21 CO 6/2022

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Šárky Petrové a soudkyň Mgr. Naděždy Vaňurové a Mgr. Olgy Mičanové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o uložení povinnosti předložit doklady o správě a hospodaření SVJ k odvolání žalobkyně a žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 23. září 2021 č. j. 38 C 72/2021-52

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje ve výroku pod bodem I a v části výroku pod bodem II, pokud jím byla zamítnuta žaloba s požadavkem předložit a umožnit pořízení kopií následujících dokladů: • prezenční listina ze shromáždění vlastníků jednotek dne 3. 12. 2019 • dokumenty týkající se renovace koláren • dokumenty týkající se výměny schránek • dokumenty týkající se nové dlažby • hlasovací lístky z hlasování o nové dlažbě (hlasování mimo shromáždění) • účetní uzávěrka za rok 2019 • účetní uzávěrka za rok 2020 • protokol o energetické náročnosti budovy z roku 2010 • protokol o energetické náročnosti budovy z roku 2019 • dokumenty SVJ týkající se projektu Zelená úsporám

II. Ve zbývající části výroku pod bodem II se rozsudek okresního soudu mění takto: Žalovaný je povinen žalobkyni po dobu pěti pracovních dnů předložit k nahlédnutí a umožnit pořízení kopií následujících dokladů: • prezenční listina ze shromáždění vlastníků jednotek dne 24. 9. 2019 • seznam členů SVJ, kteří požadovali konání shromáždění vlastníků jednotek dne 24. 9. 2019 • veškeré účetní knihy za období roku 2019 • veškeré účetní knihy za období roku 2020 a to po předchozí písemné výzvě žalobkyně doručené žalovanému nejpozději 7 dnů před každým termínem nahlížení, které se uskuteční v době od 16 do 18.30 hodin v sídle Společenství vlastníků jednotek [ulice a číslo], [obec].

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před okresním ani před krajským soudem.

1. Okresní soud shora citovaným rozsudkem uložil žalovanému povinnost předložit žalobkyni k nahlédnutí a umožnit pořízení kopií dokladů - vyúčtování zálohových plateb za období 2019 a 2020 a přehled záloh za období 2019 a 2020 a to po předchozí písemné výzvě žalobkyně doručené žalovanému nejpozději 7 dnů před termínem nahlížení, které se uskuteční ve všední den v době od 16 do 18:30 hodin v sídle žalovaného (výrok I), zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném předložení a umožnění pořízení kopií následujících dokladů: prezenční listina ze shromáždění vlastníků jednotek (dále jen„ SVJ“) dne 24. 9. 2019, seznam členů SVJ, kteří požadovali konání shromáždění vlastníků jednotek dne 24. 9. 2019, prezenční listina ze shromáždění vlastníků jednotek dne 3. 12. 2019, dokumenty týkající se renovace koláren, dokumenty týkající se výměny schránek, dokumenty týkající se nové dlažby, hlasovací lístky z hlasování o nové dlažbě (hlasování mimo shromáždění), účetní uzávěrka za rok 2019, účetní uzávěrka za rok 2020, veškeré účetní knihy za období roku 2019, veškeré účetní knihy za období roku 2020, protokol o energetické náročnosti budovy z roku 2010, protokol o energetické náročnosti budovy z roku 2019 a dokumenty SVJ týkající se projektu Zelená úsporám (výrok II) a rozhodl, že žádný z účastník nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).

