25 CO 69/2022

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Moravce a soudkyň JUDr. Miluše Krejzlíkové a Mgr. Miroslavy Lanžhotské ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 52 940 Kč s příslušenstvím k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 19. 1. 2022 č. j. 3 C 108/2021-120

I. Rozsudek okresního soudu se ve výrocích I a III potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit z majetkové podstaty žalobkyni k rukám jejího zástupce [titul] [jméno] [příjmení] náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 11 987,50 Kč.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni z majetkové podstaty částku 51 915,35 Kč s úrokem z prodlení z této částky ročně ve výši 8,5 % od 1. 9. 2021 do zaplacení (výrok I). Žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 30 141,65 Kč s úrokem z prodlení ročně ve výši 8,5 % z částky 82 057 Kč od 30. 8. 2020 do 31. 8. 2021 a s úrokem z prodlení ročně ve výši 8,5 % z částky 30 141,65 Kč od 1. 9. 2021 do zaplacení, zamítl (výrok II). Žalované uložil povinnost zaplatit z majetkové podstaty žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 6 818,60 Kč k rukám jejího zástupce [titul] [jméno] [příjmení] (výrok III).

2. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 82 057 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že na základě soupisu ze dne 3. 11. 2017 byla do majetkové podstaty dlužníka [titul] [jméno] [příjmení] insolvenční správkyní [titul] [jméno] [příjmení] zahrnuta bytová jednotka [číslo] vymezená v budově [adresa] v obci a [katastrální uzemí]. Žalobkyně hradila od 18. 8. 2017 zálohy na úhrady spojené s užíváním této bytové jednotky ve výši 2 647 Kč měsíčně, kdy šlo o platby záloh na dodávku teplé a studené vody, vytápění, fond oprav a provoz domu [adresa]. Žalobkyně tuto bytovou jednotku neužívala, neměla od ní klíče, pouze platila platby spojené s vlastnictvím bytu, které měla ode dne začlenění bytu do majetkové podstaty dlužníka platit žalovaná. Žalobkyně ani manželka dlužníka [jméno] [příjmení] tento byt neužívaly a ani užívat nemohly, manželé [příjmení] také nemohli z důvodu jejich insolvence platit náklady spojené s užíváním bytové jednotky. Platba třetí osobou za dlužníka je tak plněním bez právního důvodu a je tudíž bezdůvodným obohacením. Ona zaplatila platby záloh za měsíce srpen 2017 až prosinec 2017, za celé roky 2018 a 2019 a za měsíce leden 2020 a únor 2020 v celkové výši 82 057 Kč. V této výši jí vznikla pohledávka za majetkovou podstatou. Námitku promlčení vznesenou ze strany žalované považovala za rozpornou s dobrými mravy.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Tvrdila, že se nejedná o pohledávku za majetkovou podstatou. Šlo o plnění zcela dobrovolné, ona jako insolvenční správkyně o úhradu nežádala. Na její dotaz jí bylo OSBD [obec] sděleno, že platby jsou hrazeny dlužníkem a jsou zasílány z účtu žalobkyně. Pohledávka nebyla žalobkyní řádně uplatněna, když byla zaslána na insolvenční soud namísto insolvenční správkyni. Byt je zapsán v SJM manželů [příjmení] a tyto osoby byt užívaly. Dlužník prokazatelně byt užíval, ona od něho neměla klíče a nemohla jej nijak pronajmout. Byt byl předán dlužníkem až dne 25. 2. 2020 a od tohoto data přestala žalobkyně hradit zálohy na služby. Dle jejího názoru, pokud dlužník byt užívá, měl by hradit náklady spojené s užíváním. Oprávněnými uživateli bytu byli manželé [příjmení] a ti měli a mohli hradit uvedené poplatky. Namítala též, že manželka dlužníka, která je také od roku 2018 v insolvenci, byla opakovaně vyzývána, aby umožnila prodej bytu, avšak na výzvy nijak nereagovala. Insolvenční správkyně nemohla s bytem s ohledem na trestní řízení a zajištění disponovat a souhlas s nakládáním jí byl udělen až dne 27. 4. 2018. Vznesla též námitku promlčení nároku žalobkyně.

