27 CO 202/2022

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Chmelíka, Ph.D. a soudců Mgr. Pavla Hradeckého a JUDr. Martina Tomka ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1) jméno příjmení , narozená dne datum bytem adresa 2) jméno příjmení , narozený dne datum bytem adresa oba zastoupení advokátem titul jméno příjmení , titul . sídlem adresa o zaplacení částky 120 000 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 1. 3. 2022, č. j. 20 C 310/2021-61,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovaným k rukám jejich advokáta náklady odvolacího řízení ve výši 23 570,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem zamítl návrh žalobkyně na zaplacení částky 120 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5% ročně od 25. 9. 2021 do zaplacení (výrok I.) a žalobkyni uložil povinnost nahradit žalovaným náklady řízení ve výši 35 356,20 Kč k rukám jejich zástupce do 3 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku (výrok II.).

2. V odůvodnění rozsudku vysvětlil, že se žalobkyně domáhala po žalovaných zaplacení částky 120 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 25. 9. 2021 do zaplacení. Tvrdila, že s žalovanými jako zájemci na straně jedné a vlastníky parcely [anonymizována dvě slova] v [katastrální uzemí], jejíž součástí je stavba [adresa] (dále i„ předmětná nemovitost“), jako prodávajícími na straně druhé uzavřela dne 11. 8. 2018 dohodu o koupi nemovitosti, která měla podle článku 2 této dohody povahu smlouvy o smlouvě budoucí kupní. K uzavření této dohody nebyl dle přesvědčení žalobkyně potřeba souhlas soudu. Všechny smluvní strany ve smlouvě prohlásily, že jim žalobkyně obstarala příležitost k uzavření zprostředkovatelské smlouvy a že žalobkyni vznikl nárok na zaplacení provize ve výši 120 000 Kč od žalovaných, kteří následně potvrdili i v dohodě o úhradě provize ze dne 25. 10. 2018, že jim žalobkyně obstarala příležitost k uzavření kupní smlouvy. V této dohodě s žalobkyní sjednali splatnost provize 10. pracovním dnem od předložení rozsudku s doložkou právní moci souhlasu soudu s uzavřením kupní smlouvy za nezletilou prodávající [jméno] [příjmení]. Vzhledem k tomu, že nezletilá poté nabyla zletilosti, tak za okamžik splatnosti lze považovat den uzavření kupní smlouvy mezi prodávajícími a žalovaným 2/ dne 11. 6. 2021. Předmětná nemovitost byla prodána za stejnou kupní cenu, jaká byla sjednána v dohodě o koupi nemovitosti, proto došlo ke splnění závazku žalobkyně jako zprostředkovatele, které vznikl nárok na provizi.

3. Žalovaní navrhli žalobu zamítnout. Nesporovali sice, že s žalobkyní a prodávajícími uzavřeli dohodu o koupi nemovitosti a složili blokační úhradu ve výši 50 000 Kč, nicméně zaplacení provize dle dohody o úhradě provize ze dne 25. 10. 2018 bylo navázáno na existenci soudem schválené platné kupní smlouvy. Žalovaní očekávali podání návrhu opatrovnickému soudu za účelem schválení právního jednání, nicméně makléř žalobkyně, pan [příjmení], byl nekontaktní i přes jejich urgence. Žalovaní oznámili panu [příjmení] v květnu 2019, kdy již věděli, že návrh na schválení právního jednání nebyl k soudu podán, že v obchodu nehodlají pokračovat. Žádali o vrácení blokační úhrady ve výši 50 000 Kč. Žalovaným vznikly i další výdaje související s nezapočetím čerpání úvěru ve výši 11 000 Kč a s úhradou částky 4 700 Kč za odhad nemovitosti. Až s odstupem 2,5 let od uzavření dohody o koupi nemovitosti kontaktoval právní zástupce žalovaných v zastoupení žalovaného 2/ prodávající a dohodl s nimi uzavření nové kupní smlouvy. Žalovaní dále uplatnili námitku promlčení, jelikož žalobkyně svůj údajný nárok vznesla až po uplynutí tříleté promlčecí doby, která začala běžet uzavřením dohody o koupi nemovitosti dne 11. 8. 2018. Poukázali i na rozpor uplatněného nároku s dobrými mravy, protože provize představuje téměř 20% sjednané kupní ceny. Žalovaní nakonec tvrdili, že dohoda o koupi nemovitosti je neplatná.

