23 CO 253/2022

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jana Ducháčka a soudců JUDr. Ivy Trávníčkové, Ph.D., a Mgr. Jiřího Kopeckého ve věci žalobce: ; titul jméno příjmení , narozený dne datum bytem adresa zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; jméno jméno příjmení , narozená dne datum bytem adresa , ulice republika zastoupená advokátkou titul jméno příjmení , titul . sídlem adresa o zaplacení částky 21.470 EUR s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu ve Svitavách ze dne 5.5.2022, č.j. 6 EVC 1/2018-166,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované k rukám její advokátky náklady odvolacího řízení ve výši 27.703 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Okresní soud shora uvedeným rozsudkem zamítl žalobní požadavek žalobce, jímž se po žalované domáhal zaplacení částky 21.470 EUR (výrok I.), žalobci uložil povinnost nahradit žalované k rukám její zástupkyně náklady řízení v částce 136.804 Kč (výrok II.), žalobce zavázal k povinnosti nahradit žalované další náklady řízení k jejím rukám ve výši 393,40 EUR (výrok III.) a žalobce konečně zavázal k povinnosti nahradit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách náklady řízení v částce 2.578 Kč (výrok IV.) všechny náhradové povinnosti vázal na třídenní lhůtu splatnosti od právní moci rozsudku.

2. Předmětem tohoto řízení byl požadavek žalobce na přisouzení částky 21.470 EUR s příslušenstvím z titulu tvrzené zápůjčky, kterou měl žalobce poskytnout žalované ze svého účtu u [právnická osoba] a.s. dne [datum] na účet žalované v [země] se závazkem žalované tuto zápůjčku žalobci do konce září 2018 vrátit; žalovaná ale i přes tento svůj závazek půjčku ve sjednané lhůtě nevrátila.

3. Ačkoliv žalovaná potvrdila finanční transakci žalobce z jeho účtu ve prospěch jejího účtu v [země] z [datum] ve výši 21.470 EUR, namítala, že byla součástí širší transakce započaté již ve [země], kdy její matka jí měla uvedené finanční prostředky původně ve výši 22.000 EUR zaslat přes třetí osoby, tedy včetně žalobce do [země], kde žalovaná se zdržuje a finanční prostředky zapůjčené její matkou potřebovala pro zajištění své existence a podnikatelské činnosti. Žalovaná roli žalobce zasadila do kontextu toho, že žalobce pro ni v minulosti již zařizoval některé záležitosti, včetně povolení k pobytu v [země] v roce [rok], investice do nemovitostí a nejednalo se tak pro ni v případě žalobce o neznámou osobu a nešlo o první poskytnutou službu.

4. Okresní soud po provedeném dokazování, a to účastnickými výpověďmi žalobce a žalované, svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení], [příjmení] [příjmení] [jméno] a [příjmení] [jméno] [příjmení], na základě žalobcem či žalovanou předložených listin včetně příkazu k úhradě z [datum] a tvrzené vzájemné mailové komunikace mezi účastníky nakonec uzavřel, že se žalobci nepodařilo prokázat tvrzení o uzavření smlouvy o zápůjčce, když tuto verzi kromě účastnického výslechu žalobce prokazovala již jen svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení], ale tato svědkyně byla pro okresní soud nevěrohodnou. To proto, že tato svědkyně má k žalobci velmi blízký vztah, společně spolupracují a s ohledem na probíhající trestní či občanskoprávní řízení mezi ní a žalovanou v [země] může mít tato svědkyně zájem na výsledku tohoto řízení. Navíc se výpověď této svědkyně v určitých detailech lišila od výpovědi žalobce, a to i v částech, v nichž měly být popisovány okolnosti při ústním uzavírání dohody o zápůjčce ve prospěch žalované.

5. Naopak to byla podle okresního soudu žalovaná, která prokázala v průběhu řízení, že žalobce opakovaně vystupuje jako zprostředkovatel plateb z [země], tyto finanční prostředky v [obec] vyzvedává, vkládá na svůj účet v České republice a případně dále posílá na účty konkrétních osob do zahraničí. Této verzi okresní soud uvěřil i přesto, že nebyla potvrzena svědeckou výpovědí svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] (oproti očekávání žalované), jenž byl zjevně před podáním své svědecké výpovědi neznámou osobou ve vztahu k podání svědecké výpovědi ovlivňován. Verzi žalované podle okresního soudu ale potvrzuje doložená transakce ve [země] z účtu matky žalované ve prospěch účtu pana [jméno] a následně pak vzájemná mailová komunikace mezi žalovanou a žalobcem z prosince [rok].

