23 CO 117/2021

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Lukáše Páchy a soudců JUDr. Ivy Trávníčkové, Ph.D., a Mgr. Jiřího Kopeckého ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o vypořádání společného jmění manželů, k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu ve Svitavách ze dne 3.2.2021, č.j. 16 C 261/2020-64,

I. Rozsudek okresního soudu se mění takto: Z věcí, jež měli žalobkyně a žalovaný ve společném jmění manželů, připadá do vlastnictví žalobkyně - pozemek p. [číslo] jehož součástí je stavba - rodinný dům [adresa], - pozemek p. [číslo] jehož součástí je stavba - jiná stavba bez [adresa] e., - pozemek [parcelní číslo], - pozemek [parcelní číslo], - pozemek [parcelní číslo], - pozemek p. [číslo] to vše v k.ú. a obci [obec]. Žalobkyni se přikazuje k úhradě závazek vůči [právnická osoba], vzniklý z hypoteční smlouvy č. [číslo] [číslo], [anonymizována dvě slova] [částka], který měli žalobkyně a žalovaný ve společném jmění manželů, a to včetně příslušenství, které k dluhu přiroste teprve v budoucnu po rozhodnutí odvolacího soudu. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vyrovnání jeho podílu částku 479.465,40 Kč do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího advokáta náklady za řízení před soudem prvého stupně ve výši 40.130 Kč do dvou měsíců od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího advokáta náklady odvolacího řízení, ve výši 69.332 Kč do dvou měsíců dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen nahradit České republice – Krajskému soudu v Hradci Králové náklady řízení ve výši 6.383,20 Kč do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

1. Shora uvedeným rozsudkem okresní soud vypořádal společné jmění účastníků tak, do výlučného jmění žalobkyně přikázal výše uvedené nemovitosti a závazek s tím, že je povinna zaplatit žalovanému vypořádací podíl ve výši 306.43,50 Kč (výroky I. a II.) a žalovanému uložil zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 35 810 Kč, a to k rukám jejího zástupce (výrok III.).

2. Z odůvodnění vyplývá, že okresní soud rozhodoval o požadavku žalobkyně na vypořádání rozvodem zaniklého společného jmění manželů účastníků. Předmětem vypořádání účastníci učinili nemovitosti shora uvedené a dále závazek vůči [právnická osoba] Mezi účastníky bylo sporné, který z nich nemovitosti převezme do svého výlučného vlastnictví. Žalovaný nedisponoval potřebnými finančními prostředky a nesouhlasil s výší stanovené ceny nemovitostí dle znaleckého posudku předloženého žalobkyní.

3. Soud prvého stupně vycházel z toho, že manželství účastníků uzavřené dne 21.3.2015 bylo pravomocně rozvedeno dne 4.4.2020 rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 19.2.2020, č.j. 5 C 322/2019-10. Za trvání manželství účastníci nabyli do společného jmění nemovitosti shora uvedené a uzavřeli dne 8.1.2020 s [právnická osoba] smlouvu o hypotečním úvěru ve výši 2.021.000 Kč. K zajištění úvěru bylo sjednáno zástavní právo k předmětným nemovitostem. V době rozhodnutí okresního soudu zůstatek úvěru činil 1.957.913 Kč. Ze znaleckého posudku předloženého žalobkyní, opatřeného doložkou dle § 127a o.s.ř., učinil soud prvého stupně zjištění o tom, že cena nemovitostí činí 2.570.000 Kč. Dle písemnosti [právnická osoba] byl žalobkyni nabídnut úvěr ve výši 2.280.000 Kč s tím, že částka 1.980.000 byla určena k refinancování předchozího úvěru a částka 300.000 Kč na vypořádání společného jmění manželů.

