25 CO 109/2022

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Moravce a soudkyň JUDr. Miluše Krejzlíkové a Mgr. Miroslavy Lanžhotské ve věci žalobců: a) titul příjmení příjmení , datum narození b) titul jméno příjmení , datum narození c) titul jméno příjmení , datum narození d) jméno příjmení , datum narození všichni bydlištěm ulice a číslo , PSČ obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o uložení povinnosti odstranit závěsné zařízení sloužící pro ukotvení trakčního vedení trolejbusové dopravy k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 8. 12. 2021 č. j. 14 C 177/2016-345

I. Rozsudek okresního soudu se ve výrocích I, II a IV potvrzuje.

II. Výrok III rozsudku okresního soudu se zrušuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost odstranit celkem dva kusy závěsného zařízení, které je zakotveno v konstrukci domu [č.p.] v [ulice] ulici v [obec], sloužícího k uchycení závěsu trakčního vedení trolejbusové dopravy v [ulice] ulici v [obec], a následně uvést omítky v místě odstraněného závěsného zařízení do původního stavu, to vše do jednoho roku ode dne právní moci tohoto rozsudku (výrok I). Žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobcům a), b), c) a d) oprávněným společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 2 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II). Uvedl, že Česká republika má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 25 783 Kč (výrok III). Žalovanému uložil povinnost zaplatit České republice náhradu nákladů řízení ve výši 15 783 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Hradci Králové [číslo] [variabilní symbol] (výrok IV).

2. Žalobci se domáhali na žalovaném odstranění celkem dvou kusů závěsného zařízení, které je zakotveno v konstrukci domu [č.p.] v [ulice] ulici v [obec], a slouží k uchycení závěsu trakčního vedení trolejbusové dopravy v [ulice] ulici v [obec]. Dále žádali uvést omítky v místě odstraněného závěsného zařízení do původního stavu. Tvrdili, že jsou spoluvlastníky domu [č.p.] (bytový dům) na stavební parcele [p.č.st.] [číslo] v [ulice] ulici v [obec] a v postavení spoluvlastníků se domáhají ochrany svého vlastnického práva. Nesouhlasili s tím, aby na jejich domě bylo umístěno trolejové vedení. Závěsné zařízení bylo na budovu umístěno v 50. letech minulého století, v 90. letech byla provedena rekonstrukce trolejového vedení, při kterém dům [č.p.] v [ulice] ulici v [obec] nebyl zahrnut mezi nemovitosti dotčené touto rekonstrukcí. Na domě ve vlastnictví žalobců jsou umístěny dva závěsy trolejového vedení a přes tyto závěsy se přenášejí otřesy na dům a dům je tím poškozován. Žalovaný v minulosti namontoval na závěsy tlumiče, které měly bránit dalším přenosům otřesů, tyto tlumiče však nefungují bezvýhradně. Zjistili, že žalovaný ve městě volí způsob ukotvení závěsů na sloupy, a to i v [ulice] ulici. Jsou tedy přesvědčeni o tom, že i v jejich případě by byl takový postup vhodný. Došlo by tím k odstranění rušivých vlivů na budovu ve vlastnictví žalobců a dům by byl ochráněn. Žalovanému nesvědčí ani žádné věcné břemeno, kterým by bylo jejich vlastnické právo omezeno.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Souhlasil s tím, že na domě [č.p.] byly umístěny kotevní závěsy trolejového vedení, a to již v roce 1952 v souladu s tehdy platným zákonem č. 97/1950 Sb., o drahách. Umístění kotevních závěsů na domě nemá vliv na statiku domu a není příčinou naklonění domu a poruch jeho nosných konstrukcí. Otřesy působené dopravou nemají na poškozování domu podstatný vliv. Ukotvení závěsů na domě žalobců je umístěno ve stabilních částech budovy tak, aby byla namáhána co nejméně. V roce 1990 byla uzavřena dohoda o umístění závěsů mezi žalovaným a [anonymizována dvě slova] [územní celek], v této dohodě byl zahrnut i dům [č.p.]. V roce 1995 proběhla rekonstrukce trolejového vedení v [ulice] ulici a jestliže v listinách nebyl dům [č.p.] uveden, bylo tomu tak proto, že kotvy na domě již byly umístěny. Potvrdil též, že některé závěsy jsou i v [ulice] ulici ukotveny na sloupech.

4. Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalobci a) a b) jsou podílovými spoluvlastníky bytového domu [č.p.] na pozemku [p.č.st.] [číslo] (v režimu společného jmění) na základě kupní smlouvy ze dne 26. 10. 1994, vklad práva ke dni 27. 10. 1994. Ve společném jmění manželů vlastní podíl o [anonymizováno] [číslo]. Žalobci c) a d) mají ve společném jmění manželů podíl o [anonymizováno] [číslo]. Ze zápisu ze dne 13. 3. 1952 sepsaného u [anonymizována tři slova] v [obec] bylo zjištěno, že předmětem bylo projednání výsledku místního šetření o projektu trolejbusové linky v [obec] od [anonymizováno] k [anonymizováno], komise navrhla vydání povolení k provedení stavby trolejové trati, mimo jiné za podmínky uvedené v bodu 8, tzn., že dopravní komise vstoupí v jednání se všemi majiteli domů, které budou projektem dotčeny, jmenovitě zakotvením nosných lan a vyžádá si jejich písemný souhlas. V případě, že by k této dohodě nedošlo, bude požádán [anonymizováno] v [obec] o vložení nucené služebnosti na tu kterou nemovitost. Výměrem [anonymizována tři slova] v [obec] ze dne 26. 3. 1952 bylo pod bodem 3 vydáno povolení k provedení stavby, mimo jiné za podmínky, že dopravní komise vstoupí v jednání se všemi majiteli domů, které budou projektem dotčeny, jmenovitě zakotvením nosných lan, a vyžádá si jejich písemný souhlas. V případě, že by k této dohodě nedošlo, bude požádán [anonymizováno] v [obec] o vložení vnucené služebnosti na tu kterou nemovitost. Oznámení o zahájení územního řízení veřejnou [anonymizováno] ze dne 27. 4. 1995 zn [ústavní nález] se netýkalo domu [č.p.] ani pozemku [p.č.st.] [číslo] v [katastrální uzemí]. Z rozhodnutí [anonymizováno] [územní celek] [číslo] ze dne 26. 5. 1995 bylo zjištěno, že rozhodnutí bylo vydáno na základě návrhu [anonymizována dvě slova] [územní celek] o vydání rozhodnutí o umístění stavby trolejové vedení trolejbusové tratě – [ulice] křižovatka, soud v [obec]. Rozhodnutí se netýkalo domu [č.p.] ani pozemku [p.č.st.] [číslo] v [katastrální uzemí]. Z kolaudačního rozhodnutí ze dne 29. 3. 1996 vydaného [anonymizována dvě slova] v [obec] [číslo jednací] bylo zjištěno, že ve věci stavebníka [anonymizována dvě slova] [územní celek] bylo vydáno povolení k trvalému provozu pro stavbu„ rekonstrukce trolejového vedení ulice [ulice]“ v rozsahu křižovatka soud, [obec]. Rozhodnutí se netýkalo domu [č.p.] ani pozemku [p.č.st.] [číslo] v [katastrální uzemí]. Dle shodného tvrzení účastníků v [ulice] ulici v [obec] byly v době probíhajícího soudního řízení umístěny závěsy pro trolejové vedení jak na budovách, tak i na samostatných sloupech. Dne 19. 10. 1990 byla uzavřena dohoda mezi [anonymizována dvě slova] [územní celek], státním podnikem a [anonymizována dvě slova] [územní celek], jakožto vlastníkem – uživatelem s právem hospodaření mimo jiné objektu [č.p.]. Vlastník – uživatel s právem hospodaření souhlasil s umístěním závěsu trolejového vedení na svém objektu. Tato dohoda měla být podkladem pro vydání správního rozhodnutí ve správním řízení pro umístění závěsů. Z dopisu ze dne 3. 2. 1995 vyplývá, že pan [příjmení] [příjmení] oznámil [anonymizována dvě slova] [územní celek], že odvolává souhlas ve věci trolejbusové trati [ulice] – křižovatka soud. Uvedl, že dne 1. 2. 