23 Co 188/2014

Plný text

Soudní rozhodnutí - 23Co 188/2014 Evidence soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů Úvod Základní informace o obsahu veřejného portálu Evidence soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů ministerstva spravedlnosti ČR Vyhledávání Vyhledávání soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů Popis obsahu databáze Databáze Evidence soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů je veřejná a údaje v ní uložené lze použít zdarma s odkazem na zdroj Popis pokročilého vyhledávání Návod k zadávání složitějších dotazů, určený pro pokročilé uživatele. Rozhodnutí Nejvyššího soudu Databáze Evidence soudních rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Databáze Evidence soudních rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Rozhodnutí Ústavního soudu Databáze Evidence soudních rozhodnutí Ústavního soudu ČR Nejčastější dotazy Nejčastějši kladené dotazy a odpovědi na tyto dotazy www.justice.cz Detail rozhodnutí Spisová značka: 23Co 188/2014 Právní věta: Za materiálně vykonatelný lze považovat i takový rozhodčí nález, který ve svém výroku ukládá povinnost zaplatit smluvní pokutu z určené částky v procentní výši od konkrétního data do zaplacení. Soud: Krajský soud v Hradci Králové ECLI: ECLI:CZ:KSHK:2014:

23. CO.188.2014.1 Datum rozhodnutí: 30.04.2014 Forma rozhodnutí: Usnesení Heslo: Vykonatelnost rozhodnutí Dotčené předpisy: § 154 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb. OSR (OSŘ) § 160 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb. OSR (OSŘ) § 251 předpisu č. 99/1963Sb. OSR (OSŘ) § 268 odst. 1 písm. a) předpisu č. 99/1963Sb. OSR (OSŘ) § 274 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb. OSR (OSŘ) § 40 odst. 1 předpisu č. 120/2001Sb. ER (EŘ) Kategorie rozhodnutí: C 23Co 188/2014 U S N E S E N Í Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jana Ducháčka a soudkyň JUDr. Ivy Trávníčkové, Ph.D. a Mgr. Stanislavy Kubištové ve věci exekuce oprávněné PROFI CREDIT Czech, a.s., se sídlem Praha 1, Klimentská 1216/46, IČ: 61860069, zastoupené JUDr. Jaroslavem Beránkem, advokátem se sídlem Pardubice, Pernštýnské náměstí 80, proti povinnému TS, nar. xxx, bytem xxx, pro uspokojení pohledávky ve výši 52.202 Kč s příslušenstvím, k odvolání oprávněné proti usnesení soudního exekutora Mgr. Martina Tunkla, Exekutorský úřad Plzeň-město, ze dne 10.2.2014, č. j. 094 EX 07866/13-021, t a k t o : Usnesení soudního exekutora se m ě n í tak, že se návrh oprávněné ze dne 15.11.2013 pro vymožení smluvní pokuty ve výši 0,15 % denně z částky 41.445 Kč od 20.9.2013 do zaplacení podle rozhodčího nálezu, vydaného rozhodkyní JUDr. Evou Vaňkovou dne 19.9.2013, č. j. Va 16-24/2013-14, n e z a m í t á . O d ů v o d n ě n í : Pověřený soudní exekutor napadeným usnesením částečně zamítl návrh oprávněné ze dne 15.11.2013 pro vymožení smluvní pokuty ve výši 0,15 % denně z částky 41.445 Kč od 20.9.2013 do zaplacení. Takové rozhodnutí učinil dle závazného pokynu exekučního soudu (Okresního soudu v Pardubicích) podle § 43a odst. 6 exekučního řádu, jenž dovodil, že v této části není exekuční titul materiálně vykonatelný. Okresní soud vycházel z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27.9.1975, sp. zn. 1 Cz 62/1975, ve kterém Nejvyšší soud vyslovil právní názor, že plnění v budoucnu splatné nemůže soud uložit, je-li tato ukládaná povinnost závislá na tom, zda dojde k další skutečnosti, která je