23 Co 646/2010

Plný text

23Co 646/2010 U s n e s e n í Krajský soud v HK - pobočka v P rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. MV a soudců Mgr. JD a Mgr. LP v exekuční věci oprávněné GE M b, a.s. , IČ xxx, se sídlem xxx, zastoupené JUDr. JN, advokátem se sídlem xxx, proti povinné NZ , nar. xxx, bytem xxx, pro 92.381,99 Kč s příslušenstvím, k odvolání AZ , nar. xxx, bytem xxx, zastoupeného JUDr. DH, advokátem se sídlem xxx, proti usnesení soudního exekutora JUDr. TV, Exekutorský úřad xxx, ze dne 18. 10. 2010, č.j. 103 Ex 18890/07-27, t a k t o : Usnesení soudního exekutora se z r u š u j e a věc se v r a c í soudnímu exekutorovi k dalšímu řízení . O d ů v o d n ě n í : Usnesením ze dne 31. 8. 2010, č.j. 103 Ex 18890/07-23, soudní exekutor JUDr. TV vyhověl návrhu AZ a vyškrtnul konkrétní movité věci uvedené v protokolu o soupisu movitých věcí ze dne 2.8.2010, jež byly sepsány na podkladě exekučního příkazu č.j. 103 Ex 18890/07-7, ze dne 28.11.2007. Navrhovatel AZ (syn povinné) tvrdil a prokazoval, že uvedené věci jsou jeho výlučným majetkem. V souvislosti s vydáním rozhodnutí o vyškrtnutí však soudní exekutor nerozhodl o nákladech řízení, které AZ vznikly. Shora napadeným usnesením pak soudní exekutor zamítl návrh AZ, aby doplnil své vyhovující usnesení o vyškrtnutí věcí také o výrok o náhradě nákladů řízení, které AZ vznikly za právní zastoupení advokátem. Soudní exekutor odůvodnil své zamítavé rozhodnutí tím, že jeho rozhodnutí o vyškrtnutí movitých věcí ze soupisu vydané podle § 68 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále jen „exekuční řád“) je rozhodnutím ve věci, která může být zahájena i bez návrhu jak plyne z § 81 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) a tedy dle ustanovení § 146 o.s.ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Soudní exekutor rozhodnutím podle § 68 exekučního řádu rozhoduje o návrhu, kde absentuje protistrana. Je tedy nemožné přiznat komukoliv v tomto řízení náklady řízení, když není vůči komu, přikázat jejich úhradu. Proti usnesení soudního exekutora podal AZ odvolání. V odvolání namítal, že není správný právní názor soudního exekutora, že rozhodnutí podle § 68 exekučního řádu je rozhodnutím, kde absentuje protistrana a je tak nemožné přiznat náklady komukoliv v tomto řízení, když není komu přikázat jejich úhradu. Poukázal na ustanovení § 69 exekučního řádu ve spojení s ustanovením § 326 odst. 7 o.s.ř., dle něhož platí, že oprávněný má právo být přítomen soupisu věcí. Do soupisu se neuvedou věci, o nichž oprávněný výslovně prohlásí, že nemají být sepsány. Oprávněná tak měla možnost předejít vzniku nákladů na straně navrhovatele za sepsání návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu a zajistit tak, aby nebyly sepsány věci, které povinné prokazatelně nepatří. Zákon nedává navrhovateli žádnou jinou možnost, jak odvrátit soupis věcí v jeho vlastnictví a bylo by nedůvodným zásahem do jeho ústavně zaručených práv na ochranu vlastnictví, aby mu z důvodů soužití s povinnou vznikala škoda v podobě nákladů právního zastoupení, kterou mu ten, kdo tuto škodu způsobí, nemusí nahradit. Navrhl, aby odvolací soud změnil usnesení soudního exekutora a uložil oprávněné nahradit mu náklady řízení o vyškrtnutí věcí ze soupisu a náklady odvolacího řízení. Podle § 68 odst. 1 exekučního řádu ten, jemuž svědčí právo k věci, které nepřipouští exekuci (dále jen „navrhovatel“) může podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. Návrh lze podat do 30 dnů ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o soupisu věci, a to u exekutora, který věc pojal do soupisu. Opožděný návrh exekutor odmítne. Podle § 68 odst. 2 exekučního řádu rozhodne o návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu exekutor do 15 dnů od jeho doručení. Nebyl-li návrh odmítnut pro opožděnost, rozhodne