22 CO 62/2022

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Miloše Zdražila a soudců Mgr. Radka Kopsy a JUDr. Šárky Hůrkové, Ph.D., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa zastoupený advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 133 496,65 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 26. ledna 2022, č.j. 10 C 302/2020-53, <b>I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 17.493,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho advokáta [titul] [jméno] [příjmení].</b> 1. Okresní soud shora označeným rozsudkem uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 133.496,65 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 133.496,65 Kč od 17.1.2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a nahradit žalobci náklady řízení ve výši 40.014 Kč, k rukám právního zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci rozsudku.

2. Žalobce se domáhal zaplacení částky 133.496,65 Kč s příslušenstvím jako dluhu z faktury č. 2016 ve výši 9.026,15 Kč, faktury č. 2016 ve výši 5.314 Kč, faktury č. 2016 ve výši 12.135 Kč, faktury č. 2016 ve výši 9.743 Kč, faktury č. 2016 ve výši 14.792,25 Kč, faktury č. 2016 ve výši 14.792,25 Kč, faktury č. 2016 ve výši 29.229 Kč, faktury č. 2016 ve výši 19.930 Kč, faktury č. 20177057 ve výši 13.021 Kč a faktury č. 20177428 ve výši 5.514 Kč, které vystavil právní předchůdce žalobce, [právnická osoba] [právnická osoba] žalovanému za dodávané zboží. Žalovaný dluh uznal dne 12. 11. 2018. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky za žalovaným žalobci.

3. Žalovaný uvedl, že žalobci nic nedluží, podnikatelskou činnost ukončil v roce 2016. Žalobce měnil podmínky spolupráce, jednatelka žalobce mu slíbila, že mu budou dodávat dál, když doplatí dluh. Žalobce mu nezaslal předžalobní upomínku na poslední známou adresu, nemá proto nárok na náhradu nákladů řízení.

4. Okresní soud měl z provedených důkazů (listinami faktur a dodacích listů, prohlášením o uznání dluhu z 12.11.2018, smlouvou o postoupení pohledávek, předžalobní výzvou) za prokázané, že právní předchůdce žalobce dodával na odběrná místa žalovaného medovinu, dodávky následně účtoval žalovanému jako příjemci i odběrateli dodávek. Tedy odevzdal žalovanému (respektive na místo určené žalovaným) věci, které byly předmětem kupní smlouvy, žalovaný je převzal a nabyl k nim vlastnické právo, a proto byl povinen uhradit jejich kupní cenu, kterou mu žalobce fakturoval předloženými fakturami. Žalovaný dluh z těchto faktur uznal co do důvodu a výše a zavázal se jej hradit v pravidelných měsíčních splátkách, které však řádně a včas nehradil.

5. Okresní soud zdůvodnil, Proč zamítl návrhy žalovaného na doplnění dokazování. Tyto důkazy nemají dle tvrzení žalovaného vyvrátit ani zpochybnit základ nároku žalobce (zda dluh žalovaného vznikl či zda trvá, případně v jaké výši trvá). Mají prokazovat toliko pro posouzení věci nepodstatné vedlejší okolnosti spolupráce účastníků (neboť i kdyby bylo v řízení prokázáno, že žalobce požadoval doplacení celého dluhu najednou jako podmínku další spolupráce, na právním posouzení věci by to ničeho nezměnilo).

6. Po právní stránce okresní soud věc posoudil dle ust. § 2079 o.z., dle něhož se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dále aplikoval ust. § 2053 o.z., dle něhož uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

