23 Co 12/2025

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jana Ducháčka a soudců Mgr. Jiřího Kopeckého a JUDr. Ivy Trávníčkové, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce nyní ve výkonu trestu ve právnická osoba zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená Jméno Zástupce , IČO IČO Zástupce sídlem Adresa Zástupce o zaplacení 423.300 Kč s příslušenstvím jako náhrady majetkové a nemajetkové újmy, k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 6. 9. 2024, č. j. 17 C 374/2023-116,

I. Rozsudek okresního soudu se v části požadavku žalobce na zaplacení částky , částka, s úroky ve výši 15 % od , datum, do zaplacení zrušuje a řízení se této části zastavuje.

II. Rozsudek okresního soudu se, v části požadavku žalobce na zaplacení částky , částka, s 15% úroky prodlení, potvrzuje.

III. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady za řízení před soudem prvého stupně i za odvolací řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Okresní soud shora uvedeným rozsudkem zamítl návrh, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně, a to z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení (výrok I) a žalobci uložil povinnost nahradit žalované náklady řízení v částce , částka, do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku (výrok II).

2. Rozhodoval o požadavku žalobce na zaplacení žalované částky skládající se z nemajetkové újmy ve výši , částka, , která mu vznikla v důsledku nesprávného a nezákonného rozhodnutí, v jehož důsledku byl umístěn na izolaci ve dnech od , datum, do , datum, (za prvních 19 dnů požadoval , částka, /den a za dalších 6 dnů , částka, /den, neboť od , datum, byl na izolaci sám a neměl možnost otevírat okno a větrat, byť se toho domáhal). Žalobce se domáhal také majetkové újmy ve výši , částka, spočívající v ušlé mzdě za dobu od , datum, do , datum, , tj. za 41 měsíců po , částka, , která mu vznikla nesprávným a nezákonným vyřazením z pracoviště kuchyně a následným nepřidělením práce. Oba tyto nároky mu měly vzniknout v období, kdy od prosince 2018 vykonával trest odnětí svobody ve Věznici , adresa, , kde byl od , datum, pracovně zařazen ve vězeňské kuchyni se stanovenou měsíční odměnou za práci s účinností od , datum, ve výši , částka, .

3. Žalovaná považovala tvrzený nárok žalobce za nedůvodný. Tvrdila, že jí byla dne , datum, doručena žádost žalobce o náhradu škody a nemajetkové újmy v částce , částka, , která nebyla, ani k výzvě, doplněna návrhem důkazu k prokázání existenci tvrzeného nároku. Současně nebyla doplněna plnou mocí žalobce, pro předběžné projednání jeho nároku, udělenou soudem ustanovené zástupkyni, advokátce , Jméno advokátky, . Proto bylo mimosoudní projednání nároku ukončeno z důvodu, že nebyl řádně uplatněn k tomu oprávněnou osobou. Dále tvrdila, že za odmítnutí podrobit se orientačnímu toxikologickému vyšetření dne , datum, byl žalobci dne , datum, uložen kázeňský trest – celodenní umístění do uzavřeného oddílu na 20 dnů nepodmíněně pod sp. zn. , var. symbol, Za přítomnost návykových látek (dne , datum, byla orientačním toxikologickým testem u žalobce prokázána přítomnost metamfetaminu), byl žalobci dne , datum, uložen kázeňský trest – celodenní umístění do uzavřeného oddílu na 20 dnů nepodmíněně pod sp. zn. VS-, var. symbol, . Ani proti jednomu z těchto rozhodnutí žalobce stížnost nepodal. Proto mu podle § 8 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. nemohl nárok na náhradu škody vzniknout. Dne , datum, byl žalobce přemístěn do Vazební věznice , adresa, – Pankrác. Následná stížnost žalobce ze dne , datum, , týkající se mimo jiné skutečností, jež jsou předmětem tohoto sporu, podaná na , právnická osoba, , byla vyhodnocena jako nedůvodná, což mu bylo sděleno podáním ze dne , datum, . Tato rozhodnutí nebyla jako pravomocná zrušena či změněna příslušným orgánem, proto je ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. nelze považovat za nezákonná. Žalovaný také ohledně nároků žalobce vznesl námitku promlčení. Konkrétně u tvrzeného nároku na nemajetkovou újmu z toho důvodu, že nebyl uplatněn v zákonné šestiměsíční lhůtě podle § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. V případě nároku na náhradu škody za ušlou mzdu došlo k vyřazení žalobce z pracoviště kuchyně dne , datum, , nárok z tohoto titulu byl u žalované uplatněn dne , datum, , od tohoto data došlo podle § 35 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. ke stavění promlčecí lhůty, ale jen na dobu nejdéle 6 měsíců, takže nejzazším termínem pro podání žaloby byl dne , datum, . Žaloba byla u soudu podána až , datum, . Navíc z daného titulu byl u žalované uplatněn nárok ohledně částky , částka, , u soudu pak žalobou ve výši , částka, , tedy ohledně částky , částka, u žalované nárok vůbec uplatněn nebyl, v důsledku čehož nebyla splněna obligatorní podmínka pro podání žaloby.

