23 Co 302/2024

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jana Ducháčka a soudců JUDr. Ivy Trávníčkové, Ph.D., a Mgr. Jiřího Kopeckého ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupená advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , právnická osoba IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem jméno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 118.967 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 18. 4. 2024, č. j. 107 C 30/2022-141,

I. Rozsudek okresního soudu se v odvoláním napadeném výroku I, a to v části úroků z prodlení mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni úroky z prodlení ve výši 11,75 % p. a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.V části, ve které bylo uloženo zaplatit žalované žalobkyni částku , částka, , zůstal výrok I rozsudku okresního soudu odvoláním nedotčen.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího advokáta náklady řízení před okresním soudem ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna nahradit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, na účet číslo , č. účtu, , VS: , var. symbol, , náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů za odvolací řízení.

1. Shora uvedeným rozsudkem okresní soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení podle § 9 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. z částky , částka, ve výši , částka, od , datum, do , datum, , , částka, od , datum, do , datum, , , částka, od , datum, do , datum, , , částka, od , datum, do , datum, , , částka, od , datum, do , datum, , , částka, od , datum, do , datum, , , částka, od , datum, do , datum, , , částka, od , datum, do , datum, , a od , datum, ve výši diskontní sazby stanovené Českou národní bankou, platné k prvnímu dni kalendářního měsíce, navýšené o 4 % ročně, násobené 1/12 za každý započatý kalendářní měsíc až do zaplacení (výrok I). Dále okresní soud uložil žalované nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, k rukám , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, (výrok II) a nahradit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, číslo , č. účtu, , VS: , var. symbol, náklady řízení ve výši , částka, (výrok III).

2. Okresní soud rozhodoval o požadavku žalobkyně na zaplacení náhrady za ztížení společenského uplatnění, které žalobkyni vzniklo v souvislosti s poškozením jejího zdraví, jež utrpěla při dopravní nehodě dne , datum, vozidlem, které bylo v rámci odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla pojištěno o žalované. Okresní soud s odkazem na ust. § 6 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve spojení s § 2958 o. z. žalobě vyhověl, neboť bylo prokázáno, že žalobkyni vznikla v souvislosti s nehodou dne , datum, újma na zdraví a dosud nebyl žalovanou zcela uspokojen její nárok na vzniklou náhradu za ztížení společenského uplatnění (kdy žalovaná dobrovolně plnila bolestné, léčebné výlohy, náklady znaleckého posudku, právního zastoupení a částečně také ztížení společenského uplatnění ve výši , částka, ). Soud prvého stupně měl za prokázané znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno, , že celkové odškodnění ztížení společenského uplatnění náležející žalobkyni činí , částka, , a pokud žalovaná plnila dosud částku , částka, , uložil jí zaplatit žalobkyni dalších , částka, , a to spolu s úroky z prodlení od , datum, podle § 9 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla.

3. Procesně úspěšné žalobkyni přiznal dle § 142 odst. 1 o. s. ř. plnou náhradu nákladů řízení, spočívající v nákladech na zastoupení advokátem ve výši 55.232,40 Kč – tj. odměna advokáta za deset úkonů právní služby po 3.100 Kč (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, sepis návrhu, vyjádření ve věci samé ze dne , datum, , datum, a , datum, , , datum, , účast u jednání ve dnech , datum, ., , datum, , , datum, . a , datum, ), náhrada hotových výdajů 10 x 300 Kč (§ 7, § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), náhrada cestovních výdajů na trase , adresa, a zpět za použití osobního automobilu (při ujetí 270 km ke dvěma jednáním soudu v roce 2023 ve výši 2 x 1 830,60 Kč, ke dvěma jednáním soudu v roce 2024 ve výši 2 x 1 992,70 Kč), náhrada za promeškaný čas 40 půlhodin po 100 Kč a daň z přidané hodnoty. Dále náleží náhrada nákladů samotné žalobkyně - cestovních výdajů ke dvěma jednáním soudu v roce 2023 a ke dvěma jednáním soudu v roce 2024, na trase , adresa, a zpět, při ujetí 430 km, tj. 2 x 3.138,30 Kč, 2 x 3.423,10 Kč, ztrátu na výdělku žalobkyně při účasti na jednání za 4 x 8 hodin x 165,14 Kč, tj. 5 284,50 Kč. Veškeré náklady řízení tak činí částku 73.639,70 Kč. Dále soud prvého stupně uložil žalované nahradit žalované náklady znalečného ve výši 3.300 Kč (§ 148 odst. 1 o. s. ř.).

4. Rozsudek okresního soudu ve výroku I, a to pouze v části úroků z prodlení, napadla odvoláním žalobkyně. Namítala, že okresní soud rozhodl o jiném příslušenství, než požadovala. Připustila, že sice původně v žalobě uplatnila nárok na úroky z prodlení dle zákona č. 168/1999 Sb., v řízení ale následně svůj požadavek upřesnila a žádala o zákonné úroky z prodlení v zákonné výši, tj. 11,75 % ročně. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu změnil a přiznal jí úroky z prodlení z přisouzené částky , částka, ve výši 11,75 % ročně od , datum, do zaplacení.

