25 Co 249/2024

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Moravce a soudkyň JUDr. Miluše Krejzlíkové a Mgr. Miroslavy Lanžhotské ve věci žalobkyně: jméno , narozená datum narození bytem adresa zastoupená advokátem jméno sídlem adresa proti žalovanému: jméno , narozený datum narození bytem adresa zastoupený advokátkou jméno sídlem adresa o zvýšení výživného k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Semilech ze dne 21. června 2024 č. j. 6 C 118/2023-188

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I. potvrzuje.

II. Rozsudek okresního soudu se ve výroku II. mění tak, že dlužné výživné za dobu od 1. 9. 2022 do 30. 11. 2024 ve výši 19 000 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení před okresním soudem ve výši 81 936 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 15 356,80 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Okresní soud napadeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost s účinností od 1. 9. 2022 platit žalobkyni výživné ve výši 7 000 Kč měsíčně splatných vždy k 15. dni v měsíci předem; změnil tak rozsudek Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne 13. 4. 2011 (výrok I). Dlužné výživné za dobu od 1. 9. 2022 do 30. 6. 2024 ve výši 17 000 Kč uložil žalovanému zaplatit do jednoho měsíce od právní moci rozsudku (výrok II). Žalovaného zavázal k náhradě nákladů řízení ve prospěch žalobkyně ve výši 81 936 Kč (výrok III).

2. V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že naposledy bylo o výživném pro tehdy nezletilou žalobkyni rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne 13. 4. 2011, dle něhož byl žalovaný povinen platit žalobkyni výživné ve výši 2 000 Kč měsíčně a 3 000 Kč měsíčně její sestře , jméno FO, . Žalobkyně chodila do mateřské školy, průměrný čistý měsíční příjem žalovaného činil 27 109 Kč. Rozsudkem Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne 11. 10. 2011 bylo rozvedeno manželství žalovaného a matky žalobkyně. Návrh žalobkyně na zvýšení výživného od 1. 9. 2022 na 7 000 Kč měsíčně shledal okresní soud důvodným. Uzavřel, že od doby minulého rozhodování o výživném došlo ke změně odůvodněných potřeb na straně žalobkyně, která od 1. 9. 2022 je studentkou 3. ročníku denního studia , název, . Žalobkyně se připravovala na budoucí povolání, nebyla schopna samostatně se živit, a proto vyživovací povinnost žalovaného k ní stále trvá. Na straně žalobkyně se vzhledem k věku a středoškolskému studiu výrazně zvýšily její potřeby. Potvrzením , název, ze dne 29. 1. 2024 byly doloženy výdaje žalobkyně spojené se studiem v letech 2022 až 2023, které činily 11 773 Kč (studijní pobyt ve Velké Británii, divadelní představení, karta ISIC a učebnice). Další výdaje žalobkyně činí 1 147 Kč (časový čtvrtletní kupón DP , název, ), 3 800 Kč lyžařský kurz v roce 2022, 300 Kč měsíčně mobilní tarif, 446 Kč měsíčně životní pojištění Junior, nákup brýlí 8 520 Kč, návštěva kadeřnice, nákup drogerie a oblečení. Žalobkyně bydlí s matkou a bratrem u svého nevlastního otce v jeho domě. Do obchodní akademie v , město, jezdí každý den hromadnou dopravou. Svačiny a většinou i obědy si kupuje, jinak se stravuje doma. Denně v , město, dá za jídlo cca 200 Kč – 300 Kč, další výdaje má spojené se školou – školní pomůcky, učebnice na začátku školního roku, průběžně během studia + výlety, divadla atd. Kromě toho došlo ke změně poměrů na straně žalovaného od doby posledního rozhodnutí o výživném, který má stále pouze dvě vyživovací povinnosti, vede společnou domácnost se svojí manželkou, jejíž čistý měsíční příjem činí cca 28 000 Kč. Průměrný čistý měsíční příjem žalovaného v době od prosince 2022 do listopadu 2023 činil 35 890 Kč. Žalovaný též obdržel dne 20. 9. 2023 částku 3 500 000 Kč za prodej členských práv a povinností k družstevnímu bytu v , město, . Mezi účastníky nebylo sporné, že jsou dány podmínky pro zvýšení výživného, což dokládá skutečnost, že sám žalovaný od dubna 2023 zvýšil výživné placené žalobkyni na 3 000 Kč měsíčně a od června 2023 na 5 000 Kč měsíčně. Okresní soud dospěl k závěru, že odůvodněným potřebám žalobkyně i schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům žalovaného odpovídá s účinností od 1. 9. 2022 výživné pro žalobkyni ve výši 7 000 Kč měsíčně. Konstatoval, že potřeby na straně žalobkyně jsou zcela běžné bez významných výstřelků, naopak ve srovnání s obvyklým způsobem života středoškoláků studujících v , město, se jeví životní styl žalobkyně jako skromný. Ani žalovaným namítané zvýšené náklady na jídlo v podobě stravování mimo školní jídelnu nepovažoval okresní soud za nic výjimečného, zvláště pokud by čekání na oběd komplikovalo žalobkyni navazující školní či jiné aktivity a systém objednání neumožňuje výběr jídla pouze na konkrétní den. Okresní soud zdůraznil zásadu uvedenou v § 915 o. z., že dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů, což má přednost před odůvodněnými potřebami. Jinými slovy, dítě má právo žít tak, jak mu umožní majetkové poměry jeho rodičů, tzn. pokud příjmy rodičů umožňují stravování mimo školní zařízení, pak mu to nelze odpírat, zvláště za situace, že je zletilý a sám si rozhoduje o tom, jakým způsobem a kde se bude stravovat. V úvahu je třeba vzít i sociálně kulturní aspekty, které mohou mít vliv na rozhodnutí středoškoláka, zda se bude stravovat dle současného trendu společně se svými spolužáky a kamarády ve fastfoodu a nikoli ve školní jídelně. Žalovaný má příjem ze zaměstnání ve výši okolo 36 000 Kč čistého měsíčně a má vyživovací povinnost ještě k dceři , jméno, , od dubna 2023 ve výši 6 700 Kč stanovené soudem, do té doby měl tuto dceru ve své péči a výživné nehradil. Matka žalobkyně poskytuje žalobkyni ubytování, kapesné, telefonní tarif, pojištění, bere ji na dovolenou a přispívá na mimořádné výdaje žalobkyně spojené například s maturitou a školními výlety.