4. Okresní soud vzal za prokázané, že usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byla žalobci pro sepis žaloby a následující řízení ustanovena zástupkyně advokátka , Jméno advokátky, . Ta dne , datum, uplatnila u žalované jménem žalobce nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši , částka, (za umístění žalobce na izolaci v období od , datum, do , datum, ) a majetkové újmy ve výši , částka, (jako náhradu mzdy za dobu od , datum, do , datum, , tj. za 36 měsíců po , částka, ). Přijetí žádosti o odškodnění dne , datum, bylo žalovanou potvrzeno, následně byla zástupkyně žalobce přípisem ze dne , datum, vyzvána žalovanou k předložení plné moci pro zastupování žalobce a dalších důkazů k posouzení uplatněného nároku. Dne , datum, bylo žalovanou , tituly před jménem, , jméno FO, sděleno, že z důvodu nepředložení plné moci pro zastupování žalobce a nedoložení odpovídajících důkazů, nebyl nárok žalobce považován za řádně uplatněný k tomu oprávněnou osobou, a proto nemohlo být přistoupeno ani k jeho věcnému projednání.

5. Žalobce vykonával ve Věznici , adresa, trest od , datum, . Dne , datum, odmítl odevzdat vzorek tělních tekutin (moč) pro orientační toxikologické vyšetření a za toto porušení zákona o výkonu trestu odnětí svobody mu byl uložen (rozhodnutím o uložení kázeňského trestu odsouzenému ze dne , datum, , č. j. VS-, var. symbol, ) kázeňský trest podle § 46 odst. 3 písm. g/ zákona č. 169/1999 Sb. - celodenní umístění do uzavřeného oddílu na 20 dnů nepodmíněně. V moči žalobce, po odběru vzorku dne , datum, , byly výsledkem toxikologického vyšetření , právnická osoba, ze dne , datum, , prokázány návykové látky – amfetamin a metamfetamin. Za toto porušení zákona o výkonu trestu odnětí svobody byl žalobci podle § 46 odst. 3 písm. g/ zákona č. 169/1999 Sb, uložen (rozhodnutím o uložení kázeňského trestu odsouzenému ze dne , datum, , č. j. VS-, var. symbol, ) kázeňský trest – celodenní umístění do uzavřeného oddílu na 20 dnů nepodmíněně. Dne , datum, bylo odbornou komisí Věznice , adresa, doporučeno vyřazení žalobce ze střeženého pracoviště vnitřního provozu – kuchyně pro odsouzené z důvodu vedení kázeňského řízení proti odsouzenému pro důvodné podezření ze spáchání kázeňského přestupku. Státní zástupce krajského Státního zastupitelství v , adresa, požádal podáním ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , o přemístění žalobce do Vazební věznice , adresa, . Důvodem bylo, že na základě rozhodnutí Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byl obviněný žalobce (dne , datum, si převzal usnesení o zahájení trestního stíhání) omezen ve výkonu trestu odnětí svobody, přičemž podle vyrozumění Věznice , adresa, bylo možné zajistit uložená omezení pouze ve vazební věznici. Ve Vazební věznici v , adresa, vykonával vazbu jeho otec, spoluobviněný , jméno FO, . Dne , datum, byl žalobce přemístěn z Věznice , adresa, do Vazební věznice , adresa, . Dne , datum, byl z Vazební věznice , adresa, přemístěn do Věznice , adresa, , protože ve vztahu k jeho osobě pominuly vazební důvody a dne , datum, byl přemístěn z Věznice , adresa, do Věznice , adresa, k žádosti ze dne , datum, , o přemístění odsouzeného, doporučené vychovatelem a schválené řediteli obou věznic, za účelem prohloubení výchovného vlivu výkonu trestu podle § 10 odst. 1 písm. v/ vyhlášky č. 345/1999 Sb., kterou se vykonává řádný výkon trestu odnětí svobody.

