22 CO 97/2022

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Miloše Zdražila a soudců Mgr. Radka Kopsy a JUDr. Šárky Hůrkové, Ph.D., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného místem podnikání adresa zastoupený advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa za účasti: pojišťovna , IČO sídlem adresa o zaplacení 595 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 16. února 2022, č. j. 310 C 14/2018 – 221,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výrocích I. a III. potvrzuje.

II. Rozsudek okresního soudu se ve výroku II. mění tak, že žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení před okresním soudem ve výši 13 990 Kč k rukám zástupkyně žalovaného do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Rozsudek okresního soudu se ve výroku IV. mění tak, že žalobce je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí náklady řízení ve výši 8 001,49 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši 13 400 Kč k rukám zástupkyně žalovaného do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobce a vedlejší účastník nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Shora uvedeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 595 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % p. a. od 25. 8. 2018 do zaplacení (výrok I.), uložil žalobci povinnost nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 76 480 Kč (výrok II.), uložil žalobci nahradit vedlejšímu účastníkovi náklady řízení ve výši 5 531 Kč (výrok III.), a uložil žalobci nahradit náklady řízení státu ve výši 16 002,98 Kč (výrok IV.).

2. Žalobce se svou žalobou původně domáhal, vedle zaplacení částky 595 000 Kč jako náhrady za ztížení společenského uplatnění, též náhrady za ztrátu na výdělku ve výši 36 419 Kč a bolestného ve výši 25 000 Kč. V rozsahu těchto nároků byla žaloba vzata zpět poté, kdy byly tyto nároky uspokojeny vedlejším účastníkem, a řízení bylo v tomto rozsahu zastaveno usnesením okresního soudu ze dne 3. 1. 2019 č. j. 30 C 14/2018-45. Teprve následně dne 15. 1. 2019 vedlejší účastník vstoupil do tohoto řízení na straně žalovaného.

3. Pokud se žalobce svou žalobou domáhal náhrady za ztížení společenského uplatnění, pak k tomu tvrdil, že od 7. 8. 2017 do 26. 6. 2018 byl v pracovní neschopnosti, následně mu byl přiznán invalidní důchod. Žalobce při vyčíslení nároku vycházel ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení], [titul], vypracovaným podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., jenž ztížení ohodnotil 2 380 body.

4. Okresní soud v řízení vycházel při zjišťování skutkového stavu z provedených důkazů - výpovědi žalobce, výpovědí svědků o průběhu úrazového děje, z listinných důkazů (trestních rozsudků, lékařských zpráv žalobce, posudku o jeho invaliditě), a zejména ze znaleckého posudku znalce [titul] [jméno] [příjmení], [titul]. Uvedený znalec podle okresního soudu závěry svého posudku přesvědčivě odůvodnil, včetně toho, proč nepovažoval vyšetření žalobce za nutné k vypracování posudku.

5. Okresní soud po skutkové stránce dospěl k závěru, že dne [datum] kolem 10.20 hodin v [obec], okr. [obec], na účelové komunikaci v objektu [právnická osoba] [právnická osoba] [obec], zaměstnanec žalovaného [jméno] [příjmení] jako řidič traktoru [značka automobilu], [registrační značka] s osazenými vidlemi při skládání nákladu z levé strany přívěsu nákladního vozidla nabral na vidle dvě na sobě ložené palety s balíky minerální izolace, při vyjíždění od vozidla nákladem zavadil o sloupek přívěsu, čímž došlo k sesunutí nákladu z vidlí směrem ke kabině vozidla a sražení žalobce, který jako řidič nákladního vozidla řidiče vystupoval z jeho kabiny. Žalobce přitom utrpěl zhmoždění dolní části zad a pánve a tržnou ránu na levém koleni. Za toto jednání byl [jméno] [příjmení] uznán vinným z trestného činu ublížení na zdraví z nedbalosti.

6. Sám žalobce byl dříve uznán vinným z trestného činu spočívajícího v tom, že jako řidič nákladního automobilu způsobil dne [datum] dopravní nehodu tím, že vjel na železniční přejezd způsobem, který vylučoval jeho bezpečné přejetí, nákladní automobil zůstal na přejezdu zablokován a posléze do něj narazil osobní vlak, v důsledku čehož vznikla na vlaku, drážním zařízení a nákladním automobilu škoda přesahující 4 mil. Kč, a došlo k lehkému zranění jednoho cestujícího ve vlaku.

