23 Co 141/2025
č. j. 23 Co 141/2025-192
V PLATNOSTI- OS Pardubice 107 C 32/2022-122
- KS Hradec Králové 23 Co 141/2025-192
Krajský soud v Hradci Králově – pobočka v Pardubicích změnil rozsudek soudu prvého stupně, který uznal nárok žalobce na vrácení částky 60.000 Kč s úroky. Soud vysvětlil, že právní důvod k poskytnutí odměny ve výši 80.000 Kč neodpadl, protože smlouva neobsahovala podmínku, podle níž by odpadnutí důvodu vyplývalo z porušení odběrové povinnosti. Na základě odlišného právního hodnocení smluvních podmínek odvolací soud nárok žalobce považoval za nedůvodný a rozhodnutí změnil podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. Soud pak žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvého stupně ve výši 34.200 Kč a za odvolací řízení ve výši 3.800 Kč.
Plný text
Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jana Ducháčka a soudců JUDr. Ivy Trávníčkové, Ph.D., a Mgr. Jiřího Kopeckého, ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného., IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem adresa o zaplacení částky 60.000 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Anonymizováno z datum, č. j. spisová značka
I. Rozsudek okresního soudu se mění tak, že požadavek žalobce na zaplacení částky 60.000 Kč s úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 60.000 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému k rukám jeho advokátky náklady před soudem prvého stupně ve výši 34.200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalobce je povinen nahradit žalovanému k rukám jeho advokátky náklady odvolacího řízení ve výši 3.800 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Okresní soud shora uvedeným rozsudkem zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobci částku 60.000 Kč s úroky z prodlení a k náhradě nákladů řízení v částce 72.083,70 Kč. Předmětem tohoto řízení byl požadavek žalobce na vrácení části odměny poskytnuté žalovanému podle smlouvy o podpoře prodeje, v níž se žalovaný zavázal odebírat v určeném období konkrétně ujednané objemy piva. Protože žalovaný tento závazek řádně neplnil, ve sjednaném období realizoval odběry piva v rozsahu přibližně 1/4 z ujednaného množství a vedle toho porušil i povinnost podle smlouvy zdržet se nabízet i jiné zboží jiných dodavatelů, žalobce žádal o vrácení podle smlouvy poskytnuté odměny v rozsahu 3/4 z původně poskytnuté částky 80.000 Kč.
2. Procesní obrana žalovaného vycházela z námitky, že žalobce řádně neplnil své povinnosti v dodávkách piva a ujednané množství piva nebylo možné realizovat i pro covidová omezení. Ostatně jednatelka žalovaného popírala uzavření smlouvy o podpoře prodeje, resp. se necítila být vázána smlouvou uzavřenou předchozím jednatelem, panem jméno FO.
3. Soud prvého stupně po provedeném dokazování vycházel ze skutkového závěru, že žalobce a žalovaný jako podnikatelé uzavřeli smlouvu o podpoře prodeje, ta byla nejprve uzavřena jednatelem jméno FO a pro pokračující období stávající jednatelkou paní jméno FO. V souladu s takto ujednanou smlouvou získal žalovaný od žalobce odměnu ve výši 80.000 Kč, která byla realizována formou zápočtů na obdržené odběry zboží od žalobce. Žalovaný však nedostál svým smluvním povinnostem, v rozporu se smlouvou realizoval čepování a prodej produktů od konkurence žalobce a nedostál ani své smluvní povinnosti realizovat sjednané odběry, když tyto činily v relevantním období jenom čtvrtinový rozsah původně ujednaného množství.
4. Na základě uvedeného skutkového závěru soud prvého stupně nárok žalobce posoudil podle ust. § 2991 odst. 1 a 2 o.z., jako nárok z bezdůvodného obohacení plněním z právního důvodu, který odpadl, a to v rozsahu částky 60.000 Kč.
5. Soud prvého stupně se přitom vypořádal s námitkami žalovaného jednak tím, že žalovaného zavazovala smlouva akceptovaná jednatelem jméno FO, a to i pro období, v němž paní jméno FO byla jedinou jednatelkou, když ostatně její faktické jednání stvrzovalo akceptaci smlouvy jí podepsané. Soud přitom akceptoval ta znění smlouvy, která byla předložena v originálech ze strany žalobce, když ta vyhotovení, která byla předložena ze strany žalovaného, byla zjevně upravenými kopiemi. Porušení nabídkou a čepováním piva konkurence měl prokázáno výpovědí svědka jméno FO, výslechem jednatelky žalobce a screenshoty z facebookových stránek žalovaného.
6. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný odvolání vystavěné především na opakovaní argumentů, které byly uplatněny již před soudem prvého stupně, tedy že snížený obrat v restauraci byl způsoben omezujícími opatřeními v období covidové pandemie a i tím, že k ukončování dodávek piva docházelo ze strany žalobce. Měl tak za to, že došlo ve smyslu ust. § 1765 o.z. k podstatné změně okolností v neprospěch žalovaného se vznikem práva domáhat se obnovení smlouvy a prodloužení její platnosti.