3. Pokud jde o dlužné výživné za dobu 22 měsíců, které vzniklo zpětným zvýšením od 1. 9. 2022 do 30. 6. 2024, je žalovaný s ohledem na nízký nedoplatek povinen zaplatit ho vcelku do 1 měsíce od právní moci rozsudku. Dlužné výživné je dáno nedoplatkem 35 000 Kč za měsíce září 2022 až březen 2023, kdy žalovaný hradil pouze 2 000 Kč měsíčně (tj. 7 x 5 000 Kč), nedoplatkem 8 000 Kč za duben až květen 2023, kdy hradil 3 000 Kč měsíčně (tj. 2 x 4 000 Kč) a nedoplatkem 26 000 Kč za červen 2023 až červen 2024, kdy hradil 5 000 Kč měsíčně (tj. 13 x 2 000 Kč). Celkem činí nedoplatek 69 000 Kč, na který však byla započtena částka 52 000 Kč, jejíž výše nebyla v řízení zpochybněna. Jak vyplynulo z výslechu manželky žalovaného, vkladní knížku s touto částkou žalovaný předal žalobkyni po osmnáctých narozeninách s tím, že se jedná o finanční výpomoc do budoucna. Proto lze tuto částku považovat za plnění postavené na roveň budoucího výživného jednorázově vyplaceného žalobkyni po 18. narozeninách a nebyl to fakticky dárek k narozeninám. O nákladech řízení okresní soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 151 odst. 1, 2 o. s ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto má právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří mimosmluvní odměna advokáta za 6 úkonů právní služby po 9 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, písemné vyjádření ve věci, 3 x účast na jednání - § 7 bod 6., § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb., dále jen AT) a 6 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 3 AT). Tarifní hodnotu soud dovodil z ust. § 8 odst. 2 AT, kdy bylo žalobou požadováno navýšení o 5 000 Kč a pětinásobek roční hodnoty tohoto plnění činí 300 000 Kč. Dále žalobkyni náleží podle § 13 odst. 1 AT, vyhlášky č. 398/2023 Sb. a v souladu s předloženým technickým průkazem vozidla náhrada za cestovní výdaje ve výši 6 516 Kč za 3 cesty osobním automobilem z , adresa, a zpět. K nákladům na straně žalobkyně patří i náhrada za čas strávený cestou k jednání soudu a zpět v rozsahu 24 započatých půlhodin po 100 Kč, tj. 2 400 Kč (§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT) a náhrada 21 % DPH v částce 14 220 Kč. Celkem činí náklady na straně žalobkyně 81 936 Kč a žalovaný je povinen nahradit je k rukám jejího zástupce.