4. Okresní soud provedl dokazování zejména listinnými důkazy. Dohodou o koupi nemovitosti ze dne 11. 8. 2018 měl prokázáno, že prodávající na straně jedné a žalovaní jako zájemci na straně druhé se zavázali uzavřít kupní smlouvu týkající se předmětné nemovitosti za kupní cenu ve výši 640 000 Kč Smluvní strany ve smlouvě prohlásily, že jim žalobkyně obstarala příležitost k uzavření smlouvy a že žalobkyni vznikl nárok na provizi ve výši 120 000 Kč, kterou se zavázali uhradit žalovaní, kteří za tím účelem složili žalobkyni blokační úhradu ve výši 50 000 Kč Dohoda byla uzavřena na období do 11. 10. 2018. Poté dne 25. 10. 2018 žalobkyně uzavřela s žalovanými dohodu o úhradě provize, ve které účastníci prohlásili, že žalobkyně zprostředkovala žalovaným příležitost k uzavření kupní smlouvy. Žalovaní se v dohodě zavázali zaplatit žalobkyni provizi ve výši 120 000 Kč do deseti pracovních dnů ode dne, kdy prodávající předloží kupujícím rozsudek o souhlasu soudu s uzavřením kupní smlouvy za nezletilou prodávající [jméno] [příjmení]. Z kupní smlouvy okresní soud zjistil, že byla uzavřena až dne 11. 6. 2021 mezi prodávajícími a žalovaným 2/ a že byla dohodnuta stejná kupní cena 640 000 Kč jako v dohodě o koupi nemovitosti. Z dohody o zániku závazku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 29. 10. 2019 vyplynulo, že žalovaní uhradili společnosti [právnická osoba] 11 000 Kč kvůli nezahájení čerpání hypotečního úvěru. Z opatrovnického spisu Okresního soudu v Pardubicích sp. zn. [spisová značka] je zřejmé, že návrh na schválení právního jednání za nezletilou prodávající [jméno] [příjmení] nebyl nikdy podán. Z emailové komunikace mezi žalovanými a panem [příjmení] ze [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov] vyšlo najevo, že žalovaní již v květnu 2019 informovali žalobkyni, že vzhledem k tomu, že nedošlo k posunu ve věci prodeje, odstupují od smlouvy ze dne 15. 10. 2018 a žádají vrácení rezervační zálohy ve výši 50 000 Kč a uhrazení nákladů za odhad nemovitosti ve výši 4 700 Kč.

5. Soud prvního stupně již neprováděl další navržené důkazy výhradní dohodou o zprostředkování uzavřenou mezi žalobkyní a prodávajícími a návrhem na zahájení řízení o schválení právního jednání, neboť je považoval za nadbytečné.

6. Okresní soud měl z provedeného dokazování za prokázané, že rozhodnutí opatrovnického soudu o souhlasu s právním jednáním nezletilé prodávající nebylo vydáno a že návrh na vydání tohoto rozhodnutí nebyl u opatrovnického soudu ani podán. Samotná kupní smlouva byla mezi prodávajícími a žalovaným 2/ uzavřena až 11. 6. 2021. Podle judikatury Nejvyššího soudu ČR (srov. např. rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 844/2017) předpokladem vzniku práva na provizi je zajištění příležitosti uzavřít smlouvu, nicméně faktické uzavření zprostředkovávané smlouvy je věcí samotného zájemce. Podle závěru soudu prvního stupně žalobkyně nezajistila žalovaným reálnou příležitost uzavřít kupní smlouvu, neboť nezajistila souhlas soudu s právním jednáním za jednu z prodávajících, která v té době byla nezletilá. I pro uzavření smlouvy o smlouvě budoucí kupní nezletilou osobou byl třeba souhlas soudu, protože budoucí prodávající se zavazovala k nakládání s majetkem a v případě nedodržení tohoto závazku bylo možné určit obsah smlouvy soudně. Vzhledem k absenci souhlasu soudu s právním jednáním nezletilé není dohoda o koupi nemovitosti platná, čímž není platné ani ujednání týkající se provize. Vyloučeno tak bylo splnění závazku žalobkyně ze spotřebitelské smlouvy, a proto žalobkyni nevzniklo právo na zaplacení provize.