4. Soud prvého stupně uzavřel, že za trvání manželství (v období od 21.3.2015 do 4.4.2020) nabyli účastníci do společného jmění výše uvedené nemovitosti, jejichž obvyklá cena v době vypořádání činí 2.570.000 Kč. Při zjištění ceny vycházel ze znaleckého posudku předloženého žalobkyní, neboť znalecký posudek obsahuje doložku dle § 127a o.s.ř. Posudek je logický, neobsahuje vnitřní rozpory, je z něj zřejmé, že znalec zohlednil při určení ceny nepříliš výhodného umístění domu v záplavovém území u silnice. Skutečnost, že se žalovaný neúčastnil místního šetření znalce, není relevantní, neboť nejde o zákonný požadavek. Bylo dále prokázáno, že výše zůstatku úvěru v době rozhodnutí soudu činí 1.957.913 Kč.

5. Okresní soud poté postupoval dle ust. § 742 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přistoupil k vypořádání společného jmění manželů účastníků a vycházel ze zásady, že vypořádací podíly obou manželů jsou stejné. Žalobkyni, která prokázala zajištění vypořádacího podílu u [právnická osoba], přikázal do vlastnictví nemovitosti účastníků, včetně závazku doplatit hypoteční úvěr, a vypořádací podíl stanovil v částce 306.043,50 Kč (cena nemovitostí 2.570.000 Kč mínus zůstatek úvěru 1.957.913 Kč, kdy rozdíl činí 612.087 Kč a žalovanému náleží polovina z této částky).

6. Procesně úspěšné žalobkyni přiznal okresní soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení spočívajících v zaplaceném soudním poplatku 7.000 Kč a nákladech na zastoupení advokátem.

7. Rozsudek okresního soudu napadl odvoláním žalovaný. Namítal, že žalobkyní předložený znalecký posudek je neobjektivní a on se s ním nemohl podrobně seznámit. Neměl ani možnost klást znalci otázky, aby vysvětlil jím stanovenou cenu. Poloha nemovitostí, které jsou v záplavovém území u silnice, nemůže tak výrazně ovlivnit cenu nemovitosti. Rozporná jsou také zjištění znalce o stáří nemovitosti a její další životnosti. Cena nemovitostí by měla být podstatně vyšší. Žalovaný trval na tom, že ve věci by měl být zpracován nezávislý odhad a tvrdil, že cena nemovitostí činí 4 až 6 miliónu Kč. Proto by měl být také výrazně vyšší jeho vypořádací podíl. V průběhu odvolacího řízení navrhoval společný prodej nemovitosti a rozdělení výtěžku účastníkům, případně změnu rozsudku okresního soudu stanovení vyššího vypořádacího podílu.

8. Žalobkyně považovala rozsudek okresního soudu za správný s tím, že výhrady žalovaného nejsou relevantní. Žalovaný měl možnost se seznámit se znaleckým posudkem o ceně nemovitostí a ona doložila možnost výplaty vypořádacího podílu. Žalobkyně dále požadovala, aby odvolací soud při výpočtu vypořádacího podílu zohlednil její plnění poskytovaná na hypoteční úvěr po rozvodu manželství, včetně pojištění úvěru, pojištění nemovitosti a plateb na daň z nemovitosti. Dále uvedla, že jsou dány důvody pro disparitu podílů ve smyslu závěru rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 6109/2017, spočívající v jednání žalovaného, který dlouhodobě prodlužoval vypořádání, společné nemovitosti užíval od října 2020 sám, přesto se na úhradách hypotečního úvěru ani pojištění nemovitosti a plateb daně z ní nijak nepodílel. Jí v důsledku nuceného odstěhování v říjnu 2020 vznikly další náklady, které pro ni byly tíživým výdajem, kdy musela hradit nájemné v nájemním bytě 10.000 Kč měsíčně. Požaduje tak ve smyslu ust. § 742 odst. 1 písm. a/ o.z. náhradu nájmů, které musela na své vlastní bydlení od svého odstěhování vynaložit, tedy částku 10.000 Kč měsíčně od listopadu 2020 do března 2022 za 17 nájmů a částku 10.000 Kč jako poplatek realitní kanceláři za zprostředkování, tj. celkem 180.000 Kč.

9. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu podle § 212, § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o.s.ř.“).