7. Žalobce již před [datum] trpěl značnými zdravotními obtížemi, zejména vleklým degenerativním onemocněním páteře jako celku a psychickým onemocněním. Již 11 dnů po úrazu ze dne [datum] nebyly na žalobci patrny žádné objektivní známky svědčící o podvrtnutí páteře a zhmoždění měkkých částí zad. Všechny obtíže žalobce po [datum], které by s předmětným úrazem žalobce mohly souviset, lze vysvětlit jeho předchozím zdravotním stavem a jeho postupným vývojem, bez účasti posuzovaného zranění. Na současném psychickém onemocnění žalobce se posuzovaná událost sice mohla podílet, avšak ve zdravotnické dokumentaci žalobce však jsou zaznamenány i další rizikové faktory (vazba, trestní stíhání a odsouzení za způsobenou dopravní nehodu na železničním přejezdu, smrt synovce, onemocnění vnučky, závislost na alkoholu). Mnohé z nich jsou z hlediska obecného vnímání psychické zátěže mnohem intenzivnější než úraz ze dne [datum]. Pokud se vůbec tento úraz podílel na současném psychickém onemocnění žalobce, pak pouze okrajově. Je vysoce pravděpodobné, že by zdravotní stav žalobce dospěl do současné podoby i bez zranění ze dne [datum].

8. Výše popsaný zjištěný skutkový stav posoudil okresní soud po právní stránce podle § 2958 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též o. z.) tak, že nebyla prokázána příčinná souvislost mezi současnými zdravotními obtížemi žalobce a úrazem ze dne [datum]. Proto okresní soud žalobu zamítl.

9. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl okresní soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též o. s. ř.) tak, že žalobci, který nebyl se svou žalobou úspěšný, uložil nahradit náklady řízení žalovanému i vedlejšímu účastníkovi. Žalovanému přiznal náhradu za 2 úkony právní služby po 10 940 Kč (v době, kdy předmětem řízení byla částka 656 419 Kč) a za 4 úkony po 10 700 Kč (po částečném zastavení řízení), 6 paušálních náhrad po 300 Kč a 10 000 Kč za zaplacenou zálohu na znalecký posudek. Vedlejšímu účastníkovi pak přiznal 6 paušálních náhrad po 300 Kč a cestovné pověřeného pracovníka ke dvěma jednáním okresního soudu.

10. O náhradě nákladů řízení státu rozhodl okresní soud podle § 148 odst. 1 o. s. ř., když tyto náklady byly tvořeny vyplaceným znalečným a svědečným.

11. Proti uvedenému rozsudku podal žalobce včasné odvolání. Uvedl, že je nesporné, že zaměstnanec žalovaného [jméno] [příjmení] způsobil dne [datum] žalobci úraz. V podstatě nesporný je i současný nepříznivý zdravotní stav žalobce. Žalobce však namítal, že ohledně ostatních skutkových okolností podstatných pro posouzení žalobcova nároku, tedy zejména příčinné souvislosti mezi úrazem žalobce a jeho zdravotními obtížemi, okresní soud nezjistil řádně skutkový stav. Soudem ustanovený znalec [titul] [příjmení] žalobce nevyšetřil, ačkoli to nejprve sám považoval za potřebné k vypracování posudku. To vedlo k tomu, že své závěry znalec formuloval pouze v hypotetické a spekulativní rovině, přičemž vycházel pouze z některých dokumentů, zatímco jiné pominul. To se týká zejména posudku [titul] [příjmení], z něhož žalobce vycházel při podání této žaloby. [titul] [příjmení] přitom žalobce opakovaně vyšetřoval. Žalobce proto navrhl, aby krajský soud zrušil rozsudek okresního soudu a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Pokud by pak krajský soud tomuto odvolacímu návrhu nevyhověl, pak žalobce navrhl, aby mu nebyla uložena povinnost nahradit žalobci náklady řízení, s poukazem na své osobní poměry. Žalobce pobírá invalidní důchod třetího stupně ve výši s příspěvkem na péči celkem cca 19 tis. Kč měsíčně, je nemajetný a bez dluhů, žije s manželkou, jež pobírá taktéž invalidní důchod třetího stupně ve výši cca 17 tis. Kč měsíčně, bydlí spolu v nájemním bytě s náklady cca 7 200 Kč měsíčně.