6. Protože se tak žalobci nepodařila prokázat jeho skutková verze o poskytnutí zápůjčky v jím tvrzené výši 21.470 EUR ve prospěch žalované, tak soud prvého stupně žalobě nevyhověl, zamítl ji a žalované přiznal náklady řízení, které má ve vyčíslené výši nahradit neúspěšný žalobce, jenž má nahradit i náklady svědečného.

7. Proti rozsudku soudu prvého stupně si podal včasné odvolání žalobce a v odvolacím řízení se domáhal změny rozsudku soudu prvého stupně a vyhovění žalobě, případně zrušení rozsudku a vrácení soudu prvého stupně k dalšímu dokazování. Nepopíral, že v minulosti zajišťoval i pro žalovanou převody finančních prostředků z [země] do [země], nicméně v této konkrétní věci šlo podle něj jen pouze o převod finančních prostředků z jeho účtu ve prospěch žalované do [země], o čemž s ohledem na provedené dokazování nemůže být žádných pochyb. Poukazoval na skutečnost, že žalovaná žádným způsobem neprokázala převod finančních prostředků z [země] do [země], a tedy tu část její skutkové verze, která by měla potvrzovat, že transakce finančních prostředků z jeho účtu na účet žalované v [země] ze dne [datum] měl být jen částí celkové transakce založené půjčkou od matky žalované z [země] přes třetí osoby. Tuto verzi podle odvolání žalobce nepotvrdil svědek [příjmení], nemohl ji potvrdit ani svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], neboť tento svědek je zcela nevěrohodný, neboť sám žalobci vyhrožoval a byl trestně stíhán v mediálně známém případu soudce [příjmení]. Verzi žalované podle přesvědčení odvolatele nemůže potvrzovat ani e-mailová korespondence dokládaná žalovanou, neboť tuto korespondenci žalobce popírá, když je dokládána toliko listinami, které mají povahu soukromých listin a je případně na žalované, aby pravost takových listin a tedy reálnost vzájemné komunikace prokázala. V souvislosti s návrhem na změnu rozsudku soudu prvého stupně žalobce navrhl, aby mu žalovaná částka byla eventuálně přisouzena alespoň z titulu bezdůvodného obohacení, které se nepochybně žalované mělo převodem finančních prostředků z účtu žalobce na účet žalované do [země] dostat.

8. Žalovaná považovala rozsudek soudu prvého stupně za správný a navrhla jeho potvrzení. Odmítla přitom argumenty, prostřednictvím kterých se žalobce snažil zpochybnit pravost předložených listin popisujících vzájemnou komunikaci mezi účastníky, a to i tím, že k této argumentaci žalobce přistoupil až v odvolacím řízení, což by nemělo být s ohledem na procesní pravidla přípustné.

9. Odvolací soud projednal odvolání žalobce, podle § 212a o.s.ř. přezkoumal rozsudek soudu prvého stupně, když námitku žalované o nepřípustnosti odvolací výhrady žalobce k použití listin o mailové komunikaci účastníků s ohledem na znění ust. § 205a písm. c/ o.s.ř. nepovažoval za důvodnou, neboť touto argumentací se žalobce snažil zpochybnit věrohodnost těchto důkazů. I k této námitce tak proto přihlížel.

10. Především odvolací soud konstatuje, že soud prvého stupně procesně korektním způsobem provedl navržené důkazy, a to jak výslechy jednotlivých svědků, účastníků, tak i účastníky předložených listin, velmi pečlivě hodnotil jednotlivá skutková zjištění z těchto důkazů učiněných, a to i ve vzájemné souvislosti s ostatními provedenými důkazy a v zásadě vyjma hodnocení mailové komunikace mezi účastníky k těmto dílčím hodnocením nemá odvolací soud žádných námitek, sdílí je a ve výsledku i on sám na nich postavil své vlastní závěry.