4. Okresní soud vyšel ze zjištění, že [titul] [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení] jsou spoluvlastníky (SJM) bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální území]. Do majetkové podstaty dlužníka [titul] [jméno] [příjmení] byla zapsána uvedená bytová jednotka, jak vyplývá ze soupisu majetkové podstaty dlužníka [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 3. 11. 2017. Dle potvrzení o platbách [právnická osoba], ze dne 25. 6. 2020, z účtu vedeného na majitele [jméno] [příjmení] byly ve prospěch protiúčtu [číslo] [variabilní symbol], zaúčtovány platby ve výši 2 647 Kč, a to dne 14. 9. 2017, 14. 1. 2018, 14. 4. 2018 až 14. 1. 2019, každý měsíc ke čtrnáctému dni v měsíci, dále 14. 5. 2019 až 14. 2. 2020 každý měsíc ke čtrnáctému dni v měsíci. Dne 30. 10. 2017 byla provedena prohlídka bytu v [obec], kde dlužník bydlí. Insolvenční správkyně zahrnula majetek ze společného jmění manželů [příjmení] do majetkové podstaty dlužníka [titul] [jméno] [příjmení] (viz zpráva insolvenční správkyně ze dne 16. 1. 2018). Dle protokolu o jednání s dlužníkem sepsaným dne 14. 9. 2017 [titul] [jméno] [příjmení] uvedl, že se více zdržuje v [obec] a o víkendu občas jezdí do [obec]. Dle předpisu OSBD [obec] činí měsíční úhrada za plnění poskytovaných služeb spojených s užíváním bytové jednotky [číslo] příspěvek na správu od 1. 11. 2020 2 647 Kč. Bytová jednotka [číslo] byla předána insolvenční správkyni dne 25. 2. 2020. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 15. 4. 2021 č. j. [číslo] bylo zastaveno řízení o vypořádání společného jmění manželů [příjmení]. Dle sdělení Okresního stavebního bytového družstva [obec] ze dne 5. 2. 2019 podle dostupných informací [titul] [jméno] [příjmení] užívá byt [číslo] v [anonymizováno] a měsíční úhrady za užívání bytu jsou placeny z účtu na jméno [jméno] [příjmení].

5. Okresní soud uzavřel, že žalobkyně uplatnila vůči žalované nárok na zaplacení plateb, které vynaložila na bytovou jednotku [číslo] v [anonymizováno] dlužníka [titul] [jméno] [příjmení] v době, kdy se tato bytová jednotka nacházela v majetkové podstatě dlužníka, a to kromě jiného i za měsíce srpen 2017 až prosinec 2017 a leden 2018 až červenec 2018. Přitom logicky jako majitelka účtu, ze kterého platby každý měsíc odcházely, od samého počátku věděla, že tyto platby platí za jiného, a také měla povědomost o tom, že vlastníci tohoto bytu jsou v úpadku, neboť sama v doplnění tvrzení uvedla, že platby hradila z důvodu řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [číslo] o vypořádání společného jmění manželů [příjmení], kteří nemohli platby hradit z důvodu jejich insolvence. Vycházeje z toho, že žalobkyně hradila platby ke každému 14. dni v měsíci, pak každý tento den si byla vědoma, že platí za jiného platby, které slouží k úhradě záloh na plnění spojená s užíváním bytu (služby) a které vzhledem k úpadku [titul] [jméno] [příjmení] slouží k úhradě nákladů spojených s udržováním a správou majetkové podstaty dlužníka. Promlčecí doba tak u každé takové jednotlivé platby počala běžet 15. dnem příslušného měsíce a skončila po třech letech uplynutím 15. dne příslušného měsíce. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána dne 13. 7. 2021 a žalovaná vznesla námitku promlčení, je právo na zaplacení částky celkem 30 141,65 Kč odpovídající jednotlivým měsíčním platbám po 2 647 Kč za měsíce srpen 2017 až prosinec 2017 a leden 2018 až červen 2018 promlčeno včetně poměrné části za měsíc červenec 2018 (od 1. 7. do 12. 7. ve výši 1 024,65 Kč). Námitku promlčení žalobkyně neshledal rozpornou s dobrými mravy. Uzavřel též, že žádným z účastníků nebylo tvrzeno a ani v průběhu řízení nevyšlo najevo, že by předmětná bytová jednotka byla pronajata. Prohlášením konkurzu na majetek dlužníka [titul] [jméno] [příjmení] přešlo na insolvenční správkyni právo nakládat s majetkovou podstatou dlužníka. Od provedení soupisu majetkové podstaty dne 3. 11. 2017, do něhož byla zahrnuta i uvedená bytová jednotka, je součástí výkonu insolvenční správy majetku dlužníka po dobu, po kterou se tato bytová jednotka nachází v majetkové podstatě dlužníka, i plnění povinností za dlužníka jako vlastníka bytové jednotky, a to včetně placení příspěvku na správu domu a pozemku. Dle judikatury je podstatné, zda tam, kde takovou jednotku nikdo neužívá, má vlastník jednotky (dlužník, s jehož majetkem disponuje insolvenční správce) i tak povinnost příslušné náklady hradit. A není-li zde nikdo, kdo by se jako oprávněný uživatel jednotky (tzn. osoba odlišná od vlastníka) mohl (měl) podílet na tomto nákladu (k jehož úhradě je jinak povolán vlastník jednotky), je platba odpovídající části nákladů vynaložených na úhradu elektrické energie spotřebované ve společných prostorách domu a garáží, úklid společných prostor domu a garáží, provoz a údržbu domu, úhradu tepelné energie, údržbu výtahů v domě, provoz recepce a kamerového systému, provoz společné televizní antény, správní poplatky, pojištění domu, zahradní práce kolem domu, vodné a odvoz odpadu, nákladem spojeným se správou bytové jednotky. Dospěl tedy k závěru, že platby, které hradila žalobkyně, k jejichž platbě byl povinován vlastník bytové jednotky a po soupisu do majetkové podstavy tato povinnost přešla na insolvenční správkyni, jsou nákladem spojeným se správou bytové jednotky. Žalobkyni tak svědčí ve smyslu § 168 odst. 2 písm. b/ zákona č. 182/2006 Sb. pohledávka za majetkovou podstatou. Žalobě tedy částečně vyhověl co do částky 51 915,35 Kč a v částce 30 141,65 Kč žalobu z důvodu promlčení práva zamítl.