6. O stížnosti žalobce na postup Věznice , adresa, poté, co byl pozitivně testován na drogy, které údajně vědomě nepožil (zřejmě mu byly někým „podstrčeny“), za což mu byl účelově (zřejmě s cílem oddělit jej od bratra , jméno FO, ) uložen kázeňský trest (umístění do izolace) a vyřazen z pracoviště kuchyně, rozhodl dne , datum, , č. j. VS-, var. symbol, , generální ředitel Vězeňské služby ČR a stížnost žalobce shledal nedůvodnou. Žalobce nebyl pracovně zařazen ani ve Vazební věznici , adresa, v době od , datum, do , datum, , ani ve Věznici , adresa, (zde byl umístěn od 27. 8 .2020 do , datum, ), ani ve Věznici , adresa, (zde byl od , datum, do , datum, ).

7. Po právní stránce soud prvého stupně posoudil zjištěný skutkový stav nejprve podle § 6, § 14 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. a dospěl k dílčímu závěru, že uplatnění nároku žalobce u příslušného orgánu státu bylo soudem ustanovenou zástupkyní žalobce provedeno řádně. Současně ale ve věci nároku na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve smyslu § 31a zákona č. 82/1998 Sb. (za umístění na izolaci od , datum, do , datum, včetně souvisejících omezení), tj. co do částky 124.000 k žalovanou vznesené námitce promlčení, žalobu zamítl, protože o tvrzené nemajetkové újmě se žalobce dozvěděl každý jednotlivý den, kdy byl na izolaci umístěn, ale žaloba byla soudu doručena až dne , datum, , tedy po uplynutí zákonné šestiměsíční lhůty stanovené pro uplatnění nároku (§ 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb.), když tato lhůta začala plynout nejpozději dnem , datum, a skončila dne , datum, .

8. Ohledně druhé části žalovaného nároku na náhradu škody ve výši , částka, za vyřazení z pracoviště kuchyně a následné nepřidělování práce, soud prvého stupně vysvětlil, že za nesprávný úřední postup je praxí považováno porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, přičemž zpravidla jde o postup, který nesouvisí s rozhodovací činností. Pro tuto formu odpovědnosti je určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Pro založení odpovědnosti státu je třeba kumulativně splnit tři předpoklady, kterými jsou nesprávný úřední postup, vzniklá újma a příčinná souvislost mezi těmito dvěma atributy.