7. I pokud by dohoda o koupi nemovitosti byla platná, tak mezi jejím uzavřením a nabytím zletilosti prodávající [jméno] [příjmení] uplynulo zhruba 2,5 roku, ačkoliv dohoda o koupi nemovitosti byla uzavřena jen na dobu dvou měsíců do 11. 10. 2018. S takovým odstupem času nelze při uzavření kupní smlouvy jen mezi žalovaným 2/ a prodávajícími uvažovat o naplnění podmínek pro vznik práva na provizi dle § 2454 občanského zákoníku.

8. Okresní soud se neztotožnil ani s tvrzením žalobkyně o tom, že by mohla mít nárok na zaplacení žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení. Po provedeném dokazování totiž soud prvního stupně neshledal, že by některý ze žalovaných získal na úkor žalobkyně majetkový prospěch.

9. Z opatrnosti vznesenou námitkou promlčení se již okresní soud s ohledem na výše uvedené nezabýval, neboť splatnost provize nikdy nenastala a ani jeden ze žalovaných se na úkor žalobkyně bezdůvodně neobohatil.

10. Okresní soud přiznal žalovaným podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále „o.s.ř.“) proti žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, kterou podle vyhl. č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále i„ advokátní tarif“) představuje odměna za tři úkony právní pomoci po 9 440 Kč, paušální náhrada hotových výdajů ve výši 3x 300 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 6 136,20 Kč.

11. Žalobkyně podala proti rozsudku včas odvolání, které následně odůvodnila podáním ze dne 13. 6. 2022. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě vyhoví, eventuálně rozhodnutí zrušil a vrátil soudu prvního stupně k dalšímu projednání věci. Žalobkyně poukázala na nesprávně zjištěný skutkový stav v důsledku neprovedení navržených důkazů soudem prvního stupně. Zdůraznila, že splnila povinnost a obstarala žalovaným příležitost k uzavření kupní smlouvy. Zajistit souhlas soudu s právním jednáním za nezletilou prodávající je způsobilý jen zákonný zástupce nezletilé. Žalobkyně tak učiniti nemohla. Přesto matku tehdy nezletilé prodávající neustále urgovala, což chtěla prokázat výslechem makléře [jméno] [příjmení], který okresní soud neprovedl a jeho neprovedení v rozporu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1135/17 náležitě neodůvodnil. Jak i soud prvního stupně v odůvodnění napadeného rozsudku uznal, tak zprostředkovatel je zavázán pouze k vyhledání smluvního partnera pro zájemce a nikoliv k uzavření smlouvy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 772/2001). Zprostředkovatel ani neručí za výsledek kontraktačního jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 5296/2008). Nelze opomenout ani uzavření dohody o úhradě provize ze dne 25. 10. 2018, kde účastníci opětovně potvrdili obstarání příležitosti žalovaným k uzavření kupní smlouvy. V tomto smyslu je dohodu o úhradě provize možné považovat za dohodu o narovnání. Okresní soud po provedení důkazu dohodou o úhradě provize dospěl i k nesprávnému posouzení tohoto důkazu, když měl za to, že kvůli nepředložení rozsudku s vyznačenou doložkou právní moci o souhlasu s právním jednáním za tehdy nezletilou prodávající [jméno] [příjmení] nevznikl žalobkyni nárok na uhrazení provize. Splněním této podmínky byla totiž vázána pouze splatnost provize, nikoliv vznik nároku na provizi. Po nabytí zletilosti jedné z prodávajících [jméno] [příjmení] je za nejzazší okamžik splatnosti nutné považovat den uzavření kupní smlouvy. Ani uzavření kupní smlouvy po více než 2,5 letech od uzavření dohody o koupi nemovitosti a dohody o úhradě provize nic nemění na vzniku nároku žalobkyně na úhradu provize, protože bez zprostředkovatelské činnosti žalobkyně by se obě strany kupní smlouvy pravděpodobně vůbec nesetkaly.