6. Proti rozsudku okresního soudu, a to pouze proti výrokům I a III, podala žalovaná odvolání. Uvedla, že i kdyby žalobkyni skutečně vznikla vůči insolvenční správkyni tvrzená pohledávka, zcela nepochybně by byla v části promlčena. Námitka promlčení není v rozporu s dobrými mravy a žalovaná se v tomto smyslu plně ztotožňuje s argumentací okresního soudu ohledně posouzení námitky promlčení. Poukazovala však zejména na to, že okresní soud pominul, že žalobkyně opřela svůj nárok o tvrzení, že se insolvenční správkyně bezdůvodně obohatila, když žalobkyně sama plnila bez právního důvodu, resp. jednalo se o plnění z důvodu, který odpadl. Přitom okresní soud správně dovodil, že žalobkyně sama dobře věděla, za koho plní (za své rodiče) i z jakého důvodu (oba byli v insolvenci). Pokud se tedy někdo obohatil, byla to matka žalobkyně, popř. dlužník, když žalobkyně zjevně neplnila ve prospěch majetkové podstaty, ale pouze z toho důvodu, že nebylo postaveno najisto, komu byt nakonec vlastnicky připadne. Zdůraznila, že dopisem ze dne 1. 2. 2019 se jako insolvenční správkyně dotazovala OSBD [obec], kdo byt skutečně užívá a kdo hradí poplatky, tedy fond oprav a náklady spojené s užíváním bytu a z jakého účtu je hrazeno. Na to jí bylo odpovězeno dne 5. 2. 2019, že byt užívá [titul] [jméno] [příjmení] a měsíční platby jsou hrazeny z účtu vedeného na účet [jméno] [příjmení]. Dlužník tedy byt prokazatelně užíval, ona od něho neměla klíče a nemohla ho pronajmout. Bytová jednotka jí byla dlužníkem předána až 25. 2. 2020 a od tohoto data přestala žalobkyně hradit zálohy na služby. Zaujala názor, že pokud v konkurzním řízení dlužník v bytě bydlí, má hradit i uvedené platby SVJ a nemůže je pak zpětně vymáhat po insolvenčním správci jako bezdůvodné obohacení. Namítala, že sama žalobkyně (dcera dlužníka) prohlásila, že hradila za její matku, nikoli za dlužníka. Pokud tedy hradila žalobkyně za svou matku, tak se mohla obohatit pouze její matka, a nikoli dlužník. Pokud by žalobkyně hradila za dlužníka, tak se mohl obohatit jen dlužník. Nesouhlasila ani s výrokem o nákladech řízení. Uvedla, že žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, aniž by žalované byla zaslána předžalobní výzva podle § 142a o. s. ř. Navrhla, aby byl rozsudek okresního soudu v napadených výrocích změněn a žaloba byla zamítnuta.