1995 obdržel korespondenční lístek vyplněný větou, že souhlasí s umístěním závěsu pro uchycení trolejbusového vedení na domě [č.p.] v [ulice] ulici, lístek podepsal a vrátil na předepsanou adresu. Udělený souhlas odvolal s tím, že je pouze spoluvlastníkem nemovitosti a další dva spoluvlastníci žádnou výzvu neobdrželi a s umístěním záchytných závěsů nesouhlasí. Dle výpovědi svědka [titul] [jméno] [příjmení], bytem [ulice a číslo], proběhla před rokem 1995 rekonstrukce trolejové trati v [ulice] ulici, jeho dědeček s rekonstrukcí souhlasil, ale následně zjistil, že byla provedena v jiném rozsahu a jiným způsobem než jak bylo naplánováno a odsouhlaseno. Vyzval tedy [ulice] [anonymizováno] [územní celek] k odstranění trolejových úchytů a žalovaný v roce 2000 tyto závěsy odstranil a postavil sloup, na který umístil úchyty pro závěsy trolejového vedení. Svědek denně chodil okolo domu žalobců a viděl, že z domu opadává omítka, malba, štukování a shledával souvislost s úchyty trolejového vedení. Dle výpovědi svědka [titul] [jméno] [příjmení], bytem [adresa], v roce 2012 z domu [č.p.] opadl na chodník kus římsy. Statik se vyjádřil tak, že to souvisí s umístěním závěsů pro trolejové vedení na domě. Svědek cítí v domě vibrace a otřesy, jeho rodina a další lidé z [ulice] ulice si stěžovali, věc byla projednána magistrátem, následně byly úchyty opatřeny nějakými tlumiči a došlo k mírnému zlepšení. Stejně vypovídala i svědkyně [jméno] [příjmení], bytem [ulice a číslo]. Dle znaleckého posudku znalce [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 23. 12. 2014 jsou příčinou naklonění domu [č.p.] a poruch jeho nosných konstrukcí nevhodné základové poměry. Vliv otřesů od dopravy může mít jistý vliv, ale není příčinou poruch. Dle vyjádření [anonymizována dvě slova], [ulice a číslo], [obec a číslo], jako orgánu veřejné moci, nahrazení dvou kusů závěsů a umístění sloupu pro ukotvení závěsu trolejového vedení je teoreticky možné, drážní úřad však nebyl schopen poskytnout konkrétní informace s tím, že příslušné otázky může zodpovědět oprávněná osoba se znalostí místních poměrů na základě zpracované projektové dokumentace. Dle výpovědi svědka [titul] [jméno] [příjmení], zaměstnance žalovaného, k možnosti umístění sloupu pro závěs trolejového vedení v daném místě se nelze obecně vyjádřit, věc je nejednoznačná a komplikovaná, v konkrétním místě je relativně úzký chodník a vedou tam podzemní sítě, které mají ochranná pásma. Dle znaleckého posudku znalce [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne 9. 6. 2021 a dle výslechu znalce je v daném místě možné umístit samostatný sloup pro ukotvení závěsu trolejového vedení. V místě vedou čtyři sítě, a to plyn, veřejné osvětlení, voda a telefonní kabel. S ohledem na umístění těchto sítí bude pro zhotovení sloupu nezbytné zhotovit betonovou patku, do které by se daný sloup ukotvil. Poloha sítí to komplikuje, ale lze položit základ betonové patky hlouběji. Situaci dále mohou komplikovat podmínky ze strany správců sítí, podle jeho závěrů však nebyly zjištěny takové skutečnosti, které by umístění sloupu bránily. Podle poznatků z jeho praxe zhotovení příslušné dokumentace trvá přibližně jeden měsíc a dobu trvání dalšího projednávání odhadl na pět měsíců s tím, že dotčené strany se mohou odvolávat. Celkové náklady na zhotovení přeložky a umístění sloupu znalec odhadl na 300 000 Kč až 900 000 Kč. Působením trolejových závěsů se ve znalecké činnosti nezabýval. Znalec uvedl, že má zkušenosti s konstrukcemi obecně a jejich zatížení silou, technická seismicita má negativní vliv na jakoukoliv budovu. V daném případě se trhlina na budově objevuje v místech trolejového závěsu. Dle výpisu z katastru nemovitostí nebylo poznamenáno omezení vlastnického práva vložením služebnosti (věcného břemene).

