21 Co 58/2025

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Petržálka a soudců JUDr. Igora Pařízka a Mgr. Michaely Novákové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o vypořádání společného jmění manželů k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 10. září 2024 č. j. 8 C 122/2020-520 ve znění opravného usnesení ze dne 12. září 2024 č. j. 8 C 122/2020-525

I. Rozsudek okresního soudu se vyjma odvoláním nenapadeného výroku VII mění jen1/ ve výroku I tak, že se z něj vypouští osobní automobil , typ vozidla, , SPZ, ceně , částka, ,2/ ve výroku II tak, že do výlučného vlastnictví žalovaného se přikazuje pozemek p. č. st. , hodnota, s domem č. p. , číslo, a dále pozemek p. č. , hodnota, , to vše nacházející se v obci a katastrálním území , adresa, , v celkové hodnotě , částka, a3/ ve výroku V tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni vypořádací podíl , částka, do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

II. Jinak se rozsudek okresního soudu ve výroku I až VI a VIII potvrzuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před okresním, ani před krajským soudem.

IV. Žalobkyně i žalovaný jsou povinni každý nahradit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, náklady řízení , částka, do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku, Anonymizováno 1. Napadeným rozsudkem okresní soud rozhodl, že přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně , majetek, , vše , majetek, v ceně , částka, , , majetek, v ceně , částka, , , majetek, v ceně , částka, , , majetek, v ceně , částka, , , majetek, vše v ceně , částka, , , majetek, v ceně , částka, , , majetek, v ceně , částka, , , majetek, v ceně , částka, , , majetek, v ceně , částka, , , majetek, v ceně , částka, (výrok I), přikazuje do výlučného vlastnictví žalovaného parc. č. st. , hodnota, , jehož součástí je rodinný dům č. p. , číslo, na parc. č. st. , hodnota, , , adresa, , v ceně , částka, , a dále pozemek parc. č. , hodnota, v ceně , částka, , vše nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec a katastrální území , adresa, (výrok II), přikazuje do výlučného vlastnictví žalovaného , majetek, v ceně , částka, , , majetek, v ceně , částka, , , majetek, v ceně , částka, , , majetek, v ceně , částka, , , majetek, v ceně , částka, , , majetek, v ceně , částka, , , majetek, v ceně , částka, , , majetek, v ceně , částka, , , majetek, v ceně , částka, , , majetek, v ceně , částka, , , majetek, v ceně , částka, , , majetek, v ceně , částka, , , majetek, v ceně , částka, , , majetek, v ceně , částka, , , majetek, v ceně , částka, , , majetek, v ceně , částka, + , částka, , , majetek, v ceně , částka, a , majetek, v ceně , částka, (výrok III), přikazuje do výlučného vlastnictví žalovaného právo k peněžním prostředkům v hodnotě , částka, na účtu č. , č. účtu, vedeném pro žalovaného jako majitele účtu u , banka, . (výrok IV), žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání podílů částku , částka, (opraveno z původně nesprávně uvedených , částka, ) do 1 měsíce od právní moci tohoto rozhodnutí (výrok V), žalovaný je povinen vydat žalobkyni , majetek, , to vše do 1 měsíce od právní moci tohoto rozhodnutí (výrok VI), ohledně požadavku na vypořádání , majetek, jako součásti zaniklého společného jmění manželů se řízení zastavuje (výrok VII), ohledně požadavku na vypořádání , majetek, a pozemku parc. č. , hodnota, zahrada zapsaného v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec a katastrální území , adresa, se žaloba zamítá (výrok VIII), žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IX), žalobkyně je povinna nahradit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, na nákladech řízení částku , částka, do 1 měsíce od právní moci tohoto rozhodnutí (výrok X) a žalovaný je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, na nákladech řízení částku , částka, do 1 měsíce od právní moci tohoto rozhodnutí (výrok XI).