10. Soud prvého stupně při vypořádaní společného jmění účastníků, které zaniklo rozvodem manželství dne [datum], správně vycházel z právní úpravy zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1.1.2014 (dále jen„ o.z.“). Správně dovodil, že jsou dány důvody pro vypořádání soudem, neboť účastníci jako bývalí manželé se o vypořádání nedohodli (srov. § 740 věta prvá o.z.). Správně se zabýval výší aktiv a pasiv společného jmění a s ohledem na učiněná zjištění rozhodl o vypořádání společného jmění a stanovil výši vypořádacího podílu žalovaného. Okresní soud rovněž postupoval správně, pokud při zjištění ceny nemovitostí vycházel ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení], neboť ten měl příslušnou doložku dle § 127a o.s.ř., která umožňuje, aby i znalecký posudek zpracovaný na základě požadavku jednoho z účastníků, byl následně použit jako důkaz v soudním řízení. Žalovaný v řízení před okresním soudem sice brojil proti takovému ocenění, ale nevznesl žádné konkrétní námitky. Okresní soud tak správně vycházel z provedeného znaleckého posudku.

11. S ohledem na běh doby od rozhodnutí okresního soudu (dne 3.2.2021) a možné změny ceny nemovitostí na trhu, nemohl rozsudek okresního soudu bez doplnění dokazování v odvolacím řízení obstát. Odvolací soud vychází z toho, že při vypořádání společného jmění manželů je relevantní obvyklá cena věci a její stav v době rozhodování soudu (dle § 740 o.z., srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28.4.2020, sp. zn. 22 Cdo 1205/2019). Odvolací soud proto nejprve dne 1.9.2021 přistoupil k výslechu znalce [titul] [jméno] [příjmení] ke zjištění aktuální obvyklé ceny. Z výslechu znalce odvolací soud zjistil, že původně byla stanovena obvyklá cena nemovitostí k datu 13.8.2020. Znalec nepředpokládá změnu stavu nemovitostí od doby ocenění. Pokud jde o vývoj ceny, byla by k datu 1.9.2021 cena nemovitostí 2.860.000 Kč, maximálně 3.000.000 Kč. Jde o nemovitost ve 4. záplavové zóně, která je nepojistitelná. Nárůst cen razantně stoupl u bytů, nikoliv tolik u rodinných domů. Znalcem stanovená obvyklá cena 3.000.000 Kč nebyla ale podložena písemným posudkem s příslušným srovnávacích materiálem. Bylo tak třeba v tomto směru dokazování doplnit, což odvolací soud učinil následným znaleckým posudkem.

12. Ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení], znalkyně z oboru ekonomika, odvětví cena a odhady, se specializací oceňování podniků a nemovitostí, odvolací soud zjistil, že obvyklá cena předmětných nemovitostí k datu 5.11.2021 činí 3.030.000 Kč. Znalkyně byla odvolacím soudem slyšena dne 5.5.2022. Uvedla, že předmětné nemovitosti oceňovala pro banku ještě před tím, než účastníci nemovitost koupili. Nyní zjistila lepší technický stav po výměně části konstrukce. Pro stanovení obvyklé ceny porovnávala skutečně realizované prodeje obdobných nemovitostí, kdy u oceňovaných nemovitostí je specifická poloha v části obce Sušice. Znalkyně vypověděla, že stále dochází k nárůstu cen nemovitostí až o 10 % s ohledem na lokalitu umístění nemovitosti [obec], uvažuje o nárůst obvyklé ceny proti ceně uvedené ve znaleckém posudku o 5 %.

13. Z výpisu z [právnická osoba] za období od [datum] do [datum] odvolací soud zjistil, že každý měsíc byla realizována splátka hypotečního úvěru 9.328 Kč a jeho pojištění 526 Kč. K datu [datum] činil zůstatek úvěru 1.879.147,29 Kč.

14. Mezi účastníky bylo nesporné (§ 211, § 120 odst. 3 o.s.ř.), že žalovaný po zániku společného jmění zaplatil na splátky hypotéky 3 x 4.699 Kč. Ostatní splátky, včetně pojištění úvěru, hradila žalobkyně, která rovněž platila pojištění nemovitosti 4 x 1.134 Kč každý rok a daň z nemovitosti 2 x 905 Kč.

