26 CO 48/2022

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Dany Mazákové a soudců Mgr. Olgy Mičanové a Mgr. Ondřeje Rotta ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zdržení se zásahů do výkonu věcného břemene průjezdu a průchodu o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Jičíně ze dne 27. října 2021 č. j. 11 C 222/2020-124 ve znění opravného usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 25. listopadu 2021 č. j. 11 C 222/2020-127

I. Rozsudek okresního soudu se v části výroku II, jíž byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému odstranit oplocení z pozemku st. [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], mění takto: Žalovaný je povinen odstranit oplocení z pozemku st. [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek] do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení před okresním soudem 10 140 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady odvolacího řízení 7 799,38 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Okresní soud napadeným rozsudkem uložil žalovanému umožnit každému z vlastníků st. p. [číslo] jejíž součástí je dům [adresa], vše v k. ú. [část obce], [územní celek], průjezd a průchod přes celý pozemek st. [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek] a vyšrafovanou část st. [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek] dle geometrického plánu [číslo] z 15. 6. 2020, který je přílohou darovací smlouvy a smlouvy o vzniku věcných břemen spoluužívání, průchodu a průjezdu uzavřené dne 7. 7. 2000 mezi [jméno] [příjmení] st., [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] ml. a [jméno] [příjmení] (výrok I). Zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému odstranit uskladněné dřevo z pozemku st. [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek] a odstranit oplocení z pozemku st. [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek] (výrok II). Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).

2. Žalobce se žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému zdržet se zásahu do výkonu věcného břemene průjezdu a průchodu vyplývajícího z darovací smlouvy a smlouvy o vzniku věcných břemen spoluužívání, průchodu a průjezdu ze 7. 7. 2000 Okresní soud po provedeném dokazování uzavřel, že žalobci jako vlastníkovi st. p. [číslo] jejíž součástí je dům [adresa], vše v k. ú. [část obce] (dále též„ panující či oprávněná nemovitost“), svědčí věcné břemeno spoluužívání průchodu a průjezdu, které se týká st. p. [číslo] části st. [parcelní číslo] vše v k. ú. [část obce] (dále též jen„ zatížené či služebné nemovitosti“) a toto věcné břemeno je žalovaným rušeno. V užívání věcného břemene váznoucího na st. [parcelní číslo] je bráněno žalobci stále, u st. [parcelní číslo] k tomuto narušování užívání věcného břemene nedochází neustále, ale opakovaně i přes výzvy žalobce, aby se tak nedělo, a hrozí, že žalovaný či další s ním spřízněné osoby budou i nadále užívání věcného břemene na tomto pozemku narušovat. Soud proto v této části žalobě vyhověl (pouze s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2001 sp. zn. 22 Cdo 443/2000 upravil výrok rozsudku oproti petitu žaloby, jak je specifikován shora). Návrh žalobce, aby žalovanému byla uložena povinnost odstranit uskladněné dřevo ze st. p. [číslo] odstranit oplocení ze st. p. [číslo] okresní soud zamítl s odůvodněním, že bylo třeba vycházet ze současné situace, kdy uskladněné dřevo nebrání žalobci v průchodu a průjezdu k jeho nemovitostem. Pokud jde o odstranění plotu na st. p. [číslo] okresní soud shledal nárok žalobce nedůvodným a v rozporu s dobrými mravy. Uvedl, že byť ve smlouvě o zřízení věcného břemene bylo uvedeno, že souhlas s oplocením musí být dát písemně, žalobce žalovanému ústně dovolil, aby zde choval slepice a postavil plot a nedostatek písemné formy souhlasu nemůže být důvodem uložení povinnosti žalovanému plot odstranit. Poukázal na to, že žalovaný, na rozdíl od žalobce, nebyl stranou smlouvy, kterou bylo věcné břemeno zřízeno, ani nebyl informován o tom, že souhlas s postavením plotu mu musí dát žalobce písemně. Uzavřel, že požadavek na odstranění plotu kvůli nedostatku písemné formy souhlasu je dle § 2 odst. 3 o. z. v rozporu s dobrými mravy a v této části žalobu zamítl.