7. Žalobkyně ve svém vyjádření k odvolání žalované navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu v napadených výrocích jako věcně správného. Zdůraznila, že žalobkyně v žalobě tvrdila a v řízení prokázala, že došlo k bezdůvodnému obohacení žalované na úrok žalobkyně.

8. Krajský soud jako soud odvolací (dále jen„ odvolací soud“) přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu v mezích odvolání i řízení mu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

9. Dle § 1180 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některé ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístnění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.

10. Dle § 1181 odst. 1 o. z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.

11. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

12. Dle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Dle § 246 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon (dále jen„ I. Z.“) prohlášením konkurzu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou.

14. Dle § 168 odst. 2 písm. b/ I. Z. pohledávkami za majetkovou podstatou, pokud vznikly po rozhodnutí o úpadku, jsou náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty dlužníka.

15. Dle § 203 odst. 1 věta první I. Z. není-li dále stanoveno jinak, pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň se uplatňují písemně vůči osobě s dispozičními oprávněními. Dle odstavce 3 tohoto ustanovení osoba s dispozičními oprávněními uspokojí pohledávky podle odstavce 1 z majetkové podstaty. Dle odstavce 4 tohoto ustanovení neuspokojí-li osoba s dispozičními oprávněními pohledávky podle odstavce 1 v plné výši a včas, může se věřitel domáhat jejich splnění žalobou podanou proti osobě s dispozičními oprávněními; nejde o incidenční spor. Náklady, které v tomto sporu vznikly insolvenčnímu správci, se hradí z majetkové podstaty, pokud nevznikly zaviněním insolvenčního správce nebo náhodou, která se mu přihodila.

16. Nejsou-li v době po prohlášení konkurzu na majetek vlastníka bytové jednotky řádně hrazeny náklady spojené s její správou, je společenství vlastníků jednotek oprávněno uplatňovat takto vzniklou pohledávku vůči insolvenčnímu správci dlužníka jako osobě s dispozičním oprávněním. Jde o pohledávku za majetkovou podstatou podle § 168 odst. 2 písm. b/ insolvenčního zákona bez ohledu na to, zda a kdo bytovou jednotku užívá (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2018 sp. zn. 29 ICdo 97/2016-105). Je-li předmětem zajištění neužívaná bytová jednotka, patří mezi náklady spojené s její správou, jenž se ve smyslu ustanovení § 298 odst. 2 insolvenčního zákona odečítají od výtěžku zpeněžení i náklady vynaložené na spotřebované energie a služby související s chodem a provozem (společných částí) domu, v němž se bytová jednotka nachází (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2017 sp. zn. 29 NSČR 94/2014). Nejde-li o náklady vynaložené bez právního důvodu třetí osobou na zhodnocení majetkové podstaty (§ 169 odst. 1 písm. f/ insolvenčního zákona), je majetkový prospěch, který majetková podstata získala po rozhodnutí o úpadku dlužníka plněním třetí osoby bez právního důvodu, bezdůvodným obohacením (§ 2991 o. z.), jež v rámci řádné správy majetkové podstaty má být vydáno ochuzenému jako plnění na jeho pohledávku za majetkovou podstatou ve smyslu § 168 odst. 2 písm. b/ insolvenčního zákona. V incidenčním sporu o určení, zda pohledávka uplatněná v insolvenčním řízení způsobem uvedeným v § 203 insolvenčního zákona je co do svého pořadí pohledávkou za majetkovou podstatou ve smyslu ustanovení § 168 odst. 2 insolvenčního zákona, se insolvenční soud zabývá pouze okolnostmi rozhodnými pro posouzení správnosti uplatněného pořadí pohledávky bez zřetele k tomu, zda spornou je i existence nebo výše této pohledávky. Skutečnosti rozhodné pro posouzení důvodu vzniku pohledávky nebo důvodu jejího možného zániku, anebo důvody, pro které se stala soudně nevymahatelnou, případně pro posouzení (určení) správné výše pohledávky jsou vyhrazeny sporu o splnění povinnosti (o zaplacení peněžité pohledávky) vedenému u obecného soudu.