15. Žalobkyně předložila nabídku hypotečního úvěru [právnická osoba] ze dne [datum], z níž vyplývá, že má možnost čerpat hypoteční úvěr ve výši 2.500.000 Kč. Banka vycházela z hodnoty zajištěné nemovitosti 3.250.000 Kč.

16. Odvolací soud poté dospěl k následujícím závěrům. Účastníci učinili předmětem vypořádání aktiva - společné nemovitosti a pasiva - závazek u [právnická osoba] V řízení před okresním soudem bylo mezi nimi sporné, který z nich předmětné nemovitosti převezme do svého vlastnictví. Žalobkyně setrvale projevovala zájem o nabytí nemovitostí do svého výlučného vlastnictví a převzetí společného závazku účastníků. Naproti tomu žalovaný nejprve trval na tom, že nemovitosti převezme sám, nebyl ale schopen doložit připravenost vyplatit žalobkyni vypořádací podíl a v odvolacím řízení se domáhal vyššího vypořádacího podílu, případně navrhoval společný prodej nemovitostí a rozdělení výtěžku. Při vypořádání společného jmění manželů zákonná úprava preferuje vypořádání majetkových hodnot tak, aby každý z účastníků nabyl určitou hodnotu. Protože žalobkyně projevovala o přikázání nemovitostí zájem a prokázala svou připravenost vyplatit vypořádací podíl žalovanému, přikázal odvolací soud nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobkyně.

17. Při určení výše obvyklé hodnoty nemovitostí vycházel odvolací soud z částky 3.250.000 Kč, kterou ve své nabídce uvedla banka, u níž má žalobkyně zajištěno refinancování společného závazku a výplaty vypořádacího podílu. Taková obvyklá cena odpovídá také závěrům znalkyně [titul] [jméno] [příjmení], která uvedla, že oproti listopadu 2021, kdy stanovila obvyklou cenu 3.030.000 Kč, došlo přibližně k 5 % nárůstu ceny.

18. Žalobkyni byl dále přikázán k úhradě společný závazek účastníků. K datu rozhodnutí odvolacího soudu činila jeho výše 1.879.147,29 Kč. Žalobkyni byl přikázán tento dluh, včetně příslušenství, které přiroste v budoucnu po rozhodnutí o vypořádání společného jmění manželů, kdy budoucí příslušenství bylo přikázáno toliko obecně (v souladu s aktuální judikaturou Nejvyššího soudu České republiky, srov. např. rozsudek ze dne 29.6.2021, sp.zn. 22 Cdo 753/2020). Závazek byl přikázán pouze žalované z toho důvodu, že žalobkyně s takovým postupem souhlasila, a byly jí přikázány nemovitosti, které jsou zatíženy zástavním právem k zajištění tohoto závazku. Jsou tak dány důvody k tomu, aby byl tento společný dluh účastníků přikázán pouze jednomu z manželů.

19. Při výpočtu vypořádacího podílu žalovaného odvolací soud vycházel z aktiv v hodnotě 3.250.000 Kč a pasiv 1.879.147,29 Kč. Rozdíl mezi nimi představuje částku 1.370.852,80 Kč, z něj polovina činí 685.426,40 Kč (představující vypořádací podíl žalovaného). Z tohoto podílu je třeba odečíst náhradu ve smyslu ust. § 742 odst. 1 písm. c/ o.z., spočívající v plnění, které poskytla žalobkyně po zániku společného jmění do rozhodnutí soudu (od 4.4.2020 do 11.5.2022) na společný dluh, a dále na plnění učiněná v zájmu zachování a udržení nemovitosti. Žalobkyně prokázala, že sama zaplatila na splátkách hypotečního úvěru částku 206.756 Kč (tj. 22 měsíců po 9.398 Kč). Žalovaný se podílel pouze na třech splátkách v uvedeném období. Tyto splátky při vypořádání nebyly zohledněny, neboť každý z účastníků hradil jejich polovinu. Dále žalobkyně zaplatila na pojištění hypotéky 13.150 Kč, tj. 25 měsíců po 526 Kč, pojištění domu 9 x 1.134 Kč, tj. 10.206 Kč a daň z nemovitosti 2 x 905 Kč, tj. 1.810 Kč Celkem tak vynaložila ze svých prostředků ve prospěch společného jmění manželů po jeho zániku částku 231.992 Kč. K náhradě jí přísluší polovina, tj. 115.961 Kč.

