22 CO 65/2022

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka obec rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Miloše Zdražila a soudců JUDr. Šárky Hůrkové, Ph.D. a Mgr. Radka Kopsy ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa zastoupený advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 527 736,80 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Chrudimi ze dne 22. 11. 2021, č.j. 4 C 113/2021-208,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady odvolacího řízení 25 942,40 Kč k rukám advokáta žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Citovaným rozsudkem okresní soud ve výroku I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 527 736,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 4. 1. 2020 do zaplacení a ve výroku III. žalovanému uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 130 682 Kč k rukám advokáta, a to vždy do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Okresní soud takto shledal zcela důvodnou žalobu, kterou se žalobce proti žalovanému domáhal zaplacení smluvní pokuty dle smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky dne 16. 10. 2017, podle níž se žalovaný zavázal provést pro žalobce dílo - kompletní rekonstrukci jihovýchodního úseku ohradní zdi stavba v obec za dohodnutou cenu, když nedílnou přílohou smlouvy byly obchodní podmínky. Dílo mělo být předáno nejpozději ke dni 30. 11. 2018 a pro případ prodlení s jeho předáním byla sjednána smluvní pokuta 5 000 Kč za každý započatý den prodlení s tím, že celková výše smluvní pokuty byla omezena na maximálně 30 % celkové ceny díla, která činila 1 759 122,69 Kč. Žalovaný se ocitl v prodlení, žalobce jej dopisem ze dne 14. 5. 2019 vyzval k dokončení díla a navrhl uzavření dodatku smlouvy o prodloužení termínu dokončení do 30. 6. 2019 s tím, že do tohoto data by nebyla účtována smluvní pokuta. Žalovaný se však nijak nevyjádřil, dílo nedokončil a žalobce pro prodlení žalovaného dne 3. 9. 2019 od smlouvy odstoupil. K obraně žalovaného žalobce dodal, že veškeré změny díla, resp. vícepráce měly být výslovného ujednání (čl. IX odst. 9 písm. a) provedeny až po uzavření písemného dodatku, který žádný uzavřen nebyl. Žalovaný měl k dispozici veškerou projektovou dokumentaci stavby, a to již před podáním nabídky do výběrového řízení, ale sám se od ní několikrát odchýlil. Žalobce proto trval na zaplacení vyúčtované smluvní pokuty ve výši sjednaného limitu 30 % ceny díla, tj. v žalované částce 527 736,80 Kč s tím, že ke dni 3. 2. 2019 bylo prodlení žalovaného 156 dní a smluvní pokuta po 5 000 Kč denně by činila 780 000 Kč.

3. Žalovaný žalobu v celém rozsahu odmítl s tím, že k jeho prodlení při dokončení díla nedošlo. Poukázal na rozdělení díla do dvou etap, kdy první etapa – demolice sjednaného úseku ohradní zdi stavba a její nové založení byla řádně dokončena dne 18. 12. 2017. Dne 10. 5. 2018 došlo k pokračování druhé etapy, v níž je ze dne 25. 7. 2018 ve stavebním deníku zápis technického dozoru žalobce o tom, že dosavadní práce jsou prováděny v dobré kvalitě a že zastřešení zdi je možné provést z pálené krytiny románského typu, kladených na latě, a to namísto původně navržené krytiny – prejzů. Poté bylo telefonicky domluveno s paní příjmení z odboru kultury, že krytinou má být taška Tondach románská režná, včetně hřebene. Dle žalovaného však následně v průběhu realizace v listopadu 2018 došlo k poznání, že projektová a prováděcí dokumentace se nacházejí ve vzájemném rozporu - nebylo možné založit omítku, dokud nebude položena krytina zdiva - taška Tondach, kterou měl žalovaný již nakoupenu a upravenu pro položení, a nebylo možné zachovat požadovaný sklon krytiny podle projektové dokumentace. Jedním z řešení bylo ubourání jednoho až dvou řádků již vystavěného cihlového zdiva žalovaným, který s tím však nesouhlasil, neboť by mu vznikly vícenáklady, které žalobce nechtěl uhradit. Stavba byla poté přerušena pro klimatické podmínky a po výměně četné komunikace mezi účastníky v ní bylo pokračováno v srpnu 2019 a dne 8. 8. 2019 účastníci v souladu se stavebním deníkem jednali o sklonu krytiny. Dle žalovaného tak nemohl být mezi účastníky dohodnut ani žalobcem dodatečně stanoven náhradní termín dokončení díla k 30. 6. 2016, neboť ještě v listopadu 2019 účastníci jednali o výběru vzorků omítek stavba zdi. Proto žalovaný rovněž uzavřel, že nebyl a není v prodlení s dokončením díla, neboť vůlí účastníků ještě v polovině listopadu 2019 bylo dokončit dílo podle smlouvy. Současně žalovaný namítl rozpor žalované smluvní pokuty s dobrými mravy a z procesní opatrnosti navrhl moderaci její nepřiměřené výše.

