21 Co 286/2009

Plný text

21Co 286/2009-53 U s n e s e n í Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. xxx a soudců JUDr. xxx a JUDr. xxx ve věci oprávněného HC a.s. se sídlem xxx, IČ xxx, zast. JUDr. xxx, advokátem se sídlem xxx, proti povinné EV , nar. xxx, bytem xxx, t.č. xxx, zast. Mgr. xxx, advokátem se sídlem xxx, o zastavení exekuce – k odvolání oprávněného proti usnesení Okresního soudu v xxx ze dne 17.3.2009 čj. 18Nc 8856/208-36, t a k t o : Usnesení okresního soudu se m ě n í tak, že exekuce, nařízená usnesením Okresního soudu v HK ze dne 4.6.2008 čj. 18Nc 8856/2008-3 k vymožení pohledávky oprávněného ve výši 17.524,66 Kč, úroků z prodlení ve výši 684,78 Kč a úroků z prodlení z částky 17.524,66 Kč 29,04% od 20.12.2007 do zaplacení, nákladů nalézacího řízení ve výši 14.218,40 Kč a nákladů exekučního řízení, se zastavuje co do jistiny ve výši 12.740,66 Kč, co do úroků z prodlení v částce 684,78 Kč a co do úroků z prodlení z částky 17.524,66 Kč ve výši 29,4% za dobu od 20.12.2007 do 8.10.2008. Exekuce bude nadále pokračovat k vymožení jistiny 4.784,- Kč, úroku ve výši 29,04% z částky 4.784,- Kč od 9.10.2008 do zaplacení, nákladů nalézacího řízení v částce 14.218,40 Kč a nákladů exekuce. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud zastavil exekuci co do jistiny 17.524,66 Kč s tím, že exekuce nadále trvá pro vymožení úroků z prodlení ve výši 684,78 Kč a úroků z prodlení výši 29,04% z částky 17.524,66 Kč od 20.12.2007 do 8.10.2008, nákladů nalézacího řízení ve výši 14.218,40 Kč a nákladů exekučního řízení. Konstatoval, že exekuce byla nařízena k vymožení částky 17.524,66 Kč, úroků z prodlení ve výši 684,78 Kč a úroků z prodlení 29,04% z částky 17.524,66 Kč od 20.12.2007 do zaplacení, nákladů nalézacího řízení 14.218,40 Kč a nákladů exekučního řízení. Oba účastníci podali návrh na zastavení exekuce, povinná jej odůvodnila tím, že oprávněnému zaplatila 17.524,66 Kč dne 7.10.2008. To učinil oprávněný nesporným, s tím, že částku započetl na jistinu ve výši 12.740,66 Kč, v částce 684,78 Kč na pevný úrok a v částce 4.784,- Kč na dopočtený úrok. Navrhl, aby exekuce byla vedena nadále pro částku 4.784,- Kč s úrokem z prodlení 29,04% z této částky od 9.10.2008 do zaplacení, nákladů nalézacího řízení a exekučního řízení. Okresní soud dospěl k závěru, že oprávněný nepostupoval při započtení platby správně. Pokud povinná zaplatila platbu ve výši korespondující výši jistiny, projevila tím vůli plnit na jistinu a nikoli na příslušenství. V tom odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 20Cdo 1291/2003. Proti usnesení podal odvolání oprávněný. Poukázal na svůj návrh na zastavení exekuce, kterým navrhoval zastavení exekuce ohledně úročené jistiny jen částečně ve výši 12.740,66 Kč. Zdůraznil, že v úvěrových podmínkách oprávněného, které jsou součástí úvěrové smlouvy ze dne 16.10.2001, z níž vznikla vymáhaná pohledávka, je obsažena dohoda stran o započítávání částečných úhrad tak, že společnost není vázána tím, na jaký účel klient platbu určí a je oprávněna započítat platbu na pohledávku za klientem v pořadí : na závazky vzniklé z jiného titulu než z úvěrové smlouvy, na smluvní pokuty, na poplatky za poskytované služby, na příslušenství úvěru včetně sankčního, na splátku úvěru, a to v uvedeném pořadí vždy na pohledávku nejdříve splatnou s tím, že společnost je oprávněna započítat platbu klienta na svoje pohledávky i v jiném než uvedeném pořadí. Zdůraznil, že platba byla zaúčtována v souladu s tímto ujednáním nejprve na úrok vyčíslený ve výši 684,78 Kč, který byl zcela uhrazen, dále na úrok ve výši 29,04% z částky 17.524,66 Kč od 20.12.2007 do 8.10.2008 v částce 4.784,- Kč a částce 12.740,66 Kč na jistinu. Nadále proto evidoval pohledávku 4.784,- Kč s úrokem 29,04% z částky 4.784,- Kč od 9.10.2008 do zaplacení a na náhradě nákladů nalézacího řízení částku 14.218,40 Kč. Namítal dále, že postup uplatněný okresním soudem je v rozporu i s ust. § 330 odst. 2 obch. zák. s tím, že povinná nijak platby účelově nevázala a ani nemohla s ohledem dohodu stran. Dohoda stran úvěrové smlouvy ohledně podmínek hrazení závazku je platná i poté, co byla pohledávka pravomocně přiznána. Způsob započítávání provedený okresním soudem není ani v