7. Protože žalovaný dluh uznal, byla založena vyvratitelná domněnka, že dluh žalovaného z dodávek medoviny v době uznání trval. Žalovaný sice nejprve namítal, že žalobci ničeho nedluží, následně však uváděl, že po něm žalobce požadoval okamžité doplacení dluhu pro pokračování dodávek. Tím sám žalovaný vyvrátil svou námitku, že žalobci ničeho nedluží, nad to bylo z listiny o uznání prokázáno, že dluh žalovaného vznikl a trval. Ani námitka o požadavku doplacení dluhu na závěru soudu ničeho nezmění, je právem smluvních stran vyjednávat o podmínkách spolupráce a právem každého dodavatele podmínit své dodávky určitými podmínkami. Jestliže pak žalovaný nabídku žalobce nepřijal, nebyla změněna ani dohoda o plnění dluhu ve splátkách a žalovaný byl povinen plnit splátky podle ujednání. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, v souladu se smluvním ujednáním v uznání dluhu proto nastala splatnost celé zbývající části dluhu. V dohodě o uznání dluhu je sice nesprávný odkaz na ust. § 1391 o.z. namísto ust. § 1931 o.z., nicméně z textu splátkového kalendáře je zesplatnění zbývající části dluhu zjevné a následek zesplatnění zbývající části dluhu musel být žalovanému znám. Ze smlouvy o postoupení pohledávek pak vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným žalobci.

8. Okresní soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci dluh z kupní smlouvy v částce 133.496,65 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 17.1.2019 do zaplacení, když počátek prodlení koresponduje s dnem následujícím po dni, kdy žalobci vzniklo právo na vyrovnání zůstatku dluhu. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

9. Dle ust. § 142a odst. 1 o.s.ř. žalobci, který měl plný úspěch v řízení o splnění povinnosti, soud přizná právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Adresou pro doručování u podnikající fyzické osoby je dle ust. § 46b písm. b) věty první o.s.ř. adresa sídla nebo adresa zástupce pro doručování uvedená ve smlouvě, ve sporu z této smlouvy. Žalovaný v uznání dluhu uvedl jako své sídlo a bydliště adresu [adresa], stejně tak je tato adresa adresou trvalého pobytu dle ověřovací doložky pro legalizaci. I ve svých podáních v tomto řízení žalovaný setrvale uvádí tuto adresu a tato adresa je i nadále poslední adresou sídla žalovaného, jak bylo zjištěno z veřejné části Živnostenského rejstříku. V souladu se shora citovaným ustanovením je na žalobci, zda předžalobní výzvu zašle na adresu pro doručování případně na poslední známou adresu, která je spíše benefitem pro žalobce, který by neměl přístup do informačních registrů obyvatel (ačkoliv adresu sídla podnikatele lze ověřit z veřejně dostupných seznamů). Naopak je povinností žalovaného, aby dbal na aktuálnost svých údajů a na adrese sídla byl kontaktní (tím spíš, vystupuje-li jako podnikatel). Okresní soud proto uzavřel, že žalobce splnil svoji povinnost dle ust. § 142a odst. 1 o.s.ř., když před podáním žaloby zaslal předžalobní výzvu na adresu žalovaného pro doručování.

10. V souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142a o.s.ř. proto žalobci, který měl ve věci plný úspěch, náleží náhrada nákladů řízení v plném rozsahu. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5.340 Kč, z částky 25.840 Kč za 4 úkony právní služby po 6.460 Kč dle ust. § 7, 9 a 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 1.200 Kč jako 4 paušálních náhrad nákladů po 300 Kč dle ust. § 13 vyhlášky 177/1996 Sb., z částky 1.200 Kč jako náhrady za promeškaný čas 12 půlhodin (za 10 půlhodin strávených na cestě a 2 půlhodiny zameškané v důsledku pozdějšího zahájení jednání) dle ust. § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a z částky 504 Kč jako náhrady cestovného (ze sídla právního zástupce žalobce k jednání soudu v Ústí nad Orlicí a zpět) dle ust. § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 5.930,40 Kč Náklady řízení žalobce tak činí celkem 40.014 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. okresní soud uložil žalovanému, aby tuto částku nahradil žalobci k rukám jeho zástupce.

11. Proti rozsudku okresního soudu podal včas odvolání žalovaný. Namítal, že neobdržel žádnou upomínku a již se delší dobu nezdržuje na adrese trvalého bydliště v [obec] O tom, že se zdržuje v [obec], žalobce ví. Podle § 142a odst. 1 o.s.ř. nemá žalobce právo na náhradu nákladů řízení. Je přesvědčen, že na jeho straně jsou důvody, aby podal proti žalobci žalobu na náhradu škody, která mu jednáním žalobce vznikla, když poukázal na nestandardní jednání žalobce, který požadoval okamžitou úhradu své pohledávky bez ohledu na předchozí dohody účastníků smluvního vztahu. Namítal také to, že se nevypořádal s námitkou místní nepříslušnosti, kterou vznesl. Navrhl zrušení rozsudku okresního soudu a vrácení věci okresnímu soudu k doplnění dokazování a novému rozhodnutí a uložil žalobci nahradit žalovanému náklady řízení.

