25 CO 180/2021

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Moravce a soudkyň JUDr. Miluše Krejzlíkové a Mgr. Miroslavy Lanžhotské ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení anonymizováno adresa o určení vlastnického práva k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 31. 5. 2021 č. j. 14 C 9/2021-53

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 36 363,40 Kč k rukám advokáta žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud určil, že žalobkyně je vlastnicí bytové jednotky [číslo] v budově [adresa], spoluvlastnického podílu na společných částech budovy [adresa] ve výši [číslo], spoluvlastnického podílu na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], na němž stojí budova [adresa], ve výši [číslo] a bytové jednotky [číslo] v budově [adresa], spoluvlastnického podílu na společných částech budovy [adresa] ve výši [číslo] a spoluvlastnického podílu na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], na němž stojí budova [adresa], ve výši [číslo], vše zapsáno pro obec a [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] na listech vlastnictví [číslo] [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce] (výrok I). Žalovanému uložil povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 86 764,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [titul] [jméno] [příjmení] (výrok II).

2. Žalobkyně se žalobou doručenou okresnímu soudu dne 10. 1. 2021 domáhala určení vlastnického práva k bytovým jednotkám uvedeným ve výroku I rozsudku okresního soudu, včetně podílu na společných částech domu a pozemku. Tvrdila, že účastníci uzavřeli dne 16. 10. 2020 kupní smlouvu, jejímž předmětem byly bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] a [číslo] v budově [adresa]. Kupní cena byla stanovena ve výši 1 500 000 Kč za obě bytové jednotky s tím, že žalovaný uhradí část kupní ceny ve výši 600 000 Kč do pěti pracovních dnů od uzavření kupní smlouvy a zbývající část kupní ceny ve výši 900 000 Kč uhradí do pěti pracovních dnů poté, co mu bude předložen výpis z listu vlastnictví, kde bude jako vlastník uveden žalovaný, a bytové jednotky nebudou zatíženy žádnou právní vadou. Žalovaný uhradil první část kupní ceny v souladu s kupní smlouvou. Dne 24. 11. 2020 byl mezi účastníky podepsán předávací protokol, na jehož základě žalovaný převzal výpisy z listu vlastnictví, z nichž vyplývá splnění podmínek pro úhradu zbývající části kupní ceny ve výši 900 000 Kč. Žalovaný byl povinen uhradit zbytek kupní ceny do 1. 12. 2020, avšak uhradil pouze částku 300 000 Kč a ve vztahu k částce 600 000 Kč je v prodlení. Žalobkyně byla oprávněna od smlouvy odstoupit, nebude-li kupní cena v plné výši uhrazena ani do patnácti dnů od 1. 12. 2020, tj. do 16. 12. 2020. Kupní cena nebyla v plné výši uhrazena, proto dne 17. 12. 2020 zaslala žalovanému odstoupení od kupní smlouvy a vyzvala ho k poskytnutí součinnosti k obnovení jejího vlastnického práva k předmětným bytovým jednotkám ve lhůtě sedmi dnů od doručení odstoupení od kupní smlouvy. Odstoupení bylo žalovanému doručeno dne 18. 12. 2020. Žalovaný požadovanou součinnost neposkytl. Vlastníkem bytových jednotek je zapsán v katastru nemovitostí na základě kupní smlouvy žalovaný, od smlouvy bylo odstoupeno a bez požadovaného určení je její právní postavení nejisté a jde o jediný prostředek nápravy současného právního stavu. Má tedy naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Tvrdil, že nebyly splněny podmínky pro to, aby žalobkyně od kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky odstoupila, resp. nenastala splatnost celé kupní ceny. Nebyly splněny podmínky sjednané v kupní smlouvě, aby se kupní cena stala splatnou, neboť nedošlo k předání listů vlastnictví ohledně bytových jednotek, ve kterých by byl osvědčen převod vlastnického práva na žalovaného. Jednatel žalovaného zpochybnil svůj podpis na předávacím protokole ze dne 24. 11. 2020 a uvedl, že si není vědom, že by listy vlastnictví od žalobkyně převzal. Datum 24. 11. 2020 bylo dopsáno na předávací protokol dodatečně až pod podpisy obou účastníků a není tak postaveno najisto, kdy k podpisu mělo dojít.