12. Žalovaný se k odvolání vyjádřil tak, že okresní soud považoval za stěžejní důkaz ve věci znalecký posudek [titul] [příjmení], jehož závěrem bylo, že tvrzený úraz žalobce a jeho současný zdravotní stav nejsou v příčinné souvislosti. Podle zjištění znalce ze zdravotnické dokumentace a ostatních důkazů, které byly provedeny, mohly být žalobci způsobeny při daném úrazovém ději tržná rána a oděrky na nohou, avšak nikoliv zranění jiných částí těla, zejména zad a hlavy; taková zranění by z hlediska znalce při daném úrazovém ději nebyla přijatelná. Co se týče posudku [titul] [příjmení], pak z něj nevyplývalo nic o příčinné souvislosti mezi tvrzeným úrazovým dějem a zdravotním stavem žalobce, a navíc je zřejmě [titul] [příjmení] jedním z ošetřujících lékařů žalobce, takže v této záležitosti nemůže být nestranný. Ani v trestním řízení proti [jméno] [příjmení] nebyla konstatována či zjištěna příčinná souvislost současného zdravotního stavu žalobce s tvrzeným úrazovým dějem. Žalobce proto navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu včetně výroku o nákladech řízení.

13. Vedlejší účastník k odvolání vyjádřil tak, že závěr okresního soudu o neexistenci příčinné souvislosti mezi úrazovým dějem a současným zdravotním stavem žalobce není založen pouze na znaleckém posudku [titul] [příjmení], ale též na rozsáhlé zdravotnické dokumentaci žalobce, z níž vyplývá, že žalobce měl významné zdravotní obtíže už před předmětným úrazem. Co se týče posudku [titul] [příjmení], vedlejšímu účastníkovi je známo, že tento je vyhotovuje opakovaně nesprávně, když nadhodnocuje následky na zdraví osob, ohledně nichž posudky zpracovává. Vedlejší účastník navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu.

14. Krajský soud přezkoumal odvoláním napadený rozsudek, a to jak z pohledu odvolacích námitek, tak ze všech ostatních přípustných odvolacích důvodů, byť v odvolání neuvedených (§ 212a odst. 1 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.

15. Okresní soud správně a v potřebném rozsahu zjistil skutkový stav věci, a jeho skutkové závěry ve stručnosti popsané výše proto krajský soud zcela převzal. Krajský soud zcela souhlasí s okresním soudem v tom, že závěry posudku znalce [titul] [příjmení] jsou přesvědčivé a dostatečné pro rozhodnutí. Krajský soud též zcela souhlasí se závěrem okresního soudu, že znalec [titul] [příjmení] dostatečně objasnil, proč nepovažoval za nutné vyšetření žalobce, když jeho současný zdravotní stav i vývoj jeho zdravotního stavu byly patrné z žalobcovy lékařské dokumentace. Bylo na žalobci, aby bez důvodných pochybností prokázal mj. příčinnou souvislost mezi úrazem ze dne [datum] a jím tvrzenými trvalými následky na jeho zdravotním stavu. To se žalobci zjevně nejen nepodařilo, ale v podstatě byl uvedeným posudkem prokázán opak.

16. Co se týče posudku [titul] [příjmení], pak žalovaný zcela správně poukázal na to, že tento posudek se v podstatě nijak nevyjadřuje k otázce příčinné souvislosti mezi úrazem žalobce ze dne [datum] a zdravotním stavem žalobce ke dni vypracování posudku ([datum]), neboť v něm není vůbec uvedeno, k jakému úrazu žalobce se vztahuje, resp. dokonce je na jeho první straně dole, u textu„ Bylo ztížení společenského uplatnění způsobeno již předchozími změnami zdravotního stavu nesouvisejícími s poškozením zdraví pracovním úrazem?“ zaškrtnuto políčko„ Ano“, byť následující text by zase svědčil o opaku.

17. Podstatnějším je však to, že hodnoty bodů uvedených v tomto posudku vůbec neodpovídají označení položek, podle nichž měly být body stanoveny, resp. tyto vůbec neodpovídají tvrzením žalobce o tom, jaký úraz utrpěl a jaké následky to mělo na jeho zdraví zanechat. Nejpodstatnější položka posudku [titul] [příjmení], ohodnocená 2 000 body, je označená„ S300 následky poranění – střed. těž.“, číslo této položky podle posudku je 1.

8. Příloha č. 3 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., podle nějž měl být posudek [titul] [příjmení] vypracován, uvádí pod bodem 1.8„ následky poranění hlavy a neurotraumat v oblasti duševních poruch a poruch chování podle rozsahu a tíže následků - středně těžké“. Žalobce však ani netvrdil, a z ničeho vůbec nevyplývá, že by žalobce při události dne [datum] utrpěl jakékoli závažné poranění hlavy či neurotrauma, které by mohlo zanechat na jeho (duševním) zdraví nějaké následky. Podle Mezinárodní klasifikace nemocí pak diagnóza S 300 znamená„ zhmoždění – kontuze – dolní části zad a pánve”.