3. Proti výroku II rozsudku podal žalobce odvolání, které vzal následně částečně zpět, a to proti části výroku II, kterou byla zamítnuta žaloba, jíž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému odstranit uskladněné dřevo z pozemku st. [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek]. Předmětem odvolacího řízení tak zůstal nárok žalobce na odstranění oplocení z pozemku st. [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek]. Žalobce namítal, že okresní soud věc nesprávně právně posoudil. Zdůraznil, že na základě smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 7. 7. 2000 žalovaný jako vlastník věcným břemenem zatížených nemovitostí mj. nesměl zatížené pozemky, jež jsou předmětem věcného břemene průjezdu a průchodu, bez předchozího písemného souhlasu vlastníka panujících nemovitostí (žalobce) zahradit, věcné břemeno se vztahuje ad rem a právní nástupci účastníků tak jím jsou vázáni. Není proto důvodná námitka okresního soudu, že žalovaný na rozdíl od žalobce nebyl stranou smlouvy, kterou bylo věcné břemeno zřízeno, žalovaný vstoupil do práv svého právního předchůdce a je tedy obsahem věcného břemena vázán. Nedůvodný je i závěr okresního soudu o tom, že žalovaný měl být informován o tom, že souhlas s postavením plotu mu musí dát žalobce písemně, a to zejména v souvislosti s materiální publicitou katastru nemovitostí. Připustil, že souhlasil s chovem slepic a postavením plotu, nicméně tento ústní souhlas lze považovat za institut výprosy a žalobce mohl požadovat vrácení podle libosti. Je nepochybné, že svůj souhlas odvolal již v rámci předžalobní výzvy i poté opakovaně v rámci soudního řízení. Doplnil, že žalovaný mu brání provádět udržovací práce na stodole a v důsledku toho stavbu znehodnocuje. Namítl, že okresním soudem zůstalo upozaděno i právní posouzení tzv. výhrady formy v souladu s § 1758 o. z. zakládající vyvratitelnou domněnku, že ujednáním v jiné formě si strany nepřejí být vázány, tedy nemají vůli právně jednat v jiné než vymíněné formě. S absencí vůle přitom občanský zákoník spojuje zdánlivost právního jednání a k takovému právnímu jednání se tedy nepřihlíží, nemůže vyvolat žádné následky a tedy ani být v rozporu s dobrými mravy. Při odvolacím jednání žalobce doplnil, že v minulosti ústně povolil žalovanému, aby si na pozemku st. [parcelní číslo] postavil plot pro slepice, protože měl zájem na tom, aby slepice byly na jednom místě a neběhaly všude. Žalovaný ale oplocení otevírá, slepice se pohybují i na zbývajícím pozemku, kudy má žalobce právo chodit, pozemek je znečištěn. Slepice pronikají i na pozemky, které jsou ve vlastnictví žalobce a rovněž zde pozemky znečišťují. Popřel, že by žalovaný neměl jiné pozemky, kam by mohl slepice umístit. Připustil, že v současné době je branka oplocení otevřená, ale před zahájením soudního sporu byla zamčená. Pro dokreslení vztahů mezi účastníky uvedl, že po rozsudku okresního soudu žalovaný na pozemek st. p. [číslo] přes který má žalobce právo průchodu a průjezdu, instaloval truhlíky a kamenné kvádry a postavil je na místo, kde žalobce může vykonávat věcné břemeno, tj. do tzv. vyšrafované části podle geometrického plánu. Tím opět věcné břemeno žalobce ruší. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek v odvoláním napadené části výroku II změnil a žalovanému uložil povinnost odstranit oplocení z pozemku st. [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek].

