24 Co 172/2017

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Kondra a soudců JUDr. Igora Pařízka a JUDr. Jiřího Petržálka ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem v Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem v Adresa advokátky A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A, narozený Datum narození žalované A bytem v Adresa žalované A 2. Jméno žalované B, narozený Datum narození žalované B bytem v Adresa žalované B zastoupený advokátkou Jméno advokátky B sídlem v Adresa advokátky B 3. Jméno advokátky C, narozený Datum narození advokátky C 4. Jméno advokátky D, narozený Datum narození advokátky D o určení vlastnictví k nemovitostem k odvolání žalobkyně a původní žalované 1. Jméno žalované C, narozené Datum narození žalované C Brodě ze dne 20. června 2013 č.j. spisová značka ve znění opravného usnesení ze dne 23. července 2013, č. j. spisová značka Rozsudek okresního soudu se ve výroku I, III, IV a V zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací okresnímu soudu k dalšímu řízení. Napadeným rozsudkem okresní soud rozhodl, že žaloba o určení, že jméno FO, nar. datum, zemřelý dne datum byl ke dni své smrti podílovým spoluvlastníkem ideálních tří čtvrtin nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí na LV č. hodnota pro obec a katastrální území adresa jako parc. č. Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno a parc. č. Anonymizováno, a dále ideálních tří čtvrtin nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí na LV č. hodnota pro obec a katastrální území adresa jako parc. č. hodnota, vše nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí vedeném u právnická osoba pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště adresa, se zamítá (výrok I), žaloba o určení, že jméno FO, nar. datum, zemřelý dne datum byl ke dni své smrti vlastníkem částky 653.000 Kč nacházející se v držení první žalované, event. měl ke dni své smrti vůči první žalované pohledávku ve výši 653.000 Kč, se zamítá (výrok II), žalobkyně je povinna nahradit první žalované na nákladech řízení k rukám Jméno advokátky B částku 103.334 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku (výrok III), druhému a třetímu žalovaným se vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává (výrok IV) a České republice – Okresnímu soudu v adresa se vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává (výrok V). Okresní soud vyšel ze zjištění, že zůstavitel jako dárce (otec) uzavřel s původní žalovanou 1/ Jméno žalované C, nar. Datum narození žalované C, zemřelou datum jako obdarovanou (svojí dcerou) dne 22.8.2005 darovací smlouvu ke všem sporným nemovitostem (s právními účinky vkladu ke dni 24.8.2005), kterou sepsala tituly před jménem jméno FO, advokátka, se sídlem v adresa a v níž potvrdila, že oba smlouvu před ní v jejím sídle podepsali. Prvotní informace o uzavření darovací smlouvy sdělil zůstavitel jmenované advokátce sám a další pokyny jí sdělila původní žalovaná 1/. Smlouva byla zůstavitelem podepsána dne datum v Nemocnici v adresa, kde byl z důvodu onemocnění rakovinou hospitalizován, jen za přítomnosti jmenované advokátky a jejího zaměstnance jméno FO. Zůstavitel současně s ní podepsal i závěť a plnou moc jmenované advokátce pro své zastupování v řízení před katastrálním úřadem ohledně vkladu vlastnického práva dle darovací smlouvy. Původní žalovaná 1/ u podpisu smlouvy zůstavitelem nebyla a podepsala ji až později, téhož dne v sídle jmenované advokátky, která smlouvu druhý den poslala na katastrální úřad. Původní žalovaná 1/ si pak smlouvu od ní převzala až v následujících dnech, kdy jí také zaplatila za právní službu. Podle jmenované advokátky byl zůstavitel jejím mimořádným klientem, který restituoval rozsáhlý majetek a veškeré jeho záležitosti s tím spojené pro něj realizovala právě na základě předchozích pokynů původní žalované 1/, kdy vyhotovila potřebné listiny, které pak on jen podepsal. Takto postupovala i při sepisu darovací smlouvy, plné moci a závěti, kdy jí pokyn zůstavitele primárně sdělila původní žalovaná 1/. To zcela shodně vypověděla jmenovaná advokátka (č. l. 305 a 369 spisu) i původní žalovaná 1/ (č. l. 307 a 371 spisu) nejen před policií, ale i u jednání okresního soudu, kde navíc původní žalovaná 1/ dodala, že se poté, co sama smlouvu podepsala, s otcem o této záležitosti již nikdy nebavila, byť se i pak spolu ještě několikrát viděli. Podle znaleckých posudků přitom zůstavitel v době podpisu závěti, resp. smlouvy měl zachovány schopnosti rozpoznávací a ovládací tak, že byl schopen posoudit význam svého souhlasu s nimi, resp. podpisu. Po právní stránce okresní soud shledal naléhavý právní zájem žalobkyně na podané určovací žalobě dle § 80 písm. c/ o.s.