4. Po provedeném dokazování vzal okresní soud za prokázané, že mezi žalobcem jako objednatelem a žalovaným jako zhotovitelem byla uzavřena dne 16. 10. 2017 smlouva o dílo, jejímž předmětem byla kompletní rekonstrukce jihovýchodní části ohradní zdi stavba anonymizováno v obec, a to v 1. etapě kompletní demolice a nové založení s dokončením a předáním do 20. 12. 2017 a ve 2. etapě kompletní vyzdění s tím, že je popsáno, jak má vypadat omítka a že bude provedeno prejzové krytí koruny zdiva, s termínem dokončení do 30. 11. 2018 Cena díla byla dohodnuta v částce 1 759 122,69 Kč, včetně DPH. Přílohou a součástí smlouvy byly obchodní podmínky a oceněné výkazy výměr uvedené v nabídce žalovaného. Okresní soud zjistil, že podle čl. VI odst. 1 obchodních podmínek se žalovaný zavázal zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každý i započatý den prodlení s předáním řádně dokončeného díla. Podle čl. VI odst. 6 bylo sjednáno omezení výše smluvních pokut zhotovitele částkou odpovídající 30 % z celkové smluvní ceny díla. V čl. VII a čl. VII odst. 2 byla ujednána možnost odstoupení od smlouvy v případě jejího podstatného porušení a v čl. IX odst. 8 a 9 byl podrobně upraven postup při provádění změn díla, včetně požadavku na uzavření písemného dodatku. Okresní soud dále zjistil, že žalobce dopisem ze dne 14. 5. 2019 vyzval žalovaného k dokončení díla a předložil mu návrh dodatku ke smlouvě o dílo s posunutým termínem dokončení a předání díla do 30. 6. 2019 s tím, že v případě uzavření dodatku nebude uplatňována smluvní pokuta. Dopisem ze dne 3. 12. 2019 žalobce odstoupil od smlouvy o dílo s odkazem na čl. VII odst. 1, 2 písm. e) a čl. VII odst. 2 písm. d), f) a h) obchodních podmínek a zároveň žalovanému podle čl. VI odst. 1 a 4 vyúčtoval smluvní pokutu za dobu od 1. 7. 2019 do 3. 12. 2019 se zaplacením ve lhůtě 17 dnů.

5. Okresní soud dále zjistil, že dle zápisu ve stavebním deníku ze dne 25. 7. 2018 byly dosavadní práce provedeny v dobré kvalitě. Zastřešení zdi možno provést z pálené krytiny typ románská, kladený na latě. Dle okresního soudu podpis pod tímto zápisem neodpovídá podpisu technického dozoru žalobce pana příjmení, ale daleko spíše podpisu paní příjmení z kulturního odboru. Poté ve stavebníku deníku následuje až zápis ze dne 17. 10. 2018 a dne 23. 11. 2018 je v zápise konstatována řada výhrad k postupu žalovaného z hlediska dodržení termínů a projektové dokumentace. Ze zápisu z jednání účastníků ze dne 6. 12. 2018 okresní soudu uzavřel, že oproti původnímu projektu (na maltu) bylo realizované náhradní řešení zakrytí koruny ohradní zdi na latě, včetně použité krytiny, navrženo žalovaným (jeho zástupci panem příjmení a příjmení) vzhledem ke snazší realizaci a bylo odsouhlaseno paní příjmení, pracovnicí památkové péče s tím, že bude provedeno ve stejné cenové relaci jako původní projektovaný návrh. Bylo konstatováno, že při realizaci krytiny zdiva bylo zjištěno, že nelze dodržet požadovaný sklon dle projektové dokumentace i dle dodaného materiálu Tondach, když při zahájení prací na krytině byl žalobce jako investor obeznámen s tím, že tvar krytiny bude maximálně odpovídat původnímu návrhu, ale konstatoval, že prováděné zastřešení tvarově projektové dokumentaci neodpovídá. Byly diskutovány varianty řešení a žalobce se vyslovil tak, že preferuje návrat k původnímu řešení. V zápise je zmíněna i výše penalizace 30 000 Kč ke dni 6. 12. 2018. V závěru žalobce požaduje urychlené dokončení předmětu smlouvy o dílo. Zápis je podepsán zástupci obou účastníků.

6. Z dopisu žalovaného ze dne 15. 4. 2019 okresní soud uzavřel, že žalovaný nesouhlasil s tím, že by měl platit smluvní pokutu, rekapituloval vývoj jednání mezi účastníky a požádal žalobce o vyjádření, zda odstoupí od smlouvy nebo bude po žalovaném požadovat dokončení díla. Z e-mailové komunikace účastníků v říjnu 2019 okresní soud shledal, že řešili otázky týkající se předmětné stavby (vzorky omítky apod.). Ze znaleckého posudku titul jméno příjmení číslo ze dne 14. 6. 2020 okresní soud zjistil, že žalovaný dílo nedokončil ani ke dni 9. 6. 2020.