2. Žalobkyně, jako vlastník bytové jednotky [číslo] s podílem na společných částech domu v bytovém domě [adresa] v k. ú. [část obce], se domáhala uložení povinnosti žalovanému, který zajišťuje správu uvedeného domu, aby jí předložil k nahlédnutí doklady uvedené ve výrocích I a II rozsudku. Uvedla, že jako vlastník jednotky a člen SVJ má dle § 1179 občanského zákoníku i stanov přijatých SVJ dne 24. 9. 2019 právo seznámit se s hospodařením a správou nemovitosti. Tvrdila, že opakovaně požádala žalovaného o nahlédnutí do dokladů, následně obdržela dopis právního zástupce žalovaného, ve kterém sdělil, že jí nebude poskytnut předpis plateb jednotlivých vlastníků jednotek a vyúčtování nákladů služeb, neboť se nejedná o účetní doklad a naprostá většina členů žalovaného s poskytnutím dokumentů nesouhlasí. K otázce umožnění nahlédnutí do ostatních dokumentů, které žalobkyně uvedla v předžalobní výzvě z 18. 2. 2021, se žalovaný nevyjádřil, ani tyto dokumenty neposkytl. Žalovaný nárok uplatněný žalobou uznal pouze zčásti, a to ohledně dokladů označených v petitu žaloby pod čísly 5 až 8 (tedy dokumentů uvedených ve výroku II rozsudku). Uvedl, že tyto dokumenty již byly žalobkyni předloženy a byla jí nabízena možnost jejich předání v elektronické podobě. Pokud se jedná o doklady pod číslem 1 až 4 (uvedené ve výroku I tohoto rozsudku), vyslovil názor, že na poskytnutí těchto dokumentů nemá žalobkyně právní nárok, neboť vyúčtování plateb jednotlivých vlastníků jednotek a vyúčtování nákladů služeb nespadá do výčtu uvedeného v § 1179 občanského zákoníku. Předložením těchto dokladů by z pohledu žalovaného došlo k narušení práva ostatních vlastníků jednotek na ochranu jejich osobních údajů.

3. Okresní soud věc posuzoval podle § 1179 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Po provedeném dokazování uzavřel, že žaloba je důvodná v části, v níž žalobkyně požaduje nahlédnutí do vyúčtování zálohových plateb za období 2019 a 2020 a přehledu předpisů záloh za období 2019 a 2020. Žalobkyni uvedené právo svědčí v souladu s § 1179 o.z., neboť smyslem uvedeného ustanovení je dohled a kontrola vlastníků bytových jednotek nad hospodařením SVJ. Aby uvedené právo mohlo být naplněno, musí zahrnovat i doklady vztahující se k vyúčtování zálohových plateb jednotlivých vlastníků včetně předpisů záloh. K porušení práva na ochranu osobních údajů jednotlivých vlastníků jednotek tím nedochází, neboť údaje o vlastnících bytových jednotek jsou veřejně dostupné v katastru nemovitostí, a pokud jde o počty hlášených osob v jednotlivých bytech, pak tento údaj sám o sobě není chráněným osobním údajem. Okresní soud proto ve výroku I žalovanému uložil povinnost umožnit žalobkyni nahlédnutí do uvedených dokladů, přičemž současně stanovil časový rozsah tohoto nahlédnutí. Ve zbývající části okresní soud žalobu zamítl, neboť bylo prokázáno, že uvedené doklady již žalobkyni k nahlédnutí a pořízení kopií poskytnuty byly, a to v rozsahu, který soud považoval za dostatečný. Pokud žalobkyně požadovala, aby jí soud vyhověl v požadavku na další nahlížení do těchto dokumentů, jednalo by se o zneužití práva a šikanózní výkon práva. Okresní soud zdůraznil, že po žalovaném nelze spravedlivě požadovat, aby žalobkyni poskytoval další nebo neomezený čas pro nahlížení, neboť za situace, kdy by se tohoto práva v obdobném časovém rozsahu domáhal každý ze členů společenství vlastníků, došlo by k neúměrné zátěži orgánů společenství - nutnost zajistit přítomnost pověřené osoby, převoz dokladů do místa nahlížení apod. Tomuto výkonu práva žalobkyně podle § 1179 o.z. soud proto ochranu neposkytl. S ohledem na výsledek řízení, ve kterém byli oba účastníci úspěšní pouze zčásti, nepřiznal žádnému z nich právo na náhradu nákladů řízení.

4. Proti tomuto rozsudku podali odvolání oba účastníci.

5. Žalobkyně svým odvoláním brojila proti výroku II rozsudku. Nesouhlasila se závěrem okresního soudu, že čas, který jí byl poskytnut k nahlížení do dokumentů uvedených ve výroku II rozsudku, byl dostatečný a že by se jednalo o zneužití práva a šikonózní výkon práva. Zdůraznila, že již z povahy předmětných dokumentů vyplývá, že jejich prostudování je časově náročné. V čase, který jí byl poskytnut (4 hodiny) nestihla ani pořídit kopie všech dokumentů, o seznámení se s nimi ani nemluvě. Toho si byl žalovaný sám vědom, neboť jí nabídl další termín, který však z časových důvodů nemohla využít. Nemohlo se tedy jednat o neúměrné zatěžování žalovaného, samoúčelné zneužívání práva nebo porušení dobrých mravů. Uvedla, že žádala žalovaného o předložení dokumentů několikrát, žalovaný však svou povinnost splnil až po podání žaloby; nahlížení probíhalo v nevyhovujících podmínkách ve vstupním vestibulu domu, kde bylo rušeno pohybem dalších obyvatel domu. Navrhla, aby odvolací soud změnil výrok II rozsudku okresního soudu a žalovanému uložil povinnost po předchozí výzvě předložit žalobkyni ve výroku uvedené dokumenty k nahlédnutí a pořízení kopií, a dále aby jí bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení před okresním i krajským soudem.