předpokladem vzniku přiznávaného nároku. Odkázal dále na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26.11.2010, sp. zn. 20 Cdo 4656/2008 a vyložil, že smluvní pokuta je samostatným právem, vzniká teprve za přistoupení další skutečnosti, o níž v době vydání exekučního titulu není jisto, zda vůbec nastane. Nelze tak rozhodnutím soudu (rozhodce) platně přiznat smluvní pokutu, o níž bude teprve v budoucnu jisté, zda na ní právo oprávněné vznikne či nikoliv. Uzavřel, že právo oprávněné na zaplacení smluvní pokuty tak v rozsahu exekučního titulu nemůže být exekučně vymoženo a návrh musí být částečně zamítnut. Proti citovanému usnesení soudního exekutora podala oprávněná odvolání. Nesouhlasila s tím, že exekuční titul je nevykonatelný, neboť příslušný výrok exekučního titulu, jež se dotýká povinnosti povinného hradit smluvní pokutu, je dostatečně určitý a srozumitelný. Exekučnímu soudu nepřísluší posuzovat věcnou správnost vykonávaného rozhodnutí. Oprávněná dále odkázala na rozhodnutí krajských soudů (např. Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 10 Co 752/2013, 11 Co 650/2013-26, Krajského soudu v Praze sp. zn. 29 Co 620/2013 či Krajského soudu v Brně sp. zn. 54 Co 859/2013), které dospěly ke shodnému závěru o vykonatelnosti shora uvedené smluvní pokuty, je-li vymezena pevnou částkou 0,15 % denně z konkrétní částky a dobou vymezenou od pevného data (počátek) a okamžikem zaplacení jistiny, na níž je navázána (konec doby). Takové vymezení je dostatečně určité, neboť okamžik zaplacení jistiny lze v budoucnu spolehlivě určit. Oprávněná navrhla, aby odvolací soud usnesení soudního exekutora zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení soudního exekutora podle § 55c odst. 2 exekučního řádu za užití § 212, § 212a zákona č. 99/1963 Sb. o. s. ř., ve znění účinném do 31.12.2013, dle čl. II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb. (dále jen „o. s. ř.“), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. V souzené věci je exekučním titulem rozhodčí nález JUDr. Evy Vaňkové ze dne 19.9.2013, č. j. Va 16-24/2013-14 (§ 40 odst. 1 písm. c/ exekučního řádu, vydaný dle zákona č. 216/1994 Sb.), který ukládá povinnému zaplatit oprávněné pohledávku ve výši 52.202 Kč spolu se 7,05% úrokem z prodlení od 17.4.2013 do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 875,42 Kč a dále smluvní pokutu ve výši 0,15 % denně za každý den prodlení s úhradou částky 41.445 Kč od 9.4.2013 do zaplacení a náklady řízení ve výši 9.618,40 Kč. Materiální vykonatelnost rozhodčího nálezu je třeba posuzovat podle ustanovení § 261a o. s. ř. (dle § 30 z. č. 216/1994 Sb.), neboť zákon o rozhodčím řízení nemá samostatnou právní úpravu. Bez ohledu na věcnou správnost exekučního titulu v části, ve které přiznává oprávněné právo na zaplacení smluvní pokuty ode dne následujícího po jeho vydání (ve výši 0,15 % denně z částky 41.445 Kč od 9.4.2013 do zaplacení), je třeba uzavřít, že exekuční titul je i v této části materiálně vykonatelný, neboť individualizuje oprávněnou a povinnou, práva a povinnosti k plnění, přesný rozsah a obsah plnění a stanovenou lhůtu k plnění. Odvolací soud tak nesdílí právní názor okresního soudu, že tento exekuční titul nemůže být vykonán v části, ve které přiznává právo na zaplacení smluvní pokuty po vydání rozhodčího nálezu do budoucna (ve výši 0,15 % denně za každý den prodlení z částky 41.445 Kč od 20.9.2013 do zaplacení), neboť exekuční řízení je