5. Žalovaná uvedla, že od počátku považovala uplatněný požadavek žalobkyně na úroky z prodlení dle zákona č. 168/1999 Sb. za nesprávný. Akceptovala však, pokud žalobkyně při jednání dne , datum, upřesnila, že požaduje zákonný úrok z prodlení od , datum, . Poukázala na to, že se na odvolacím řízení nijak nepodílela. Nesprávné úroky do řízení vnesla žalobkyně tím, že je nesprávně uvedla v petitu a soud prvého stupně následně tyto úroky bez dalšího akceptoval a rozsudkem je přiznal, přestože žalobkyně svou žalobu opravila. Jsou tak dány důvody zvláštního zřetele dle § 150 o. s. ř. k tomu, aby za odvolací řízení nebyly žalobkyni náklady přiznány. Odkázala na judikaturu Ústavního soudu – nálezy ze dne 24. 5. 2001, sp. zn. III. ÚS 619/2000, či ze dne 9. 6. 2009, sp. zn. III. ÚS 292/07. Žalovaná dodala, že pokud by odvolací soud dospěl k závěru, že oprava žaloby nebyla provedena řádně a předmětem řízení zůstalo příslušenství dle zákona o pojištění z provozu vozidla, tak by měl být rozsudek soudu prvého stupně potvrzen.

6. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v odvoláním napadené části výroku I, týkající se úroku z prodlení dle § 212, § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), a dále v závislých výrocích o náhradě nákladů řízení. Odvolání žalobkyně projednal za souhlasu účastníků bez jednání a dospěl k následujícím závěrům:

7. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně se svou žalobou, podanou soudu dne , datum, , domáhala zaplacení jistiny ve výši , částka, (náhrady za ztížení společenského uplatnění) a dále úroku z prodlení dle § 9 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., který přesně specifikovala.

8. Podle obsahu protokolu o jednání ze dne , datum, (srov. číslo listu 52 spisu) žalobkyně při přednesu žaloby upřesnila svůj požadavek na úroky z prodlení a požadovala přiznání zákonných úroků z prodlení od , datum, do zaplacení. Soud poté zahájil jednání a o takovém požadavku žalobkyně bylo vedeno soudní řízení. Okresní soud však přiznal žalobkyni úroky z prodlení v podobě před jejich upřesněním, byť úrok z prodlení za pozdní šetření pojistné události dle § 9 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., je sankčním úrokem z prodlení, o něž se zvyšuje částka pojistného plnění, a není zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 16. 5. 2023, sp. zn. 25 Cdo 3134/2021-187).

9. S ohledem na výše uvedené považuje odvolací soud odvolání žalobkyně za důvodné (když také žalovaná upřesnění požadovaného příslušenství akceptovala a nezpochybnila), neboť okresní soud rozhodl o příslušenství v jiné výši, než žalobkyně požadovala.

10. Odvolací soud proto postupoval dle § 220 odst. 1 písm. a/ o. s. ř., rozsudek okresního soudu v odvoláním napadené části výroku I týkající se úroků z prodlení změnil a přiznal žalobkyni požadované zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb., tj. 11,75 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kdy žalovaná již byla v prodlení se splněním svého dluhu (žalobkyně svůj nárok na náhradu ztížení společenského uplatnění u žalované uplatnila dne , datum, ). Nárok na úroky z prodlení dle § 1970 o. z. přitom vzniká i v případě náhrady nemajetkové újmy v penězích, neboť jde o nárok majetkové povahy, tj. peněžitý dluh, byť plynoucí z osobnostních práv (srov. obdobně nález Ústavního soudu České republiky ze dne 10. 12. 2019, sp. zn. II. ÚS 2149/17).

11. Protože odvolací soud částečně změnil rozsudek okresního soudu, musel znovu rozhodnout o náhradě nákladů za oba stupně řízení. Za řízení před okresním soudem náleží žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení podle § 224 odst. 1, 2 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., a to ve výši , částka, (s odkazem na specifikaci a odůvodnění učiněné okresním soudem). Žalovaná je také dle § 148 odst. 1 o. s. ř. podle výsledku řízení povinna nahradit náklady řízení státu, které vznikly v souvislosti se znalečným v částce , částka, .

12. Byť byla žalobkyně procesně úspěšná i v odvolacím řízení, nebylo jí za odvolací řízení právo na náhradu nákladů řízení přiznáno s odkazem na ust. § 150 o. s. ř. Odvolací soud sdílí výhradu žalované, že to byla žalobkyně, která svými procesními úkony v řízení před okresním soudem způsobila určitou nepřehlednost ohledně svého požadavku v části úroků z prodlení a bylo by nespravedlivé, aby nesla žalovaná náklady žalobkyně v souvislosti s odvolacím řízení, když žalovaná se na pochybení nijak nepodílela a s odvoláním žalobkyně souhlasila.