4. Žalovaný ve vyjádření k odvolání žalobce žádal ponechání plotu na svém pozemku, jak bylo ujednáno. Uvedl, že přístupu na předmětný pozemek a provedení oprav stodoly nebrání, nevidí důvod v tom, dělat si naschvály. Při odvolacím jednání k dotazu soudu potvrdil, že situace vypadá tak, jak je zaznamenána na fotografii založené na č. l. 92 spisu. Plot pro výběh pro slepice je tvořen pletivem, které se opírá o sloupky, jež jsou zatlučené do země, nejsou pevně spojené se zemí, plot by se dal bez poškození pletiva odstranit. Do výběhu, který je přes celý sporný pozemek, se dá vstoupit brankou, jež se nezamyká a žalobce tam může kdykoliv vstoupit. Jedna stěna výběhu je tvořena stěnou stodoly, takže se žalobce ke stodole může dostat. Jiná zvířata nechová, pouze slepice, mají ještě psy. Slepice nemá kam přesunout, nemá jiný vhodný pozemek. Z druhé strany domu je bazén, místo je určeno pro rekreaci, jde o zahradu pro děti. Měl za to, že plot a chov slepic nikomu nevadí. Doplnil, že při koupi nemovitostí nevěděl o tom, že pozemek st. [parcelní číslo] je rovněž zatížen věcným břemenem. Byl informován pouze o příjezdové cestě. Na tomto pozemku byly vzrostlé stromy, vykácel je, pozemek vyčistil a o souhlas žalobce, zda tam může chovat slepice, žádal ze slušnosti. Dodal, že žalobce tento pozemek může využít pouze jako přístup k zadní části stodoly. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek v odvoláním napadené části výroku II potvrdil.

5. Odvolací řízení o odvolání žalobce proti části výroku II, jíž byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému odstranit uskladněné dřevo z pozemku st. [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], bylo s ohledem na zpětvzetí odvolání žalobce zastaveno (viz usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 5. 2022, č. l. 165 p. v. spisu)

6. Po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že je přípustné (a contr. 202 o. s. ř.), přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek a shledal, že odvolání žalobce je důvodné.

7. Dle ust. § 2189 o. z. přenechá-li půjčitel někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat, vzniká výprosa. Dle ust. § 498 odst. 1 o. z. nemovité věci jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá. Dle ust. § 2190 odst. 1 o. z. kdo věc výprosníkovi přenechal, může požadovat její vrácení podle libosti.

8. Darovací smlouvou a smlouvou o vzniku věcných břemen spoluužívání, průchodu a průjezdu ze dne 7. 7. 2000 bylo mimo jiné zřízeno věcné břemeno průjezdu a průchodu pro každého vlastníka rodinného domu [adresa] na st. p. [číslo] st. [parcelní číslo] vše v k. ú. [část obce], spočívající v právu průjezdu a průchodu přes celý pozemek st. p. [číslo] vyšrafovanou část st. [parcelní číslo] dle geometrického plánu [číslo] ze dne 15. 6. 2000 s tím, že vlastník zatížených nemovitostí nesmí tyto pozemky, které jsou předmětem věcného břemene průjezdu a průchodu, bez předchozího písemného souhlasu vlastníka oprávněných nemovitostí žádným způsobem zahradit (nesmí oplotit, nesmí na nich vybudovat žádnou stavbu, nesmí vytvářet žádné rýhy, jámy, závory, vrata, vrátka atd.). Vlastníkem zatížených pozemků je žalovaný. V řízení nebylo mezi účastníky sporné, že písemný souhlas s oplocením pozemku st. [parcelní číslo] ze strany žalobce jako vlastníka panující/oprávněné nemovitosti dán nebyl, žalobce udělil žalovanému toliko souhlas ústní. Udělení ústního souhlasu s oplocením zatíženého pozemku se nemohlo nijak dotknout obsahu sjednaného věcného břemene zapsaného v katastru nemovitostí tak, jak bylo specifikováno v písemné smlouvě o zřízení věcného břemene ze dne 7. 7. 2000. Žalobci lze přisvědčit, že není rozhodný argument okresního soudu, že žalovaný nebyl smluvní stranou smlouvy o zřízení věcného břemene, na základě níž bylo předmětné věcné břemeno zřízeno, ani skutečnost, že nebyl informován o nutnosti písemného souhlasu s postavením plotu, neboť při převodu vlastnického práva k pozemku zatíženému věcným břemenem přechází na nového vlastníka zatíženého pozemku i služebnost, tj. práva a povinnosti vymezené obsahem, rozsahem a mírou služebnosti. Samotná smlouva o zřízení věcného břemene (služebnosti), resp. obligační ustanovení této smlouvy na nového vlastníka nepřechází (ledaže by byly závadami, které by na nového vlastníka mohly přejít ve smyslu ust. § 1107 o. z.), přechází ale věcněprávní účinky této smlouvy, tj. i služebnost (věcné břemeno), neboť se jedná o právo věcné. Služebnost zapsaná ve veřejném seznamu - katastru nemovitostí (§ 1257 a násl. o. z.) patří mezi tzv. věcná práva (práva váznoucí na věci), a to konkrétně věcná práva k věci cizí a věcná břemena, na jejichž základě získává určitá oprávnění k věci osoba, která není jejím vlastníkem, a naopak vlastník věci musí této oprávněné osobě výkon jejího oprávnění umožnit. Při změně vlastníka služebné nemovitosti služebnost přechází na nového vlastníka služebné věci (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2017 sp. zn. 21 Cdo 1575/2016, v němž Nejvyšší soud mj. uvedl, že„ převádí-li se nemovitost zatížená věcným břemenem, přecházejí povinnosti z věcného břemene - jak vyplývá z § 151n odst. 2 obč. zák. - na jejího nabyvatele, a to bez ohledu na skutečnost, zda se nabyvatel zatížené nemovitosti v převodní smlouvě zavázal k jejich dodržování“).

9. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobce udělil žalovanému ústní souhlas s oplocením pozemku s. p. [číslo] chovem slepic. Ze zákona se za nemovitou věc pokládají také věcná práva k pozemkům, tedy věcná břemena. Žalobci lze přisvědčit, že ústní souhlas s oplocením předmětného pozemku lze považovat za institut tzv. výprosy, kterou je třeba rozumět právo bezplatného užívání věci bez stanovení doby či účelu užití (je-li sjednán účel užití, z něhož nevyplývá omezení doby užívání, může jít stále o výprosu), jímž dochází k přenechání věci půjčitelem (zde žalobcem) k bezplatnému užití výprosníkovi (zde žalovanému), aniž by strany omezily dobu užívání věci. Smlouva o výprose nevyžaduje žádnou formu, a to i v případě, je-li jejím předmětem nemovitá věc. Výprosa není omezena dobou užití a výprosník tak může kdykoli ukončit závazek tím, že požádá výprosníka o vrácení výprosy, neboť platí, že půjčitel může požadovat vrácení věci dle libosti (§ 2190 odst. 1 o. z.). Takovému výkonu práva žalobce by soud neposkytl ochranu pouze, jednalo-li by se o zjevné zneužití práva (§ 8 o. z.). Žádost o vrácení je jednostranným adresovaným právním jednáním půjčitele a má účinky výpovědi bez výpovědní doby, závazek zaniká dojitím výprosníkovi (§ 570 o. z.), ledaže půjčitel stanoví jinak. Z dokazování provedeného před okresním soudem vyplývá, že souhlas žalobce s oplocením byl odvolán již v předžalobní výzvě doručené žalovanému, jakož i v průběhu soudního řízení. Právo žalobce svůj závazek ukončit a žádat žalovaného o vrácení dle libosti je právem žalobce dané mu zákonem, žalovaný s možností odvolání souhlasu mohl, resp. měl počítat a bez dalšího takového jednání žalobce za zjevné zneužití práva nelze považovat. Z tvrzení účastníků a provedeného dokazování nelze dospět k závěru, že by uplatnění uvedeného práva žalobce vedlo k vážnému poškození žalovaného, resp. dotýkalo se zvlášť významného zájmu žalovaného, aniž by přineslo odpovídající prospěch žalobci. Žalovaný při odvolacím jednání uvedl, že plot se dá bez poškození pletiva odstranit, a ani tvrzení žalovaného (žalobcem sporované), že nemá jiný vhodný pozemek, kam by slepice přesunul, nemůže vést k závěru o naplnění podmínek ust. § 8 o. z. o zjevném zneužití práva ze strany žalobce nadto za situace, kdy žalovaný musel, resp. měl s možností odvolání ústního souhlasu počítat. Odvolací soud proto rozhodnutí okresního soudu v odvoláním napadené části výroku II změnil (§ 220 odst. 1, písm. a/ o. s. ř.) a žalovanému uložil povinnost odstranit oplocení z pozemku st. [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek] do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když o prodloužení obecné lhůty k plnění soud rozhodl s ohledem na povahu uložené povinnosti a návrh žalobce v podané žalobě.

10. Pro úplnost odvolací soud dodává, že pokud má žalovaný za to, že nastala trvalá změna vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku, může se příp. domáhat omezení (či zrušení) služebnosti za přiměřenou náhradu ve smyslu ust. § 1299 odst. 2 o. z., v tomto řízení však takový protinávrh uplatněn nebyl.