exekutor o návrhu na základě znaleckých posudků, zpráv a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářských nebo exekutorských zápisů a jiných listin, předložených navrhovatelem společně s návrhem. Podle § 68 odst. 3 exekučního řádu vyškrtne exekutor věc ze soupisu vždy, souhlasí-li s tím oprávněný. Exekutor vždy vyškrtne věc ze soupisu, pokud během provádění exekuce vyjde najevo, že povinnému nepatří či patřit nemůže. Podle § 68 odst. 4 exekučního řádu žalobu na vyloučení věci podle § 267 občanského soudního řádu může navrhovatel podat u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora, kterým nevyhověl, byť jen zčásti, jeho včas podanému návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu. O tom musí být navrhovatel exekutorem poučen. Od podání návrhu 284 na vyškrtnutí věcí ze soupisu do uplynutí lhůty podle věty první a po dobu řízení o žalobě nelze sepsané movité věci prodat. Podle § 52 odst. 1 exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu. Podle § 52 odst. 2 exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, je exekutor oprávněn vykonat všechny úkony, které občanský soudní řád a další právní předpisy jinak svěřují při provedení výkonu rozhodnutí soudu, soudci, vykonavateli nebo jinému zaměstnanci soudu. Podle ustanovení § 151 odst. 1, věty první, o.s.ř., o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí; u náhrady nákladů řízení podle § 147 a § 149 odst. 2 tak může učinit již v průběhu řízení, a to zpravidla tehdy, jakmile tyto náklady vzniknou. Ustanovení § 68 exekučního řádu nově zavádí procesní institut vyškrtnutí věci ze soupisu, který má pro třetí osoby zjednodušit postup při navrácení věci, o které tvrdí, že nepatří povinnému a zároveň má zajistit rychlejší postup v exekučním řízení. Proto se ještě před podáním vylučovací žaloby musí třetí osoba obrátit na exekutora, který nejprve podle předložených listin posoudí, zda problém nelze vyřešit přímo v rámci exekuce bez nutnosti nalézacího řízení o vylučovací žalobě . Návrh se může týkat jen jedné movité věci anebo více movitých věcí (srov. Kasíková. M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ Komentář. Praha: C.H.BECK). Proti usnesení, kterým exekutor vyhoví návrhu stejně jako proti usnesení, kterým návrh zamítne, není odvolání přípustné (viz § 55c odst. 3 písm. a/ exekučního řádu). Přitom občanský soudní řád má ve vztahu k exekučnímu řádu povahu předpisu subsidiárního (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČR Cpjn 200/2005 (R 31/2006). V projednávané věci byl AZ účastníkem řízení o vyškrtnutí jeho movitých věcí ze soupisu movitých věcí pořízeného soudním exekutorem. Vyhovujícím rozhodnutím soudního exekutora o vyškrtnutí movitých věcí náležejících AZ z exekučního soupisu řízení o vyškrtnutí věcí ze soupisu skončilo. Rozhodnutí soudního exekutora o vyškrtnutí věcí je tak ve vztahu k AZ rozhodnutím konečným. Proto v něm musí být rozhodnuto o nákladech navrhovatele AZ (srov. § 151 věta první o.s.ř. ve spojení s § 52 exekučního řádu). Odvolací soud je toho názoru, že rozhodnutí, jímž je vyhověno návrhu třetí osoby na vyškrtnutí movitých věci z exekučního soupisu, musí obsahovat výrok o jejích nákladech. K odůvodnění soudního exekutora lze jen dodat, že je v rozporu s výrokem zamítavého usnesení. Soudní exekutor v odůvodnění řeší, jak rozhodnout o nákladech navrhovatele, ale přitom výrok o nákladech řízení nepřipouští. Z výše uvedených důvodů odvolací soud zrušil rozhodnutí soudního exekutora, jímž soudní exekutor zamítl požadavek AZ, aby se stal výrok o nákladech řízení součástí rozhodnutí soudního exekutora o vyškrtnutí věcí ze soupisu a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 219a odst. 2 o.s.ř.). P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není odvolání ani dovolání přípustné. V P dne 30. prosince 2010 předsedkyně senátu