7. Z ostatních provedených důkazů měl okresní soud za to, že nezjistil významné skutečnosti. Uvedl, že neprovedl důkazy navržené žalobcem, neboť je nepovažoval za potřebné k prokázání žalovaného nároku, když provedené důkazy měl za dostatečné. Důkazy navržené žalovaným směřovaly dle okresního soudu k prokázání jeho nároku dle podané vzájemné žaloby, která byla vyloučena k samostatnému projednání, neboť jí je uplatňován nárok zcela jiné povahy a se zcela jiným skutkovým základem, tj. jiným okruhem dokazovaných skutečností, k nimž proto bude dokazování případně provedeno v samostatném řízení. Jako nesprávný okresní soud označil názor žalovaného, že rozsah jím provedených prací má význam i pro otázku výše smluvní pokuty, a proto dle okresního soudu není nutné v tomto řízení namítaný rozsah zjišťovat. Dle okresního soudu bylo prokázáno, že žalovaný měl dílo dle smlouvy provést s termínem dokončení dne 30. 11. 2018, v němž však dílo nedokončil a nepředal. Žalobce proto dne 3. 12. 2019 od smlouvy o dílo odstoupil a vyúčtoval žalovanému k zaplacení sjednanou smluvní pokutu za celkem za 156 dní prodlení v žalované, smluvně omezené částce. Okresní soud dospěl k závěru, že v průběhu trvání smluvního vztahu nebyl uzavřen žádný písemný dodatek ke smlouvě. Ke změně střešní krytiny (z prejzů na tašky Tondach) došlo z iniciativy žalovaného, když ze strany žalobce s tím nebyl vysloven výslovný souhlas.

8. Při právním posouzení okresní soud shledal, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo dle § 2586 a násl. o.z. Žalovaný jako zhotovitel byl povinen postupovat podle smlouvy a provést dílo řádně a včas, tedy ve sjednaném termínu do 30. 11. 2018. Tuto svoji povinnost žalovaný nesplnil a od 1. 12. 2018 se tak ocitl v prodlení. Obrana žalovaného je dle závěrů okresního soudu zcela nedůvodná. Okresní soud odmítl, že by se žalovaný neocitl v prodlení a naopak byl v prodlení žalobce, který požadoval změnu střešní krytiny (namísto původních prejzů tašky Tondach), v důsledku čehož nebylo možné dodržet původní sklon krytiny a původní technologii omítky a navazující změny měly být řešeny dodatkem, který však žalobce neuzavřel. Okresní soud nepřisvědčil ani námitkám žalovaného, že jeho prodlení jako zhotovitele nemohlo nastat s ohledem na probíhající, dlouhodobá a neukončená jednání účastníků bez jejich konečné dohody. K tomu okresní soud zejména uvedl, že oproti obraně žalovaného bylo prokázáno, že s návrhem na použití jiné střešní krytiny přišel žalovaný (případně jeho subdodavatel, za něhož ovšem žalovaný odpovídá), jak o tom svědčí obsah zápisu ze dne 6. 12. 2018 podepsaný žalovaným (jeho zástupcem) i formulace použitá ve stavebním deníku při zápisu ze dne 25. 7. 2018, v němž není uveden požadavek žalobce, ale pouze jeho souhlas s tím, že se místo původně sjednaných prejzů může použít jiná krytina. Dle okresního soudu a námitek žalobce navíc tento souhlas za žalobce neudělila oprávněná osoba dle smlouvy o dílo (pan příjmení), neboť podpis pod uvedeným zápisem ve stavebním deníku evidentně patří jiné osobě, a to dle zápisu ze dne 6. 12. 2018 paní příjmení z odboru památkové péče. Dle okresního soudu takový souhlas žalobce dle obsahu smlouvy o dílo neváže a formulace ve stavebním deníku nevyhovuje požadavkům smlouvy o dílo na její změnu, neboť je předpokládáno uzavření písemného dodatku. Proto k žádné relevantní dohodě o změně díla dle okresního soudu nedošlo a žalovaný měl povinnost střešní krytinu provést podle původní projektové dokumentace.