2. Proti rozsudku podala odvolání žalobkyně. Předně namítala jeho nesprávnost a nepřezkoumatelnost co do způsobu výpočtu vypořádacího podílu, který by měl správně činit , částka, . Dále nesouhlasila se závěrem okresního soudu v tom, že pozemek p. č. , hodnota, do SJM nepatří, že byly akceptovány vnosy žalovaného , částka, do SJM a že nebyla v její prospěch stanovena disparita vypořádacího podílu. Navrhla proto, aby krajský soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení, případně jej změnil ve smyslu jeho závěrečného návrhu učiněného před okresním soudem.

3. Žalovaný ve vyjádření k odvolání navrhl, aby krajský soud napadený rozsudek potvrdil a ztotožnil se s ním v jeho skutkových i právních závěrech, vyjma toho, že i dle něj by výše vypořádacího podílu měla správně činit , částka, .

4. Krajský soud jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání je přípustné (§ 201 o. s. ř.), obsahuje všechny podstatné náležitosti (§ 205 o. s. ř.) a je podáno osobou oprávněnou a včas (§ 201 a § 204 o. s. ř.), projednal odvolání u jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.). Přezkoumal napadený rozsudek i jemu předcházející řízení, aniž by byl vázán rozsahem odvolání, ve všech jeho výrocích (vyjma výroku VII), jež jsou na sobě závislé, neboť se všechny týkají vypořádání SJM (§ 212 písm. c/ o. s. ř.) a přihlížel přitom i k důvodům, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 o. s. ř.). Odvolání shledal opodstatněné.

5. V projednávané věci krajský soud v zásadě zcela sdílí správné skutkové i právní závěry okresního soudu, na základě nichž provedl vypořádání zaniklého SJM ve smyslu § 740 ve spojení s § 709, § 710 a § 742 o. z., vyjma způsobu výpočtu vypořádacího podílu. Jen s touto výjimkou může jinak krajský soud plně odkázat na přiléhavé a výstižné odůvodnění napadeného rozsudku s tím, že k jeho doplnění, upřesnění a k odvolacím námitkám žalobkyně dodává následující.

6. Předně krajský soud souhlasí s okresním soudem v tom, že pozemek p. č. , hodnota, do SJM nepatří, že byly správně zohledněny vnosy žalovaného , částka, do SJM a správně nebyla ve prospěch žalobkyně stanovena disparita vypořádacího podílu.

7. V případě posledně jmenovaného pozemku žalovaný už v prvním vyjádření k žalobě (čl. , číslo, ) tvrdil, že jej sám koupil za peníze získané darem od svých rodičů, což pak i v řízení prokázal. Nejednalo se tedy o situaci, kdy by pozemek koupili za trvání oba manželé a kupní ceny byla zaplacena jen z výlučných peněz žalovaného nebo z peněz třetí osoby. Pak tento pozemek nikdy nebyl v SJM, neboť byl koupen za trvání manželství jen žalovaným a jen z jeho výlučných peněz (viz. § 709 odst. 1 písm. a/ o. z. a srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2019 sp. zn. 22 Cdo 487/2019 nebo ze dne 19. 4. 2000 sp. zn. 22 Cdo 1658/98, uveřejněný v jeho Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 49/2001, dle nichž by v tomto případě pozemek do SJM patřil jen v případě, že by byl koupen oběma manžely za trvání manželství anebo sice jen jedním z nich, ale kupní cena zaplacena z peněz v SJM – o žádnou z těchto dvou situací se ale v projednávané věci nejedná).