17. Odvolací soud se zcela ztotožňuje se skutkovými i právními závěry okresního soudu vyjádřenými v odůvodnění jeho rozsudku, na které tímto odkazuje a které s ohledem na odvolací námitky žalované doplňuje pouze způsobem níže uvedeným.

18. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 18. 8. 2017 č. j. [insolvenční spisová značka] byl zjištěn úpadek [titul] [jméno] [příjmení], narozeného [datum], a na jeho majetek byl prohlášen konkurz. Insolvenčním správcem byla jmenována [titul] [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa]. Účinky rozhodnutí o úpadku a účinky prohlášení konkurzu nastaly okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku, tj. dne 18. 8. 2017. Dle soupisu majetkové podstaty ze dne 3. 11. 2017 byla do majetkové podstaty dlužníka [titul] [jméno] [příjmení] sepsána i bytová jednotka [číslo] v domě [adresa], podíl na společných částech domu [číslo], zapsáno na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [okres], na parcele [číslo] zapsané na [list vlastnictví]. Bytová jednotka byla ve společném jmění manželů dlužníka a jeho manželky a insolvenční správkyně zahrnula bytovou jednotku do majetkové podstaty dlužníka. Prohlášením konkurzu přešlo na insolvenční správkyni oprávnění nakládat s majetkovou podstatou (tzn. i s bytovou jednotkou [číslo] v domě [adresa]) a i výkon povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou. Dlužník jako vlastník bytové jednotky byl povinen přispívat na správu domu a pozemku a platit zálohy na plnění spojená s užíváním bytu (tzn. zálohy na teplou a studenou vodu, na vytápění, příspěvek do fondu oprav a provoz domu) celkem ve výši 2 647 Kč měsíčně, jak bylo předepsáno OSBD [obec] (jedná se o pojištění, odměnu domovníka, odměnu funkcionářů, odměnu správce, zálohy na opravu a údržbu domu, na elektřinu, na vodné a stočné, na teplou vodu a na topení). Od 18. 8. 2017, kdy byl na majetek dlužníka prohlášen konkurz, resp. od soupisu bytové jednotky do majetkové podstaty dne 3. 11. 2017, tedy insolvenční správkyně jako osoba s dispozičním oprávněním měla platit 2 647 Kč měsíčně OSBD [obec] jako náklady spojené se správou domu a pozemku. Jde o pohledávku za majetkovou podstatou dle § 168 odst. 2 písm. b/ I. Z. bez ohledu na to, kdo bytovou jednotku užívá (jde o náklady spojené se správou bytové jednotky). Žalovaná jako insolvenční správkyně dlužníka [titul] [jméno] [příjmení] však 2 647 Kč měsíčně za dobu od 14. 8. 2017 do 14. 2. 2020 neplatila a mezi účastníky je nesporné, že tyto částky platila každý měsíc žalobkyně. Nárok žalobkyně na zaplacení částky 30 141,65 Kč za dobu od 15. 8. 2017 do 16. 6. 2018 včetně poměrné části za měsíc červenec 2018 (od 1. 7 do 12. 7. 2018 ve výši 1 024,65 Kč) je však promlčen. Pokud jde o částku 51 915,35 Kč (tzn. 2 647 Kč za období od 1. 7. 2018 do 28. 2. 2020, tzn. 20 měsíců x 2 647 Kč = 52 940 Kč – 1 024,65 Kč), tu měla zaplatit insolvenční správkyně z majetkové podstaty dlužníka, avšak platila ji žalobkyně. Přitom je-li v konkurzu sepsána do soupisu majetkové podstaty bytová jednotka, jsou zálohy na příspěvek do fondu oprav, náklady a služby spojené s užíváním bytu, provozní výdaje, teplou vodu, teplo a vodné a stočné, uplatněné vůči insolvenčnímu správci jako osobě s dispozičním oprávněním, pohledávkami za majetkovou podstatou podle § 168 odst. 2 písm. b/ insolvenčního zákona. Není významné, zda (a kdo případně) bytovou jednotku užívá, protože povinnost hradit náklady má vlastník jednotky, resp. je-li vlastník jednotky v konkurzu, insolvenční správce jako osoba s dispozičním oprávněním. Jinak řečeno na povinnosti insolvenčního správce hradit náklady spojené se správou jednotky a zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu nic nemění skutečnost, zda jde o byt (ne) užívaný. Podstatné je, že tyto platby měl platit dlužník jako vlastník bytové jednotky, avšak prohlášením konkurzu přešly tyto povinnosti na insolvenčního správce bez ohledu na to, zda a kdo bytovou jednotku užíval a jde o náklady spojené s údržbou a správou majetkové podstaty předepsané OSBD, které platila žalobkyně bez právního důvodu. Majetkový prospěch, který majetková podstata získala po rozhodnutí o úpadku dlužníka [titul] [jméno] [příjmení] plněním žalobkyně (třetí osoby) bez právního důvodu, tak je bezdůvodným obohacením ve smyslu § 2991 o. z., které má být vydáno žalobkyni jako plnění na její pohledávku za majetkovou podstatou.