4. Okresní soud vyšel ze zjištění, že dne 16. 10. 2020 byla mezi žalobkyní jako prodávající a žalovaným jako kupujícím uzavřena kupní smlouva ohledně bytových jednotek [číslo] [číslo] v bytovém domě [adresa] na pozemku st. [parcelní číslo] v obci a [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] a ohledně odpovídajícího spoluvlastnického podílu na společných částech domu a na pozemku za sjednanou kupní cenu 1 500 000 Kč. Část kupní ceny ve výši 600 000 Kč měl kupující uhradit na účet prodávající č. [bankovní účet] do pěti pracovních dnů od podpisu smlouvy, část kupní ceny ve výši 900 000 Kč měl uhradit kupující na stejný účet do pěti pracovních dnů poté, co mu bude předložen stranou prodávající výpis z listu vlastnictví, prokazující, že v oddíle„ A“ bude kupující zapsán jako vlastník předmětu koupě a že předmět není zatížen jakýmkoliv věcným právem a omezením. Pro případ prodlení se zaplacením kupní ceny delším jak patnáct dnů je prodávající oprávněn od kupní smlouvy odstoupit. Vlastníkem bytových jednotek [číslo] [číslo] podílů na společných částech domu [číslo], [číslo] a na pozemku [číslo] je zapsán žalovaný (viz výpisy z katastru nemovitostí [list vlastnictví] a [číslo]). Jako nabývací titul je uvedena kupní smlouva ze dne 16. 10. 2020, zápis byl proveden 24. 11. 2020, právní účinky vkladu nastaly ke dni 2. 11. 2020. Věcná břemena zatěžující nemovitost nejsou zapsána. Písemné vyhotovení listů vlastnictví, které bylo žalobkyní předloženo, vzniklo převedením výstupu z informačního systému veřejné správy z elektronické podoby do podoby listinné, přičemž shoda byla ověřena [anonymizována dvě slova], dne 24. 11. 2020 v 15.52 hod., 15.57 hod. a 16.02 hod. V předávacím protokole ze dne 28. 10. 2020 je jako předávající uvedena žalobkyně, jako přejímající žalovaný zastoupený jednatelem [jméno] [příjmení], [datum narození], předmětem protokolu je předání a převzetí bytové jednotky [číslo] dle kupní smlouvy ze dne 16. 10. 2020. Na konci protokolu je uvedena předávající [jméno] [příjmení], přejímající [jméno] [příjmení] a připojeny jsou nečitelné podpisy. Pod podpisy je uvedeno [obec], dne 28. 10. 2020, přičemž datum je dopsáno rukou. V předávacím protokole ze dne 24. 11. 2020 je jako předávající uvedena žalobkyně, jako přejímající žalovaný zastoupený jednatelem [jméno] [příjmení], [datum narození], předmětem protokolu jsou výpisy z KN – LV ohledně bytových jednotek [číslo] [číslo] [list vlastnictví] s tím, že tyto výpisy jsou předány dle podmínky z 16. 10. 2020. Kupující je nyní povinen dodržet ustanovení kupní smlouvy část třetí vypořádání kupní ceny, odst.

2. Kupující může uhradit splátku i na bankovní účet č. [bankovní účet]. Pod tímto textem je uvedeno předávající [jméno] [příjmení], přejímající [jméno] [příjmení] a připojeny jsou nečitelné podpisy. Pod podpisy je uvedeno [obec], dne 24. 11. 2020, přičemž datum je dopsáno rukou. Na účet uvedený v předávacím protokole, resp. na účet č. [bankovní účet] byl dne 3. 12. 2020 proveden klientský vklad 300 000 Kč vkladatelem [jméno] [příjmení] s poznámkou„ část úhrada byt [ulice]“. Z odstoupení od kupní smlouvy ze dne 17. 12. 2020 vyplývá, že právní zástupce žalobkyně sděluje žalovanému, že žalobkyně odstupuje od kupní smlouvy ze dne 16. 10. 2020 a vyzývá žalovaného k poskytnutí součinnosti při obnově vlastnického práva žalobkyně bez zbytečného odkladu, nejpozději do sedmi dnů ode dne doručení tohoto odstoupení s tím, že žalobkyně je připravena oproti sepsání společného prohlášení o obnově jejího vlastnického práva vydat žalovanému část již zaplacené kupní ceny ponížené o smluvní pokutu ve výši 150 000 Kč. Jako důvod odstoupení je uvedeno, že žalovaný byl povinen druhou část kupní ceny ve výši 900 000 Kč zaplatit ve lhůtě pěti pracovních dnů ode dne předložení výpisu z listu vlastnictví, kde bude jako vlastník těchto jednotek uveden žalovaný, a část C výpisu bude prosta jakýchkoliv zápisů z důvodů na straně žalobkyně. Dne 24. 11. 2020 byl mezi žalobkyní a žalovaným podepsán předávací protokol stvrzující, že tohoto dne, tj. 24. 11. 2020, byly žalovanému poskytnuty předmětné listy vlastnictví. Druhou část kupní ceny ve výši 900 000 Kč tak byl žalovaný povinen zaplatit nejpozději do 1. 12. 2020. Uhrazena byla toliko částka 300 000 Kč, což znamená, že žalovaný je dosud v prodlení s úhradou části kupní ceny ve výši 600 000 Kč. Ve smyslu článku Za třetí bodu 3 kupní smlouvy je žalobkyně oprávněna od smlouvy odstoupit. Z podací stvrzenky bylo zjištěno, že právním zástupcem žalobkyně byla odeslána zásilka žalovanému dne 17. 12. 2020 a dle sledování zásilek byla zásilka dodána adresátovi dne 18. 12. 2020. Dle úředního záznamu o podání vysvětlení sepsaného se žalobkyní [stát. instituce] [anonymizována dvě slova], dne 8. 1. 2021, žalobkyně v oznámení mimo jiné uvedla, že jí žalovaný nezaplatil kupní cenu za dvě bytové jednotky, když chybí částka 600 000 Kč.