18. Druhá nejvýznamnější položka z uvedeného posudku, ohodnocená 300 body, je označená„ T00-07 Omezení hybnosti střed. těž (+ další, nečitelný text)“, číslo této položky podle posudku je 5.

19. V příloze 3 výše citovaného nařízení vlády je položka 5.19„ Poúrazové omezení hybnosti páteře – středně těžké“, podle Mezinárodní klasifikace nemocí pak diagnóza T00„ Povrchní poranění postihující více částí těla.“ Z uvedeného je zřejmé, že posudek [titul] [příjmení] je plný rozporů a nejasností, a nemůže žádným způsobem zpochybnit závěry znaleckého posudku [titul] [příjmení].

19. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

20. Podle § 2914 věty první o. z. kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám.

21. Nebyla-li tedy prokázána příčinná souvislost mezi jednáním zaměstnance žalovaného a zdravotními obtížemi žalobce, pak ve smyslu § 2910 ve spojení s § 2914 o. z. nemůže odpovídat za újmu, která v důsledku špatného zdravotního stavu žalobce vznikla. Krajský soud proto podle § 219 o. s. ř. potvrdil výrok I. rozsudku okresního soudu jako věcně správný.

22. Co se týče náhrady nákladů řízení mezi žalobcem a žalovaným, pak okresní soud rozhodl nesprávně. Zcela totiž pominul, že předmětem řízení byly tři samostatné nároky, jak je uvedeno shora v odstavci 2 odůvodnění tohoto rozsudku, přičemž právo na náhradu nákladů řízení je nutno pro každý z nich posuzovat zvlášť. Dále pak okresní soud nesprávně vycházel z toho, že tarifní hodnotou pro stanovení odměny advokáta za jeden úkon právní služby je žalovaná částka, ačkoli bolestné i ztížení společenského uplatnění jsou nemajetkové újmy, takže tarifní hodnotou je podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. částka 50 000 Kč (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 3771/2020, publikované pod č. 12/2022 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek).

23. Co se týče nároků na náhradu za ztrátu na výdělku a na bolestné, pak ve smyslu § 142 odst. 2 věta druhá má žalobce vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení za tyto části řízení, neboť žaloba byla vzata zpět poté, kdy byly tyto nároky žalobce jménem žalovaného uspokojeny. Toto právo pak má žalobce vůči žalovanému, protože vedlejší účastník v době zpětvzetí žaloby ještě nebyl účastníkem řízení.

24. V první fázi řízení, do částečného zpětvzetí žaloby, tedy tarifní hodnota činila 50 000 Kč za bolestné, 36 419 Kč za ztrátu na výdělku, a 50 000 Kč za ztížení společenského uplatnění, celkem tedy tarifní hodnota činí 136 419 Kč (viz § 12 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Odměna za jeden úkon právní služby zástupce žalobce tedy podle § 7 cit. vyhl. činí 6 580 Kč, z čehož připadá 2 402 Kč na bolestné, 1 776 Kč na ztrátu na výdělku, a 2 402 Kč na ztížení společenského uplatnění. V části řízení o bolestném a o náhradě za ztrátu na výdělku, zástupce žalobce učinil celkem 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, sepis částečného zpětvzetí). Částečné zpětvzetí žaloby se týkalo pouze bolestného a ztráty na výdělku, tarifní hodnota tohoto úkonu proto činila 86 419 Kč, odměna pak 4 580 Kč. Za fázi řízení o bolestném a o náhradě za ztrátu na výdělku do částečného zpětvzetí žaloby včetně má žalobce vůči žalovanému právo na náhradu 3 x (2 402 + 1 776) + 4 580 = 17 114 Kč na odměně, a 3 x 200 + 300 na paušálních náhradách hotových výdajů ve smyslu § 13 odst. 3 cit. vyhlášky, celkem tedy 18 014 Kč.