9. V dané věci se žalobce dne , datum, odmítl podrobit orientačnímu toxikologickému vyšetření a dne , datum, u něho byla orientačním toxikologickým testem prokázána přítomnost metamfetaminu. Následně dne , datum, mu byl uložen kázeňský trest (celodenní umístění do uzavřeného oddílu na 20 dnů nepodmíněně), proti kterému stížnost žalobce nepodával, a dnem , datum, byl vyřazen z pracoviště kuchyně. Z něho byl vyřazen právě z důvodu vedení kázeňského řízení proti jeho osobě (pro odmítnutí podrobit se orientačnímu toxikologickému vyšetření a následnému prokázání přítomnosti metamfetaminu), to po předchozím projednání a doporučení vydaném dne , datum, odbornou komisí Věznice , adresa, . Pokud žalobce požaduje náhradu škody za ušlou mzdu v důsledku vyřazení z pracoviště kuchyně, tak za prvotní počin žalované, který tomu předcházel, lze považovat rozhodnutí o uložení kázeňského trestu ze dne , datum, , podle kterého práci v kuchyni objektivně ani vykonávat nemohl. Proti tomuto rozhodnutí žalobce nepodal stížnost, nevyužil v zákonem stanovené lhůtě všech procesních prostředků k ochraně jeho práv, které mu zákon poskytuje, a proto mu nárok na náhradu škody podle § 8 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. nemohl vzniknout. Jakoukoli práci ve Věznici , adresa, žalobce nemohl vykonávat ani v době od , datum, do , datum, , kdy byl na základě žádosti státního zástupce Krajského státního zastupitelství v , adresa, přemístěn do Vazební věznice , adresa, . Okresní soud v této souvislosti vyložil, že nebylo rozhodné, zda byl či nikoli ve Vazební věznici , adresa, vyslýchán, podstatné je, že přemístění žalobce bylo státním zástupcem požadováno s ohledem na rozhodnutí Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kterým byl žalobce omezen ve výkonu trestu, v rozsahu odpovídajícím příslušnému důvodu vazby, a současně takováto omezení dle § 9 odst. 1 písm. b/ vyhlášky č. 345/1999 Sb. byla možná zajistit pouze ve vazební věznici. K tomu přistoupila okolnost, že ve Vazební věznici v , adresa, již vykonával vazbu jeho otec a současně spoluobviněný , jméno FO, , a nebylo vhodné jejich umístění společně v jedné vazební věznici. Přemístění žalobce do Vazební věznice , adresa, proto soud prvého stupně nepovažoval za nesprávný úřední postup ve smyslu § 5 zákona č. 82/1998 Sb. Současně okresní soud dovodil, že odsouzený nemá nárok na pracovní zařazení, a to ani za situace, kdy již pracovně zařazen byl a z pracoviště byl po nějakou dobu důvodně vyřazen. Z těchto důvodů vyřazení žalobce z pracoviště kuchyně, resp. jeho následné nezařazení do zaměstnání, tak soud prvého stupně neshledal nesprávným úředním postupem a žalobní návrh zamítl i ohledně částky , částka, .

10. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. pro plný úspěch žalované ve věci. Její náklady byly představovány paušální náhradou za 5 úkonů po , částka, dle vyhlášky č. 254/2015 Sb.

11. Rozsudek okresního soudu napadl žalobce odvoláním. Brojil pouze proti té části rozhodnutí, kterou byl zamítnut jeho návrh na náhradu majetkové újmy ve výši , částka, s příslušenstvím. Žalobu vzal ohledně částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od , datum, do zaplacení zpět, nebrojil tak proti části rozsudku, kterou byl zamítnut jeho návrh na náhradu nemajetkové újmy za umístění na izolaci včetně souvisejících omezení.

12. Podstatou jeho obšírné argumentace, která ve významném rozsahu již byla použita v rámci žalobních tvrzení, byla jeho právní představa, že pokud již byl pracovně zařazen, a obecně má povinnost ve výkonu trestu odnětí svobody pracovat, měl na zachování tohoto nároku na pracovní zařazení právo. To dovozoval z ustanovení zákona o výkonu trestu odnětí svobody č. 169/1999 Sb., nedokázal však zmínit žádné výslovné ustanovení, které by vazebně umístěnému, či osobě ve výkonu trestu zakládalo přímý nárok na pracovní zařazení. Právo na pracovní zařazení měl mimo jiné i z toho důvodu, že pracovním zařazením lze výchovný vliv výkonu trestu na odsouzeném prohloubit, neboť práce je nejdůležitějším prostředkem zacházení s odsouzenými, je základní a naprosto nezastupitelný pozitivní faktor v působení na odsouzené. Smysluplná, dobře řízená a organizovaná, práce rozvíjí pracovní návyky a její získání a upevnění zvyšuje ve značné míře šanci odsouzeného na soběstačný život v souladu se zákonem po propuštění z vězení. Žalobce dále zopakoval svou argumentaci, proč všechna rozhodnutí o jeho přemístění z Věznice , adresa, byla nesprávným a nezákonným postupem. Nárok na majetkovou újmu vycházející z nezařazení žalobce do zaměstnání a z toho vyplývající nemožnost dosahovat výdělku (odměnu za takovou pracovní činnost) zahrnuje jednak období, kdy byl umístěn na izolaci a nemohl fakticky být ani zaměstnán, ale i období následující, tedy co byl propuštěn z izolace, přesto nebyl zaměstnán a byl následně přemístěn do jiné vazební věznice. Navrhl, aby odvolací soud v rozsahu podaného odvolání po částečném zpětvzetí žaloby, odvolání vyhověl a žalobci přiznal majetkovou újmu ve výši , částka, s příslušenstvím.