5. Okresní soud shledal naléhavý právní zájem žalobkyně na určení vlastnictví k nemovitostem uvedeným ve výroku I rozsudku. Uvedl, že mezi účastníky je nesporné a z listů vlastnictví [číslo] [číslo] bylo prokázáno, že žalovaný je v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník nemovitostí. Pokud žalobkyně tvrdí, že v důsledku odstoupení od kupní smlouvy došlo k obnovení jejího vlastnického práva, nemá jinou možnost docílit změny zápisu v katastru nemovitostí, než žalobou na určení vlastnictví, neboť žalovaný nereagoval na její výzvu k poskytnutí součinnosti v tomto směru. Dospěl k závěru, že mezi žalobkyní jako prodávající a žalovaným jako kupujícím byla dne 16. 10. 2020 uzavřena kupní smlouva ohledně bytových jednotek [číslo] [číslo] v bytovém domě [adresa] postaveném na pozemku st. [parcelní číslo] v obci a [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] a ohledně odpovídajícího spoluvlastnického podílu na společných částech domu a na pozemku, které prodala žalobkyně žalovanému za sjednanou kupní cenu celkem ve výši 1 500 000 Kč. Část kupní ceny ve výši 600 000 Kč měl kupující uhradit na účet prodávající č. [bankovní účet] do pěti pracovních dnů od podpisu smlouvy, přičemž mezi účastníky je nesporné, že tato část kupní ceny byla uhrazena. Druhou část kupní ceny ve výši 900 000 Kč měl kupující uhradit do pěti pracovních dnů po předložení listů vlastnictví prokazujících, že žalovaný je zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitostí a že tyto nejsou zatíženy. Pro případ prodlení se zaplacením kupní ceny delším jak patnáct dnů bylo v kupní smlouvě sjednáno oprávnění prodávající od kupní smlouvy odstoupit. Za žalovaného jednal v souvislosti s kupní smlouvou jako jednatel [jméno] [příjmení], který byl v době uzavření smlouvy předsedou [anonymizována dvě slova] [ulice a číslo], [obec] Okresní soud vzal za prokázané, že listy vlastnictví ohledně bytových jednotek [číslo] [číslo] v budově [adresa] osvědčující skutečnosti sjednané v kupní smlouvě byly žalovanému předány dne 24. 11. 2020. Uvedl, že kupní smlouva ze dne 16. 10. 2020 byla vložena do katastru nemovitostí 24. 11. 2020 a již téhož dne si žalobkyně opatřila na poště potřebné listy vlastnictví, aby je mohla předat žalovanému. Za tím účelem byl připraven předávací protokol, který má graficky stejnou podobu, jako protokol ohledně předání bytu ze dne 28. 10. 2020. Na obou protokolech je datum až pod podpisy účastníků a je dopisováno rukou, přičemž není podstatné, kdo datum dopsal. Žalovaný tvrdil, že mu listy vlastnictví dle předávacího protokolu nebyly předány, ovšem tuto obranu považoval okresní soud za nevěrohodnou a čistě účelovou. Zdůraznil, že žalovaný před podáním žaloby žádným způsobem nereagoval na odstoupení žalobkyně od kupní smlouvy, nenamítal, že nenastala splatnost kupní ceny, což by se dalo logicky očekávat, pokud by mu listy vlastnictví nebyly předány. Žalovaný v opožděném odvolání proti usnesení o nařízení předběžného opatření výslovně uvedl„ dostali jsme se bohužel vlivem aktuální pandemické situace do stavu druhotné platební neschopnosti, v jejímž důsledku jsme nebyli schopni kupní cenu dle smlouvy doplatit“. Žalovaný tak fakticky uznával, že kupní cena byla splatná, a vysvětloval, proč k jejímu včasnému zaplacení nedošlo. Takovou formulaci by nepochybně nepoužil, kdyby splatnost kupní ceny dosud nenastala. Stejně tak na počátku jednání dne 26. 4. 