11. Pokud jde o vzájemnou mailovou komunikaci mezi žalovanou a žalobcem, která měla předcházet případně pak následovat převodu finančních prostředků z účtu žalobce u [právnická osoba] [právní forma] na účet peněžního ústavu žalované v [země] ze dne [datum] ve výši 21.470 EUR, tak považuje odvolací soud za důvodnou námitku žalobce, že listiny prokazující tuto e-mailovou komunikaci nemají povahu listin veřejných, tj. listin ve smyslu § 134 o.s.ř., které by bez dalšího prokazovaly pravdivost toho, co je v nich osvědčováno. V takovém případě je třeba na takové listiny nahlížet jako na listiny soukromé, ve vztahu k nimž postačí formální popření jejich správnosti k tomu, aby nastoupila důkazní povinnost a důkazní břemeno toho účastníka, který tvrdil skutečnosti, jež mají být právě těmito listinami prokazovány. Za situace, kdy žalobce popřel, že by v rozhodném období v prosinci 2015 používal mailovou adresu, z níž měl údajně s žalovanou komunikovat, současně žalobce popřel, že vůbec s žalovanou tímto způsobem komunikoval, tak je zjevné, že jen na těchto listinách nemůže být postavena skutková argumentace žalované.

12. I přes shora uvedené výhrady odvolacího soudu k hodnocení mailové komunikace mezi účastníky nakonec odvolací soud uzavřel, že skutkové závěry soudu prvého stupně lze akceptovat, tedy lze je považovat za správné. Rozhodně platí, že se žalobci nepodařilo prokázat, že by s žalovanou uzavřel smlouvu o zápůjčce částky 21.470 EUR a právě z tohoto důvodu tuto částku žalované zaslal dne [datum] na její účet v [země]. Jeho verzi o smlouvě o zápůjčce potvrzuje skutečně, tak jak již konstatoval soud prvého stupně, pouze svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení], o jejíž věrohodnosti má vážné pochyby i odvolací soud. Jednak platí, že tato svědkyně se dostala do vážných obchodních sporů s žalovanou z jejich vzájemné obchodní činnosti v [země], tyto spory přerostly až do sporů před soudy, a to jak v obchodní tak trestní rovině. Současně je nepochybné, že svědkyně má velmi úzké vazby na žalobce, a i když není prokázán jejich vzájemný milenecký vztah, jde zcela zjevně i podle výpovědi uvedené svědkyně o velmi blízký vztah včetně vztahu osobního, a to ať už při návštěvách žalobce ve [země], anebo naopak návštěvách svědkyně v [země]. Kromě těchto výhrad uvedených již soudem prvého stupně nemohl odvolací soud přehlédnout ani tu okolnost, že svědkyně [příjmení] v těch částech, kde měla potvrzovat ujednání mezi žalovanou a žalobcem o poskytnutí zápůjčky, sdělovala pouze velmi obecné údaje, resp. dokonce na mnoho dílčích údajů si vůbec nepamatovala a nebyla schopna poskytnout informace o konkrétních okolnostech smluvních vztahů ze zápůjčky, jako např. o lhůtě vrácení. Případně se pak v některých částech od výpovědi žalobce dokonce odlišovala (v jakém jazyce a jak bylo komunikováno). Ačkoliv její výpověď tak byla velmi obecná a nezahrnovala podrobnosti ze samotného sjednávání zápůjčky, přesto si při velkém časovém odstupu velmi dobře pamatovala na výši poskytnuté zápůjčky ve výši 21.470 EUR, což vzbuzuje dojem připravenosti na podání svědectví. Konečně bez povšimnutí nelze přehlédnout, že část tvrzené zápůjčky měla být poskytována žalobcem ve prospěch žalované i z finančních prostředků této svědkyně, které měla mít, aniž to bylo jakkoliv vysvětleno, na účtu žalobce. Je tak evidentní, že sama svědkyně měla zájem na výsledku řízení.

13. Verze žalobce byla přitom málo pravděpodobná už tím, že si u něj žalovaná měla finanční prostředky v nikoliv zanedbatelné výši zapůjčit přesto, že pro ni to byl takřka cizí člověk, bez žádných přímých a doložitelných osobních či obchodních vazeb. Navíc měla být zápůjčka poskytována i přes to, že jinak své investiční výdaje kryla z prostředků pocházejících od její rodiny ve [země]. Konečně ani zdroj prostředků na půjčky od žalobce nebyl doložen, neboť i sám žalobce připustil, že se musel obracet na své investory, kteří mu měli v některých případech vypomáhat bez sjednaných úroků, tedy zdarma. Je tak těžko uvěřitelné, že v případě zajišťovaných transferů z [země] do [země] si měl žalobce ponechávat provizi, tak v případě tvrzené zápůjčky mělo jít o bezúplatnou službu.