5. Okresní soud uzavřel, že umístěním závěsného zařízení na domě [č.p.] ve spoluvlastnictví žalobců žalovaný neprávem zasáhl do vlastnického práva žalobců a žalobci se důvodně domáhají ochrany svého spoluvlastnického práva. Konstatoval, že k vybudování a k zahájení provozu dráhy nebo její části bylo třeba dle § 7 zákona č. 97/1950 Sb., o drahách, zařazení do jednotného hospodářského plánu, povolení k přípravným pracím, projednání stavebního návrhu, zařazení do ročního prováděcího plánu dopravy a souhlasu k užívání dráhy. Dle § 10 odst. 3 písm. b) tohoto zákona zařazení do ročního prováděcího plánu dopravy zahrnovalo oprávnění vyvlastňovat v rozsahu nutném k určení dráhy, podle právních předpisů o tom vydaných. Dle § 46 odst. 1 tohoto zákona dojde-li k vyvlastnění (§ 10 odst. 3 písm. b), poskytne drážní podnik za ně přiměřenou náhradu. Dle § 46 odst. 3 tohoto zákona vláda stanoví nařízením podrobnosti, zejména pokud jde o způsob a dobu placení náhrady, o úpravu vyvlastňovacího řízení, o vstup na vyvlastňovanou nemovitost a o její užívání před zahájením vyvlastňovacího řízení. Dle § 11 odst. 1 vládního nařízení č. 37/1951 Sb. platilo pro vyvlastnění, zejména pro vyvlastňovací řízení, pro způsob a dobu placení náhrady za vyvlastnění, pro vstup na vyvlastňovanou nemovitost a pro její užívání před zahájením vyvlastňovacího řízení obdobně ustanovení zákona č. 280/1949 Sb., o územním plánování a výstavbě obcí, vládního nařízení č. 93/1950 Sb., o výstavbě obcí, jakož i předpisů podle nich vydaných. Dle § 20 odst. 1 zákona č. 280/1949 Sb. platilo, že nemovitosti a práva, kterých je třeba k uskutečnění jednotného hospodářského plánu anebo podrobného nebo zastavovacího plánu, jakož i provedení asanace, lze vyvlastnit, nedojde-li k dohodě. Vyvlastňovat nelze nemovitosti, které slouží k účelům obrany státu nebo potřebám vojenské správy, a pro případy další, jež určí vláda nařízením. Dle § 20 odst. 2 písm. b) vyvlastněním lze dosáhnout zřízení služebnosti a jiných věcných práv na nemovitostech. Okresní soud zdůraznil, že ze zápisu ze dne 13. 3. 1952 vyplývá, že stavební návrh zřízení trolejbusové linky byl projednán dne 13. 3. 1952 a tato stavba byla zařazena do ročního prováděcího plánu dopravy, s čímž bylo spojeno oprávnění vyvlastňovat v rozsahu nutném k účelům dráhy. K vyvlastnění bylo možné přistoupit pouze tehdy, nedošlo-li k dohodě, a to mimo jiné zřízením služebnosti a jiných věcných práv na nemovitostech. I když není pochyb o tom, že souhlas k užívání dráhy byl vydán, soud nemohl na základě zápisu ze dne 13. 3. 1952 a výměru ze dne 26. 3. 1953 uzavřít, že uvedený zákonný postup byl ve vztahu k tehdejšímu vlastníku domu [č.p.] skutečně dodržen. Podle obsahu zápisu ze dne 13. 3. 1952 příslušná komise předpokládala, že vstoupí v jednání se všemi majiteli domů, které budou projektem dotčeny, jmenovitě zakotvením nosných lan, a vyžádá si jejich písemný souhlas. V případě, že by k této dohodě nedošlo, bude požádán [anonymizováno] v [obec] o doložení nucené služebnosti na tu kterou nemovitost. Provedenými důkazy však nebylo prokázáno, že by byl dán souhlas vlastníka (spoluvlastníků) domu [č.p.] se zakotvením nosných lan v [ulice] ulici v [obec] a nebylo rovněž prokázáno, že by došlo ke zřízení věcného břemene úředním výrokem. Ze zákona č. 97/1950 Sb., o drahách, zřízení věcného břemene nevyplývalo. Dne 19. 