2021 zástupkyně žalovaného uvedla, že žalovaný nesporuje, že doposud nedošlo k doplatku kupní ceny, netvrdila, že nenastala její splatnost, pouze uvedla, že v předávacím protokole, který má k dispozici žalovaný, není uvedeno datum, přičemž dle žalovaného bylo datum doplněno až následně žalobkyní a pod datem již není podpis žalovaného. Jednatel žalovaného uvedl, že není schopen říct, jestli předávací protokol podepsal, že si to nepamatuje. Tato tvrzení jsou zcela nevěrohodná, neboť k události došlo před poměrně krátkou dobou, týkala se významné záležitosti, přičemž jednatel žalovaného byl zároveň předsedou [anonymizována dvě slova] [ulice a číslo], [obec], takže lze od něj očekávat potřebnou míru pochopení věci. Zcela nevěrohodným pak je vysvětlení, jak žalovaný získal předávací protokol bez data, když neví, zda byl podepsán s tím, že má za to, že vyhotovení, které má k dispozici, podepsal při podpisu kupní smlouvy. Naopak zcela věrohodný a konzistentní je postup žalobkyně, která měla zájem, aby jí byla kupní cena zaplacena co nejdříve, proto hned v den, kdy byl proveden vklad kupní smlouvy do katastru nemovitostí, kontaktovala žalovaného a listy vlastnictví, které tohoto dne pořídila na poště, předala jednateli žalovaného. V kupní smlouvě nebyl sjednán způsob předání listů vlastnictví, nebylo ujednáno, že by se tak mělo stát oproti podpisu. Proto dle názoru okresního soudu není nutné zkoumat, zda předávací protokol byl opatřen podpisem, který lze identifikovat jako vlastnoruční podpis jednatele žalovaného. Návrh na provedení důkazu znaleckým posudkem tedy okresní soud zamítl. Zdůraznil, že žalovaný následně na účet uvedený v předávacím protokole ze dne 24. 11. 2020, který byl odlišný od účtu uvedeného v kupní smlouvě, uhradil částku 300 000 Kč. Z obrany žalovaného ohledně data předávacího protokolu je zřejmé, že předávací protokol ze dne 24. 11. 2020, kde je číslo účtu uvedeno, měl k dispozici, takže je nerozhodné, zda a jakou komunikaci účastníci vedli ohledně zaplacení částky 300 000 Kč. Žalobkyně nepopírala, že na rychlém zaplacení kupní ceny měla zájem, protože jednala s realitní kanceláří o koupi jiné nemovitosti. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že listy vlastnictví byly žalovanému předány 24. 11. 2020, nastala splatnost doplatku kupní ceny ve výši 900 000 Kč do pěti pracovních dnů, tj. do úterý 1. 12. 2020. Od následujícího dne, tj. od 2. 12. 2020, se žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením částky 900 000 Kč, dne 3. 12. 2020 zaplatil jen částku 300 000 Kč, avšak ohledně částky 600 000 Kč prodlení pokračovalo (žalovaný ani netvrdil zaplacení této částky). To, že částka 600 000 Kč nebyla žalobkyni dle kupní smlouvy zaplacena, uvedla žalobkyně i v úředním záznamu o podání vysvětlení sepsaném na [stát. instituce] dne [datum]. V kupní smlouvě bylo sjednáno oprávnění prodávající odstoupit od kupní smlouvy pro případ prodlení žalovaného jako kupujícího se zaplacením kupní ceny po dobu delší než patnáct dnů. Prodlení žalovaného se zaplacením části kupní ceny ve výši 900 000 Kč nastalo 2. 12. 2020 a ohledně částky 600 000 Kč trvalo i po 16. 12. 2020. Žalobkyně z důvodu prodlení žalovaného se zaplacením kupní ceny od kupní smlouvy dne 17. 12. 2020 písemně odstoupila a odstoupení bylo žalovanému doručeno 18. 12. 2020. Byly splněny podmínky pro odstoupení, tj. prodlení žalovaného se zaplacením kupní ceny delší než 15 dnů. Žalobkyně tak důvodně od kupní smlouvy odstoupila. Dle § 2004 odst. 1 o. z. odstoupením se smlouva zrušuje od počátku, takže dnem 18. 12. 2020 se vlastnicí nemovitostí, které byly předmětem kupní smlouvy, stala opět žalobkyně. Žaloba na určení vlastnického práva žalobkyně k nemovitostem uvedeným ve výroku I tedy je důvodná.