25. Naopak žalovaný má vůči žalobci podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení za tu část řízení, která se týkala náhrady za ztížení společenského uplatnění. Ve výše popsané první fázi řízení zástupce žalovaného učinil dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis odporu s vyjádřením k žalobě). Tarifní hodnoty i podíly jednotlivých nároků na odměnách jsou uvedeny shora, žalovanému tedy za tuto fázi řízení náleží na náhradě za zastoupení advokátem 2 x 2 402 + 2 x 100 = 5 004 Kč. V další fázi řízení již byla předmětem pouze náhrada za ztížení společenského uplatnění, tarifní hodnota činila 50 000 Kč, odměna za jeden úkon právní služby činila 3 100 Kč. Zástupce žalovaného v této fázi řízení učinil celkem 4 úkony právní služby za plnou odměnu (účast u jednání dne 9. 4. 2019, 20. 5. 2019, 2. 7. 2019 a 9. 2. 2022), a dva úkony za poloviční odměnu (sepis podání ze dne 9. 5. 2019 a sepis vyjádření k znaleckému posudku), celkem tedy na odměně náleží 5 x 3 100 a na paušálních náhradách hotových výdajů 5 x 300, tedy celkem 17 000 Kč. Dále pak v této fázi řízení žalovaný uhradil zálohu na znalecký posudek ve výši 10 000 Kč.

26. Celkem tedy má žalobce nahradit žalovanému náklady 5 004 + 17 000 + 10 000 = 32 004 Kč, zatímco žalovaný žalobci 18 014 Kč, takže po odpočtu bylo žalobci uloženo nahradit žalovanému 13 990 Kč Krajský soud proto podle § 220 o. s. ř. změnil výrok II. rozsudku okresního soudu, jak je uvedeno shora. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. jsou náklady řízení splatné k rukám advokáta.

27. Co se týče náhrady nákladů mezi žalobcem a vedlejším účastníkem, pak v tomto rozsahu okresní soud rozhodl správně. Vedlejší účastník vstoupil do řízení až v době, kdy již bylo předmětem řízení pouze ztížení společenského uplatnění, proto má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu vynaložených nákladů řízení v plném rozsahu, přičemž okresní soud tyto i správně vyčíslil. Proto krajský soud podle § 219 o. s. ř. potvrdil výrok III. rozsudku okresního soudu jako věcně správný.

28. Pokud se žalobce pro případ neúspěchu ve věci samé domáhal aplikace § 150 o. s. ř., pak k tomuto krajský soud neshledal dostatečné důvody. Předně, po změně výroku II. rozsudku okresního soudu, je povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení mnohem nižší, než jakou stanovil okresní soud, a poměry žalobce, jak je vysvětlil při jednání krajského soudu, mu podle názoru krajského soudu umožňují tuto náhradu zaplatit.

29. Co se týče nákladů státu, pak tyto vznikly zcela v souvislosti s nárokem na náhradu za ztížení společenského uplatnění, a stá má proto podle § 148 odst. 1 o. s. ř. právo na jejich náhradu vůči žalobci. Krajský soud však má za to, že poměry žalobce, jak je vysvětlil při jednání krajského soudu, by odůvodňovaly osvobození žalobce od soudních poplatků v rozsahu jedné poloviny. Proto krajský soud podle § 220 o. s. ř. změnil výrok IV. rozsudku okresního soudu a uložil žalobci nahradit pouze jednu polovinu nákladů státu.

30. Výrok o nákladech odvolacího řízení se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. Žalobce neměl se svým odvoláním úspěch, proto je povinen nahradit protistraně náklady odvolacího řízení. Žalobci na této náhradě náleží odměna za jeden úkon právní služby po 3 100 Kč (účast zástupkyně u jednání krajského soudu), a jedna paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč. Pokud žalobce požadoval též cestovné zástupkyně k jednání, pak nebylo předloženo žádné vyčíslení nákladů s cestou vzniklých, proto krajský soud při rozhodování o nákladech řízení vycházel z obsahu spisu. Vedlejší účastník se pak práva na náhradu nákladů odvolacího řízení vzdal.

31. Lhůty k plnění byly ve všech výrocích stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť krajský soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.

32. Krajský soud poznamenává, že se při přípravě vyhlášení rozsudku dopustil početní chyby, když při rozhodování o náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovaným před okresním soudem nezohlednil žalovaným zaplacenou zálohu na znalecký posudek. Dále pak krajský soud opomněl rozhodnout o náhradě nákladů odvolacího řízení mezi žalobcem a vedlejším účastníkem. Proto bylo vydáno opravné a doplňující usnesení. V tomto písemném vyhotovení rozsudku je již ve výroku uvedena správná výše náhrady nákladů řízení, v souladu s opravným usnesením, i doplněný výrok V. o nákladech odvolacího řízení.