9. Pro případ, že by žalobce odsouhlasil změnu způsobu zastřešení, včetně střešní krytiny, okresní soud dodal, že veškeré s tím spojené souvislosti a důsledky jdou k tíži žalovaného jako zhotovitele, odborníka a profesionála v oboru, který má vědět, že když se změní způsob zastřešení, tak se bude měnit i sklon střechy a nebude možné provést původní omítku. Právě žalovaný pak měl na tyto skutečnosti upozornit žalobce jako objednatele a řešit s ním celou záležitost komplexně a poté o všem uzavřít písemný dodatek tak, jak tento postup předpokládá smlouva o dílo. V dané věci však dle okresního soudu ve skutečnosti problém vznikl tím, že žalovaný si sám navrhl změnu střešní krytiny, dostal k tomu jakýsi„ pseudosouhlas“ ze strany osoby, která k tomu ani nebyla oprávněna a jejíž jednání žalobce neváže, a následně toto nové řešení žalovaný provedl a zjistil, že to nedomyslel a že v důsledku nově použité krytiny nedodrží sklon střechy a ještě navíc nebude možné použít původně sjednanou omítku. Žalovaný se tak, přestože je odborná firma, dostal do dané situace sám a nemůže odpovědnost přenášet na žalobce, když veškeré následky jdou za ním, a to včetně s tím spojených vícenákladů. Proto nemůže žalovaný žalobci ani vyčítat, resp. přičítat mu k tíži, že s ním dále o věci jednal a snažil se najít řešení, neboť to je logickou snahou žalobce jako objednatele dosáhnout dokončení díla, které žalovaný byl povinen dokončit do sjednaného termínu 30. 11. 2018. Proto skutečnost, že účastníci spolu jednali i následně, v průběhu celého roku 2019, nic nemění na tom, že po celou tuto dobu byl žalovaný již v prodlení s tím, že však nadále trvala jeho povinnost dílo dokončit. Žalovaný tedy porušil smlouvu, když dílo ve sjednaném termínu do 30. 11. 2018, nedokončil a žalobce oprávněně požaduje smluvní pokutu dle čl. VI odst. 1 uzavřené smlouvy o dílo, kterou žalobce navíc žádá nikoliv již od následujícího dne 1. 12. 2018, ale až od 1. 7. 2019. Postup žalobce proto okresní soud rozhodně neshledal v rozporu s dobrými mravy. K žalovaným namítaným vícepracím, provedeným již ke dni 30. 11. 2018, okresní soud uvedl, že ohledně nich nesjednaný dodatek je zcela irelevantní, neboť ve smlouvě sjednaný postup (dle čl. IX odst. 9 obchodních podmínek) byl opačný, a proto při neuzavření dodatku žalovaný případné vícepráce provedl v rozporu se smlouvou o dílo a nemá nárok na jejich zaplacení.

10. Okresní soud tak shledal, že žalovaná smluvní pokuta není požadována v rozporu s dobrými mravy, ale naopak v souladu se smlouvou, neboť žalovaný dílo nedokončil ve sjednaném termínu, což bylo jeho trvající povinnost až do doby, kdy žalobce od smlouvy odstoupil. Žalobci tak vznikl nárok na smluvní pokutu, k jejíž žalované výši okresní soud oproti námitkám žalovaného ve smyslu § 2051 o.z. uzavřel, že je přiměřená, a to i s ohledem na hodnotu a význam zajišťované povinnosti a na výši škody vzniklou do doby soudního rozhodnutí porušením povinnosti, na kterou se smluvní pokuta vztahuje. Okresní soud tak zcela odmítl námitky žalovaného, že to, co jím nebylo zhotoveno, odpovídá hodnotě cca 92 000 Kč a je tak v nepoměru s žalovanou výší smluvní pokuty. K tomu okresní soud zdůraznil, že smluvní pokuta byla sjednána mezi dvěma právnickými osobami – žalobcem jako veřejnoprávní korporací a žalovaným jako obchodní společností, a zajišťuje povinnost žalovaného dokončit dílo v celkové ceně cca 1,76 mil Kč ve sjednaném termínu, když smluvní pokuta byla sjednána denní ve výši 5 000 Kč za každý den prodlení. V takovém ujednání okresní soud žádnou nepřiměřenost neshledal, když uvedl, že dodržení termínu dokončení díla je pro objednatele vždy zásadní, aniž by mu nedodržením termínu vznikala škoda. Dodal, že smluvní pokuta ostatně není přímo spojena s povinností hradit škodu, neboť oba tyto instituty se uplatňují nezávisle. Smluvní pokutu tak lze - v souladu s § 2048 o.z. i s uzavřenou smlouvou o dílo - požadovat i v případě, kdy žádná škoda nevznikne. Významnou funkcí smluvní pokuty je i funkce motivační, tedy v dané věci pro zhotovitele k dodržení termínu dokončení díla. Proto okresní soud uzavřel, že při posuzování přiměřenosti žalované smluvní pokuty nelze vycházet jen z úvah o skutečně vzniklé či potenciální škodě, ale také z toho, že mezi účastníky platí především zásada, že smlouvy se mají dodržovat. Žalovaný smlouvu nedodržel, ale hrubým způsobem porušil, když dílo nedokončil ani rok po uplynutí sjednaného termínu dokončení. Žalobce tedy pouze využil svého práva na sjednanou smluvní pokutu, o níž žalovaný věděl a byl na ni i za trvání smluvního vztahu (dne 6. 12. 2018) upozorněn. Okresní soud znovu také poukázal na to, že žalobce smluvní pokutu požaduje až od doby uplynutí sedmi měsíců od počátku prodlení žalovaného poté, co žalovaný dílo nedokončil ani v průběhu prvního pololetí r. 2019, své prodlení a porušení smlouvy nereflektoval a žalobci zaslal poměrně arogantní dopis ze dne 15. 4. 2019. Za tohoto stavu proto okresní soud neshledal žádné důvody pro snížení smluvní pokuty s tím, že ani údajná cena neprovedených nemá na výši smluvní pokuty žádný vliv.

