21 CO 138/2022

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Šárky Petrové a soudců JUDr. Jiřího Petržálka a Mgr. Naděždy Vaňurové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. jméno příjmení , datum narození bytem adresa 2. jméno příjmení , datum narození bytem adresa zastoupená obecným zmocněncem jméno příjmení bytem adresa o vyklizení bytu k odvolání žalovaných proti rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 7. dubna 2022 č. j. 19 C 336/2021-106

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobkyni do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně náklady odvolacího řízení ve výši 5 340 Kč.

1. Okresní soud výrokem I rozsudku označeného v záhlaví uložil žalovaným povinnost vyklidit byt I. kategorie skládající se ze dvou pokojů, kuchyně a příslušenství, nacházející se v domě [adresa], ulice [ulice] v [obec] v 2. podlaží (dále jen„ byt“) a vyklizený jej předat žalobkyni do 15 dnů od právní moci rozsudku a výrokem II žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění uvedl, že žalobkyně se domáhala po žalovaných vyklizení bytu a tvrdila, že je jeho výlučným vlastníkem a se žalovanými uzavřela nájemní smlouvu na dobu neurčitou. Nájemní poměr ovšem skončil výpovědí. Okresní soud vzal po provedeném dokazování za prokázané, že účastníci dne 12. 12. 2019 uzavřeli smlouvu o nájmu bytu, ve které si mimo jiné sjednali, že nájemce je oprávněn smlouvu jednostranně vypovědět bez uvedení důvodu písemně s tříměsíční lhůtou. Žalovaní podali písemnou výpověď ze dne 31. 7. 2021, kterou žalobkyně převzala dne 10. 8. 2021, a žalobkyně dopisem ze dne 22. 11. 2021, který byl žalovaným doručen dne 26. 11. 2021, oznámila žalovaným termín předání a převzetí bytu dne 1. 12. 2021 v 9 hodin. V daný termín došlo k pokusu o předání a převzetí bytu, avšak z důvodu přítomnosti věcí ve vlastnictví žalovaných v bytě k předání a převzetí bytu nedošlo. Okresní soud věc po právní stránce posoudil podle § 1040 odst. 1, § 2201, § 2231 odst. 1, § 2286 odst. 1 a § 2292 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Nájemní vztah skončil na základě výpovědi žalovaných uplynutím výpovědní doby podle § 2231 odst. 1 o z. ve spojení s § 2286 odst. 1 o. z. ke dni 30. 11. 2022. Žalobkyně tuto výpověď akceptovala a oznámila žalovaným písemně, že k vyklizení a předání bytu dojde 1. 12. 2021. Žalovaní ovšem byt nevyklidili. Okresní soud se neztotožnil s námitkou žalovaných, že nájemní vztah nadále trvá s ohledem na listinu nazvanou„ Výpověď z nájmu bytu“ ze dne 1. 3. 2022, která je podepsána [jméno] [příjmení] jako zástupcem pronajímatele. Žalobkyně totiž žalobu opřela o skončení nájmu na základě výpovědi podané žalovanými. Výpověď ze dne 1. 3. 2022 nemá právní význam a nelze z ní dovozovat, že byl obnoven právní vztah z nájemní smlouvy a ani to, že by došlo k uzavření nové nájemní smlouvy. Nemohlo dojít k obnovení nájmu ani podle § 2285, neboť ten přichází v úvahu pouze u nájmů sjednaných na dobu určitou po uplynutí doby nájmu, o což v tomto případě nejde. Okresní soud neprovedl důkazy výslechem [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a obsahem spisu Okresního soudu v Trutnově sp. zn. 14 C 28/2021 a dalšími listinnými důkazy, neboť jejich provedení není třeba k prokázání skutečností rozhodných pro předmět sporu. Okresní soud proto žalobě vyhověl. Žalobkyni by sice s ohledem na její úspěch náleželo právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 zákona číslo 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), ovšem žalobkyně nesplnila svoji povinnost vyzvat žalované ke splnění dluhu předžalobní výzvou a okresní soud proto žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal a rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.