7. Žalobce považoval rozsudek soudu prvého stupně za správný a navrhoval jeho potvrzení.
8. Odvolací soud projednal odvolání žalovaného, přezkoumal rozsudek soudu prvého stupně, když pro své rozhodnutí vycházel ze skutkového závěru, který učinil soud prvého stupně, a který odvolací soud považuje za řádně uzavřený, tedy odpovídající provedenému dokazování. Přesto odvolací soud nárok žalobce ve výsledku shledal nedůvodným, a to na základě odlišného právního hodnocení.
9. Ze smluv o podpoře prodeje č. Anonymizováno uzavřených jednatelem žalovaného jméno FO, resp. posléze jméno FO dne datum, vyplynulo, že podle bodu 3.1 smlouvy vznikl zákazníku – žalovanému za poskytnutí služeb podle této smlouvy nárok na jednorázovou odměnu ve výši 80.000 Kč, která měla být a následně také podle doložené fakturace, byla uhrazena ze strany žalobce. Právním důvodem tohoto finančního plnění v rozsahu 80.000 Kč byla tato smlouva. K ukončení této smlouvy pak podle shodného tvrzení účastníků došlo na jaře roku 2022 na základě ústně uzavřené dohody zahrnující ukončení dodávek zboží a zpětného odběru výčepního zařízení ze strany žalobce z provozovny žalovaného. Ze strany žalobce nebylo tvrzeno nic o tom, že by součástí takové dohody bylo nějaké ujednání o vrácení části poskytnuté odměny, součástí smlouvy o podpoře prodeje v bodě 4 bylo sice ujednání pamatující na porušení závazku odebrat konkrétní rozsah zboží podle článku 2.3, ale s důsledkem vzniku práva poskytovatele prodloužit stávající smlouvu o adekvátní dopočet zbývající částky v daném období s tím, že smlouva bude prodloužena na základě písemného dodatku. K uplatnění takového práva ze strany žalobce nedošlo, písemný dodatek nebyl sjednán a za tohoto skutkového stavu má odvolací soud za to, že prosté ukončení, resp. shoda na ukončení podpory prodeje, nemůže být chápána jako odpadnutí právního důvodu, podle kterého byla poskytnuta odměna podle bodu 3 smlouvy se vznikem povinnosti tuto odměnu buď zcela, či z části, vrátit. Jestliže smlouva o podpoře prodeje byla koncipována tak, že s porušením závazku zákazníka ke konkrétnímu odběru zboží v relevantním období nebyla spojena konkrétní sankce v podobě smluvní pokuty či jiného plnění, anebo jednání o rozvazovací podmínce ve vztahu k důvodu pro poskytnutí odměny, pak žalobce za tohoto skutkového stavu si nemůže nárokovat vrácení poskytnuté odměny a nelze tak hovořit o tom, že by tu právní důvod byl a v důsledku ukončení smluvního vztahu že by odpadl. Takto poskytnutí odměny pro zákazníka ze strany poskytovatele nebylo podle smlouvy koncipováno. Poskytnutí odměny bylo realizováno podle platně uzavřené smlouvy a při přijetí povinností podle čl. 1.3 a 2.2., nicméně i pro případ, kdy žalovaný své povinnosti neplnil, nedošlo tím automaticky k ukončení smluvního vztahu, a tedy k odpadnutí právního důvodu nebo ke vniku nároku na nějakou sankci. Ve výsledku má tak odvolací soud za to, že právní důvod k poskytnutí odměny ve výši 80.000 Kč tu byl, nezanikl, když konstrukce smlouvy neumožňuje přijmout závěr, že došlo k odpadnutí tohoto právního důvodu.
10. Aniž by tak odvolací soud měl potřebu se zabývat podrobněji odvolacími důvody ze strany žalovaného, v důsledku odlišného právního hodnocení právní vztahu účastníků dospěl k názoru, že žalobní nárok žalobce je nedůvodný, a v důsledku toho rozsudek soudu prvého stupně změnil podle § 220 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. a žalobu zamítl.
11. V důsledku procesního úspěchu žalovaného mu pak přiznal podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvého stupně i za odvolací řízení. V řízení před soudem prvého stupně advokátka žalovaného požadovala přiznání odměny za zastoupení za celkem 9 úkonů právní služby po 3.500 Kč a 9 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč, přičemž takto účtované úkony odpovídají obsahu spisu (převzetí zastoupení, sepis odporu proti platebnímu rozkazu včetně jeho doplnění z datum, účast na jednání dne datum, vyjádření z datum, účast na jednání dne datum, vyjádření ze datum, účast na jednání dne datum a dne datum a konečně pak závěrečné vyjádření dne datum. Výše této odměny vychází z ust. § 7 a § 8 odst. 1 advokátního tarifu z částky 3.500 Kč a z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu. V odvolacím řízení jde pak již jen o jediný úkon právní služby v podobě odvolání a jednu paušální náhradu hotových výdajů, tedy částku 3.800 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Přípustné podání dovolání z důvodů uvedených v § 237 o.s.ř., a to ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí u soudu, který rozhodoval v prvého stupni.
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.