11. Ze všech uvedených důvodů okresní soud podané žalobě zcela vyhověl, a to včetně žalovaného úroku z prodlení, k němuž uvedl, že smluvní pokuta měla být zaplacena 17 dní od výzvy k jejímu zaplacení dle čl. VI odst. 4 smlouvy a žalovaný byl k jejímu zaplacení vyzván dopisem ze dne 3. 12. 2019, který mu byl doručen dne 17. 12. 2019. Proto se žalovaný po uplynutí této lhůty ocitl v prodlení a vznikla mu povinnost k zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. O náhradě nákladů řízení okresní soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. s tím, že žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Takto okresní soud žalobci přiznal náhradu za zaplacený soudní poplatek 21 110 Kč a dále za zastoupení advokátem odměnu dle § 8 odst. 1, § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za osm úkonů právní služby po 10 420 Kč (přípravu a převzetí věci, výzvu k plnění, žaloba, vyjádření k odporu žalovaného, účast na jednání u Obvodního soudu pro Prahu 5, vyjádření k výzvě soudu, dvakrát účast na jednání okresního soudu) spolu s paušální náhradou hotových výdajů po 300 Kč Okresní soud zdůvodnil, že žalobci nepřiznal náhradu za další požadované dva úkony právní služby, a to za nadbytečnou jednoduchou výzvu k plnění, neboť jako dostatečnou hodnotil předcházející výzvu ze dne 3. 12. 2019, za kterou přiznal plnou odměnu. Dále okresní soud nepřiznal žalobci náhradu za nahlížení do spisu u Obvodního soudu pro Prahu 5 dne 2. 12. 2020 s pořízením fotokopií, které hodnotil jako neúčelný a pouze technický úkon na samém počátku řízení, za nějž ani citovaná vyhlášky náhradu nákladů samostatně neupravuje. Okresní soud tak za toto nahlížení do spisu přiznal pouze náhradu cestovních výdajů a promeškaného času za cestu do obec a zpět, a to spolu s další cestou do obec a zpět na ústní jednání, a to v délce čtyřikrát po 125 km. Zároveň okresní soud přiznal náhradu cestovného za další dvě cesty k jednání okresního soudu do obec a zpět v délce čtyřikrát po 12 km, a to v požadované částce 5,83 Kč/km za celkem 548 km, kterou shledal obvyklou, tj. celkem přiznal náhradu cestovného ve výši 3 195 Kč. Dále okresní soud přiznal také náhradu promeškaného času na uvedených cestách, a to za celkem 16 půlhodin po 100 Kč, a dále náhradu 21 % DPH, tj. celkem žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v částce 130 682 Kč. Tuto částku uložil žalovanému zaplatit podle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta žalobce, když lhůtě k plnění určil vždy dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