8. Okresní soud ve prospěch žalovaného ve smyslu § 742 odst. 2 odst. 1 písm. c/ o. z. v zásadě správně zohlednil jím prokázané vnosy do SJM celkem , částka, , tj. jednak částku , částka, na stavbu domu darovanou v hotovosti od jeho rodičů, kterou žalobkyně učinila nespornou ve své výpovědi u jednání okresního soudu dne , datum, (viz. č. l. , číslo, , jak i přiléhavě poukazuje žalovaný ve vyjádření k odvolání) a jednak částky , částka, a , částka, jako peníze darované žalovanému na stavbu domu jeho rodiči z jejich stavebního spoření, což bylo prokázáno výslechem svědků i potvrzením z výpisů z bankovních účtů (č. l. , číslo, a , číslo, ). Žalobkyně pak v odvolání nic konkrétního nenamítala v tom smyslu, že by žádala zohlednění některých jí vynaložených konkrétních vnosů do SJM. To z její strany především ale nebylo ve lhůtě 3 let od právní moci rozsudku o rozvodu manželství vůbec (natož pak včas) uplatněno už v řízení před okresním soudem, zejména pak v její žalobě (viz. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2018 sp. zn. 22 Cdo 3840/2018, dle nějž v řízení o vypořádání SJM může soud vypořádat jen ten majetek, tj. věci, hodnoty, závazky, pohledávky a vnosy tvořící SJM, které účastníci řízení navrhli k vypořádání soudním rozhodnutím do tří let od jeho zániku, což platí i pro zápočty toho, co bylo vynaloženo ze společného majetku na výlučné majetky manželů a naopak, pro společné pohledávky či závazky, apod.). Okresní ani krajský soud se proto nemohli zabývat zohledněním jakéhokoliv případného vnosu do SJM ze strany žalobkyně v její prospěch.

9. Konečně okresní soud správně neshledal žádné výjimečné, konkrétní důvody pro tzv. disparitu výše vypořádacího podílu, tj. odklon od principu rovnosti podílů účastníků a modifikaci jeho výše ve prospěch některého z nich s ohledem na konkrétní okolnosti projednávané věci dle § 149 odst. 3 obč. zák. (viz. obecně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 7. 2014 sp. zn. 22 Cdo 1488/2013, ze dne 17. 1. 2001 sp. zn. 22 Cdo 2433/99 nebo ze dne 4. 11. 2008 sp. zn. 22 Cdo 3147/2007, resp. k otázce užívání nemovitostí patřících do zaniklého, ale dosud nevypořádaného SJM účastníky poukazované usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 5. 2019 sp. zn. IV. ÚS 2404/18 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2022 sp. zn. 22 Cdo 1739/2022 či jeho rozsudek ze dne 12. 3. 2024 sp. zn. 22 Cdo 398/2024). Krajský soud zde souhlasí s okresním soudem v tom, že v poměrech souzené věci zejména není důvod k disparitě ve prospěch žalobkyně, neboť ta se ze společných nemovitostí odstěhovala ryze dobrovolně, ještě za trvání manželství v roce , rok, , aniž by k tomu byla žalovaným donucena, neboť ten naopak měl zájem o další společné soužití s ní, bránil se jejímu návrhu na rozvod manželství a usiloval o jeho obnovení (viz. rozvodový rozsudek na č. l. , číslo, spisu). Pak se ale žalobkyně nemůže domáhat disparity ve svůj prospěch z titulu výlučného užívání společných nemovitostí žalovaným od roku , rok, , neboť v řízení před okresním soudem sebemenším způsobem nevyšlo najevo, že by jí v přístupu k nim a jejich užívání nějakým konkrétním způsobem bránil (což žalobkyně v řízení před okresním soudem ani netvrdila).

10. Jestliže žalobkyně až ve vyjádření k vyjádření žalovaného k odvolání, tj. až v tomto odvolacím řízení nově tvrdí, že jí žalovaný měl v roce , rok, napadnout a v roce , rok, zamezit v přístupu do domu, nemohl krajský soud v režimu neúplné apelace k těmto novým tvrzením přihlédnout, ani k nim provádět nově žalobkyní navrhované důkazy (viz. § 205a písm. d/, e/ a f/ o. s. ř.). Nadto ale ani tato nová tvrzení žalobkyně nic nemění na tom, že se ze společného domu dobrovolně odstěhovala už v roce , rok, , tj. nejméně , číslo, roky před jí nově tvrzenými okolnostmi, jež by měly mít vliv na disparitu vypořádacího podílu. Jinak řečeno, žalobkyně v řízení před okresním soudem návrh na disparitu vypořádacího podílu svými tvrzeními opírala výlučně a jen o skutečnost, že žalovaný sám užívá nemovitosti patřící do jejich nevypořádaného SJM (a jen z tohoto pohledu mohl o věci okresní a krajský soud uvažovat).