10. 1990 byla uzavřena dohoda mezi [anonymizována dvě slova] [územní celek], státním podnikem, a [anonymizována dvě slova] [územní celek], podle které měl bytový podnik udělit souhlas s umístěním závěsů trolejového vedení na dům [č.p.] podle platných norem a schváleného projektu a tento souhlas měl být i podkladem pro vydání správního rozhodnutí ve správním řízení pro umístění závěsů. V té době platil zákon č. 51/1964 Sb., o drahách, přičemž před užíváním stavby dráhy byla vyžadována správní rozhodnutí po provedeném správním řízení (§ 22 odst. 2 zákona č. 51/1964 Sb., § 23 odst. 1 a odst. 2). Ze samotné dohody ze dne 19. 10. 1990 však nebylo možno uzavřít, že by v tomto roce vůbec došlo k nějakému správnímu řízení, ani že by došlo k realizaci umístění závěsů, jak předpokládá dohoda, ani že by umístění závěsů bylo v souladu se schváleným projektem. Z dopisu [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že byl požádán o udělení souhlasu s umístěním závěsu na domě [č.p.], tento souhlas však poté odvolal a ostatní spoluvlastníci ho ani neudělili. Z rozhodnutí [anonymizováno] [územní celek] ze dne 26.5.1995, které se týkalo umístění stavby trolejového vedení trolejbusové trati v [ulice] ulici v [obec], z připojeného plánu ve spojení s kolaudačním rozhodnutím ze dne 29.3.1996 bylo zjištěno, že pozemek [p.č.st.] [číslo], na kterém se nachází budova [č.p.], nyní ve spoluvlastnictví žalobců, nebyl do tohoto rozhodnutí zahrnut. Rozhodnutím byly dotčeny pouze parcely sousední, a to [p.č.st.] [anonymizováno] a [p.č.st.] [anonymizováno] v [anonymizováno] [obec]. Při rekonstrukci trolejové trati v letech 1995 – 1996 nebylo rozhodnuto o novém umístění závěsů na domě [č.p.], nýbrž měly být zachovány stávající závěsy [anonymizováno] a [anonymizováno]. Dle fotografií založených žalobci přitom bylo zjištěno, že aktuální ukotvení závěsů není původní. Okresní soud tedy uzavřel, že umístěním závěsného zařízení na budově [č.p.] bez souhlasu žalobců, respektive jejich právních předchůdců, žalovaný neprávem zasáhl do vlastnického práva žalobců a žalobci se tak důvodně domáhali ochrany svého spoluvlastnického práva ve smyslu § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., a to požadavkem na odstranění závěsů z budovy [č.p.] ve spoluvlastnictví žalobců. Okresní soud též z hlediska principu proporcionality poměřoval požadavek žalobců na odstranění závěsů s existencí veřejného zájmu na provozu trolejbusové dopravy v ulici [ulice] v [obec]. Uvedl, že od 50. let minulého století jsou na domě [č.p.] umístěny závěsy pro uchycení trolejového vedení, a to bez souhlasu vlastníků domu, nyní bez souhlasu žalobců. Zdůraznil, že provedení závěsů v daném místě lze nahradit umístěním sloupu, když toto řešení není z hlediska žalovaného nijak mimořádným postupem, sloupy jsou pro zavěšení trolejového vedení běžně využívány, a to konkrétně i v [ulice] ulici v [obec]. Odstranění závěsů tedy lze po žalovaném spravedlivě žádat, rozhodnutím o uložení povinnosti odstranit závěsné zařízení přitom nebude trolejbusová doprava v [ulice] ulici v [obec] ohrožena, zvláště když ke splnění povinnosti bude stanovena lhůta jednoho roku ode dne právní moci rozsudku. Zároveň vyhověl požadavku žalobců na uvedení omítek po odstranění závěsů do původního stavu.