12. Žalobce navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu z jeho správných důvodů. Okresní soud se vypořádal se všemi žalovaným tvrzenými skutečnostmi a také jeho rozhodnutí o nákladech řízení je zcela správné. Odvolací námitky žalovaného měl za zcela nepodloženou procesní obranu, která nemůže na výsledku řízení ničeho změnit. Námitka místní nepříslušnosti nebyla žalovaným vznesena při prvním procesním úkonu adresovanému soudu, a tedy k ní již okresní soud nemohl přihlížet. Navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu a přiznání nákladů odvolacího řízení.

13. Krajský soud z podnětu včas podaného a přípustného odvolání přezkoumal napadený rozsudek, a to nejen z v odvolání uvedených důvodů (§ 212, § 212a odst. 1 o.s.ř.). Odvolání neshledal důvodným.

14. Krajský soud zcela převzal skutková zjištění okresního soudu, která z provedených důkazních prostředků učinil. Sdílí i jeho právní závěry. Dluh žalovaného z kupních smluv, uzavřených se žalobcem, byl prokázán nejen obsahem dodacích listů a k nim vystavených faktur, ale také plyne z prohlášení žalobce o uznání dluhu. Domněnku existence uznání dluhu se žalovanému nezdařilo vyvrátit, resp. k tomu ani žádná relevantní tvrzení či důkazní návrhy neposkytl. Jeho obrana spočívala v poukazech na skutečnosti, které zůstávají bez dopadu na smluvní vztah účastníků a závazky z něho vzniklé. S těmito námitkami, resp. důkazními návrhy, se okresní soud náležitě vypořádal, jakož i argumentací žalovaného o nezaslání předžalobní upomínky na adresu žalovaného v [obec] a tím tvrzenému zániku práva žalobce na náhradu nákladů řízení.

15. Krajský soud proto na skutkové i právní závěry okresního soudu srozumitelně popsaná v odůvodnění rozsudku okresního soudu zcela odkazuje, právní posouzení má oporu v aplikovaném hmotněprávním předpisu.

16. Odvolací výhrady žalovaného jsou dílem právně nevýznamné a dílem nedůvodné. Vypořádal se s nimi již okresní soud. Pokud směřovaly proti výroku o nákladech řízení, pak okresní soud náležitě svůj postup vysvětlil a jeho závěry krajský soud sdílí. Dodává, že žalovaný zjevně nepochopil smysl ust. § 142a odst. 1 o.s.ř., z něhož samozřejmě neplyne, že nemá-li dle něho právo na náhradu nákladů řízení úspěšný účastník pro absenci náležité předžalobní výzvy, pak tím není prolomena zásada náhrady nákladů řízení úspěšnému účastníku ve prospěch žalovaného, jak je vyjádřena v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř.

17. Krajský soud proto věcně správný rozsudek okresního soudu potvrdil, a to včetně správného výroku o nákladech řízení (§ 219), když na specifikaci účelně vynaložených nákladů žalobce v něm učiněnou pro stručnost odkazuje.

18. Protože žalovaný v odvolacím řízení neuspěl, krajský soud mu uložil nahradit úspěšnému žalobci náklady odvolacího řízení sestávající z dvou úkonů právní služby (vyjádření k odvolání, účast při jednání) po 6.460 Kč (§ 7 advokátního tarifu), dvou paušálních náhrad hotových výloh po 300 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu), cestovného k jednání vlakem ČD dle předložené jízdenky 408 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu), ztráty času na cestě za 6 půlhodin po 100 Kč (§ 14 odst. 3 advokátního tarifu), se zvýšením o 21% DPH mimo cestovného v částce celkem 17.493,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce (§ 142 odst. 1 o.s.ř., § 160 odst. 1 o.s.ř., § 224 odst. 1 o.s.ř. § 149 odst. 1 o.s.ř.).