6. Proti rozsudku okresního soudu podal žalovaný odvolání. Vytýkal okresnímu soudu neúplná a nesprávná skutková zjištění a namítal, že rozhodnutí okresního soudu spočívá na nesprávném právním posouzení. Souhlasil s tím, že kupní cenu dle kupní smlouvy ze dne 16. 10. 2020 nedoplatil, avšak dle jeho názoru splatnost zbývající části kupní ceny nenastala. Uvedl, že dle článku 3 kupní smlouvy byl doplatek kupní ceny splatný do pěti pracovních dnů poté, co mu bude předložen žalobkyní výpis z listu vlastnictví nemovitých věcí prokazující, že v oddíle„ A“ bude žalovaný zapsán jako vlastník předmětu koupě a že předmět koupě není zatížen jakýmkoliv věcným právem a omezením. On však listy vlastnictví od žalobkyně vůbec neobdržel, a pokud žalobkyně předložila předávací protokol ze dne 24. 11. 2020, v němž je uvedeno, že mu byl předmětný list vlastnictví předložen, sporoval pravost předávacího protokolu, resp. tvrdil, že podpis na protokolu není jeho vlastním podpisem. Za účelem prokázání svého tvrzení navrhoval zpracování znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, okresní soud však tento důkaz neprovedl. Poukazoval na to, že datum sepsání protokolu je dopsáno pod podpisy účastníků. Nesouhlasil se závěrem okresního soudu, že předání předmětných listů vlastnictví ze strany žalobkyně vyplývá i z ostatních předložených důkazů. Uvedl, že není osobou práva znalou, neví, co má pro posouzení právních souvislostí význam, a proto v odvolání proti usnesení o nařízení předběžného opatření zdůraznil, že si je vědom svého závazku k doplatku kupní ceny a nějak podrobněji se nezabýval tím, zda splatnost kupní ceny již nastala či nikoliv. Teprve při druhém jednání okresního soudu, kdy byl žalobkyní předložen originál předávacího protokolu, si uvědomil, že protokol nepodepsal. Pokud opakovaně uváděl, že si není některých skutečností vědom nebo že si je nepamatuje, vysvětloval, že jednak má více podnikatelských aktivit v oblasti realit, které mu splývají, a jednak není typem člověka, který by měl pořádek v listinách a který by byl v tomto ohledu pečlivý a odpovědný. Je tedy pochopitelné, že si nepamatoval, zda předávací protokol podepsal a listy vlastnictví převzal, toto mu vytanulo na mysli až při druhém jednání okresního soudu po předložení originálu předávacího protokolu. Zaplatil sice část kupní ceny na účet, který byl uveden až v předávacím protokole, avšak tento účet mu sdělila žalobkyně v SMS zprávě. Nelze tedy bez dalšího usuzovat, že mu byly předloženy listy vlastnictví. V kupní smlouvě sice nebylo sjednáno, že předávací protokol osvědčující předání listů vlastnictví musí být účastníky podepsán, avšak dle jeho názoru lze stěží prokazovat předání listů vlastnictví jen za použití předávacího protokolu, na kterém absentují podpisy účastníků předání, a předávací protokol sám o sobě s chybějícím podpisem nebo i podpisem zfalšovaným rozhodně předání neosvědčuje. Okresní soud tedy pochybil, pokud se nezabýval jeho námitkami ohledně pravosti podpisu na předávacím protokole. Nenastala-li splatnost kupní ceny dle kupní smlouvy, nedostal se do prodlení s platbou doplatku kupní ceny a žalobkyni nevzniklo právo na odstoupení od kupní smlouvy. Navrhl, aby byl rozsudek okresního soudu zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.