13. Proti rozsudku podal žalovaný včasné odvolání, v němž namítl, že okresní soud neprovedl účastníky shodně navrhované důkazy, při jejichž provedení by byla správně prokázána nedůvodnost žalovaného nároku, včetně nepřiměřenosti smluvní pokuty a jejího rozporu s dobrými mravy. Dle žalovaného byl okresním soudem nedostatečně poučen o tom, v jakém směru má prokázat svá tvrzení. Vycházel tak z částečného poučení Obvodního soudu pro Prahu 5, která však okresní soud v dalším řízení nerespektoval a nebral v úvahu. Navrhovanými svědeckými výpověďmi by dle žalovaného bylo prokázáno, že nebyl v prodlení, neboť ještě na podzim roku 2019 neměl jednoznačné pokyny k dokončení díla, a to především ohledně změny střešní krytiny, změny sklonu stříšky, úpravu zdi apod. Žalovaný měl za to, že by skutečně byl v prodlení, pokud by žalobce stále trval na původní střešní krytině (prejzech). Oproti tomu však ještě v létě 2019 (i za přítomnosti starosty žalobce) došlo k udělení pokynu o změně sklonu střechy a o změně střechy dle zápisu ve stavebním deníku. Žalovaný namítl, že oproti závěrům okresního soudu nelze všechna rizika provedení stavby přenášet na zhotovitele a objednateli umožnit zneužívat postavení. Okresní soud nesprávně hodnotil jako spravedlivou smluvní pokutu ve výši jedné třetiny ceny díla, byť žalovaný ani v době počátku jejího účtování (ke dni 1. 7. 2019) neměl pokyny ke sklonu střechy. Žalovaný namítl, že kdyby pokyny ze strany žalobce byly řádně a včas uděleny, nemusel by je žalobce dne 8. 8. 2019 i za přítomnosti svého starosty udělovat. O nekomunikaci žalobce v průběhu realizace díla svědčí i to, že navzdory svému odstoupení od smlouvy ze dne 3. 9. 2019 dále komunikoval ohledně dokončení díla, což je dle žalovaného v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku. Žalovaný namítl, že k jeho tíži nelze přičítat, že na jaře r. 2019 neuzavřel dodatek smlouvy o dílo, když ani ze strany žalobce nebyla vůle dohodnout se o nákladech na vícepráce. Žalobcem předložený znalecký posudek titul jméno příjmení žalovaný označil za neobjektivní, neboť byl vyhotoven na objednávku žalobce a bez přizvání žalovaného. Závěry tohoto posudku žalovaný odmítl s tím, že neodpovídají skutečnosti, včetně toho, že ke dni 9. 6. 2020, kdy byl posudek zpracován, dílo nebylo dokončeno. Okresní soud však z těchto znaleckých závěrů nesprávně vychází a nepřiléhavě vycházel a přehlédl, že žalobce již dne 3. 12. 2019 od smlouvy odstoupil. Žalovaný poukázal na svůj předložený přehled o tom, jaké práce byly dokončeny, jaké nebyly vůbec obsaženy v rozpočtu a jaké byly provedeny v rámci víceprací s tím, že proti žalobci podal svůj protinávrh, který však okresní soud nesprávně a nehospodárně vyloučil k samostatnému řízení. Tím žalovanému podstatným způsobem ztížil procesní situaci oproti žalobci, když řízení o protinávrhu není ukončeno. Dle žalovaného okresní soud vyhodnocuje podpisy osob (zejména pana příjmení v zápisu ve stavebním deníku ze dne 25. 7. 2018), aniž by tyto osoby dle shodného návrhu obou účastníků vyslechl jako svědky. Závěr okresního soudu o„ pseudosouhlasu“ pak dle žalovaného neobstojí také proto, že souhlas je buď dán, nebo je odepřen a neexistuje nic mezitím. Žalovaný uzavřel, že okresní soud činí své závěry a hodnotí práce žalovaného, aniž by to měl podloženo provedenými důkazy a aniž by tak k tomu správně zjistil skutkový stav. Nesprávné je dle žalovaného rovněž právní hodnocení věci, zejména o tom, že žalovaný byl v prodlení, ohledně zásad poctivého obchodního styku a ohledně moderace nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty, které se žalovaný dovolával z procesní opatrnosti vzhledem k zajišťovací a uhrazovací funkci smluvní pokuty. K tomu žalovaný opětovně zdůraznil hodnotu jím neprovedených prací ve výši 92 000 Kč. Ze všech uvedených důvodů žalovaný navrhl zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení.

14. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku, s jehož skutkovými i právními závěry se plně ztotožnil, a odvolací námitky žalovaného označil za nedůvodné. Žalobce poukázal na podanou žalobu a průběh řízení, v němž měl za to, že okresní soud provedl náležité dokazování k nezbytnému prokázání skutečného stavu věci. Žalovaným namítané výslechy svědků označil za nadbytečné. Ke znaleckému zkoumání znalce titul jméno. příjmení dodal, že žalovaný k němu nebyl přizván, neboť byl zcela nekontaktní. Žalovaným vznesený protinávrh je dle žalobce nedůvodný a zjevně účelový, podaný až v průběhu tohoto řízení s cílem jej prodloužit. Žalobce uzavřel, že žalovaný se jako stavební společnost, která se přihlásila do výběrového řízení a předem byla seznámena s předmětem díla, dostala vlastní vinou do prodlení s termínem dokončení díla a přes snahu žalobce o domluvu dílo nedokončila. Proto žalobce musel nechat ohradní zeď zámeckého parku dodělat externí společnost za cenu 417 280,03 Kč bez DPH, která zahrnuje neprovedené práce, resp. práce provedené žalovaným při nerespektování projektové dokumentace. Proto je dle žalobce žalovaná smluvní pokuta důvodná, přiměřená a odpovídající běžným podmínkám výběrových řízení a obchodního styku.

15. Krajský soud přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu v celém rozsahu, včetně řízení, které mu předcházelo, když v souladu s § 212 a § 212a odst. 1 o.s.ř. přihlížel jak k odvolacím námitkám, tak k důvodům v odvolání neuplatněným. Poté krajský soud dospěl k závěru, že podané odvolání není důvodné.

16. Krajský soud dospěl k závěru, že okresní soud správným procesním postupem provedl v potřebném rozsahu řádné dokazování a na jeho základě správně zjistil rozhodné skutečnosti a dospěl k potřebným a správným skutkovým závěrům. Okresní soud rovněž vycházel z přiléhavé právní úpravy, na kterou správně odkázal a na jejímž základě učinil v dané věci správné a úplné právní závěry a správně rozhodl. Krajský soud proto na závěry okresního odkazuje a k podanému odvolání uvádí následující.