14. Skutková verze žalované o roli žalobce jako určitého prostředníka při zajišťování převodu finančních prostředků z [země] pro potřeby žalované v [země] je nejen uvěřitelná, ale především je potvrzená i dalšími důkazy včetně výslechu svědků (o způsobu transakcí finanční prostředků z [země] do [anonymizováno]), ale i vlastním stanoviskem samotného žalobce, který svoji roli na těchto transakcích v obecné poloze potvrdil. Do skutkové verze žalované zapadá i dokladovaný transfer finančních prostředků ve [země] dne [datum], a to nejen z hlediska času, ale i z hlediska výše dokladovaného převodu, tak i adresáta, který se měl podílet na celé transakci. Do popisu transakce zapadá vysvětlení žalované o výši transakce z [země] do [země] ve výši 21.470 EUR, tedy částky po srážce provize z původní částky 22.000 EUR.

15. I přes námitky nevěrohodnosti svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] ze strany žalobce, tento svědek mimo jiné popsal, jakým způsobem dochází k převodům finančních prostředků z [země] do [země] a podle tohoto popisu je zjevné, že finanční prostředky z [země] fyzicky do [země] neodcházely, pouze na základě potvrzení o jejich složení ve [země] docházelo k jejich výplatě v [země] Ani sám žalobce tuto verzi nezpochybňuje, nepředkládá soudu jinou variantu, jak finanční prostředky přicházejí z [země] do [země] a je tak zjevné, že dokladovat takové transakce, které nejsou podloženy konkrétními převody mezi peněžními ústavy, není možné standartním způsobem bez součinnosti dotčených osob. Ty o takové rozkrytí nestojí, neboť jsou zpravidla nelegální minimálně z pohledu omezení hotovostních plateb podle zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti.

16. Že je verze žalované možná, resp. dokonce pravdivá, pak vlastně potvrzuje i sám žalobce. Ten totiž nebyl schopen vysvětlit k listině o příkazu k úhradě z [datum] údaj o důvodu platby popsaný jako„ [jméno] from [země]“, což v překladu z angličtiny znamená půjčka z [země]. Není jiného rozumného vysvětlení, že právě tímto je dokladován zdroj finančních prostředků zasílaných na účet žalované do [země].

17. Na základě shora uvedených úvah proto odvolací soud považuje skutkové závěry soudu prvého stupně o tom, že se naopak žalované podařilo prokázat její skutkovou verzi o převodu finančních prostředků v původní výši 22.000 EUR prostřednictvím žalobce a jeho účtu u [právnická osoba] a.s., za správné a na základě nich je pak také správný závěr o tom, že žalobce se svojí skutkovou verzí nemůže být úspěšný a jeho žalobní požadavek tak proto musí být zamítnut. Odvolací soud tak věcně správný rozsudek soudu prvého stupně potvrdil, přičemž potvrdil i závislé výroky o nákladech řízení žalované, případně nákladech řízení [země] v souvislosti s podanou svědeckou výpovědí a vyplaceným svědečným.

18. S ohledem na procesní úspěšnost žalované v odvolacím řízení jí přiznal právo na náhradu nákladů i za tuto fázi řízení, přičemž tato náhrada sestává ze 2 úkonů právní služby, ze 2 náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., z náhrady za promeškaný čas, za 6 půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 1 a odst. 3 uvedené vyhlášky a z náhrady cestovného z [obec] do [obec] a zpět ve výši 215,43 Kč. Pokud jde o úkony právní služby vycházel podle § 7 a § 8 odst. 1 uvedené vyhlášky z výše požadovaného a v žalobě uplatněného peněžitého plnění, tedy z částky 21.470 EUR, kterou přepočetl podle aktuálně platného kurzu vyhlašovaného Českou národní bankou ke dni provedení toho kterého úkonu právní služby, tedy k 17.8.2022, resp. 15.11.2022, tedy kurzu 24, 565 Kč resp. 24,320 Kč/EUR, když v obou případech při aplikaci § 7 činí úkon právní služby částku 10.540 Kč. Celkově tedy odměna včetně náhrady hotových nákladů a DPH činí po zaokrouhlení částku 27.703 Kč, kterou uložil žalobci k úhradě ve prospěch žalované k rukám jejího advokáta podle § 149 odst. 1 o.s.ř. s třídenní lhůtou splatnosti podle § 160 odst. 1 o.s.ř. k náhradě.