6. Proti rozsudku okresního soudu podal žalovaný odvolání. Uvedl, že v zásadě uznává, že zabudování úchytů trakčního vedení do konstrukce domu [č.p.] může mít negativní vliv na zdivo a celkovou statiku této budovy. Současně je však toho názoru, že možnou příčinou, respektive jednou z příčin stavu domu žalobců může být i nesporná skutečnost vadného podloží domu a jeho celkový stavební stav. Vytýkal okresnímu soudu, že z tohoto hlediska se věcí nezabýval a ani znalec se k němu nevyjadřuje a není tedy prokázáno, co je příčinou trhliny na budově [č.p.]. Namítal též, že nárok žalobců o uložení povinnosti je promlčený ve smyslu ustanovení § 100 zákona č. 40/1964 Sb. Předmětné závěsy byly na dům žalobců umístěny v 50. letech minulého století, žalobci a) a b) jej získali do vlastnictví kupní smlouvou ze dne 26. 10. 1994 a žalobci c) a d) kupní smlouvou ze dne 31. 7. 2015. Navrhl, aby byl rozsudek okresního soudu změněn a žaloba byla zamítnuta.

7. Žalobci ve svém vyjádření k odvolání žalovaného navrhli potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného.

8. Krajský soud jako soud odvolací (dále jen„ odvolací soud“) přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu i řízení mu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

9. Odvolací soud se ztotožňuje se skutkovými i právními závěry okresního soudu týkajícími se věci samé. Okresní soud řádně a úplně zjistil skutkový stav, provedené důkazy zhodnotil v souladu se zásadami uvedenými v § 132 o. s. ř. a na základě správně zjištěného skutkového stavu dospěl k odpovídajícím závěrům právním. Odvolací soud tedy zcela odkazuje na odůvodnění rozsudku okresního soudu, které s ohledem na odvolací námitky žalovaného doplňuje pouze způsobem níže uvedeným.

10. Dle § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

11. Okresní soud uzavřel, že na budově [č.p.] ve spoluvlastnictví žalobců a), b), c) a d) jsou umístěny dva kusy závěsného zařízení trolejbusového vedení, které jsou zakotveny v konstrukci domu. Závěsné zařízení pak bylo na dům [č.p.] ve spoluvlastnictví žalobců umístěno v 50. letech minulého století, a to bez souhlasu žalobců či jejich právních předchůdců (respektive souhlas nebyl prokázán), nebylo zřízeno věcné břemeno ze zákona č. 97/1950 Sb., o drahách, a nebylo ani prokázáno zřízení věcného břemene správním rozhodnutím (rozhodnutím o vyvlastnění). V katastru nemovitostí nebylo poznamenáno omezení vlastnického práva vložením služebnosti (věcného břemene). Odvolací soud se tedy ztotožňuje se závěrem okresního soudu, že žalovaný neprávem zasáhl do vlastnického práva žalobců umístěním dvou kusů závěsného zařízení, které je zakotveno v konstrukci domu [č.p.] v [ulice] ulici v [obec] ve spoluvlastnictví žalobců. Ostatně proti tomuto závěru okresního soudu ani odvolací námitky nesměřovaly.

12. Námitka žalovaného, že nárok žalobců je promlčený, nebyla shledána důvodnou. V případě trvajícího zásahu do vlastnického práva vzniká mezi vlastníkem a rušitelem relativní právní vztah (jehož obsahem je např. povinnost individualizovaného rušitele upustit od konkrétního zásahu do vlastnického práva) a vlastník má po dobu trvajícího zásahu (po kterou rovněž trvá relativní právní vztah vzniklý v důsledku tohoto zásahu mezi vlastníkem a rušitelem) právo domáhat se po rušiteli, aby se tohoto rušení zdržel podle § 1042 o. z. Např. umístí-li rušitel na pozemek vlastníka svou věc, je vlastník oprávněn domáhat se vyklizení předmětného pozemku. Rušení trvá, dokud věci nebudou odstraněny. V případě trvajícího zásahu se může vlastník domáhat podle § 1042 o. z., aby se rušitel dalšího rušení zdržel (např. žalobou na vyklizení pozemku, žalobou na odstranění věci), přičemž po dobu trvání rušení promlčení nepřichází vůbec do úvahy (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2016 sp. zn. 22 Cdo 2886/2014).

13. V daném případě umístění dvou kusů závěsného zařízení, zakotveného v konstrukci domu [č.p.] v [ulice] ulici v [obec], představuje trvající zásah do vlastnického práva žalobců (protože bylo zasaženo do vlastnického práva jiného a tento stav je udržován), a to žalovaným. V takovém případě jsou oprávnění spoluvlastníci domu [č.p.] domáhat se ochrany svého vlastnického práva (odstranění dvou kusů závěsného zařízení zakotveného v konstrukci domu [č.p.] v [ulice] ulici v [obec]) a protože jde o neoprávněný zásah, který stále trvá, nemůže být jejich nárok promlčen.