4. Proti rozsudku okresního soudu podal žalovaný odvolání. Namítal, že okresní soud nestanovil výši výživného dle doporučující tabulky Ministerstva spravedlnosti, od které se odchýlil tím, že nerespektoval kontrolní částku, která by měla povinnému rodiči zůstat k dispozici. Pokud okresní soud vycházel z jeho příjmu 36 000 Kč, kontrolní částka je 66 %, tzn. měla by mu po odečtení výživných zůstat částka 23 760 Kč. Okresní soud určil výživné pro žalobkyni částkou 7 000 Kč měsíčně a dále platí výživné 6 700 Kč měsíčně pro dceru , jméno, , přičemž odečtou-li se tyto částky z jeho příjmu, zbývá mu pouze 22 300 Kč měsíčně. Poukázal též na rozdílná tvrzení žalobkyně, například pokud uvádí tarif na mobilní telefon částkou 350 Kč měsíčně, dle provedených důkazů je to 300 Kč a dle výpovědi její matky 600 Kč. Konstatoval, že od dubna 2023 navýšil částku výživného z 2 000 Kč na 3 000 Kč a následně zvýšil částku výživného na 5 000 Kč, přičemž okresní soud to nepromítl do rozhodnutí o nákladech řízení. Poukázal na své náklady, když uvedl, že jeho měsíční náklady činí 17 014 Kč. Nesouhlasil s tím, že by 12 let hradil zanedbatelné výživné pro žalobkyni, když dle dohody rodičů měl hradit na žalobkyni 2 000 Kč měsíčně, protože žila ve společné domácnosti s matkou, matka mu pak měla hradit 3 000 Kč měsíčně na starší dceru, která žila ve společné domácnosti s ním. Veškeré náklady na každou z dcer měl zajistit ten rodič, se kterým každá dcera bydlela. To bylo zajištěno až do 31. 3. 2023. Zdůraznil, že žije skromně, nejezdí na dovolené, neutrácí finanční prostředky zcela zbytečně. Pokud jde o náklady řízení, má za to, že nelze uznat veškeré úkony právní služby, neboť nebyla předžalobní výzva ze strany žalobkyně. Navrhl, aby byl rozsudek okresního soudu změněn a bylo mu určeno výživné ve výši 5 000 Kč měsíčně od 1. 4. 2023 a žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.

5. Krajský soud jako soud odvolací (dále jen „odvolací soud“) přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu i řízení mu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

6. Ze zprávy Územní správy sociálního zabezpečení , adresa, OSSZ , adresa, , ze dne 22. 11. 2024 odvolací soud zjistil, že žalobkyně není poživatelkou důchodu a od 1. 1. 2022 jí nebyly vyplaceny žádné dávky nemocenského pojištění.

7. Ze zprávy Městského úřadu v , město, , , adresa, , ze dne 22. 11. 2024 odvolací soud zjistil, že žalobkyně není vedena v registru silničních vozidel jako vlastník nebo provozovatel silničního vozidla.

8. Z potvrzení o studiu , právnická osoba, , adresa, , ze dne 15. 7. 2024, odvolací soud zjistil, že žalobkyně je v akademickém roce 2024/2025, tj. od 15. 7. 2024 do 30. 9. 2025, řádnou studentkou 1. ročníku prezenčního studia akreditovaného bakalářského programu , název, .

9. Ze zprávy Úřadu práce, Kontaktního pracoviště , adresa, , ze dne 27. 11. 2024 odvolací soud zjistil, že žalobkyně není příjemcem dávek státní sociální podpory, dávek pro osoby zdravotně postižené a dávek hmotné nouze.

10. Ze zprávy , právnická osoba, ., , adresa, , ze dne 4. 12. 2024 odvolací soud zjistil, že žalobkyně má na stavebním spoření zůstatek 88 277,91 Kč.

11. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem , adresa, , obec , adresa, , katastrální území , adresa, , LV č. , hodnota, , odvolací soud zjistil, že žalovaný je veden v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku p. č. st. č. , hodnota, (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je rodinný dům čp. , číslo, a pozemku p. č. , hodnota, (zahrada).

12. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro , název, , Katastrální pracoviště , adresa, , obec , adresa, , katastrální území , adresa, , LV č. , hodnota, , odvolací soud zjistil, že žalovaný je veden jako vlastník pozemku p. č. st. , hodnota, (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba rodinného domu čp. , číslo, a pozemků p. č. , hodnota, a p. č. , hodnota, (zahrady).

13. Z náhledu do údajů z živnostenského rejstříku odvolací soud zjistil, že žalobkyně ani žalovaný nejsou vedeni v živnostenském rejstříku.

14. Ze zprávy Úřadu práce ČR, Krajské pobočky v , město, , ze dne 25. 11. 2024 odvolací soud zjistil, že žalovaný nepobírá nepojistné sociální dávky.

15. Ze zprávy Územní správy sociálního zabezpečení pro , město, OSSZ , město, , ze dne 25. 11. 2024 odvolací soud zjistil, že žalovaný nepobírá důchod a od 1. 1. 2022 neobdržel žádnou dávku nemocenského pojištění.

16. Ze zprávy Městského úřadu , město, , odboru dopravy, , adresa, , ze dne 26. 11. 2024 odvolací soud zjistil, že žalovaný je veden jako vlastník a provozovatel osobního automobilu , název, , osobního automobilu , název, (vyřazen z provozu), nákladního automobilu , název, přípojného vozidla , název, .

17. Ze zprávy , právnická osoba, , , adresa, , ze dne 28. 11. 2024 odvolací soud zjistil, že průměrný čistý měsíční příjem žalovaného v období od ledna 2022 do prosince 2022 činil 40 286 Kč, od ledna 2023 do prosince 2023 činil 34 654 Kč a od ledna 2024 do října 2024 činil 35 896 Kč.

18. Z náhledu do živnostenského rejstříku odvolací soud zjistil, že matka žalobkyně , jméno FO, není vedena v živnostenském rejstříku.

19. Z náhledu do katastru nemovitostí odvolací soud zjistil, že žalobkyně ani její matka , jméno FO, nejsou vedeni v katastru nemovitostí jako vlastníci nemovitosti.

20. Ze zprávy , název, , adresa, , ze dne 4. 12. 2024 odvolací soud zjistil, že průměrný čistý měsíční příjem matky žalobkyně , jméno FO, za období od ledna 2022 do prosince 2022 činil 31 449 Kč, od ledna 2023 do prosince 2023 činil 35 142 Kč a od ledna 2024 do října 2024 činil 30 652 Kč.

21. Ze zprávy , právnická osoba, , , adresa, , ze dne 9. 12. 2024 odvolací soud zjistil, že , jméno FO, má zůstatek na penzijním spoření ve výši 304 207,74 Kč.

22. Ze zprávy , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , odvolací soud zjistil, že , jméno FO, má na stavebním spoření zůstatek ve výši 125 421,61 Kč a 13 675 Kč.

23. Ze zprávy Územní správy sociálního zabezpečení pro , název, , adresa, , ze dne 10. 12. 2024, odvolací soud zjistil, že , jméno FO, pobírala OČR od 19. 4. 2023 do 28. 4. 2023 ve výši 6 507 Kč a nemocenské dávky od 11. 3. 2024 do 1. 4. 2024 ve výši 6 440 Kč.

24. Ze zprávy , právnická osoba, , , adresa, , ze dne 5. 12. 2024 odvolací soud zjistil, že průměrný čistý měsíční příjem manžela matky žalobkyně , jméno FO, v období od ledna 2022 do prosince 2022 činil 59 280 Kč, v období od ledna 2023 do prosince 2023 činil 55 051 Kč a od ledna 2024 do října 2024 činil 57 366 Kč.

25. Z náhledu do živnostenského rejstříku odvolací soud zjistil, že , jméno FO, není veden v živnostenském rejstříku.

26. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro , název, , Katastrální pracoviště , adresa, , obec , adresa, , katastrální území , adresa, , LV č. , hodnota, ,, Anonymizováno, odvolací soud zjistil, že , jméno FO, je veden jako spoluvlastník (jedné třetiny) pozemku p. č. st. , hodnota, (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. , číslo, , pozemku p. č. st. , hodnota, (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. , číslo, a pozemku p. č. st. , hodnota, (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba bez čp./č. e. a pozemku p. č. , hodnota, (zahrada).

27. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro , název, , Katastrální pracoviště , adresa, , obec , adresa, , katastrální území , adresa, , LV č. , hodnota, , odvolací soud zjistil, že , jméno FO, je veden jako spoluvlastník (jedné šestiny) pozemku p. č. , hodnota, (zahrada).

28. Dle § 923 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plně svéprávnosti.

29. Dle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

30. Dle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

31. Dle § 913 odst. 2 o. z. při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

32. Dle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů.

33. Dle § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

34. O výživném pro žalobkyni bylo naposledy rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne 13. 4. 2011 č. j. , spisová značka, , jímž byla schválena dohoda rodičů, dle níž byla tehdy nezletilá žalobkyně (i její sestra , jméno FO, ) svěřena pro dobu po rozvodu manželství rodičů do výchovy matky a žalovaný se zavázal přispívat na výživu nezletilé , jméno FO, měsíčně 3 000 Kč a na výživu tehdy nezletilé žalobkyně 2 000 Kč měsíčně. Rozsudek nabyl právní moci dne 27. 4. 2011. Žalovaný měl dvě vyživovací povinnosti, když kromě vyživovací povinnosti k žalobkyni měl vyživovací povinnost k nezletilé , jméno FO, , nar. , datum narození, Žalobkyně chodila do mateřské školy a průměrný čistý měsíční příjem žalovaného činil 27 109 Kč. Žalobkyně se návrhem ze dne 30. 5. 2023 doručeným okresnímu soudu dne 31. 5. 2023 domáhala zvýšení výživného od 1. 9. 2022 s tím, že od doby minulého rozhodnutí o výživném, tzn. za dobu posledních 12 let, podstatně vzrostly její odůvodněné potřeby. Od 1. 9. 2022 je studentkou 3. ročníku , právnická osoba, , adresa, . Odvolací soud ve shodě s okresním soudem dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro zvýšení výživného pro žalobkyni od 1. 9. 2022. K tomuto datu došlo k podstatné změně poměrů na straně žalobkyně i na straně žalovaného. Žalobkyně v době minulého rozhodování chodila do mateřské školy, od 1. 9. 2022 je již studentkou střední školy, tzn. 3. ročníku , právnická osoba, Od doby minulého rozhodování o výživném uplynulo cca 12 let. Za tuto dobu mohla matka žalobkyně žádat o zvýšení výživného již minimálně 3x, když běžně dochází ke zvýšení výživného po uplynutí tří let. Žalovaný sice začal od dubna 2023 platit žalobkyni výživné namísto soudem určených 2 000 Kč již 3 000 Kč měsíčně a od června 2023 jí platil 5 000 Kč měsíčně. Toto výživné však neodpovídá finančním poměrům žalovaného ani odůvodněným potřebám žalobkyně. Od doby minulého rozhodování se zvýšil průměrný čistý měsíční příjem žalovaného, když v roce 2022 dosahoval čistého měsíčního příjmu 40 286 Kč, v roce 2023 34 654 Kč a v roce 2024 35 896 Kč. Žalovaný má stále dvě vyživovací povinnosti, když kromě vyživovací povinnosti k žalobkyni má ještě vyživovací povinnost k , jméno FO, , na kterou platí výživné ve výši 6 700 Kč měsíčně. Nelze též přehlédnout, že žalovaný obdržel dne 20. 9. 2023 částku 3 500 000 Kč za prodej členských práv a povinností k družstevnímu bytu v , město, . Průměrný čistý měsíční příjem jeho manželky činí 28 000 Kč. Je třeba zdůraznit, že pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné nejen odůvodněné potřeby oprávněné žalobkyně, ale i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného žalovaného, tzn. při určení výživného je třeba vycházet nejen z jeho příjmu, ale i z toho, že je vlastníkem nemovitostí a obdržel 3 500 000 Kč. Nelze tedy určit výši výživného mechanicky jen dle tabulek Ministerstva spravedlnosti, které jsou navíc jen doporučující. Žalobkyně studovala střední školu v , město, , v současné době je studentkou vysoké školy, přičemž do , město, dojíždí z místa bydliště matky v , adresa, , tzn. matka poskytuje žalobkyni ubytování, kapesné, bere ji na dovolenou a přispívá na mimořádné výdaje žalobkyně. Odvolací soud ve shodě s okresním soudem dospěl k závěru, že odůvodněným potřebám žalobkyně i schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům žalovaného, tzn. výši jeho příjmu, počtu vyživovacích povinností i jeho majetkovým poměrům odpovídá výživné ve výši 7 000 Kč měsíčně od 1. 9. 2022, jak správně určil okresní soud.