20. Dále se odvolací soud zabýval návrhem žalobkyně na stanovení disparity vypořádacích podílů účastníků. Dle ustálené soudní judikatury odklon soudu od principu rovnosti podílů (disparita podílů) je postupem, jenž musí být opodstatněn konkrétními okolnostmi (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 11. 2008, sp. zn. 22 Cdo 3174/2007). Těmi mohou být jak negativní okolnosti v manželství, tak princip zásluhovosti, jakož i případně další okolnosti (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1781/2004 (uveřejněný v časopise Právní rozhledy, 2006, č. 4, str. 152)). V R 63/2019 nebo v rozsudku ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1205/2019, publikovaném pod č. 103/ 2020 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud přijal a odůvodnil závěr, že i v poměrech zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, může soud při vypořádání společného jmění manželů rozhodnout o tzv. disparitě (nerovnosti) podílů. Uvedl, že tomuto závěru jednoznačně nasvědčují kritéria uvedená v § 742 odst. 1 o. z., k nimž je soud povinen při vypořádání přihlédnout. Disparita se může podle konkrétních okolností případu vztahovat na veškeré položky náležející do společného jmění manželů či jen na některé z nich (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2914/99). Nejvyšší soud v usnesení ze dne 21. 11. 2018, sp. zn. 22 Cdo 2362/2018, dále vyložil, že judikatura vztahující se k disparitě podílů v poměrech zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, je s ohledem na obdobný účel i obdobnou právní úpravu obecně v zásadě použitelná i v poměrech zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

21. Odvolací soud shledal, že žalobkyně se důvodně dovolala takového postupu s odkazem na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27.3.2018, sp. zn. 22 Cdo 6109/2017 Tyto důvody pro částečnou disparitu podílů spočívají v tom, že žalobkyně nemohla užívat společné nemovitosti a musela vynakládat nájemné v souvislosti se svým bydlením, a to po poměrně dlouhou dobu soudního řízení, jehož délka byla zapříčiněna výše uvedenými stanovisky žalovaného, která ve výsledku nebyla relevantní a vedla pouze k prodloužení soudního řízení. Spravedlivému vypořádání a uspořádání poměrů účastníků tak odpovídá to, aby ve prospěch žalobkyně byla při výpočtu vypořádacího podílu zohledněna částečně i skutečnost, že musela vynaložit další finanční prostředky na zajištění svého bydlení. Za přiměřenou částku považuje odvolací soud polovinu jí uplatněných nákladů, tj. částku 90.000 Kč (tj. částka 5.000 Kč měsíčně plus polovina kauce).

22. Vypořádací podíl ve prospěch žalovaného tak byl stanoven jako polovina rozdílu aktiv a pasiv, tj. částky 685.426,40 Kč, snížená o plnění, které žalobkyně po zániku společného jmění plnila v jeho prospěch, tj. částku 115.961 Kč a dále o 90.000 Kč, jež vynaložila k zajištění svého bydlení. celkový vypořádací podíl ve prospěch žalovaného tak činí částku 479.465,40 Kč.

23. Protože žalobkyně před odvolacím soudem prokázala svou připravenost vypořádací podíl ve prospěch žalovaného zaplatit z předjednaného hypotečního úvěru, uložil odvolací soud žalobkyni lhůtu k výplatě vypořádacího podílu dvouměsíční, neboť tu považuje za reálnou k zajištění těchto prostředků ze strany žalobkyně (§ 211 ve spojení s § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř).