19. Námitka žalované, že žalobkyni nemělo být přiznáno právo na náhradu nákladů řízení před okresním soudem, neboť žalované nebyla zaslána předžalobní výzva podle § 142a o. s. ř., není důvodná. Obecným předpokladem pro přiznání náhrady nákladů řízení žalobkyni, svědčí-li jí právo na náhradu nákladů řízení, je sice splnění podmínek § 142a odst. 1 o. s. ř., tzn. odeslání výzvy obsahující výzvu k plnění povinnosti nejméně 7 dnů před podáním návrhu u soudu, avšak absence předžalobní výzvy není důvodem pro odepření náhrady nákladů řízení v případě, kdy žalovaná ani po doručení žaloby dluh nezaplatí, popř. jinak nepřivodí jeho zánik. Jestliže totiž dlužník není ochoten či schopen existující dluh ve lhůtě dle § 142a odst. 1 o. s. ř. zaplatit, není dán důvod sankcionovat pochybení věřitele, neodeslal-li budoucí žalované výzvu k plnění (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2015 sp. zn. 29 Cdo 2620/2014). V daném případě žalovaná nezaplatila žalobkyni žalovanou částku ani po podání žaloby a nelze tedy mít za to, že by tak učinila, kdyby jí byla zaslána předžalobní výzva ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně tedy má právo na náhradu nákladů řízení před okresním soudem, tak jak byly vyčísleny tímto soudem.

20. Rozsudek okresního soudu tedy byl v napadených výrocích I a III jako věcně správný potvrzen dle § 219 o. s. ř.

21. Žalovaná nebyla v odvolacím řízení úspěšná a je tedy povinna ve smyslu § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. nahradit žalobkyni náklady tohoto řízení. Náklady odvolacího řízení žalobkyně spočívají v nákladech jejího právního zastoupení, a to v odměně za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu) á 3 180 Kč, ve dvou paušálních náhradách hotových výloh á 300 Kč, v náhradě za ztrátu času ve výši 800 Kč, v cestovném právního zástupce žalobkyně z [obec] do [obec] a zpět celkem ve výši 2 147 Kč (ujeto 260 km, osobním automobilem Mercedes Benz, průměrná spotřeba 6,5 l / 100 km, sazba základní náhrady 4,70 Kč / 1 km, cena benzínu 44,50 Kč l) a 21% DPH ve výši 2 080,50 Kč; celkem činí náklady odvolacího řízení žalobkyně 11 987,50 Kč (§ 7 bod 5, § 13 odst. 4 a odst. 5, § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., § 137 odst. 3 o. s. ř.). Žalovaná byla v rozsudku zavázána k zaplacení nákladů řízení bez toho, že by byla současně stanovena lhůta k plnění, když dle § 203 odst. 5 I. Z. lhůtu k uspokojení pohledávky, včetně jejího příslušenství, stanoví na návrh oprávněné osoby nebo na návrh osoby s dispozičním oprávněním insolvenční soud.