14. Nebyla shledána důvodnou ani námitka žalovaného, že je třeba zjistit, co je příčinou trhliny na domě [č.p.]. Jak uzavřel již okresní soud, toto zjištění je pro rozhodnutí v dané věci nepodstatné. Nejde o žalobu o náhradu škody, ale o negativní vlastnickou žalobu.

15. Zamítnutí vlastnické žaloby pro rozpor výkonu vlastnického práva s dobrými mravy připadá výjimečně do úvahy, pokud výkon práva na ochranu vlastnictví vážně poškodí uživatele věci, aniž by vlastníkovi přinesl odpovídající prospěch a vyhovění žaloby by se dotýkalo zvlášť významného zájmu žalovaného. Jde o řešení širší otázky, na kolik lze odepřít ochranu výkonu vlastnického práva, který je v rozporu se zájmy širší veřejnosti, respektive s veřejným zájmem. Konflikt soukromého vlastnického práva a veřejného zájmu řeší platné právo tak, že v zájmu realizace veřejného zájmu umožňuje výjimečně za podmínek uvedených v článku 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva. Dosahuje-li veřejný zájem té intenzity, která vede zákonodárce k zákonné úpravě možnosti vyvlastnění nebo omezení vlastnického práva, je třeba postupovat podle zákonů umožňujících takový postup; není-li veřejnému zájmu poskytnuta zákonem ochrana, nelze k němu při rozhodování o žalobě na vydání věci v zásadě přihlížet (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2006 sp. zn. 22 Cdo 2859/2004).

16. Z uvedeného vyplývá, že je třeba odepřít ochranu výkonu vlastnického práva, který je v rozporu s veřejným zájmem. Odvolací soud však ve shodě s okresním soudem dospěl k závěru, že tak tomu v daném případě není. Dva kusy závěsného zařízení zakotveného v konstrukci domu [č.p.] v [ulice] ulici v [obec] je možno nahradit tak, že závěsy budou umístěny na sloup, když toto řešení není ze strany žalovaného mimořádným postupem, sloupy jsou pro zavěšení trolejového vedení běžně využívány, a to i konkrétně v [ulice] ulici v [obec], v níž je i dům ve spoluvlastnictví žalobců. Uložením povinnosti provést odstranění závěsného zařízení tedy nebude ohrožen provoz trolejbusové dopravy v ulici [ulice] v [obec]. Žalobci pak ani netvrdili, že by naklonění domu bylo způsobeno otřesy, ale sami uvedli, že jde o nevhodné základové poměru domu. Závěsy umístěné na domě [č.p.] však snižují komfort bydlení, když dochází k otřesům a vibracím (i dle výpovědi svědků [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení], vlastníků sousedního domu sousedícího s domem žalobců, cítí v domě vibrace a otřesy). Kromě toho dle znalce [titul] [jméno] [příjmení] technická seismicita má negativní vliv na jakoukoliv budovu, tzn. i na budovu ve spoluvlastnictví žalobců. Odvolací soud tedy ve shodě s okresním soudem dospěl k závěru, že uložení povinnosti žalovanému odstranit celkem dva kusy závěsného zařízení zakotveného v konstrukci domu [č.p.] v [ulice] ulici v [obec] není v rozporu s veřejným zájmem.

17. Rozsudek okresního soudu tedy byl ve výrocích I, II a IV jako věcně správný potvrzen dle § 219 o. s. ř.

18. Výrok III rozsudku okresního soudu, v němž bylo uvedeno, že Česká republika má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 25 783 Kč, byl jako nadbytečný zrušen. Náklady znalečného činily celkem 25 783 Kč, žalovaný uhradil zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 10 000 Kč, a proto byla výrokem IV žalovanému uložena povinnost zaplatit České republice částku 15 783 Kč. Vyslovení toho, že Česká republika má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 25 783 Kč (výrok III), je nadbytečné.

19. Žalovaný nebyl v odvolacím řízení úspěšný a měl by tedy povinnost ve smyslu § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. nahradit žalobcům náklady tohoto řízení. Žalobci se však práva na náhradu nákladů odvolacího řízení vzdali, a proto nebylo žádnému z účastníků přiznáno právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.