25 CO 156/2022

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Moravce a soudkyň JUDr. Miluše Krejzlíkové a Mgr. Miroslavy Lanžhotské ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 4. 5. 2022 č. j. 13 C 94/2022-90

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 8 228 Kč k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 50 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 50 000 Kč od 16. 7. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I). Žalovanému uložil povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 22 570 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II).

2. Žalobkyně se žalobou ze dne 6. 2. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že jako zájemce o koupi nemovitostí (pozemku p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], a pozemku p. [číslo] vše v [katastrální uzemí]) uzavřela se spoluvlastníky těchto nemovitostí a žalovaným jako zprostředkovatelem koupě dne 24. 5. 2020 rezervační smlouvu a uhradila k rukám žalovaného rezervační zálohu 50 000 Kč. Účastníci rezervační smlouvy se dohodli na tom, že nepovolená černá stavba garáže bude vyjmuta z pozemku p. [číslo] že předmětem prodeje bude jen zbývající část pozemku [parcelní číslo] o výměře 555 m2. To měl zajistit žalovaný do konce doby trvání rezervace, to znamená do 1. 7. 2020, avšak neučinil tak. Žalovaný tedy znemožnil uzavření kupní smlouvy, a proto má žalobkyně dle článku III odst. 3 písm. d/ rezervační smlouvy právo na vrácení složené zálohy 50 000 Kč.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Tvrdil, že činil kroky ke splnění svého závazku, neboť již ke dni 16. 12. 2019 byl zpracován geometrický plán [titul] [jméno] [příjmení] k oddělení části pozemku [parcelní číslo]. Protože žalovaný neměl potřebný souhlas k dělení pozemku od [stát. instituce] (souhlas byl vydán až rozhodnutím ze dne 7. 9. 2020), nebylo možno přistoupit k uzavření kupní smlouvy. Žalobkyni o tom koncem lhůty, to znamená dne 26. 6. 2020, informoval a ona proti prodloužení lhůty ničeho nenamítala. Bezprostředně před podpisem kupní smlouvy dne 24. 8. 2020 se žalovaný od přítele žalobkyně dozvěděl, že žalobkyně k podpisu kupní smlouvy nepřistoupí z toho důvodu, že se spolu rozešli. K neuzavření kupní smlouvy tedy došlo z důvodů ležících výhradně na straně žalobkyně.