13. Žalovaná neměla námitek proti částečnému zpětvzetí žaloby, ve zbytku navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného. Měla za to, že žalobci nesvědčí nárok na náhradu škody z titulu nezákonného rozhodnutí, ale ani z titulu nesprávného úředního postupu. Není tu žádné rozhodnutí, které by bylo zrušeno, a na základě kterého by žalobci mohla vzniknout škoda. Samotný postup Věznice , adresa, a následujících věznic, kam byl žalobce přemístěn, nelze považovat za nesprávný úřední postup. Prvotní umístění žalobce na izolaci vycházelo z rozhodnutí věznice o umístění na izolaci a proti tomuto rozhodnutí žalobce nebrojil stížností. Ani následující přemístění nemůže být příčinou vzniku nároku na náhradu škody, protože není dána příčinná souvislost mezi finanční újmou a tímto přemístěním.

14. Nejprve s ohledem na změnu procesního stanoviska žalobce postupoval odvolací soud podle § 222a odst. 1 o.s.ř. a rozsudek okresního soudu v části požadavku žalobce na zaplacení částky , částka, s úroky ve výši 15 % od , datum, do zaplacení zrušil a řízení v tomto rozsahu zastavil, když žalovaná s částečným zpětvzetím žaloby souhlasila (§ 222a odst. 2 o.s.ř.).

15. Ve zbylém rozsahu krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu podle § 212, § 212a o.s.ř.

16. Na začátku krajský soud doplnil dokazování podle § 213 odst. 4 o.s.ř. o přečtení usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a rozsudku Krajského soudu v , adresa, – pobočky v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Učinil z nich následující skutková zjištění.

17. Z usnesení Okresního soudu v , adresa, , že jím byl podle § 74a odst. 1 tr. řádu z důvodu uvedeného v § 67 písm. a/, b/, c/ tr. řádu obviněný žalobce omezen ve výkonu trestu tak, že mu byl zakázán volný pohyb ve věznici, styk s osobami z řad spoluodsouzených, telefonování, zařazení do zaměstnání a jeho výkon. Návštěvy obviněného se mohly uskutečnit pouze s dozorem policejního orgánu na Oddělení prevence a stížností Věznice , adresa, . Obviněnému měla být kontrolována korespondence. Obviněný žalobce dne , datum, přezval usnesení o zahájení trestního stíhání pro zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. a/, odst. 3 písm. b/ tr. zákoníku, zločin účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 1 tr. zákoníku, zločin legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 2 písm. a/, b/ tr. zákoníku a přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. g/ tr. zákoníku. Trestné činnosti se měl dopustit tím, že společně s dalšími osobami v období od března 2019 do , datum, se jako člen organizované zločinecké skupiny podílel na distribuci pervitinu do Věznice , adresa, , kde byl pervitin následně distribuován mezi odsouzené. Bratr žalobce, také obviněný , jméno FO, , zločineckou skupinu založil, řídil, pervitin objednával a ve Věznici , adresa, dále prodával a obviněný žalobce mu v tom pomáhal. Obviněný žalobce v přípravném řízení nevypovídal, vypovídat odmítli i někteří další spoluobvinění, zejména jeho bratr, , jméno FO, , který byl také ve výkonu trestu ve Věznici , adresa, , a otec obviněného žalobce, , jméno FO, . Vazebním důvodem byla obava z možného opakovaní trestné činnosti, resp. obava z jejího pokračování (§ 67 písm. c/ tr. řádu). Dalším vazebním důvodem byla obava, že v případě jeho pobytu na svobodě by byl nadále pro orgány činné v trestním řízení jen obtížně dosažitelným, čímž by došlo k maření výkonu trestního řízení (§ 67 písm. a/ tr. řádu), protože obviněnému žalobci bylo zřejmé, z jaké trestné činnosti je obviněn, jak je tato činnost kvalifikována a s jakou trestní sazbou je právní kvalifikace spojena (začíná na hranici 11 let a 6 měsíců). Posledním vazebním důvodem podle § 67 písm. b/ tr. řádu byla obava z ovlivňování dosud nevyslechnutých svědků, za pomocí dalších spoluobviněných či odběratelů drog.