2. Proti tomuto rozsudku podali žalovaní včas odvolání. Namítali, že na straně žalobkyně vystupují dva různí zástupci, jednak advokát [titul] [jméno] [příjmení] a dále obecný zmocněnec [jméno] [příjmení] na základě mandátní smlouvy o správě nemovitosti. Zástupce [titul] [jméno] [příjmení] nepostupuje jako zástupce žalobkyně s odbornou péčí, vnáší účelově nejasnosti do probíhajícího řízení a uvádí v omyl soud. Pro odstranění nejasností požadovali žalovaní provedení důkazu výslechem svědka [jméno] [příjmení] a předložení mandátní smlouvy. Okresní soud nesprávně tento návrh zamítl. Za žalobkyni při jednání u okresního soudu vystupovala osoba bez řádného oprávnění a legitimace jednat jejím jménem. Žalovaní nemají aktuálně žádnou možnost kamkoliv se přesunout. Pomoc odmítlo i [územní celek]. Žalovaní jsou tedy nuceni byt nadále obývat, nicméně zde nemíní setrvávat ani o den déle, než je pro ně nutné. Vzhledem k tomu, že zmocněnec žalobkyně nezaslal výzvu k plnění (tedy ukončení užívání a vyklizení), nastupuje ustanovení § 2285 o. z. To bylo naplněno ke dni 1. 3. 2022, kdy tato doba uplynula, a na tom skutečný zástupce žalobkyně [jméno] [příjmení] postavil své další konání. Tato výpověď je ovšem zatížena chybou stejně jako předchozí a je předmětem řízení u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 14 C 28/2021. Podání výpovědi ze smluvního vztahu nutně zakládá existenci takového vztahu, který vznikl aplikací příslušného ustanovení o. z., nikoliv z vůle žalobkyně, a také se nejedná o nový nájemní vztah, ale o pokračování vztahu předchozího. Žalovaní proto navrhli, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu zrušil a věc okresnímu soudu vrátil k dalšímu řízení.

3. Žalobkyně ve svém písemném vyjádření k odvolání žalovaných navrhla, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdil. Poukázala na to, že dne 16. 8. 2021 odeslala žalovaným sdělení, že jejich výpověď z nájmu bytu přijímá a současně jim oznámila, že po skončení tříměsíční výpovědní doby vyklizený byt dne 1. 12. 2021 převezme. Dne 22. 11. 2021 pak žalobkyně písemně oznámila žalovaným datum předání a odevzdání bytu – 1. 12. 2021 v 9.00 hodin. Toho dne se dostavily osoby za žalobkyni, ale k předání bytu nemohlo dojít z důvodu uložení věcí v bytě. Na podkladě těchto skutečností žalobkyně podala žalobu. K novaci nájemního vztahu dojít nemohlo odkazem na § 2285 o. z., neboť toto ustanovení lze vázat pouze k nájmu uzavřenému na dobu určitou.

4. Prvý žalovaný za sebe i za druhou žalovanou jako její zástupce při jednání u odvolacího soudu odkázal na písemné odvolání a poukázal na to, že za žalobkyni nesprávně jednali současně dva zástupci. Došlo k obnovení nájemního vztahu.

5. Zástupce žalobkyně při jednání u odvolacího soudu odkázal na písemné vyjádření k odvolání.

6. Odvolací soud dospěl po projednání věci k závěru, že odvolání není opodstatněné.

7. Okresní soud zjistil správně a úplně skutkový stav věci a jeho rozhodnutí spočívá na správném právním posouzení. Odvolací soud by jeho dostatečné odůvodnění mohl pouze opakovat, a proto jen na doplnění a k odvolacím důvodům žalovaných dodává následující.

8. Žalobkyně se po žalovaných domáhala vyklizení bytu a okresní soud věc po právní stránce posoudil správně, pokud na věc použil § 1040 odst. 1 o. z., podle kterého, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Žalobkyně prokázala své vlastnictví bytu a žalovaní vlastnictví žalobkyně ani nečinili sporným. Potvrdili rovněž, že byt užívají, protože nyní jinou možnost bydlení nemají. Žalovaní přitom neprokázali, že by jim náležel jakýkoli právní titul k užívání bytu. Ten v minulosti dovozovali ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 12. 12. 2019 Okresní soud ovšem správně uzavřel, že tento nájem zanikl výpovědí žalovaných jako nájemců podle § 2231 odst. 1 o. z., uplynutím výpovědní doby ke dni 30. 11. 2021 (§ 2231 odst. 1, § 2286 odst. 1 o. z.). Žalovaní se dovolávali znovu ujednání nájmu podle § 2285 o. z., podle kterého, pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu. V řízení ovšem bylo prokázáno, že žalobkyně žalované písemně vyzvala, aby byt opustili, konkrétně oznámila jim termín předání a převzetí bytu. Poté dne 2. 12. 2021, tedy ještě v době tří měsíců po dni, kdy měl nájem skončit, podala u soudu žalobu na vyklizení. Podmínky pro užití ustanovení § 2285 o. z. proto ve věci splněny nejsou.