4. Okresní soud vyšel ze zjištění, že dne 24. 5. 2020 uzavřel žalovaný jako zprostředkovatel prodeje se žalobkyní jako zájemcem o koupi a se spoluvlastníky [jméno] a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] [příjmení] rezervační smlouvu k nemovitostem (pozemku p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], a pozemku p. [číslo] vše v [katastrální uzemí]), přičemž žalobkyně složila k rukám žalovaného rezervační zálohu ve výši 50 000 Kč. Předmětem rezervační smlouvy tedy bylo rezervování nemovitostí – pozemku p. č. st. [anonymizováno] o výměře 88 m2, jehož součástí je stavba [adresa], a pozemku [parcelní číslo] o výměře 555 m2 v katastrálním území v [obec] a zahájení jednání vedoucí k uzavření kupní smlouvy, a to nejpozději do 1. 7. 2020. Pro případ, že vlastník bez uvedení důvodu, případně pouze z důvodů výhradně ležících na straně vlastníka zmaří nebo jinak znemožní uzavření kupní smlouvy, se zprostředkovatel zavázal vrátit zájemci do 14 dnů ode dne, kdy mělo nejpozději dojít k uzavření kupní smlouvy, rezervační zálohu. Účastníci rezervační smlouvy se domluvili na tom, že žalovaný vyjme„ černou“ stavbu garáže na pozemku [číslo] předmětem koupě bude pozemek o nové výměře 555 m2. Dne 7. 9. 2020 [stát. instituce], [anonymizována tři slova], jako orgán územního plánování vydal závazné stanovisko k záměru dělení pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] s podmínkou, že dělení bude provedeno v souladu s ověřeným geometrickým plánem [číslo] [rok], zhotoveným [titul] [jméno] [příjmení] dne 17. 12. 2019. Dle tohoto geometrického plánu měl být pozemek [parcelní číslo] o celkové výměře 624 m2 rozdělen na parcelu [číslo] o výměře 555 m2 a dále na parcelu [číslo] o výměře 70 m2. K doručení závazného stanoviska žalovanému došlo dne 8. 10. 2020. Dle vyjádření [stát. instituce], [anonymizována tři slova], ze dne 3. 3. 2021 byla žádost o vydání závazného stanoviska podána dne 29. 7. 2020 žalovaným a stanovisko slouží jako podklad pro územní rozhodnutí a na jeho základě nelze provést zápis do katastru nemovitostí. K podání žádosti byl žalovaný zmocněn spoluvlastníky nemovitostí dle plné moci ze dne 7. 7. 2020. Z úředního záznamu Policie České republiky, územního odboru [obec], ze dne 26. 3. 2021 [číslo jednací] bylo zjištěno, že ve věci prověřování podezření ze spáchání trestného činu podvodu a trestného činu poškození spotřebitele z důvodu podání nepravdivých informací při prodeji uvedených nemovitostí nebyl u prověřovaného realitního makléře (tzn. žalovaného) prokázán ze subjektivní stránky úmysl podvodného jednání, neboť policejní orgán vyšel ze zjištění, že ačkoli prověřovaný nestihl oddělit pozemek s nepovolenou stavbou garáže v době trvání rezervační smlouvy, tzn. do 1. 7. 2020, jak slíbil paní [příjmení] (žalobkyni), konkrétní kroky ve věci legalizace garáže činil, proto nejednal od počátku v úmyslu obohatit se. Z příkazu [anonymizována tři slova] ([anonymizováno] [anonymizováno] a [anonymizováno]) ze dne 28. 5. 2021 [číslo jednací] bylo zjištěno, že správní orgán uznal žalovaného vinným spácháním přestupků proti zákonu na ochranu spotřebitele a bylo zjištěno, že ještě ke dni 18. 2. 2021 byl v katastru nemovitostí zapsán ve prospěch spoluvlastníků nemovitostí pozemek [parcelní číslo] s výměrou 624 m2. Dle výpisu historie hovorů žalovaný dvakrát telefonoval se žalobkyní dne 26. 6. 2020. Dle e-mailové zprávy ze dne 21. 8. 2020 žalovaný odeslal žalobkyni návrh kupní smlouvy a uvedl termín jejího podpisu dne 26. 8. 2020 E-mailovou zprávou ze dne 1. 9. 2020 žalobkyně požádala žalovaného o vrácení rezervačního poplatku s odůvodněním, že v době platnosti rezervační smlouvy nebyl předložen návrh kupní smlouvy a nebyla učiněna výzva k podpisu kupní smlouvy s tím, že okolnosti bránící podpisu kupní smlouvy jsou na straně vlastníků a zprostředkovatele. Obsahově shodnou výzvu ze dne 14. 9. 2020 odeslala žalobkyně též poštou na adresu žalovaného v [obec]. Žalovaný dne 24. 9. 2020 odmítl požadavek žalobkyně s tím, že žalobkyně před sjednaným termínem podepsání kupní smlouvy její uzavření odmítla.