24. O náhradě nákladů řízení účastníků bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, 2 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Právo na náhradu nákladů řízení náleží žalobkyni, která byla z hlediska jeho výsledku procesně úspěšná. Od počátku řízení bylo její stanovisko neměnné, domáhala se přikázání nemovitostí, včetně společného dluhu s tím, že vyplatí žalovanému vypořádací podíl (dle předloženého znaleckého posudku). Naproti tomu žalovaný nebyl v řízení aktivní, pouze vznášel námitky. Nejprve nesouhlasil s tím, že by měly být nemovitosti přikázány žalobkyni a domáhal se přikázání nemovitostí do svého vlastnictví, neprokázal ale, že by měl zajištěno financování vypořádacího podílu a namítal neobjektivnost znaleckého posudku předloženého žalobkyní, nevznesl ale vůči němu žádné konkrétní výhrady. Jeho původní představy o obvyklé ceně nemovitosti 4 – 6 miliónu Kč jsou nereálné. Pokud byla v odvolacím řízení zjištěna vyšší cena nemovitostí, než v řízení před okresním soudem, nebylo to způsobeno nesprávností znaleckého posudku předloženého žalobkyní, ale růstem cen nemovitostí na trhu. Nelze proto dovodit, že by byl v řízení procesně úspěšný žalovaný, byť ve výsledku je jeho vypořádací podíl vyšší. Žalobkyni v souvislosti se soudním řízení vznikly náklady, které účelně vynaložila k hájení svých práv a má právo na jejich náhradu.

25. Za řízení před okresním soudem představují náklady žalobkyně zaplacený soudní poplatek 7.000 Kč a dále náklady na zastupování advokátem, spočívající v odměně advokáta za 2 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení a účast na jednání dle § 11 odst. 1 písm. a/, g/ vyhl.č. 177/1996 Sb.). Výše odměny byla stanovena 15.620 Kč za jeden úkon (dle vyúčtování advokáta, který požadoval odměnu pouze z poloviny aktiv společného jmění, a hodnota aktiv činila 3.250.000 Kč, jejich polovina 1.625.000 Kč a odměna z této tarifní hodnoty pak 15.620 Kč dle § 8 odst. 6, § 7 bod 6 vyhl.č. 177/1996 Sb.). Dále náleží dvakrát 300 Kč paušální náhrada hotových výdajů, pětkrát 100 Kč náhrada ztráty času (§ 13 odst. 4, § 14 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb.) a 790 Kč náhrada cestovních výdajů z [obec] do [obec] zpět osobním automobilem (dle vyhl.č. 589/2020 Sb.). Celkové náklady za řízení před okresním soudem představují částku 40.130 Kč.

26. V odvolacím řízení učinil advokát žalobkyně 4 úkony právní služby a za každý z nich náleží odměna 15.620 Kč (dle § 11 odst. 1 písm. d/, g/, § 7 bod 6 vyhl.č. 177/1996 Sb., a to za vyjádření k odvolání, účast na odvolacím jednání dne 1.9.2021 a 5.5.2022 a vyjádření ve věci samé ze dne 21.2.2022). Dále náleží čtyřikrát 300 Kč paušální náhrada hotových výdajů, náhrada ztráty času dvacetkrát 100 Kč (§ 13 odst. 4, § 14 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb.) a náhrada cestovních výdajů v částce 1.708 Kč k jednání dne 1.9.2021 (dle vyhl. č. 589/2020 Sb.) a v částce 1.944 Kč k jednání dne 5.5.2022 (dle vyhl.č. 511/2021 Sb., v platném znění). Celkové náklady za odvolací řízení představují částku 69.332 Kč.

27. Dále bylo dle § 224 odst. 1, 2 ve spojení s ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. uloženo procesně neúspěšnému žalovanému, aby nahradil státu náklady řízení, které platil v odvolacím řízení a jež spočívají ve vyplaceném znalečném. Na nákladech znalečného bylo celkem zaplaceno 11.383,20 Kč, tj. 1.347 Kč znalci [titul] [příjmení] a [číslo] plus 942 Kč [titul] [příjmení]. Žalovaný zaplatil zálohově 5.000 Kč a k náhradě zbývá částka 6.383,20 Kč.

28. Žalovanému bylo uloženo, aby náklady řízení, a to jak žalobkyni (k rukám jejího advokáta dle § 149 odst. 1 o.s.ř.), tak státu, zaplatil ve dvouměsíční lhůtě od právní moci rozsudku (dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř.) s ohledem na to, že žalobkyni bylo uloženo zaplatit žalovanému vypořádací podíl v takové lhůtě (a lze předpokládat faktickou provázanost těchto platebních povinností účastníků).