7. Žalobkyně ve svém vyjádření k odvolání žalovaného navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného. Zdůraznila, že považuje obranu žalovaného za účelovou, neboť svou argumentaci o tom, že dosud nenastala splatnost druhé části kupní ceny ve smyslu článku 3 kupní smlouvy, žalovaný poprvé použil až v průběhu soudního řízení. Ve fázi předsoudní, kdy odstoupila od kupní smlouvy, žalovaný ani jeho právní zástupce nikdy tento argument o nedostatku splatnosti části kupní ceny nepoužil. Ostatně ani v soudním řízení, když v rámci svého odvolání do předběžného opatření vydaného okresním soudem žalovaný v naznačeném směru ničím neargumentuje. Naopak všude žalovaný uvádí, že zbytek kupní ceny neuhradil, protože se ocitl v druhotné platební neschopnosti. Kromě toho žalovaný dne 3. 12. 2020 již zaplatil částku ve výši 300 000 Kč na bankovní účet neurčený kupní smlouvou, nýbrž uvedený v předávacím protokole z 24. 11. 2021. Je tedy zřejmé, že předávací protokol, kde je číslo bankovního účtu uvedeno, měl žalovaný k dispozici.

8. Krajský soud jako soud odvolací (dále jen„ odvolací soud“) přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu i řízení mu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

9. Dle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

10. Dle § 2001 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon.

11. Dle § 2004 odst. 1 o. z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

12. Důkazním břemenem se rozumí procesní odpovědnost účastníka řízení za to, že za řízení byla prokázána jeho tvrzení. Rozsah důkazního břemene, tedy okruh skutečností, který konkrétně musí účastník prokázat, zásadně určuje hmotněprávní norma, tedy právní předpis, který je na sporný vztah aplikován. Odtud také vyplývá, kdo je nositelem důkazního břemene, tj. které skutečnosti je každý z účastníků povinen prokázat. Závěr o tom, že účastník neunesl důkazní břemeno, lze učinit jen tehdy, jestliže hodnocení důkazů, které byly za řízení provedeny, neumožňuje soudu přijmout závěr ani o pravdivosti tvrzení účastníka, ani o tom, že by bylo nepravdivé. Soudy nejsou v civilním sporném řízení povinny provést všechny účastníky navržené důkazy, jsou však povinny se s důkazními návrhy v odůvodnění svého rozhodnutí náležitě vypořádat. Důvodem k tomu, aby soud odmítl provedení účastníkem navrženého důkazu, je vztah nabízeného důkazu k projednávané věci. Může jít např. o to, že navržený důkaz nemůže žádným způsobem přispět k objasnění skutkového stavu věci, že jeho provedení by bylo nadbytečné, jelikož skutkový stav byl již úplně zjištěn dříve provedenými důkazy nebo že nejde o důkaz potřebný pro rozhodnutí (ačkoliv může osvětlit skutkový stav věci), se zřetelem k soudem zaujatému právnímu názoru. Důvodem odmítnutí důkazu naopak nemůže být jeho nevěrohodnost.

13. Na nesprávnost hodnocení důkazů lze usuzovat jen ze způsobu, jak soud hodnocení důkazů provedl. Tak je tomu např. v případech, kdy v hodnocení důkazů, popř. poznatků, které vyplynuly z přednesů účastníků nebo které vyšly najevo jinak, z hlediska závažnosti, zákonnosti, pravdivosti, případně věrohodnosti je logický rozpor, nebo např. jestliže výsledek hodnocení důkazů neodpovídá tomu, co mělo být zjištěno způsobem vyplývajícím z ustanovení § 133 až § 135 o. s. ř.; nelze-li soudu v tomto směru vytknout žádné pochybení, pak není možné ani polemizovat s jeho skutkovými závěry, např. namítat, že soud svědkům uvěřit měl, nebo že některý důkaz není pro skutkové zjištění důležitý nebo že z provedených důkazů vyplývá skutkové zjištění jiné apod. (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2009 sp. zn. 20 Cdo 4352/2007). Za skutkové zjištění, které nemá oporu v provedeném dokazování, je třeba považovat výsledek hodnocení důkazů soudem, který neodpovídá postupu vyplývajícímu z ustanovení § 132 o. s. ř., protože soud vzal v úvahu skutečnosti, které z provedených důkazů nebo přednesů účastníků nevyplynuly ani jinak nevyšly za řízení najevo, protože soud pominul rozhodné skutečnosti, které byly provedenými důkazy prokázány, nebo vyšly za řízení najevo, nebo proto, že v hodnocení důkazů, popř. poznatků, které vyplynuly z přednesů účastníků, nebo které vyšly najevo jinak, z hlediska závažnosti (důležitosti), zákonnosti, pravdivosti, event. věrohodnosti je logický rozpor, nebo který odporuje ustanovení § 133 až § 135 o. s. ř. Skutkové zjištění nemá oporu v provedeném dokazování v podstatné části tehdy, týká-li se skutečností, které byly významné pro posouzení věci z hlediska hmotného práva (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 11. 2008 sp. zn. 21 Cdo 4418/2007).

14. U soukromých listin je třeba rozeznávat jejich pravost (tedy skutečnost, že soukromá listina pochází od toho, kdo je v ní uveden jako vystavitel) a správnost (pravdivost). V případě, kdy účastník popře pravost, resp. správnost soukromé listiny, platí, že účastníka, který tuto listinu předložil k důkazu, stíhá důkazní povinnost a břemeno důkazní; tento účastník tedy nese procesně nepříznivé následky toho, že se v řízení nepodaří prokázat pravost či správnost soukromé listiny. U soukromé listiny stačí formální popření její správnosti druhým účastníkem, aby nastoupila důkazní povinnost a důkazní břemeno toho účastníka, který tvrdil skutečnosti, jež měly být prokázány soukromou listinou (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2009 sp. zn. 33 Cdo 472/2007, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2012 sp. zn. 20 Cdo 947/2012).

15. Odvolací soud se zcela ztotožňuje se skutkovými i právními závěry okresního soudu vyjádřenými v odůvodnění jeho rozsudku, na které tímto odkazuje a které s ohledem na odvolací námitky žalovaného doplňuje pouze způsobem níže uvedeným.