9. Nájem bytu pak nemohl být znovu ujednán nebo vzniknout jako nový listinou ze dne 1. 3. 2022 pocházející od žalobkyně a nazvané jako„ Výpověď z nájmu bytu“ a není to ani důkaz o existenci nájmu bytu v tomto okamžiku. Jinými slovy řečeno, výpovědí nový právní vztah vzniknout nemůže a nemůže se ani obnovit právní vztah předtím již zaniklý.

10. Podle § 24 odst. 1 o. s. ř. účastník se může dát v řízení zastupovat zástupcem, jejž si zvolí. Nejedná-li se o zastupování podle § 26 nebo podle § 26a, může být zvoleným zástupcem účastníka jen fyzická osoba. V téže věci může mít účastník současně jen jednoho zvoleného zástupce. Žalobkyně okresnímu soudu v tomto řízení předložila pouze plnou moc (splňující všechny náležitosti) danou advokátovi [titul] [jméno] [příjmení], aby ji v řízení zastupoval. Jinou osobu žalobkyně v řízení k zastupování nezmocnila. Okresní soud proto řízení nezatížil vadou, která by spočívala v tom, že nesprávně jednal s osobou, která zástupcem účastníka nebyla. Pokud mimo řízení, například při správě domu, kde se byt nachází, jedná fakticky za žalobkyni s nájemci, tedy i s žalovanými, jiná fyzická osoba ([jméno] [příjmení]), pak tato okolnost nemá pro toto řízení význam ani po stránce procesní (viz odstavec shora) a ani význam po stránce právního posouzení podle práva hmotného, tedy především pro úvahu o tom, zda a jak nájem bytu zanikl a zda se případně neobnovil.

11. Odvolací soud proto rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdil podle § 220 o. s. ř. Pro úplnost připomíná, že proti výroku II o náhradě nákladů řízení se žalobkyně, která tímto výrokem byla dotčena, neodvolala.

12. Žalobkyně byla v odvolacím řízení zcela úspěšná, protože k jejímu návrhu byl rozsudek okresního soudu potvrzen. Má tedy proti žalovaným právo na náhradu nákladů odvolacího řízení podle § 142 odst. 1, § 224 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně vynaložila v odvolacím řízení následující náklady. Odměna za zastoupení advokátem v rozsahu dvou úkonů právní služby (sepis písemného vyjádření k odvolání a účast na jednání u odvolacího soudu) v sazbě 1 500 Kč za každý (§ 7 bod 4, § 9 odst. 1 vyhlášky číslo 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/, dále jen„ a. t.“), celkem 3 000 Kč. Ke každému úkonu právní služby náleží advokátovi paušální částka náhrady výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 a. t.), celkem 600 Kč. Advokát má dále právo na náhradu cestovních výdajů při cestě ze svého sídla v [obec] k odvolacímu soudu a zpět při použití vlastního motorového vozidla, ujetí vzdálenosti 108 km, průměrné spotřebě 6 litrů motorové nafty v ceně 47,10 Kč na 100 km a základní náhradě v sazbě 4,70 Kč na 1 km (§ 1 písm. b/, § 4 písm. c/ vyhlášky číslo 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad), celkem 813 Kč. K nákladům řízení patří i náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % (§ 137 odst. 3 písm. a/ o. s. ř.) ve výši 927 Kč Celkem žalobkyně v odvolacím řízení vynaložila náklady ve výši 5 340 Kč a žalovaní jsou povinni jí je nahradit do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku společně a nerozdílně na účet jejího zástupce (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1, § 211, § 224 odst. 1 o. s. ř.). S ohledem na majetkové poměry žalovaných stanovil odvolací soud delší lhůtu k plnění, která by žalobkyni podstatně ekonomicky zasáhnout neměla.