17. Okresní soud v dané věci správně vycházel z toho, že mezi účastníky byla řádně uzavřena smlouva o dílo, v níž byla platně sjednána smluvní pokuta zajišťující smluvní povinnost žalovaného provést sjednané dílo řádně a včas za sjednanou cenu v dohodnutém termínu do 30. 11. 2018 Okresní soud se při svých závěrech rovněž správně a úplně vypořádal se vznesenou obranou žalovaného, která je obsahem i podaného odvolání. Okresní soud zejména správně na základě provedeného dokazování a v souladu i s tím, co v řízení uvedli sami účastníci, vzal za prokázané, že žalovaný porušil svoji smluvní povinnost provést dílo dle uzavřené smlouvy ve sjednaném termínu. Oproti odvolacím námitkám je zřejmé, že tento závěr není opřen (pouze) o znalecký posudek titul příjmení, ale je zcela v souladu s ostatními provedenými důkazy i s tím, co v řízení uvedli sami účastníci, včetně žalovaného, který v rámci své obrany potvrdil, že dílo nedokončil (ve sjednaném termínu do 30. 11. 2018, ani ke dni odstoupení žalobce od smlouvy ze dne 3. 12. 2019), když namítal, že tomu bránila změna ve střešní krytině zdiva, která oproti obsahu uzavřené smlouvy o dílo a příslušné projektové dokumentace byla prováděna nikoliv prejzy„ na maltu“, ale krytinou Tondach„ na latě“, což dle provedeného dokazování i shodného tvrzení účastníků vyvolalo změny v rámci dodržení sklonu střešní krytiny či provedení omítek. Okresní soud vzal také správně za prokázané, že tuto změnu střešní krytiny inicioval žalovaný jako zhotovitel a žalobce na ni přistoupil s tím, že však současně bylo v dané věci dle závěrů okresního soudu prokázáno, že mezi účastníky nedošlo k žádné dohodě o změně terminu provedení, resp. dokončení díla, ani o změně výše ceny díla. Proto okresní soud správně uzavřel, že v dané věci je rozhodné, že žalovaný byl vždy na základě uzavřené smlouvy povinen dílo řádně a včas provést do sjednaného termínu 30. 11. 2018 za sjednanou cenu díla v částce 1 759 122,69 Kč (včetně DPH).

18. Krajský soud dodává, že okresní soud při svém procesním postupu správně vycházel z toho, že předmětem této věci je žalovaný nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty. K odvolacím námitkám žalovaného je třeba uvést, že okresní soud nepochybil, když v souladu s § 97 a § 112 o.s.ř. vyloučil k samostatnému projednání žalovaným v průběhu řízení podanou vzájemnou žalobu, která se ve shodě se závěry okresního soudu zjevně týká skutkově i právně odlišného a samostatného nároku žalovaného vůči žalobci z titulu zaplacení dlužné ceny prací a víceprací provedených žalovaným pro žalobce na základě předmětné smlouvy o dílo. Proto má krajský soud za to, že ani z hlediska rychlosti a hospodárnosti řízení nelze dovodit podmínky pro spojení věcí s tím, že samotným vyloučením vzájemné žaloby k samostatnému projednání a rozhodnutí nedošlo, resp. ani nemohlo dojít k porušení zásad spravedlivého procesu, ani jakémukoliv zásahu do procesních práv žalovaného, ať již v této věci, či v řízení o jím podané vzájemné žalobě.