5. Okresní soud uzavřel, že kupní smlouva k nemovitostem uvedeným v rezervační smlouvě nebyla uzavřena v termínu do 1. 7. 2020. Žalovaný též ve lhůtě do 1. 7. 2020 nezajistil oddělení části pozemku p. [číslo] na které stojí nepovolená stavba garáže, od zbývající části tohoto pozemku, který se měl dle dohody účastníků stát předmětem koupě. To vyplývá z vyjádření [stát. instituce], [anonymizována tři slova], ze dne 3. 3. 2021 a ze závazného stanoviska. Žádost o vydání závazného stanoviska k záměru rozdělení pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] byla podána až dne 29. 7. 2020, stanovisko bylo vydáno dne 7. 9. 2020 a bylo doručeno žalovanému až dne 8. 10. 2020. Předpokladem rozdělení pozemku (v katastru nemovitostí) bylo vydání navazujícího územního rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že v katastru nemovitostí nebyl pozemek [parcelní číslo] rozdělen ani k 18. 2. 2021, byl žalovaný od 1. 7. 2020 dále v prodlení ještě několik měsíců. Žalovaný sice prokázal, že na oddělení části pozemku začal pracovat již v roce 2019, kdy nechal zpracovat geometrický plán, avšak oddělení uvedeným postupem (minimálně v rozhodné době do 1. 7. 2020) nedokončil. Pokud jde o tvrzení žalovaného, že žalobkyně byla telefonicky dne 26. 6. 2020 informována o nemožnosti uzavřít kupní smlouvu pro absenci rozhodnutí [stát. instituce] (závazného stanoviska) a že s posunem termínu vyslovila souhlas, to nebylo v řízení prokázáno. Předložený výpis hovorů poskytuje důkaz pouze o tom, že uvedené hovory (celkem 2 o délce 2 minuty 45 sekund) proběhly. Nikoli už o tom, co bylo obsahem těchto hovorů. Že by žalobkyně s posunem termínů souhlasila, nemá soud za prokázané ani ve spojení se-mailovou výzvou žalovaného, kterou vyzýval žalobkyni k podpisu kupní smlouvy. V této souvislosti soud postrádá jakoukoli odpověď žalobkyně (potvrzení termínu) a dále vychází z toho, že žalobkyně výzvu k vrácení uhrazené zálohy ze dne 14. 9. 2020 odůvodňuje nepředložením návrhu kupní smlouvy v době platnosti rezervační smlouvy. K uzavření kupní smlouvy za podmínek předpokládaných rezervační smlouvou ve sjednaném termínu do 1. 7. 2020 nedošlo z důvodu, že žalovaný neoddělil část pozemku p. [číslo] která měla být předmětem koupě. Při uzavírání smlouvy žalobkyně složila k rukám žalovaného rezervační zálohu ve výši 50 000 Kč. Ústní dohoda o tom, že žalovaný oddělí z pozemku [parcelní číslo] část o výměře 555 m2, která měla být předmětem koupě (tedy část bez nepovolené stavby garáže), byla nedílnou součástí smlouvy, neboť právě takto identifikovaný pozemek smlouva uváděla. Žalovaný v rozporu se smlouvou nezajistil oddělení části pozemku [parcelní číslo] v termínu do 1. 7. 2020, čímž způsobil nemožnost uzavřít kupní smlouvu. Byl přitom povinen oddělit část pozemku nejpozději do uvedeného data, neboť v řízení neprokázal, že by došlo k posunutí termínu uzavření kupní smlouvy. Za zmaření znemožnění uzavření kupní smlouvy stanovila rezervační smlouva v článku III bodu 3 písm. d/ následek v podobě povinnosti zprostředkovatele vrátit rezervační zálohu, a to do 14 dnů ode dne, kdy mělo k uzavření kupní smlouvy dojít. Skutečnost, že pozemek nebyl z hlediska stavu zápisu v katastru nemovitostí připraven pro prodej, byla za daných okolností zcela zřejmě přičitatelná vlastníkům, což plyne i z toho, že žalovaný byl za účelem splnění povinnosti k oddělení pozemku vybaven plnou mocí od spoluvlastníků nemovitosti. Žalobkyně tedy má nárok na vrácení zaplaceného rezervačního poplatku spolu s úroky z prodlení od 16. 7. 2020, tj. ode dne následujícího po dni uplynutí 14denní lhůty k vrácení zálohy, až do zaplacení. Okresní soud uvedl, že neprovedl důkaz výslechem svědka [jméno] [příjmení], který měl být přítomen rozhovoru ze dne 26. 6. 2020, neboť tento důkaz byl již s ohledem na zjištěný stav věci nadbytečný. Žalovaný nezajistil oddělení části pozemku [parcelní číslo] v rozsahu, v jakém je na něm postavena garáž, nejen do 1. 7. 2020, ale ani do konce srpna 2020.