18. Z rozsudku Krajského soudu v , adresa, – pobočka v , adresa, , že obžalovaný žalobce nejméně v období od března 2019 do konce května 2020 v rámci organizované skupiny pomáhal ve Věznici , adresa, , jméno FO, s distribucí metamfetaminu, jakož i s jeho obstaráváním, současně také pomocí nelegálně držených mobilních telefonů byl v kontaktu s ostatními členy organizované skupiny, resp. i dalšími osobami, kterým udílel pokyny týkající se transportu omamných a psychotropních látek do prostor Věznice , adresa, a nakládání s finančními prostředky získanými prodejem omamných a psychotropních látek či určenými k jejich nákupu, organizoval přehozy zakázaných předmětů do Věznice , adresa, , jakož i nákup metamfetaminu mezi svým otcem, samostatně stíhaným , jméno FO, , a osobami na svobodě. Tím neoprávněně zprostředkoval prodej psychotropní látky jinému, a takový čin spáchal jako člen organizované skupiny, ač byl za takový čin v posledních třech letech potrestán. Podstatně ztěžoval výkon rozhodnutí soudu tím, že se dopustil závažného jednání, aby zmařil účel trestu. Tím spáchal zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. a/, b/ tr. zákoníku a přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. g/ tr. zákoníku ve znění účinném do , datum, . Za to byl odsouzen podle § 283 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 6 let a 6 měsíců, podle § 56 odst. 2 písm. a/ tr. zákoníku byl pro výkon trestu odnětí svobody zařazen do věznice s ostrahou, a byl mu podle § 70 odst. 2 písm. a/ tr. zákoníku uložen trest propadnutí věci – listu papíru s popisem výroby metamfetaminu.

19. Po takto doplněném dokazování je ze skutkového hlediska možné uzavřít, že okresní soud provedl ve věci dostatečné dokazování a z provedených důkazů učinil správná skutková zjištění, proto na ně odvolací soud zcela odkazuje.

20. I z hlediska právního hodnocení lze odkázat na správný, logicky zdůvodněný, právní závěr soudu prvého stupně.

21. K odvolacím námitkám žalobce je pak možné uvést následující.

22. Předně v České republice neexistuje právní nárok na přidělení práce odsouzenému ve výkonu trestu odnětí svobody. Zákon č. 169/1999 Sb. „pouze“ v § 29 odst. 1 stanoví, že odsouzený, který byl zařazen do práce, je povinen pracovat, pokud je k práci zdravotně způsobilý. Nicméně přidělení práce není automatické a závisí na mnoha faktorech, především na dostupnosti pracovních míst a schopnostech odsouzeného. Odsouzený tedy nemůže vymáhat přidělení práce jako své právo, ale pokud je práce k dispozici, a splňuje podmínky, může být zařazen do pracovního procesu. Odvolací námitka žalobce, spočívající v jeho představě, že mu svědčil nárok na pracovní zařazení ve věznici, nebyla správná, a to bez ohledu na to, zda již v předchozím průběhu výkonu trestu po nějakou dobu byl pracovně zařazen, či nikoliv.