11. Nicméně a bez ohledu na výše uvedené byl krajský soud nucen přisvědčit odvolání žalobkyně (i shodnému stanovisku žalovaného) v tom, že okresní soud zjevně nesprávně stanovil výši vypořádacího podílu. Zde okresní soud postupoval v rozporu s § 742 o. z. a rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2015 sp. zn. 22 Cdo 3779/2014, uveřejněným v jeho Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 103/2015, který se výslovně zabývá způsobem výpočtu vypořádacího podílu při zohlednění vnosů do SJM. Ve smyslu právních závěrů tohoto rozsudku je třeba v projednávané věci nejprve vyjít z toho, že celková hodnota SJM činí , částka, (, částka, movité věci dle výroku I napadeného rozsudku přikázané žalobkyni + , částka, movité věci dle výroku II přikázané žalovanému + , částka, nemovité věci dle výroku III přikázané žalovanému + zůstatek na účtu , částka, dle výroku III přikázaný žalovanému), tj. okresní soud postupoval nesprávně už jen v tom, že celkovou hodnotu SJM určil v nepatrně nižší částce , částka, , která ale neodpovídá hodnotám uvedeným ve výroku I až IV napadeného rozsudku.

12. Od celkové hodnoty SJM ve výši , částka, je třeba nejprve odečíst hodnotu vnosů žalovaného , částka, (a nikoliv až od její poloviny, jak nesprávně učinil okresní soud), což činí , částka, . Teprve tento zůstatek hodnoty SJM lze rozdělit na polovinu, tj. 2x , částka, náležející v zásadě každému z manželů. Až nyní k němu lze ve prospěch žalovaného připočítat hodnotu jeho vnosu , částka, , což činí , částka, . Až pak je nutno uvažovat, že tuto částku by měl žalovaný obdržet, ale obdržel , částka, . Obdobně žalobkyně měla obdržet , částka, , ale obdržela jen , částka, . Žalovaný je proto povinen žalobkyni na vypořádacím podílu zaplatit , částka, . Kontrolně lze uzavřít, že , částka, , které obdrží žalobkyně spolu s , částka, odpovídá , částka, jako jedené polovině hodnoty SJM, jež celkem činí , částka, po zohlednění vnosu žalovaného , částka, (když s ním by činila , částka, ).

13. Jen pro úplnost krajský soud dodává, že okresní soud rovněž, zcela zjevně nesprávně uvedl ve výroku II napadeného rozsudku, že žalovanému přikazuje do výlučného vlastnictví pozemek p. č. , hodnota, v hodnotě , částka, , ačkoliv daná částka se týká ocenění pozemku p. č. , hodnota, , o němž bylo uzavřeno, že do SJM nepatří. Naopak pozemek p. č. , hodnota, souvisí s pozemkem p. č. st. , hodnota, na němž je dům č. p. , číslo, , přičemž hodnota všech těchto nemovitostí činí , částka, . Zde se jedná o ocenění dle dodatku ke znaleckému posudku vypracovaného dne , datum, , tj. ke dni rozhodování okresního i krajského soudu o ocenění méně než, Anonymizováno, , číslo, roky staré a proto způsobilé ke stanovení vypořádacího podílu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2022 sp. zn. 22 Cdo 3093/2022 nebo ze dne 17. 12. 2024 sp. zn. 22 Cdo 1321/2023, bod 29 jeho odůvodnění).

14. Konečně okresní soud pochybil i v tom, že výrokem I napadeného rozsudku přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně vozidlo , typ vozidla, v hodnotě , částka, , ačkoliv toto sice patřilo do SJM, ale po jeho zániku bylo sešrotováno a ke dni vydání napadeného rozsudku už neexistovalo. Podmínkou vypořádání věcí v řízení o vypořádání SJM je ovšem to, že v době rozhodnutí soudu existují a že v době zániku společného jmění tvořily jeho součást (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2011 sp. zn. 22 Cdo 3110/2010, uveřejněný v jeho Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 35/2012).