6. Proti rozsudku okresního soudu podal žalovaný odvolání. Namítal, že rozhodnutí okresního soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Zdůraznil, že činil kroky pro oddělení části pozemku [parcelní číslo] s nepovolenou stavbou garáže. S ohledem na skutečnost, že k datu 1. 7. 2020 neměl k dispozici potřebné podklady, domluvil se s žalobkyní na posunutí termínu. Následně byl termín podpisu smlouvy domluven na 26. 8. 2020 s tím, že žalovaný již v té době podal na příslušný odbor [stát. instituce] žádost o závazné stanovisko. Měl od správního orgánu informaci, že závazné stanovisko by mělo být k dispozici ve lhůtě nejpozději do 30 dnů od podání žádosti, tedy předpokládal, že pokud se kupní smlouva podepíše dne 26. 8. 2020, bude do doby podání návrhu na vklad vlastnického práva ve prospěch žalobkyně do katastru nemovitostí toto stanovisko již k dispozici. Z listin je zřejmé, že stanovisko bylo doručeno až dne 8. 10. 2020, nicméně ani tato skutečnost by uzavření kupní smlouvy nebránila. Ve smlouvě byla sjednána lhůta pro platbu kupní ceny ze strany žalobkyně, kdy teprve po její úhradě by byl podán návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, k němuž je třeba připojit geometrický plán a předmětné stanovisko. Neviděl problém v tom, aby stanovisko bylo předloženo na výzvu katastrálního úřadu do běžícího řízení o vklad vlastnického práva. Poukázal na to, že předpokladem pro oddělení části pozemku je jednak zpracování geometrického plánu a jednak souhlas s dělením příslušného stavebního úřadu. Nic dalšího k oddělení pozemku třeba není, k faktickému oddělení dochází při převodu části pozemku, jíž se dělení dotýká, tedy k oddělení by došlo až po vkladu vlastnického práva ve prospěch části pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí]. Nesouhlasil s tím, že se mu nepodařilo prokázat, že by se s žalobkyní domluvil na prodloužení lhůty k uzavření kupní smlouvy. Předložil výpis hovorů ze svého telefonního čísla, z něhož je patrné, že s žalobkyní komunikoval dne 26. 6. 2020, a navrhl jako důkaz svědeckou výpověď tehdejšího spoluvlastníka předmětného pozemku pana [jméno] [příjmení], který byl hovoru přítomen a měl se k jeho obsahu vyjádřit. Okresní soud však tento důkaz nepřipustil z důvodu nadbytečnosti. On je však přesvědčen, že právě výpovědí svědka [příjmení] by bylo prokázáno posunutí lhůty k uzavření kupní smlouvy. Poukázal i na příspěvky žalobkyně na jejím facebookovém profilu, ze kterých se podává, že žalobkyně předmětné nemovitosti ještě před uzavřením kupní smlouvy užívala a svým přátelům se jimi i chlubila. Její poslední příspěvek je z 18. 7. 2020 a nic nenasvědčuje tomu, že nemá o nemovitosti zájem. Podle jeho názoru je evidentní, že důvod pro neuzavření kupní smlouvy ležel plně na straně žalobkyně, která po celou dobu až do 24. 8. 2020 nečinila žádné kroky svědčící pro to, že by si koupi rozmyslela. Teprve v okamžiku, kdy byla vyzvána k podpisu kupní smlouvy a kdy zřejmě došlo k rozpadu jejího vztahu, si koupi rozmyslela. Navrhl, aby byl rozsudek okresního soudu zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.

7. Žalobkyně ve svém vyjádření k odvolání žalovaného navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného. Zdůraznila, že s ohledem na pozici žalovaného ve vztahu jakožto profesionála, by průměrný spotřebitel vzhledem k okolnostem a standardní praxi předpokládal, že vyvine mnohem větší úsilí za účelem zrealizování prodeje za předem dohodnutých podmínek. Není zřejmé, proč žalovaný s podáním žádosti o závazné stanovisko otálel více jak dva měsíce po podpisu rezervační smlouvy a téměř měsíc po vypršení doby rezervace. Argument žalovaného, že předpokladem pro oddělení části pozemku je jednak zpracování geometrického plánu a jednak souhlas s dělením příslušného stavebního úřadu, se jeví jako nepřesný, neboť ve vyjádření Úřadu územního plánování [obec] ze dne 3. 3. 2021 je uvedeno, že závazné stanovisko bylo vydáno jako podklad pro územní rozhodnutí dle dílu 4 § 77 odst. d/ dělení nebo zcelování pozemků, které provede [stát. instituce] – stavební úřad a bude vydávat rozhodnutí nebo souhlas s dělením pozemku. Na základě samotného závazného stanoviska nelze provést zápis do katastru nemovitostí, závazné stanovisko slouží výslovně jako podklad pro řízení příslušného stavebního úřadu. Pokud jde o žalovaným tvrzené prodloužení rezervační lhůty, žalovaný nespecifikoval, o jakou dohodu se údajně mělo s žalobkyní jednat, respektive do kdy tedy měla být dle jeho názoru rezervační lhůta prodloužena. Výslech svědka [jméno] [příjmení] se tedy jeví jako bezpředmětný a nadbytečný.

