24 Co 206/2003

Plný text

24Co 206/2003 - 14 U s n e s e n í Krajský soud v xxx rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. V. H.a soudců Mgr.P. K. a Mgr. Z. S., v exekuční věci oprávněné E.S., zastoupené Mgr.L. T., advokátem, proti povinnému M. S. , o vyklizení bytu, k odvolání povinného proti usnesení Okresního soudu ve xxx ze dne 31.3.2003, č.j. 2 Nc 3132/2003–5, takto : Usnesení okresního soudu se z r u š u j e a věc se v r a c í okresním u soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í Okresní soud napadeným usnesením nařídil podle rozsudku Okresního soudu ve xxx ze dne 4. října 2002, č.j. 10 C 593/2002-16, exekuci vyklizením povinného z bytu č. 11 o kuchyni a třech pokojích v I. poschodí domu čp. 10 v xxx a přestěhováním povinného a všech kdo s ním bydlí na základě jeho práva do náhradního ubytování v domě čp. 12 v xxx ulici v xxx. Exekuci nařídil i pro náklady předcházejícího řízení 2.650 Kč a pro vymožení nákladů exekuce, které budou stanoveny v průběhu exekučního řízení (výrok I.). Provedením exekuce soud pověřil JUDr. xxxx, soudního exekutora se sídlem v xxx (výrok II.). Povinného poučil o tom, že po doručení usnesení nesmí nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku náležejícího do společného jmění manželů s výjimkou běžné obchodní činnosti, uspokojování základních životních potřeb a udržování a správy majetku a poučil jej i o neplatnosti právního úkonu, kterým by uvedený zákaz porušil (výrok III.). Proti usnesení podal povinný odvolání, ve kterém namítal, že jeho povinnost vyklidit byt označený ve výroku I. napadeného usnesení je vázána na zajištění náhradního ubytování a jemu není nic známo, že by pro něj bylo náhradní ubytování skutečně zajištěno. Proto také nemohl dosud užívaný byt ve stanovené lhůtě patnácti dnů počítané ode zajištění náhradního ubytování vyklidit. Odkázal rovněž na exekuční titul, rozsudek Okresního soudu ve xxx, kterým bylo pod bodem II. výroku r ozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proto pro částku 2.650 Kč nemá oprávněná oporu v exekučním titulu a náklady neoprávněné exekuce není povinný ochoten ani povinen oprávněné hradit. Neučinil přesný návrh na věcné vyřízení odvolání, jeho obsah svědčil o tom, že se domáhal, aby změnou napadeného usnesení byl návrh na nařízení exekuce zamítnut. Oprávněná se ve vyjádření k odvolání ohradila proti tvrzení povinného, že by jej neseznámila s tím, že je pro něj zajištěno za vyklizovaný být náhradní ubytování. Učinila tak ústně a před nařízením exekuce vyzvala povinného, aby se v souladu s exekučním titulem přestěhoval do ubytovny Města xxxx. Písemně takovouto výzvu oprávněná neučinila, protože účastníci bydlí v t émže bytě. Tvrdí-li povinný, že mu nebyla poskytnuta patnáctidenní lhůta k plnění, pak i kdyby bylo lze tuto jeho námitku přijmout, od vydání napadeného usnesení uvedená lhůta dávno uplynula a povinný přesto dobrovolně byt nevyklidil. Navrhla, aby bylo na padené usnesení potvrzeno. Krajský soud po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou, včas a obsahuje zákonem předvídané náležitosti (§ 201, § 202 a contr., § 204 odst. 1 a § 205 občanského soudního řádu – dále jen o.s.ř.) přezkoumal napadené usnesení spolu s řízením, které jeho vydání předcházelo postupem podle § 214 odst. 2 písm. d/ o.s.ř. bez nařízení jednání. Odvolání povinného shledal opodstatněným, byť převážně z jiných, než v něm uvedených důvodů. Podle § 251 o.s.ř., nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. Ukládá-li exekuční titul vyklizení bytu po zajištění bytové náhrady (to je přiměřeného náhradního bytu, náhradního bytu nebo náhrad n ího ubytování) nebo přístřeší (§ 343 o.s.ř.), nabývá exekuční titul formální vykonatelnosti až uplynutím lhůty k plnění po zajištění bytové náhrady (§ 160 odst. 3 o.s.ř.). Oprávněný prokazuje zajištění bytové náhrady buď listinou vydanou státním orgánem nebo orgánem obce anebo notářským zápisem. Předloží-li takovýto důkaz soudu k prokázání formální vykonatelnosti exekučního titulu, soud bez dalšího návrhu na nařízení exekuce vyhoví. Je-li navrhován jiný důkaz, jímž má být prokázáno zajištění exekučním tit u lem předvídané bytové náhrady, soud musí nařídit jednání a při něm provést dokazování (§ 343 odst. 3 o.s.ř.), při kterém však může provést i jiné něž oprávněným navržené důkazy ke zjištění tvrzené skutečnosti, že je pro povinného zajištěna exekučním titul e m určená bytová náhrada. Postup soudu podle § 343 odst. 3 o.s.ř. platí i v případech nařízení exekuce podle exekučního řádu – zák.č.120/2000 Sb (dále jen exek. řádu), a to se zřetelem k jeho ust. § 52, protože exekuční řád nemá zvláštní úpravu pro případ y nařízení exekuce vyklizením bytu. To však zároveň znamená, že lhůta 15 dnů, v níž má soud exekuci nařídit (viz § 44 odst. 2 exek. řádu), platí pouze pro případy, kdy zajištění bytové náhrady prokazuje oprávněný tzv. kvalifikovaným důkazem (§ 343 odst. 3 o .s.ř.), o němž soud dokazování neprovádí. V zájmu úplnosti krajský soud dodává, že se ztotožňuje s námitkou povinného o tom, že exekuční titul nezakládá oprávněné právo na náhradu nákladů (nalézacího) řízení, pro které, jakožto náklady předcházejícího řízení, by bylo lze výkon nařídit. Jde-li však oprávněné o vymožení nákladů exekuce (tj. zatím nákladů nařízení exekuce), pak vyhoví-li soud návrhu, rozhodne tak, že se exekuce nařídí obecně i k vymožení nákladů exekuce, které budou určeny až v průběhu e x ekuce. O nákladech exekuce včetně nákladů oprávněné rozhoduje exekutor příkazem (§ 87 a § 88 exek. řádu). Jestliže okresní soud nepostupoval shora uvedeným způsobem a neprovedl dokazování při jednání, dopustil se v řízení vady, která mohla ovlivnit věcnou správnost napadeného usnesení (§ 212a odst. 5 o.s.ř.), pro kterou krajskému soudu nezbylo, než napadené usnesení zrušit a věc vrátit okresnímu soudu k dalšímu řízení (§ 221 odst. 1, odst. 2 písm. a/ o.s.ř.). V jeho rámci okresní soud nařídí jednání, provede potřebné dokazování ke zjištění, zda je pro povinného zajištěno náhradní ubytování a znovu o návrhu oprávněné rozhodne. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustné odvolání ani dovolání. V xxx dne 20. srpna 2003