souladu se zásadou akcesority příslušenství závazku, neboť tímto způsobem, kdy by se snižovala jistina, aniž by byl dříve umořen úrok, by došlo k tomu, že by částka, ze které by měl být úrok hrazen, byla v plné výši umořena a dlužný úrok by nebylo z čeho vypočítat. K poukazu okresního soudu na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20Cdo 1291/2003, uvedl, že je třeba vycházet z dohody stran, kterou bylo určeno jiné pořadí ve smyslu § 330 odst. 2 obch. zák. a judikát Nejvyššího soudu nelze aplikovat. Navrhl, aby bylo usnesení změněno tak, že exekuce bude nadále vedena pro jistinu 4.784,- Kč, úrok z této částky 29,04% od 9.10.2008, náklady nalézacího řízení a náklady exekuce. Odvolání je důvodné. Okresní soud rozhodl o zastavení exekuce, když dospěl k závěru, že plnění povinné v částce 17.524,66 Kč, tj. přesně odpovídající jistině, je třeba započíst právě na jistinu. Odkázal přitom na rozhodnutí Nejvyššího soudu, s tím, že dlužník projeví vůli plnit právě jistinu a nikoli příslušenství tím, že plnil ve výši odpovídající jistině. Vymáhaný závazek je obchodně závazkovým vztahem, založeným smlouvou o úvěru dle § 497 obch. zák. (je tzv. absolutním obchodem podle § 261 odst. 3 písm. d) obch. zák). Podle § 330 odst. 1 obch. zák. tohoto ust. má-li být věřiteli splněno týmž dlužníkem několik závazků a poskytnuté plnění nestačí na splnění všech závazků, je splněn závazek určený při plnění dlužníkem. Neurčí-li dlužník, který závazek plní, je splněn závazek nejdříve splatný, a to nejprve jeho příslušenství. Podle odst. 2 při plnění peněžitého závazku se započte placení nejprve na úroky a potom na jistinu, neurčí-li dlužník jinak. Podle odst. 3 má-li dlužník vůči věřiteli několik peněžitých závazků a dlužník neurčí, který závazek plní, placení se týká nejdříve závazku, jehož splnění není zajištěno nebo je nejméně zajištěno, jinak závazku nejdříve splatného. Podle odst. 4 placení se týká náhrady škody teprve, když byl splněn peněžitý závazek, z jehož porušení vznikla povinnost k náhradě škody, pokud dlužník neurčí účel placení. Ustanovení § 330 obch. zák. je ustanovením dispozitivním (§ 263 odst. 1 a contr. obch. zák.). Podle úvěrových podmínek, které se staly součástí úvěrové smlouvy ze dne 16.10.2001, je dohodnut postup zaúčtování platby klienta. Podle hlavy 9 Závěrečná ustanovení § 4 úvěrových podmínek není společnost vázána tím, na jaký účel klient platbu určí a společnost je oprávněna započítat platbu na pohledávky v pořadí : na závazky klienta vzniklé z jiného titulu než z úvěrové smlouvy, na smluvní pokuty, na poplatky za poskytované služby, na příslušenství úvěru včetně sankčního, na splátku úvěru, a to vždy na pohledávku nejdříve splatnou. Společnost je oprávněna započítat platbu klienta na svoje pohledávky i v jiném než uvedeném pořadí. Oprávněný započtením platby na úroky a zčásti na jistinu postupoval podle dohodnutých úvěrových podmínek, přičemž nezapočetl platbu na žádnou jinou pohledávku z jiného titulu, než z úvěrové smlouvy, a dodržel i dohodnuté pořadí pohledávek. Ztrácí proto význam, zda povinná projevila vůli plnit jen jistinu tím, že poukázala oprávněnému částku právě ve výši jistiny. Z tohoto důvodu nelze aplikovat ani závěry uvedené v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1291/2003, použité okresním soudem. Pro úplnost odvolací soud dodává, že v propočtu oprávněného je zřejmá početní nesprávnost. Součet částek, započtených oprávněným, činí 18.209,44 Kč, tj. částku o 684,78 Kč vyšší, než byla platba povinné. Protože dopočtené úroky z částky 17.524,66 Kč ve výši 29,04% od 21.12.2007 do 7.10.2008 činí 4.099,21 Kč a nikoliv oprávněným uvedenou částku 4.784,- Kč, je zřejmé, že pokud oprávněný uvádí, že na úroky započetl 4.784,- Kč, jde již o součet úroků původně vyčíslených částkou 684.78 Kč a dopočtených úroků v částce 4.099,21 Kč, tj. 4.783,99 Kč, po zaokrouhlení 4.784,- Kč. Krajský soud proto usnesení okresního soudu změnil podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a zastavil exekuci dle návrhu oprávněného. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání do dvou měsíců od doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Okresního soudu v HK. V HK dne 25. června 2009 předsedkyně senátu