8. Krajský soud jako soud odvolací (dále jen„ odvolací soud“) přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu i řízení mu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

9. Dle § 1746 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

10. Odvolací soud se ztotožňuje se skutkovými i právními závěry okresního soudu týkajícími se věci samé. Okresní soud řádně a úplně zjistil skutkový stav, provedené důkazy zhodnotil v souladu se zásadami uvedenými v § 132 o. s. ř. a na základě správně zjištěného skutkového stavu dospěl k odpovídajícím závěrům právním. Odvolací soud tedy zcela odkazuje na odůvodnění rozsudku okresního soudu, které s ohledem na odvolací námitky žalovaného doplňuje pouze způsobem níže uvedeným.

11. Dne 24. 5. 2020 byla uzavřena rezervační smlouva mezi žalobkyní (zájemcem), spoluvlastníky nemovitostí [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] [příjmení] a žalovaným jako zprostředkovatelem, dle níž měly být nemovitosti – pozemek p. č. st. [anonymizováno] o výměře 88 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [anonymizováno], objekt bydlení, a pozemek p. [číslo] zahrada, o výměře 555 m2 rezervovány pro zájemce do 1. 7. 2020, do té doby měla být uzavřena kupní smlouva, na základě které se zájemce stane vlastníkem nemovitých věcí za dohodnutou kupní cenu 1 750 000 Kč. Za účelem zajištění závazné rezervace a zahájení jednání, která povedou k uzavření kupní smlouvy, se zájemce zavázal zaplatit rezervační zálohu celkem ve výši 50 000 Kč k rukám zprostředkovatele. Na části pozemku [parcelní číslo] o výměře 624 m2 se nacházela nepovolená stavba garáže a část pozemku s garáží tedy měla být oddělena a předmětem převodu měla být jen zbývající část pozemku [parcelní číslo] o výměře 555 m2. Mezi účastníky bylo nesporné, že toto„ vyjmutí“ černé stavby z pozemku (resp. oddělení pozemku) měl zajistit žalovaný do 1. 7. 2020. Dle článku III bodu 3 písm. d/ rezervační smlouvy se zprostředkovatel zavázal vrátit zájemci do 14 dnů ode dne, kdy mělo dojít nejpozději k uzavření kupní smlouvy, částku uhrazenou podle článku II odstavce 1 této rezervační smlouvy v případě, že vlastník bez uvedení důvodu, případně pouze z důvodů výhradně ležících na straně vlastníka zmaří nebo jinak znemožní uzavření kupní smlouvy. Žalovaný pak měl od spoluvlastníků nemovitosti plnou moc a měl zajistit oddělení části pozemku. Pokud tedy do 1. 7. 2020 k oddělení části pozemku [parcelní číslo] nedošlo a nedošlo tedy ani k uzavření kupní smlouvy, nelze než ve shodě s okresním soudem dospět k závěru, že žalovaný způsobil nemožnost uzavřít kupní smlouvu a skutečnost, že pozemek nebyl z hlediska stavu v zápisu v katastru nemovitostí připraven pro prodej, byla přičitatelná vlastníkům (žalovaný byl za účelem splnění povinnosti k oddělení pozemku vybaven od spoluvlastníků plnou mocí), a proto má žalobkyně nárok na vrácení zaplaceného rezervačního poplatku spolu s úroky z prodlení za dobu od 16. 7. 2020 do zaplacení.