6. Žalovaný svým odvoláním brojil proti výroku I rozsudku okresního soudu. Namítal, že z ustanovení § 1179 o.z. ani ze stanov SVJ právo žalobkyně na předložení listin uvedených ve výroku I rozsudku nevyplývá. Dle názoru žalovaného předpis plateb jednotlivých vlastníků jednotek a vyúčtování nákladů služeb nespadá do výčtu dokladů dle § 1179 o.z., neboť se nejedná o účetní doklad. Právo žalobkyně na kontrolu hospodaření žalovaného nemůže spočívat v kontrole spotřeby a vyúčtování ostatních spoluvlastníků. Nezpochybňoval, že žalobkyně má právo nahlížet do dokumentů a listin, ze kterých daná vyúčtování vychází, stejně jako do případného přehledu pohledávek, které žalovaný vůči jednotlivým vlastníkům eviduje.

7. O předložení takových listin však žalobkyně nepožádala. Pokud jde o právo na ochranu osobních údajů, nejedná se pouze o osobní údaje chráněné zákonem, ale i o další údaje - zejména o jednotlivé spotřeby, z nichž může vyplývat způsob užívání daného bytu. I z tohoto důvodu většina členů SVJ nesouhlasila s tím, aby předmětné listiny byly žalobkyni předloženy. Žalovaný považoval za nutné hájit jejich stanovisko i v odvolacím řízení. Navrhl proto, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I změnil tak, že se žaloba zamítá, a dále, aby žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení za řízení před soudem okresním i krajským.

8. Žalobkyně odvolání žalovaného považovala za účelové. Nesouhlasí s jeho tvrzením, že předpisy plateb jednotlivých vlastníků jednotek a vyúčtování služeb nespadají do výčtu dokumentů dle § 1179 o.z., ale i v případě, že by se o dokumenty dle § 1179 o.z. nejednalo, jde zcela nepochybně o podklady, z nichž vyplývá určení povinnosti vlastníka podílet se na nákladech na správu nemovité věci. K tomu odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 13/2019. Namítala, že žalovaný neuvedl, na základě čeho by údaje v požadovaných dokumentech měly podléhat ochraně podle zákona č. 110/2019 Sb. či jiných právních předpisů, nebo že by mělo jít o natolik závažný zásah do těchto práv, který by odůvodňoval odepření práva žalobkyně k nahlédnutí do těchto dokumentů. Zdůraznila, že nesouhlas ostatních spoluvlastníků je pro posouzení věci bezvýznamný, neboť realizace práva dle § 1179 o.z. není na souhlas ostatních vlastníků vázána. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I jako správný potvrdil.

9. Krajský soud po zjištění, že odvolání je přípustné a bylo podáno v zákonné lhůtě osobou oprávněnou (§ 201 a § 204 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád – dále jen „o. s. ř.“), přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vyhlášení předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je nedůvodné a odvolání žalobkyně je důvodné pouze zčásti.