11. V souladu s § 224 odst. 2 o. s. ř. změní-li odvolací soud rozhodnutí, rozhodne i o nákladech řízení u soudu prvního stupně. Žalobce byl v řízení před okresním soudem úspěšný, pokud jde o nárok na umožnění průchodu a průjezdu a nárok na odstranění oplocení z pozemku st. p. [číslo] tj. v rozsahu ¾ (75 %), úspěch žalovaného v řízení před okresním soudem byl dán v části výroku II, kterou se žalobce domáhal odstranění dřeva z pozemku st. p. [číslo] tj. v rozsahu ¼ (25 %). Žalobci proto přísluší náhrada nákladů řízení před okresním soudem v rozsahu ½ (75 % – 25 %). V řízení před okresním soudem byl žalobce zastoupen advokátem a jeho náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu 2 000 Kč, z odměny advokáta žalobce za osm úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast na jednání soudu dne 29. 4. 2021, 22. 7. 2021 (v délce přesahující dvě hodiny) a 20. 10. 2021, vyjádření žalobce ze dne 27. 5. 2021) po 1 500 Kč podle § 11 odst. 1, písm. a), d), g), § 9 odst. 1 a § 7, bod 4 adv. tarifu (celkem tedy 12 000 Kč), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta žalobce za osm úkonů po 300 Kč (celkem 2 400 Kč) podle § 13 odst. 3 adv. tarifu, náhrady cestovních výdajů advokáta žalobce za cestu ke třem jednáním okresního soudu z [obec] do [obec] a zpět v celkové výši 707,37 Kč, tj. 3 x 34 km osobním automobilem Peugeot 307 při kombinované spotřebě 7,5 l /100 km, ceně benzínu Natural 95 33,80 Kč a základní sazbě opotřebení automobilu 4,40 Kč/km dle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 589/2020 Sb. a náhrady 21% DPH z odměny a náhrad 3 172,55 Kč (tj. 21 % z 15 107,37 Kč). Celkem tak náklady žalobce v řízení před okresním soudem činily 20 280 Kč, žalobci přísluší náhrada ve výši ½ těchto nákladů, tj. 10 140 Kč.

12. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení před odvolacím soudem vychází z § 224 a § 142 o. s. ř. Předmětem odvolacího řízení byl návrh žalobce na uložení povinnosti žalovanému odstranit oplocení z pozemku st. p. [číslo] byť bylo podáno odvolání i proti části výroku II stran uložení povinnosti žalovanému odstranit uskladněné dřevo na pozemku st. p. [číslo] v této části bylo odvolání v rámci odůvodnění odvolání ještě před zahájením odvolacího jednání vzato zpět a v souvislosti s odvoláním do této části výroku II žalovanému žádné náklady řízení nevznikly. Odvolací soud proto přiznal úspěšnému žalobci, který byl v řízení před odvolacím soudem zastoupen advokátem, právo na náhradu nákladů odvolacího řízení sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku z odvolání 2 000 Kč, z odměny advokáta žalobce za dva úkony právní služby (sepis odvolání a účast u odvolacího jednání) po 1 500 Kč podle § 11 odst. 1, písm. d), g), § 9 odst. 1 a § 7, bod 4 adv. tarifu (celkem tedy 3 000 Kč), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta žalobce za dva úkony po 300 Kč (celkem 600 Kč) podle § 13 odst. 3 adv. tarifu, z náhrady cestovních výdajů advokáta žalobce za cestu k jednání odvolacího soudu z [obec] do [obec] a zpět v celkové výši 792,88 Kč, celkem 106 km osobním automobilem Peugeot 307 při kombinované spotřebě 7,5 l /100 km, ceně benzínu Natural 95 37,10 Kč a základní sazbě opotřebení automobilu 4,70 Kč/km dle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 511/2021 Sb., z náhrady za ztrátu času v délce 4 půlhodin po 100 Kč (celkem 400 Kč) a z náhrady 21% DPH z odměny a náhrad 1 006,50 Kč (tj. 21% z 4 792,88 Kč). Celkem tak žalobci přísluší náhrada nákladů odvolacího řízení 7 799,38 Kč, lhůta k plnění a místo plnění se řídí ust. §§ 149 odst. 1 a 160 odst. 1 o. s. ř.