35. Pokud jde o dlužné výživné za dobu od 1. 9. 2022 do 30. 11. 2024, odvolací soud předně odkazuje na podrobné odůvodnění rozsudku okresního soudu, který vyčíslil dlužné výživné za dobu od 1. 9. 2022 do 30. 6. 2024 ve výši 17 000 Kč. Žalovaný poté v červenci 2024 zaplatil na výživném pouze 5 000 Kč, přičemž měl platit 7 000 Kč, tzn. za tento měsíc mu vznikl dluh na výživném ve výši 2 000 Kč. Od srpna 2024 již platil výživné ve výši 7 000 Kč měsíčně. Dlužné výživné za dobu od 1. 9. 2022 do 30. 11. 2024 tedy činí 19 000 Kč (tzn. okresním soudem určených 17 000 Kč + 2 000 Kč za červenec 2024). Soud přihlédl k finančním možnostem žalovaného, zvážil potřeby žalobkyně a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužné výživné ve výši 19 000 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

36. Rozsudek okresního soudu tedy byl ve výroku I jako věcně správný potvrzen dle § 219 o. s. ř.

37. Ve výroku II byl rozsudek okresního soudu ve smyslu § 220 o. s. ř. změněn.

38. Žalobkyně byla v řízení před okresním soudem zcela úspěšná a má tedy právo ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. na náhradu nákladů tohoto řízení vůči žalovanému. Náklady řízení žalobkyně v řízení před okresním soudem spočívají v nákladech jejího právního zastoupení, přičemž pokud jde o jejich vyčíslení odkazuje odvolací soud na podrobné odůvodnění rozsudku okresního soudu. Okresní soud správně vycházel z tarifní hodnoty 300 000 Kč, když žalobkyní bylo požadováno zvýšení výživného o 5 000 Kč a pětinásobek roční hodnoty činí 300 000 Kč. Nelze přihlížet k tomu, že žalovaný v dubnu 2023 začal platit žalobkyni výživné 3 000 Kč měsíčně a od června 2023 platil 5 000 Kč měsíčně. Žalobkyně se domáhala zvýšení výživného ve výši 7 000 Kč měsíčně a již za dobu od 1. 9. 2022. Pokud žalovaný namítal, že mu žalobkyně nezaslala předžalobní výzvu k plnění a nelze jí přiznat náklady řízení, je třeba pouze uvést, že ani po podání žaloby žalovaný nesouhlasil s výživným ve výši 7 000 Kč měsíčně od 1. 9. 2022, a proto nezaslání výzvy ze strany žalobkyně před podáním žaloby není důvodem pro nepřiznání nákladů řízení.

39. Žalobkyně byla v odvolacím řízení úspěšná a má tedy právo ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 224 odst. 1 o. s. ř. na náhradu nákladů tohoto řízení vůči žalovanému. Náklady odvolacího řízení žalobkyně spočívají v nákladech jejího právního zastoupení, a to v odměně za 1 úkon právní služby (účast na jednání odvolacího soudu) ve výši 9 500 Kč (tarifní hodnota dle § 8 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 činí 300 000 Kč), v 1 paušální náhradě hotových výloh á 300 Kč, v náhradě za ztrátu času ve výši 800 Kč, v cestovném právního zástupce žalobkyně z , adresa, a zpět (osobní automobil , jméno FO, , ujeto 260 km, průměrná spotřeba 6,4 l/100 km, cena benzínu 38,20 Kč/l, náhrada za použití vozidla 5,60 Kč) ve výši 2 091,60 Kč a v 21 % DPH ve výši 2 665,20 Kč; celkem činí náklady odvolacího řízení žalobkyně 15 356,80 Kč (§ 8 odst. 2, § 7 bod 6, § 13 odst. 4 a 5, § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., § 137 odst. 3 o. s. ř.).