řízení formálním, v němž je z hlediska exekučního titulu pouze rozhodné, zda byl vydán oprávněným orgánem (§ 251, 254 o. s. ř., § 40 exekučního řádu) a zda je formálně a materiálně vykonatelný (má potřebnou formu a obsah, který ukládá určitému subjektu něco plnit a zda přesně vymezuje rozsah povinností, které mají být splněny). Případné vady nalézacího řízení se nepřenášejí do exekučního řízení a věcná správnost vykonávaného rozhodnutí nemůže být jakkoliv, tedy ani nepřímo prostřednictvím výtky vad nalézacího řízení v exekučním řízení zpochybněna. K nápravě vad nalézacího řízení mohou sloužit pouze zákonem stanovené příslušné jiné procesní prostředky, než námitky uplatňované v rámci exekuce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17.4.2013, sp. zn. 20 Cdo 742/2013, ze dne 25.5.2000, sp. zn. 20 Cdo 2475/98, ze dne 25.10.2002, sp. zn. 20 Cdo 554/2002, publikovaném pod číslem 62/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Okresní soud založil své rozhodnutí na závěrech, které formuloval Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 27.9.1975, sp. zn. 1 Cz 62/1975, v němž tento soud vyslovil závěr, že v budoucnu splatné opětující se plnění nemůže soud uložit, je-li tato ukládaná povinnost závislá na tom, zda dojde k další skutečnosti, která je předpokladem vzniku přiznávaného nároku. Jedná se o závěry vyslovené pro nalézací a nikoliv exekuční řízení, a byť na ně Nejvyšší soud odkazuje v usnesení ze dne 26.10.2010, sp. zn. 20 Cdo 4656/2008, nelze pominout, že v tomto usnesení Nejvyšší soud odmítl dovolání oprávněné (která brojila proti zamítnutí návrhu na nařízení exekuce pro smluvní pokutu běžící po vydání rozhodčího nálezu) v případě, kde soudy shledaly neurčité a nepřesné stanovení splatnosti smluvní pokuty, a na základě toho dovodily materiální nevykonatelnost exekučního titulu. O takový případ se ale v souzené věci nejedná. Odvolacímu soudu je známa i další judikatura Nejvyššího soudu České republiky, týkající se problematiky materiální vykonatelnosti smluvní pokuty a úroků z prodlení (srov. usnesení ze dne 23.9.2010, sp. zn. 20 Cdo 4088/2008, ze dne 17.5.2007, sp. zn. 20 Cdo 3288/2006); ta na souzenou věc nedopadá, neboť se zabývá materiální vykonatelností notářských zápisů dle ust. § 71b odst. 1 zákona č. 358/1992 Sb., notářského řádu, který má odlišnou právní úpravu oproti občanskému soudnímu řádu. V souzené věci je exekuční titul materiálně vykonatelný, a protože již marně uplynula lhůta k jeho přezkoumání, je také formálně vykonatelný (§ 28 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb.). S ohledem na výše uvedené odvolací soud usnesení soudního exekutora změnil (§ 220 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.) tak, že se návrh nezamítá. V dalším řízení soudní exekutor znovu požádá exekuční soud o pověření (§ 43a exekučního řádu). Exekuční soud povede v patrnosti, že právní názor odvolacího soudu je pro něj závazný (§ 226 odst. 1 o. s. ř.). O nákladech exekuce nebylo rozhodováno, neboť takové rozhodnutí přísluší pověřenému soudnímu exekutorovi v příkazu k úhradě nákladů exekuce (§ 88 exekučního řádu). P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. Proti tomuto rozhodnutí je přípustné dovolání, jestliže rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.). Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, rozhodoval by o něm Nejvyšší soud České republiky v Brně. V Pardubicích dne 30. dubna 2014 předseda senátu