10. Podle §1179 o. z. vlastník jednotky má právo seznámit se, jak osoba odpovědná za správu domu hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje. U této osoby může vlastník jednotky nahlížet do smluv uzavřených ve věcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů. S uplatňováním práva vlastníka jednotky seznamovat se s hospodařením podle § 1179 o.z. jsou spojena také ustanovení § 1207 a § 1208 občanského zákoníku o způsobu svolávání shromáždění a seznamování se s podklady pro jeho jednání, o působnosti shromáždění, o schvalování vypořádání výsledků hospodaření a dalších záležitostí týkajících se hospodaření SVJ. Důvodová zpráva k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník k § 1179 uvádí, že vlastník jednotky má právo ověřit si, jak jsou dům a pozemek spravovány a jak se při správě domu hospodaří. Vyplývá to z jeho právního postavení jako spoluvlastníka společné věci. Je samozřejmé, že ani práva stanovená v tomto ustanovení nemůže vlastník jednotky vykonávat kdykoli. Způsob jejich výkonu mohou především určit pravidla pro správu domu obsažená např. ve stanovách společenství vlastníků. Pokud takto způsob výkonu práva určen nebude, je třeba uplatnit obecná pravidla stanovená pro soukromý styk, zejména jde o zásadu, že subjektivní právo lze uplatnit jen při poctivém dodržování dobrých mravů se zřetelem ke zvyklostem soukromého života a že se zjevnému zneužití práva odnímá právní ochrana. To přirozeně platí pro obě strany, kdy ani strana odpovědná za správu domu nesmí určit pro výkon vlastníka jednotky způsob tak omezující, aby výkon práva hrubě ztížila nebo v podstatě vyloučila. V souladu s výše uvedeným je i judikatura Nejvyššího soudu ČR – viz např. rozsudek 26 Cdo 13/2019, který uvádí, že ustanovení § 1179 o. z. vychází z obecného principu, že vlastník jednotky je oprávněn ověřit si, zda platí na příspěvcích na správu domu a pozemku nebo na službách tolik, kolik skutečně má platit. Právo vlastníka jednotky je v citovaném ustanovení vyjádřeno ve dvou polohách; vlastník jednotky má právo ověřit si nejen to, jak jsou dům a pozemek spravovány, nýbrž i to, jak osoba odpovědná za správu při správě domu a pozemku hospodaří. V § 1179 větě druhé o. z. jde pak o velmi široce koncipované právo nahlížet do smluv ve věcech správy, dále do účetních knih a dokladů, přičemž je nezbytné, aby toto právo bylo konkretizováno v prohlášení nebo ve stanovách SVJ tak, aby bylo jednoznačné, co se rozumí nahlížením do těchto dokumentů SVJ.

11. V daném případě stanovy společenství vlastníků jednotek tj. žalovaného v čl. 4 odst. 1 písm. e), f) stanoví právo člena společenství„ seznámit se s hospodařením společenství a způsobem správy nemovité věci, včetně nahlížení do smluv uzavřených ve věcech správy, do účetních knih a dokladů. Nahlížení lze realizovat podle pravidel uvedených v odst. 5) čl. 4 těchto stanov a to vždy po předchozí domluvě se statutárním orgánem; nahlížet v souladu s pravidly uvedenými v odst. 5) čl. 4 těchto stanov do písemných podkladů pro jednání shromáždění, zápisů ze schůze shromáždění, jakož i do podkladů, z nichž vyplývá určení jeho povinnosti podílet se na nákladech na správu nemovité věci, na nákladech na služby a podílet se na úhradě ztráty společenství“.

12. Dle odst. 5 čl. 4 stanov„ v souvislosti s výkonem práva nahlížet do dokumentů podle odst. 1 čl. 4 písm. e) a f) těchto stanov nemá člen společenství právo požadovat vydání dokumentů do jeho dispozice, ani nemá právo pořizovat si jejich kopie“.

13. Z výše uvedeného je zřejmé, že stanovy žalovaného žádný konkrétní způsob nahlížení do dokumentů SVJ neupravují, a proto, jak uvádí shora uvedená důvodová zpráva i rozhodnutí Nejvyššího soudu, je třeba postupovat se zřetelem ke zvyklostem soukromého života při současném zamezení zjevnému zneužití práva. S ohledem na tato kritéria je třeba hodnotit i časový prostor, v jakém žalovaný žalobkyni nahlédnutí do dokumentů uvedených pod výrokem II rozsudku umožnil. Z charakteru dokumentů, kterých se žaloba týká, je zřejmé, že se jedná o rozsáhlé soubory o velkém množství jednotlivých dokladů, a protože smyslem ustanovení § 1179 o.z. je seznámit se, jak osoba odpovědná za správu domu hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje, musí mít člen SVJ k seznámení se s dokumenty ohledně hospodaření SVJ dostatečný časový prostor. Tuto skutečnost si nepochybně uvědomoval i žalovaný, když sám žalobkyni nabízel k nahlédnutí do dokumentů další termín, který však z časových důvodů nemohla využít. Žalobkyně v průběhu jednání krajského soudu upřesnila, že dosud neměla možnost seznámit se s doklady označenými jako prezenční listina ze shromáždění vlastníků jednotek dne 24. 9. 2019, seznam členů SVJ, kteří požadovali konání shromáždění vlastníků jednotek dne 24. 9. 2019 a veškeré účetní knihy za období roku 2019 a roku 2020. S ohledem na uvedené skutečnosti odvolací soud rozsudek okresního soudu ve výroku II částečně změnil a žalovanému uložil povinnost poskytnout žalobkyni uvedené dokumenty k nahlédnutí a pořízení kopií, přičemž pro toto nahlížení současně určil časový rozsah, který považuje za dostatečný k seznámení se s uvedenými dokumenty, aniž by to žalovaného nadměrně zatěžovalo.