15. Obě tato posledně popsaná pochybení okresního soudu však neměly vliv na správnost výpočtu výše vypořádacího podílu krajským soudem. V rámci něj totiž bylo uvažováno, že žalovaný obdržel jen nemovité věci v hodnotě , částka, (nikoliv v hodnotě vyšší) a že ve prospěch žalobkyně je nutno uvažovat s hodnotou , částka, za vozidlo , typ vozidla, , které sice už neexistuje, ale v době po zániku manželství bylo užíváno už jen jí a už jen ona jej pak nechala zlikvidovat.

16. Se zřetelem k výše uvedenému tudíž krajský soud podle § 220 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. napadený rozsudek zčásti změnil. Jednak a především ohledně výše vypořádacího podílu dle výroku V. Dále a spíše okrajově ohledně nesprávně uvedené hodnoty nemovitostí přikázaných žalovanému výrokem II a přikázání neexistujícího vozidla žalobkyni výrokem I. Jinak ale krajský soud podle § 219 o. s. ř. napadený rozsudek ve zbytku jako ve výroku věcně správný potvrdil (vyjma odvoláním nenapadeného výroku VII o částečném zastavení řízení).

17. Protože krajský soud zčásti změnil napadený rozsudek, musel dle § 224 odst. 2 o. s. ř. znovu sám rozhodnout o nákladech řízení účastníků i státu před okresním soudem i nákladech odvolacího řízení.

18. O nákladech řízení mezi účastníky před soudy obou stupňů krajský soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. s přihlédnutím k tomu, že řízení o vypořádání SJM je, stejně jako řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví řízením, v němž z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahů mezi účastníky a soud není vázán jejich návrhy (§ 153 odst. 2 a § 212 písm. c/ o. s. ř.). V něm se pak jeví jako spravedlivé, aby každý z účastníků sám nesl své náklady řízení ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. a nebyl povinen hradit náklady jiného účastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody dle § 142 odst. 3 o. s. ř., příp. by došlo k zamítnutí žaloby, apod. (srov. analogicky stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023 sp. zn. Pl. ÚS – st. 59/23 nebo jeho nálezy ze dne 5. 4. 2022 sp. zn. IV. ÚS 404/22 či ze dne 2. 11. 2021 sp. zn. I. ÚS 3202/20 týkající se vypořádání podílového spoluvlastnictví nebo i výslovně jeho usnesení ze dne 10. 1. 2023 sp. zn. IV. ÚS 2612/22 či ze dne 28. 2. 2023 sp. zn. III. ÚS 164/23 přijaté výslovně v řízení o vypořádání SJM).

19. Z tohoto pohledu se krajskému soudu jeví přiléhavé, aby náklady řízení před soud obou stupňů nesl každý účastník ze svého a proto je žádnému z nich k náhradě nepřiznal. Z postoje účastníků, nejen žalobkyně, ale ani žalovaného, před zahájením i v průběhu řízení navíc nelze vysledovat jakoukoliv vzájemnou šikanóznost, obstrukčnost či zcela zjevnou neúčelnost nebo nesmyslnost, jež by si proto vyžádala delší průběh prvostupňového či odvolacího řízení, resp. více jednání, zvýšené náklady na dokazování v rámci něj, provádění zjevně neúčelných důkazů, rozhodování o zjevně neúspěšných procesních návrzích, apod. Naopak oba účastníci i v průběhu odvolacího řízení postupovali v zásadě velmi efektivně, smysluplně a hospodárně s cílem dosáhnout co nejrychlejšího projednání a rozhodnutí jejich sporu. To u nich samozřejmě lze jen ocenit, ale nemůže to být důvodem pro přiznání náhrady nákladů řízení některému z nich, neboť pro to žádné, mimořádné, závažné důvody nesvědčí. Nadto se oba účastníci u jednání krajského soudu výslovně vzdali práva na náhradu nákladů odvolacího řízení a žalovaný se jich vzdal i za řízení před okresním soudem.

20. Závěrem krajský soud ve smyslu výše vysvětleného rozhodl dle § 148 odst. 1 o. s. ř. (shodně jako okresní soud) i o náhradě nákladů řízení státu za znalečné a svědečné celkem , částka, , které účastníkům uložil nahradit rovným dílem po , částka, .