23. Ani další odvolací námitky nejsou způsobilé zpochybnit správnost napadeného rozhodnutí. Rozhodnutí o uložení kázeňského trestu odsouzenému ze dne , datum, , č. j. VS-, var. symbol, kterým byl žalobci uložen kázeňský trest za odmítnutí orientačního toxikologického vyšetření dne , datum, , stejně jako rozhodnutí o uložení kázeňského trestu odsouzenému ze dne , datum, , č. j. VS-, var. symbol, , jímž byl žalobci uložen kázeňský trest za zjištěnou přítomnost návykových látek, tedy že zkonzumoval návykovou látku, protože výsledky vyšetření potvrdily pozitivitu na amfetamin a metamfetamin v jeho moči, na jejichž základě byl žalobce dvakrát umístěn do izolace, nebyly svévolným rozhodnutím nebo svévolným postupem, které by byly v rozporu se standardními postupy. Proti oběma těmto rozhodnutím bylo možné podat stížnost, ale ani proti jednomu z nich stížnost podána ve stanovené třídenní lhůtě nebyla. Důsledkem tohoto kázeňského trestu, celodenního umístění do uzavřeného oddílu vždy na 20 dnů, bylo nejen toto omezení samotné, ale i nemožnost dalšího zaměstnávání žalobce. Navíc v období výkonu druhého kázeňského trestu ze dne , datum, bylo pokryto také rozhodnutím Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kterým byl žalobce ve výkonu trestu omezen tak, mimo jiné, že mu byl zakázán volný pohyb ve věznici, styk s osobami z řad spoluodsouzených, telefonování, zařazení do zaměstnání a jeho výkon. I z tohoto rozhodnutí o omezení obviněného ve výkonu trestu vyplývala nemožnost dalšího zaměstnávání žalobce. Na to navazující omezení učiněná v souvislosti s požadavkem Krajského státního zastupitelství, tj. přemístěním do vazební věznice , adresa, , byla dána důvody učinit nějaká opatření v rámci trestního řízení, které ve svém důsledku vedlo až v rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, – pobočky v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Nic na tom nemění ani námitka žalobce, že proti tomuto rozhodnutí krajského soudu podal dovolání. To je mimořádným opravným prostředkem, a nelze dopředu presumovat, že pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu bude zrušeno.

24. Jinými slovy, ani rozhodnutí o přeložení žalobce do vazební věznice , adresa, nebylo úředním postupem, který by bylo možné považovat za nesprávný, protože bylo vystavěno na základě rozhodnutí Okresního soudu v , adresa, , kterým byly shledány vazební důvody pro osobu žalobce (shora citovaného usnesení č. j. , spisová značka, ). Vedení kázeňského řízení pro odmítnutí podrobit se orientačnímu toxikologickému vyšetření a následné prokázání přítomnosti metamfetaminu v moči bylo logickým důvodem pro rozhodnutí ředitele věznice ze dne , datum, o vyřazení žalobce ze střeženého pracoviště vnitřního provozu – kuchyň pro odsouzené. Obdobné platí i pro přemístění odsouzeného z Věznice , adresa, do Věznice , adresa, na základě žádosti o přemístění odsouzeného ze dne , datum, , jehož účelem mělo být prohloubení výchovného vlivu výkonu trestu podle § 10 odst. 1 písm. v/ vyhlášky č. 345/1999 Sb.

25. Z těchto důvodů odvolací soud rozsudek okresního soudu v části odvoláním napadeného výroku I, jímž bylo rozhodnuto o zamítnutí požadavku žalobce na zaplacení částky , částka, s 15% úroky z prodlení, potvrdil jako věcně správný podle § 219 o.s.ř.

26. Podle § 224 odst. 2 o.s.ř. rozhodl odvolací soud opět i o nákladech prvostupňového řízení. Žalovaná byla ve věci plně úspěšná a její náklady jsou představovány paušální náhradou za 5 úkonu, jak je specifikoval soud prvého stupně, po , částka, dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. K tomu náleží žalované pro plný úspěch i v odvolacím řízení odměna za 2 úkony, tj. písemné vyjádření k odvolání a účast při jednání odvolacího soudu, po , částka, dle citované vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkem náklady žalované představují za oba stupně soudního řízení částku , částka, , kterou je žalobce povinen nahradit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1, věta před středníkem, o.s.ř.).