14. Ve zbývající části výroku II tj. ohledně dokumentů - prezenční listiny ze shromáždění vlastníků jednotek dne 3. 12. 2019, dokumentů týkajících se renovace koláren, výměny schránek a nové dlažby, hlasovacích lístků z hlasování o nové dlažbě (hlasování mimo shromáždění), účetní uzávěrky za rok 2019 a za rok 2020, protokolů o energetické náročnosti budovy z roku 2010 a z roku 2019 a dokumentů SVJ týkajících se projektu Zelená úsporám, byl rozsudek okresního soudu potvrzen, neboť žalobkyně sama potvrdila, že se s těmito doklady seznámila a její odvolání v této části tedy nebylo důvodné. Za důvodné nepovažoval odvolací soud ani odvolání žalovaného, které směřovalo proti výroku I rozsudku okresního soudu. Okresní soud v této části po provedeném dokazování učinil správná skutková zjištění a z nich vyvodil správné právní závěry, na které odvolací soud pro stručnost odkazuje. S ohledem na odvolací námitky žalovaného znovu zdůrazňuje, že stanovisko žalovaného, že písemnosti označené v žalobě body 1 – 4) a v rozsudku uvedené pod výrokem I nespadají do výčtu dokladů uvedených v § 1179 o.z., neboť se nejedná o účetní doklady, neobstojí. Tyto písemnosti (pochopitelně ve spojení s dalšími písemnostmi) mají vypovídací hodnotu nejen ve vztahu k tomu, jak jsou dům a pozemek spravovány a jak osoba odpovědná za správu při správě domu a pozemku hospodaří, nýbrž také ohledně určení povinnosti vlastníka jednotky podílet se na nákladech na správu nemovité věci, na nákladech na služby a podílet se na úhradě ztráty společenství (viz bod 4 odst. 1 písm. f/ Stanov SVJ). Ke správnosti určení podílu žalobkyně na úhradách nákladů za služby jsou požadované doklady nepochybně potřebným podkladem. Na zákonném právu žalobkyně do těchto dokladů nahlédnout nemůže nic změnit ani nesouhlas ostatních členů SVJ. Je však odpovědností žalovaného, aby doklady byly žalobkyni poskytnuty způsobem, který neohrozí ochranu osobních údajů ostatních vlastníků, jak je upravena zvláštními předpisy.

15. S ohledem na výše uvedené skutečnosti odvolací soud rozsudek okresního soudu ve výroku pod bodem I a v části výroku pod bodem II, pokud jím byla zamítnuta žaloba s požadavkem předložit a umožnit pořízení kopií dokladů - prezenční listiny ze shromáždění vlastníků jednotek dne 3. 12. 2019, dokumentů týkajících se renovace koláren, výměny schránek a nové dlažby, hlasovacích lístků z hlasování o nové dlažbě (hlasování mimo shromáždění), účetní uzávěrky za rok 2019 a za rok 2020, protokolů o energetické náročnosti budovy z roku 2010 a z roku 2019 a dokumentů SVJ týkajících se projektu Zelená úsporám, podle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil. Ve zbývající části rozsudek okresního soudu podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil a žalobě v tomto rozsahu vyhověl.

16. Jelikož byl rozsudek okresního soudu částečně změněn, musel odvolací soud podle § 224 odst. 2 o. s. ř. znovu rozhodnout o nákladech řízení před okresním soudem a rovněž o nákladech řízení před odvolacím soudem. S ohledem na ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř., podle kterého ustanovení o nákladech řízení před soudem prvního stupně platí přiměřeně i pro řízení odvolací, posuzoval soud právo účastníků na náhradu nákladů řízení podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. V daném případě měli oba účastníci úspěch pouze částečný, a to jak v řízení před soudem prvního stupně, tak i v řízení odvolacím. Odvolací soud proto žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů nepřiznal.