16. Žalobkyně byla od kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 16. 10. 2020 (jejímž předmětem byly bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] a [číslo] v budově [adresa] včetně spoluvlastnických podílů na společných částech budovy a spoluvlastnického podílu na pozemku st. [parcelní číslo]) oprávněna odstoupit v případě, pokud žalovaný část kupní ceny ve výši 900 000 Kč neuhradí do pěti pracovních dnů poté, co mu bude předložen žalobkyní výpis z listu vlastnictví prokazující, že v oddíle„ A“ bude žalovaný zapsán jako vlastník předmětu koupě a že předmět není zatížen jakýmikoliv věcným právem a omezením a zároveň že žalovaný bude v prodlení se zaplacením kupní ceny delším jak 15 dnů. Mezi účastníky bylo nesporné, že část kupní ceny ve výši 600 000 Kč žalovaný žalobkyni k datu odstoupení od kupní smlouvy ze dne 17. 12. 2020, které bylo žalovanému doručeno dne 18. 12. 2020, neuhradil. Žalovaný tvrdil, že splatnost části kupní ceny dosud nenastala, neboť mu žalobkyně nepředložila výpisy z listu vlastnictví dle uvedené kupní smlouvy. Tvrdil, že předávací protokol ze dne 24. 11. 2020, dle něhož měl převzít listy vlastnictví, nepodepsal.

17. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem okresního soudu, že v řízení bylo prokázáno, že listy vlastnictví osvědčující skutečnosti sjednané v kupní smlouvě byly žalobkyní předány žalovanému dne 24. 11. 2020. Skutkové zjištění o tom, že kupní smlouva ohledně nemovitostí uvedených ve výroku I rozsudku okresního soudu byla vložena do katastru nemovitostí dne 24. 11. 2020 a téhož dne si žalobkyně opatřila na poště potřebné listy vlastnictví, aby je mohla předat žalovanému, a za tím účelem byl připraven předávací protokol, okresní soud učinil – jak vyplývá z odůvodnění jeho rozsudku – z výsledků dokazování, tzn. z listů vlastnictví a z ověření [anonymizována dvě slova], dne 24. 11. 2020 v 15.52 hodin, 15.57 hodin a 16.02 hodin. Žalovaný ani nezpochybňoval tvrzení žalobkyně, že měla v úmyslu uzavřít smlouvu o koupi jiné nemovitosti, proto potřebovala doplatit kupní cenu a z tohoto důvodu spěchala s tím, aby byly listy vlastnictví žalovanému předány a on jí kupní cenu doplatil. Okresní soud vysvětil, proč neuvěřil tvrzení žalovaného, že splatnost kupní ceny nenastala, neboť mu dosud nebyly listy vlastnictví předány. Obranu žalovaného považoval za nevěrohodnou a účelovou a v této souvislosti poukázal na chování a tvrzení žalovaného, který na odstoupení od kupní smlouvy ze strany žalobkyně vůbec nereagoval, v odvolání proti usnesení o nařízení předběžného opatření pouze uvedl„ že z důvodu druhotné platební neschopnosti žalobkyni kupní cenu v celé výši v ujednané lhůtě dle smlouvy nedoplatil“, při prvním jednání okresního soudu pouze poukazoval na to (resp. jeho právní zástupkyně), že na předávacím protokole, který má k dispozici, není uvedené datum a uvedl, že si není jistý, zda předávací protokol podepsal (jednání dne 26. 4. 2021) a až při druhém jednání okresního soudu dne 24. 5. 2021 tvrdil, že podpis na předávacím protokole ze dne 24. 11. 2020 není jeho pravým podpisem. Námitka žalovaného, že není osobou práva znalou, a proto neuvedl dříve, že mu listy vlastnictví nebyly předány, nebyla shledána důvodnou. Žalovaný (resp. jednatel žalovaného [jméno] [příjmení], jemuž měly být listy vlastnictví předány), je zároveň předsedou [anonymizována dvě slova] [ulice a číslo], [obec], a lze od něj očekávat potřebnou míru pochopení věci a tomu odpovídající reakci na odstoupení žalobkyně od kupní smlouvy z důvodu, že žalovaný neuhradil část kupní ceny, přestože mu byly předány listy vlastnictví a v důsledku toho nastala splatnost části kupní ceny. Kromě toho je třeba zdůraznit, že žalovaný dne 3. 12. 2020 uhradil žalobkyni 300 000 Kč na účet uvedený v předávacím protokole ze dne 24. 11. 2020, který je jiný než účet uvedený v kupní smlouvě, a musel tedy mít tento předávací protokol k dispozici. Jeho tvrzení, že mu tento účet sdělila žalobkyně v SMS zprávě, nebylo prokázáno. Skutková zjištění okresního soudu mají oporu v provedeném dokazování, z odůvodnění napadeného rozsudku a z obsahu spisu je zřejmé, že okresní soud pro uvedená zjištění vzal v úvahu jen skutečnosti, které vyplynuly z provedených důkazů a přednesů účastníků, že žádné skutečnosti, které v tomto směru byly provedenými důkazy prokázány nebo vyšly za řízení najevo a které byly současně významné pro věc, nepominul a že v jeho hodnocení důkazů a poznatků, které vyplynuly z přednesů účastníků, není z hlediska závažnosti (důležitosti), zákonnosti, pravdivosti, event. věrohodnosti logický rozpor a hodnocení důkazů neodporuje ustanovením § 133 až § 135 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala, že listy vlastnictví byly žalovanému předány dne 24. 11. 2020 a žalovaný nedoplatil část kupní ceny ve výši 600 000 Kč dle kupní smlouvy, byla žalobkyně oprávněna od kupní smlouvy ze dne 16. 10. 2020 odstoupit z důvodu prodlení žalovaného se zaplacením části kupní ceny po dobu delší než 15 dnů, což učinila. Odstoupení ze dne 17. 12. 2020 bylo žalovanému doručeno dne 18. 12. 2020 a ve smyslu § 2004 odst. 1 o. z. se odstoupením smlouva zrušuje od počátku. Dnem 18. 12. 2020 se žalobkyně stala vlastníkem nemovitostí, které byly předmětem kupní smlouvy, tzn. nemovitostí uvedených ve výroku I rozsudku okresního soudu.

