry žalovaných stanovil odvolací soud delší lhůtu k plnění, která by žalobkyni podstatně ekonomicky zasáhnout neměla. Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání v případě, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání lze podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí u Okresního soudu v Trutnově, a rozhoduje o něm Nejvyšší soud České republiky se sídlem v Brně.