ř., neboť se jedná o majetek, který by mohl patřit do dědického řízení vedeného po zůstaviteli u okresního soudu pod sp. zn. 22D 624/2005, jehož okruh účastníků je stejný. Věc posuzoval dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 (obč. zák.). Uzavřel, že darovací smlouva vznikla v souladu s § 43c odst. 2 a § 44 odst. 1 obč. zák. (když původní žalovaná 1/ včas přijala její návrh podepsaný zůstavitelem) a není absolutně neplatná dle § 38 odst. 2 obč. zák. (pro duševní poruchu zůstavitele v době jejího uzavření). Žalobu proto zamítl a rozhodl o nákladech řízení. Proti rozsudku podali odvolání jednak žalobkyně a jednak i původní žalovaná 1/ Jméno žalované C, jež zemřela datum a jejímiž procesními nástupci jsou stávající žalovaní 1/ a 2/. Žalobkyně v odvolání namítala, že darovací smlouva ve smyslu § 43c odst. 2 a § 44 odst. 1 obč. zák. vůbec nevznikla, neboť ji každá ze stran podepsala v jinou dobu na jiném místě a zůstavitel se následně ani nedozvěděl (nebyl vyrozuměn) o tom, že žalovaná 1/ smlouvu rovněž podepsala. Navrhla proto, aby krajský soud napadený rozsudek změnil tak, že určovací žalobě ohledně nemovitostí vyhoví. Původní žalovaná 1/ Jméno žalované C v odvolání namítala, že by jí v rámci náhrady nákladů řízení měla být odměna advokáta přiznána podle ceny sporných nemovitostí, jež jsou penězi ocenitelné, tedy jak učinil okresní soud, který uvažoval, že se jedná o plnění penězi neocenitelné. Navrhla proto, aby krajský soud v tomto smyslu napadený rozsudek změnil. Žalovaní 1/ a 2/ ve vyjádření k odvolání navrhli, aby krajský soud napadený rozsudek v odvoláním dotčené části potvrdil jako věcně správný a ztotožnili se s okresním soudem v jeho skutkových i právních závěrech. S odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16.1.2013 sp. zn. 31 Cdo 1571/2010 poukázali na to, že dárce (zůstavitel) i obdarovaná (původní žalovaná 1/) v rámci procesu uzavírání sporné darovací smlouvy shodně vyjádřili svoji vůli tak, že dárce bude smlouvou vázán již okamžikem jejího podpisu, aniž by jej obdarovaná musela vyrozumět o tom, že smlouvu také podepsala, resp. dar přijala. To vyplývá z toho, že ještě před uzavřením a podpisem darovací smlouvy se oba, ale každý samostatně za tímto účelem obrátili na advokátku tituly před jménem jméno FO, která dle jejich předchozích požadavků návrh smlouvy vypracovala. Dárce pak podepsal v nemocnici nejen darovací smlouvu, ale i plnou moc jmenované advokátce k zastupování v řízení před katastrálním úřadem ohledně vkladu vlastnického práva, a dále i závěť. Z toho je zřejmé, že dárce byl srozuměn s tím, že darovací smlouva po jeho podpisu bude již jen opatřena podpisem obdarované a následně ihned a bez dalšího vložena do katastru nemovitostí. Krajský soud jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o.s.ř.) po zjištění, že odvolání je v obou případech přípustné (§ 201 o.s.ř.), obsahuje všechny podstatné náležitosti (§ 205 o.s.ř.) a je podáno vždy osobou oprávněnou a včas (§ 201 a § 204 o.s.ř.), projednal odvolání bez jednání (§ 214 odst. 2 písm. d/ o.s.ř.). Přezkoumal napadený rozsudek i jemu předcházející řízení v mezích, ve kterých se odvolatelé domáhali jeho přezkoumání (§ 212 o.s.ř.) a přihlížel přitom i k důvodům, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 o.s.ř.). Především shledal opodstatněné odvolání žalobkyně. Úvodem je třeba znovu připomenout, že napadený rozsudek okresního soudu je už pravomocný ve výroku II, v němž byl k odvolání žalobkyně jako věcně správný potvrzen rozsudkem krajského soudu ze dne 25.10.2017 č.j. spisová značka. Ten totiž v tomto rozsahu Nejvyšším soudem (jakožto soudem dovolacím) nikdy zrušen nebyl. Krajský soud dále opakovaně rozhodl tak, že rozsudek okresního soudu ve výroku I nejprve 2x potvrdil a následně, naposledy 1x změnil tak, že žalobě vyhověl. Nicméně i poslední, v pořadí třetí rozsudek krajského soudu ze dne 30.3.2021 č.j. spisová značka byl zrušen v pořadí třetím rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 21.11.2022 č.j. spisová značka. V něm Nejvyšší soud jako soud dovolací předně dospěl k závěru, že právní závěry přijaté v jeho rozsudku ze dne 16.1.2013 sp. zn. 31 Cdo 1571/2010, uveřejněném v jeho Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 39/2013 se vztahují i na smlouvy, u níž projevy účastníků musí být na téže listině dle § 46 odst. 2 věty druhé obč. zák., tj. že i u nich účinnost přijetí návrhu na uzavření smlouvy dle § 44 odst. 1 obč. zák. může být dohodou stran určena k jinému okamžiku, než k okamžiku, kdy vyjádření souhlasu s obsahem návrhu dojde zpět navrhovateli (viz bod 47 odůvodnění jeho rozsudku ze dne 21.11.2022). V poměrech projednávané věci to znamená, že takový postup byl možný i v případě uzavření sporné darovací smlouvy dne 22.8.2005 (k čemuž dříve dospěl už i krajský soud ve svém rozsudku ze dne 18.2.2020 č.j. spisová značka). Dále v něm ale Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dosavadní výsledky dokazování tento právní závěr neumožňují přijmout, tj. nelze z něj spolehlivě dovodit, že by v projednávané věci k uzavření takové dohody mezi stranami darovací smlouvy došlo, třebas i jen konkludentně (viz bod 50 a 51 odůvodnění jeho rozsudku ze dne 21.11.2022). To bylo krajskému soudu už dříve zdůrazněno rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 3.12.2020 č.j. spisová značka, jímž byl zrušen rozsudek krajského soudu ze dne 18.2.2020 č.j. spisová značka (v němž krajský soud dospěl k závěru, že k uzavření takové dohody došlo). Pokud zde krajský soud následně ve svém rozsudku ze dne 30.3.2021 č.j. spisová značka dospěl k jinému právnímu názoru (tj. že k uzavření takové dohody nedošlo), aniž by k tomu provedl potřebné dokazování, postupoval dle Nejvyššího soudu nesprávně (viz opět bod 50 a 51 a dále bod 58 odůvodnění jeho rozsudku ze dne 21.11.2022). Naopak dle Nejvyššího soudu měl za této procesní situace krajský soud (vzhledem ke svému odlišnému právnímu názoru na věc oproti okresnímu soudu) k odvolání žalobkyně napadený rozsudek okresního soudu už dříve zrušit pro vadu řízení spočívající v porušení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. a uložit mu doplnit tvrzení a provést důkazy už dříve žalovanými předložené či navržené (viz bod 23, 59, 60 a 61 odůvodnění jeho rozsudku ze dne 21.11.2022). Jestliže tak krajský soud neučinil, zatížil tím dle Nejvyššího soudu sám řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí věci (viz bod 61 odůvodnění jeho rozsudku ze dne 21.11.2022). Se zřetelem k výše uvedenému tudíž krajskému soudu nyní nezbylo, než podle § 219 odst. 1 písm. a/ ve spojení s § 213b odst. 2 o.s.ř. napadený rozsudek v odvoláním dotčené části zrušit (včetně závislých výroků o nákladech řízení, v důsledku čehož se odvolání původní žalované 1/ stalo bezpředmětné) a v souladu s § 221 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. v tomto rozsahu věc vrátit okresnímu soudu k dalšímu řízení. V něm okresní soud předně dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. poučí žalované (jak už zdůraznil i Nejvyšší soud), aby doplnili tvrzení a důkazy o tom, že v projednávané věci došlo mezi stranami sporné darovací smlouvy ze dne 22.8.2005 k dohodě o odlišném určení účinnosti smlouvy k jinému okamžiku, než k okamžiku, kdy vyjádření souhlasu s obsahem návrhu dojde zpět navrhovateli (což zatím dle krajského i Nejvyššího soudu za prokázané vzít nelze). Dále pak provede žalovanými už dříve předložené a označené důkazy v tomto směru, tj. zejména opětovný výslech advokátky tituly před jménem jméno FO, důkaz listinami ze spisu Policie ČR a důkaz spisem katastrálního úřadu (viz výslovně bod 23 a 65 rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21.11.2022 č.j. spisová značka). V případě výslechu jmenované advokátky bude věnovat maximální pozornost tomu, zda byla zůstavitelem zmocněna, aby v jeho zastoupení převzala od původní žalované 1/ její vyrozumění o podpisu smlouvy (resp. zda účinnost smlouvy byla odlišně sjednána ke dni podpisu původní žalovanou 1/). Pokud by toto tvrzení žalovaných bylo prokázáno, byl by kontraktační proces upravený v § 43c odst. 2 ve spojení s § 44 odst. 1 obč. zák. dodržen, tj. žaloba by nebyla důvodná (viz výslovně nejen bod 65 rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21.11.2022 č.j. spisová značka, ale už i předchozí, v pořadí druhý rozsudek krajského soudu ze dne 18.2.2020 č.j. spisová značka). V té souvislosti bude dbát i toho požadavku vyzdviženého Nejvyšším soudem, aby ve svém dalším rozsudku v souladu s § 157 odst. 2 o.s.ř. jasně uvedl, které skutečnosti má v této souvislosti prokázány, které nikoliv a jaký učinil závěr o skutkovém stavu věci (viz výslovně bod 66 jeho rozsudku ze dne 21.11.2022). V něm rozhodne i o náhradě všech dosavadních nákladů řízení, včetně 3 řízení odvolacích a 3 řízení dovolacích a dále pak i o nákladech řízení státu (§ 224 odst. 3 a § 243g odst. 1 věta druhá o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není přípustné dovolání (§ 238 odst. 1 písm. k/ o.s.ř.).