19. Krajský soud tak dospěl k závěru, že okresní soud v dané věci správně vycházel z okruhu skutečností rozhodných (právě a jen) pro posouzení žalovaného nároku žalobce proti žalovanému na zaplacení smluvní pokuty, a to na základě správně zjištěného obsahu smluvního ujednání účastníků v obchodních podmínkách (čl. VI), které jsou nedílnou součástí uzavřené smlouvy o dílo (v souladu s § 1751 o.z.) a v souladu se subsidiární právní úpravou § 2048 a násl. o.z. Okresní soud proto také správně zdůvodnil, že další dokazování je v této věci nadbytečné. Krajský soud ve shodě s okresním soudem shledal, že v dané věci je rozhodné, že žalovaný jako zhotovitel byl povinen řádně a včas provést sjednané dílo, a to na svůj náklad a nebezpečí a s vynaložením svých odpovídajících a předpokládaných odborných znalostí a zkušeností a se zachováním své potřebné odborné péče. Nedodržení těchto povinností ze strany žalovaného pak ve shodě se závěry okresního soudu nelze žádným způsobem přenášet na druhou smluvní stranu, tj. na žalobce jako objednatele. Proto okresní soud správně zdůvodnil, že k tíži žalobce jako objednatele nelze jakkoliv přičítat, že žalovaný jako zhotovitel v průběhu provádění díla sám navrhl a přistoupil ke změně způsobu provádění sjednaného díla, a to při zhotovení střešní krytiny stavba zdi, a správně shledal, že veškeré s tím případně spojené následky jdou plně k tíži žalovaného, který měl nadále dle uzavřené smlouvy jako zhotovitel, podnikatel a profesionál povinnost dílo provést s odbornou péčí, na vlastní odpovědnost a náklady, a to ve sjednaném termínu a za sjednanou cenu, ohledně nichž k žádné změně ani dle tvrzení žalovaného nedošlo. Námitky žalovaného, že neměl potřebné pokyny žalobce ke konkrétnímu způsobu provedení střešní krytiny či omítek, jsou proto na základě prokázaného konkrétního skutkového stavu zcela mylné, neboť nesprávně pomíjejí okresním soudem správně zdůvodněné smluvní povinnosti žalovaného, který je na základě uzavřené smlouvy o dílo jako zhotovitel zásadně odpovědný za dílo jako výsledek své sjednané odborné, samostatné a podnikatelské činnosti. Na základě těchto závěrů je proto dle krajského soudu v dané věci skutkově i právně irelevantní také to, zda žalovaný z prokázané vlastní iniciativy přistoupil při provádění díla ke změně střešní krytiny zdiva (jen) s vědomím žalobce, či s výslovně či jinak řádně projevenou souhlasnou vůlí žalobce, případně bez ní. Je zřejmé, že ať již došlo k v tomto směru k platné dohodě účastníků o změně či nikoliv, nemělo to žádný vliv na v této věci rozhodný obsah jejich dalších vzájemných smluvních povinností, zejména na trvající povinnost žalovaného provést dílo řádně ve sjednaném termínu a za sjednanou cenu, ohledně nichž mezi účastníky k žádné změně nedošlo. Krajský soud současně přisvědčil závěrům okresního soudu, že v dané věci jsou irelevantní také další prokázaná a bezvýsledná vzájemná jednání účastníků i jejich další komunikace ohledně provádění díla či řešení vzniklé situace, když je rozhodné a mezi účastníky nesporné, že k uzavření žádné dohody mezi nimi nedošlo.

20. Krajský soud tak ve shodě s okresním soudem uzavřel, že žalovaný porušil svoji smluvní povinnost zajištěnou platně sjednanou smluvní pokutou, kterou je povinen žalobci v žalované výši zaplatit ve sjednané lhůtě splatnosti. Krajský soud současně plně přisvědčil také skutkovým a právním závěrům okresního soudu o přiměřené výše smluvní pokuty a o jejím souladu jak s uzavřenou smlouvou a citovanou právní úpravou, tak s dobrými mravy, když z prokázaných konkrétních skutkových okolností nelze dovodit žádné zneužití práv či povinností ze strany žalobce ani jiné jednání na úkor žalovaného. Žalovaný v tomto směru v podaném odvolání ani žádné nové skutečnosti, návrhy či námitky neuvedl, a proto krajský soud shledal nedůvodnou i námitku ohledně jeho nedostatečného procesního poučení. K tomu lze pouze dodat, že v dané věci došlo k přikázání věci okresnímu soudu z důvodu vhodnosti (dle usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 3. 2021, č.j. Ncd 20/2021-78) a oba účastníci v průběhu řízení i v souladu s výzvou a poučením původně příslušného Obvodního soudu pro Prahu 5 řádně a v potřebném konkrétním rozsahu doplnili svá tvrzení a důkazní návrhy, z čehož okresní soud náležitě vycházel.

21. Ze všech uvedených důvodů shledal krajský soud napadený rozsudek okresního soudu věcně správný, a to včetně rozhodnutí o náhradě nákladů řízení mezi účastníky, které okresní soud podrobně, přiléhavě a srozumitelně zdůvodnil, a krajský soud i v této části shledal jeho skutkové a právní závěry přiléhavé, úplné a správné, a proto na ně pro stručnost odkazuje. V souladu s § 219 o.s.ř. tak krajský soud napadený rozsudek potvrdil.

22. Na základě tohoto výsledku odvolacího řízení krajský soud plně úspěšnému žalobci přiznal dle § 224 ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení, a to za dva úkony právní služby (písemné vyjádření k odvolání a účast na jednání krajského soudu) s odměnou po 10 420 Kč, paušální náhradou hotových výdajů po 300 Kč a náhradou 21% DPH dle vyhlášky č. 176/1996 Sb., jak správně zdůvodnil již okresní soud, a dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Krajský soud takto žalobci přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení v celkové částce 25 942,40 Kč a žalovanému uložil dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř. povinnost k jejímu zaplacení k rukám advokáta žalobce v zákonné lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Proti tomuto rozsudku lze za podmínek uvedených v § 237 a § 238 o. s. ř. podat dovolání do dvou měsíců od doručení jeho písemného vyhotovení. Dovolání se podává dvojmo k Okresnímu soudu v Chrudimi O přípustnosti dovolání a o dovolání samém rozhoduje Nejvyšší soud.