18. Námitka žalovaného, že předávací protokol ze dne 24. 11. 2020, dle něhož měl převzít výpisy z listů vlastnictví, nepodepsal a okresní soud měl provést důkaz znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví, není důvodná. Žalovaný sporoval pravost této soukromé listiny a pokud by žalobkyně svoje tvrzení o předání listů vlastnictví žalovanému prokazovala pouze předávacím protokolem ze dne 24. 11. 2020 a zároveň by bylo prokázáno, že žalovaný uvedený předávací protokol nepodepsal, neuplatnila by se domněnka správnosti této listiny a důkazní břemeno ohledně skutečností uvedených v předávacím protokole ze dne 24. 11. 2020 (tzn. že listy vlastnictví byly žalovanému tohoto dne předány) by leželo na žalobkyni (tzn. bylo by na žalobkyni, aby v takovém případě svoje tvrzení o předání listů vlastnictví žalovanému prokázala jinými důkazy). Okresní soud však správně uzavřel, že listy vlastnictví nemusely být dle kupní smlouvy předány žalovanému proti podpisu a vzhledem k tomu, že bylo prokázáno jinými důkazy, že listy vlastnictví byly žalovanému dne 24. 11. 2020 žalobkyní předány, není třeba zabývat se tím, zda podpis na předávacím protokole ze dne 24. 11. 2020 je pravým podpisem žalovaného. Zároveň vysvětlil, že neprovedl důkaz znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví, jímž mělo být prokázáno, že podpis na předávacím protokole není pravým podpisem žalovaného, neboť tvrzení žalobkyně o předání listů vlastnictví žalovanému bylo prokázáno jinými důkazy. Za této situace byl postup okresního soudu správný, neboť soud není povinen provést v řízení všechny navržené důkazy a důkaz znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví nebyl proveden z důvodu nadbytečnosti.

19. Rozsudek okresního soudu tedy byl jako věcně správný potvrzen dle § 219 o. s. ř.

20. Žalovaný nebyl v odvolacím řízení úspěšný a je tedy povinen ve smyslu § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. nahradit žalobkyni náklady tohoto řízení. Náklady odvolacího řízení žalobkyně spočívají v nákladech jejího právního zastoupení, a to v odměně za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání žalovaného a účast u jednání odvolacího soudu) á 14 300 Kč, ve dvou paušálních náhradách hotových výloh á 300 Kč, v cestovném právního zástupce žalobkyně ze [obec] do [obec] k jednání odvolacího soudu a zpět ve výši 452,40 Kč ([značka automobilu], ujeto celkem 75 km, spotřeba 5,6 l /100 km, cena 37,10 Kč benzinu, náhrada za použití automobilu 4,70 Kč/km dle vyhl. č. 511/2021 Sb.), v náhradě za ztrátu času ve výši 400 Kč a v 21% DPH 6 311 Kč, celkem činí náklady odvolacího řízení žalobkyně 36 363,40 Kč, (§ 8 odst. 1, § 7 bod 6, § 13 odst. 4 a 5, § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., § 137 odst. 3 o. s. ř.).