12. Námitka žalovaného, že došlo k prodloužení rezervace, nebyla shledána důvodnou. Žalovaný neuvedl přesně, do kterého data měla být rezervace prodloužena. Za účelem prokázání svého tvrzení, že došlo k prodloužení rezervace, navrhl výslech svědka [jméno] [příjmení], který okresní soud neprovedl, když dospěl k závěru, že se jedná o nadbytečný důkaz. S tímto závěrem se odvolací soud ztotožňuje. Je třeba zdůraznit, že žalovaný sám tvrdil, že k uzavření kupní smlouvy bylo možno přistoupit poté, až bude mít k dispozici geometrický plán a stanovisko [stát. instituce] (viz jeho vyjádření k žalobě ze dne 25. 3. 2022 a jeho odvolání). Tvrdil též, že do 1. 7. 2020 nebylo možno uzavřít kupní smlouvu, protože neměl rozhodnutí, která k oddělení pozemku potřeboval (pozemek s garáží nebyl oddělen). I když dle tvrzení žalovaného stačilo dle jeho názoru pouze stanovisko [stát. instituce], nikoli rozhodnutí o oddělení pozemku, tak nelze přehlédnout, že toto stanovisko neměl žalovaný nejen k 1. 7. 2020, kdy z tohoto důvodu nebylo dle jeho tvrzení možno kupní smlouvu uzavřít, ale neměl toto stanovisko ani k 26. 8. 2020, kdy dle jeho názoru již bylo možno kupní smlouvu uzavřít. Přitom situace byla k 26. 8. 2020 úplně stejná jako k datu 1. 7. 2020 – žalovaný měl stále pouze geometrický plán oddělující část pozemku p. [číslo] ale vyjádření (natož rozhodnutí) [stát. instituce] neměl. Stanovisko [stát. instituce] bylo vydáno až dne 7. 9. 2020, žalovanému bylo doručeno až dne 8. 10. 2020 a dle [stát. instituce], [anonymizována tři slova], jako orgánu územního plánování slouží stanovisko pouze jako podklad pro územní rozhodnutí a na jeho základě nelze provést zápis do katastru nemovitostí. I kdyby tedy bylo prokázáno tvrzení žalovaného o uzavření ústní dohody s žalobkyní o prodloužení rezervace do 26. 8. 2020, tak v tento den stejně neměl žalovaný potřebné podklady pro oddělení části pozemku p. [číslo] resp. ani k datu 26. 8. 2020 žalovaný nezajistil oddělení části pozemku [parcelní číslo].

13. Nebyly shledány důvodnými ani námitky žalovaného, že pokud jde o termín podpisu domluvený na 26. 8. 2020, tak v té době již podal na příslušný odbor [stát. instituce] žádost o závazné stanovisko a měl od správního orgánu informaci, že by mělo být k dispozici ve lhůtě nejpozději do 30 dnů od podání žádosti a předpokládal, že pokud se kupní smlouva podepíše dne 26. 8. 2020, bude do doby podání návrhu na vklad vlastnického práva ve prospěch žalobkyně do katastru nemovitostí toto stanovisko již k dispozici a že i když stanovisko mu bylo doručeno až dne 8. 10. 2020, tak ve smlouvě byla sjednána lhůta pro platbu kupní ceny ze strany žalobkyně a teprve po její úhradě by byl podán návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, k němuž je třeba připojit geometrický plán a předmětné stanovisko, přičemž neviděl problém v tom, aby stanovisko bylo předloženo na výzvu katastrálního úřadu do běžícího řízení o vklad vlastnického práva. Jak již bylo výše uvedeno, ke dni 26. 8. 2020 byla stejná situace jako ke dni 1. 7. 2020, to znamená, že nebylo vydáno ani závazné stanovisko [stát. instituce], orgánu územního plánování, které i dle tvrzení žalovaného bylo třeba k uzavření kupní smlouvy. Kromě toho k oddělení pozemku [parcelní číslo] nestačilo jen závazné stanovisko [stát. instituce] ze dne 7. 9. 2020, když dle vyjádření [stát. instituce], [anonymizována tři slova], ze dne 3. 3. 2021 toto stanovisko slouží pouze jako podklad pro územní rozhodnutí a na jeho základě nelze provést zápis do katastru nemovitostí. Pozemek [parcelní číslo] nebyl v katastru nemovitostí rozdělen ani k 18. 2. 2021.

14. Rozsudek okresního soudu tedy byl jako věcně správný potvrzen dle § 219 o. s. ř.

15. Žalovaný nebyl v odvolacím řízení úspěšný a je tedy povinen ve smyslu § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. nahradit žalobkyni náklady tohoto řízení. Náklady odvolacího řízení žalobkyně spočívají v nákladech jejího právního zastoupení, a to v odměně za dva úkony právní služby á 3 100 Kč, ve dvou paušálních náhradách hotových výloh á 300 Kč (vyjádření k odvolání a účast u odvolacího jednání) a v 21% DPH ve výši 1 428 Kč; celkem činí náklady odvolacího řízení žalobkyně 8 228 Kč (§ 7 bod 5, § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 137 odst. 3 o. s. ř.).