22 Co 425/2007

Plný text

U s n e s e n í Krajský soud v HK - pobočka v P rozhodl v senátě složeném z předsedy xxx a soudců xxx a xxx ve věci žalobce xxx s.r.o. , se sídlem v xxx, zast. xxx, advokátkou se sídlem v xxx, proti žalovanému xxx, nar. xxx, bytem xxx, zast. xxx, advokátem se sídlem xxx, o zaplacení 3.537,- Kč s příslušenstvím , k odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu ve S ze dne 19.4.2007, č.j. 4C 228/2006-62, t a k t o :

I. Odvolání žalobce se o d m í t á .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Shora označeným usnesením okresní soud uložil zástupkyni žalobce xxx povinnost nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 952,- Kč k rukám jeho právního zástupce do tří dnů od právní moci usnesení. Proti tomuto usnesení podal včasné odvolání žalobce. Podrobně v něm popisoval okolnosti vývoje dané soudní pře a vyslovil názor, že prokázal opodstatněnost žalobou uplatněného nároku a proto rozhodnutí okresnímu soudu ve věci samé nic nebránilo. Domáhal se zrušení napadeného usnesení. Dříve než odvolací soud přistoupil k věcnému přezkoumání usnesení okresního soudu, zabýval se tím, zda bylo podáno oprávněno osobou. Subjektivní legitimaci k podání odvolání zákon přiznává účastníku řízení, a také vedlejšímu účastníku (§ 93 o.s.ř.), avšak jen za předpokladu, že jeho úkon neodporuje úkonu účastníka. V zákonem stanovených případech mohou podat odvolání kromě účastníků (vedlejších účastníků) i jiné osoby (např. znalec nebo tlumočník – srov. § 139 a § 147 odst. 2 o.s.ř., dále též právní zástupce účastníka, případně svědek § srov. § 147 o.s.ř.). Z povahy odvolání jakožto opravného prostředku plyne, že odvolání může podat jen ten účastník (případně jiná zákonem povolaná osoba – viz odůvodnění shora), kterému nebylo rozhodnutím soudu prvého stupně plně vyhověno, popřípadě kterému byla tímto rozhodnutím způsobena jiná určitá újma na jeho právech. V daném případě okresní soud uložil právní zástupkyni žalobce náhradu nákladů řízení s odůvodněním, že tyto náklady řízení vznikly výlučně jejím zaviněním. Jednalo se o tzv. separované náklady ve smyslu § 147 o.s.ř. Z uvedeného je zřejmé nejen to, že uvedeným výrokem okresního soudu nebylo rozhodnuto v neprospěch odvolatele, nýbrž i to, že jím žalobce nemohl být vůbec dotčen ve svých právech či ve svém právním postavení. Odvolací soud proto odvolání žalobce proti napadenému usnesení ve smyslu § 218 písm. b/ o.s.ř. odmítl, neboť jeho odvolání je třeba vyložit jako odvolání podané někým, kdo k tomu není oprávněn. Se zřetelem na výše uvedené možno dodat, že v dané věci svědčila subjektivní legitimace k odvolání přímo právní zástupkyni žalobce, která však odvolání nepodala. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, neboť žalovanému náklady odvolacího řízení nevznikly a žalobci náhrada nákladů tohoto řízení nemohla být přiznána, neboť zavinil, že odvolání muselo být odmítnuto (§ 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř.). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné. V P dne 9. července 2007