12. Žalovaní navrhli rozsudek soudu prvního stupně potvrdit. Ve vyjádření k odvolání žalobkyně uvedli, že dohoda o koupi nemovitosti byla minimálně v části týkající se smlouvy o smlouvě budoucí kupní neplatná a žalobkyně tím pádem nezajistila žalovaným reálnou příležitost k uzavření zprostředkovávané smlouvy. Smlouva o smlouvě budoucí kupní je totiž právním jednáním, které mělo být podle § 898 občanského zákoníku schváleno opatrovnickým soudem. Žalovaní jsou z tohoto důvodu přesvědčeni o tom, že neplatná je celá dohoda o koupi nemovitost. Žalovaní by takovou dohodu nikdy neuzavřeli, kdyby věděli, že vlastníkům nevznikl závazek uzavřít kupní smlouvu. Ke schválení právního jednání nezletilého účastníka kupní smlouvy nedošlo, proto žalobkyni nevznikl nárok na zaplacení provize ani ve smyslu dohody o úhradě provize. Otázka aktivity žalobkyně, resp. jejího makléře nebyla podstatná, proto okresní soud správně odmítl návrh na výslech makléře [příjmení] jako nadbytečný. Dohoda o úhradě provize rozhodně nepředstavuje dohodu o narovnání, protože mezi účastníky nebyla žádná sporná či pochybná práva a povinnosti. Předložením dohody o úhradě provize k podpisu žalovaným opustila sama žalobkyně konstrukci provize vázané na opatření příležitosti. Hovořit nelze ani o bezdůvodném obohacení žalovaných, když k uzavření samotné kupní smlouvy za zcela nových podmínek došlo až po uplynutí téměř tří let a dosažení zletilosti jedné z prodávajících. Žalovaní z procesní opatrnosti vznesli rovněž námitku promlčení a poukázali na rozpor smlouvy s dobrými mravy i s ohledem na výši sjednané provize. Nakonec upozornili na skutečnost, že žalovaná 1/ není pasivně věcně legitimována, protože kupní smlouvu s prodávajícími neuzavřela.

13. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 o.s.ř.), osobou k němu oprávněnou (§ 201 o.s.ř.), je přípustné (§ 202 o.s.ř.) a obsahuje náležitosti dle § 205 odst. 1 o.s.ř., rozsudek z podnětu odvolání přezkoumal, když přihlížel i k důvodům výslovně neuplatněným (§ 212 a § 212a o.s.ř.).

14. V posuzované věci okresní soud provedl veškeré důkazy nezbytné k objektivnímu zjištění skutkového stavu, z jednotlivých důkazů učinil správná a obsahu těchto důkazů odpovídající skutková zjištění, která promítl do správného závěru o skutkovém stavu. Proto na ně krajský soud pro stručnost odkazuje.

15. Soud prvního stupně též podrobně rozepsal, jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil a proč shledal, že žalobkyně neobstarala žalovaným příležitost k uzavření kupní smlouvy a z jakého důvodu považuje smlouvu o smlouvě budoucí kupní včetně ujednání o provizi za neplatnou. Odvolací soud shledává tyto úvahy soudu prvního stupně správnými a k odvolacím námitkám žalobkyně dodává následující.

16. Předpokladem vzniku práva zprostředkovatele na provizi je zajištění příležitosti uzavřít smlouvu. Právo na zaplacení provize může vzniknout i po zániku povinnosti zprostředkování provést, typicky právě uzavřením zprostředkovávané smlouvy. Vždy však musí existovat mezi činností zprostředkovatele a uzavřením zájemcem požadované smlouvy příčinná souvislost. Vyžaduje se proto určitý stupeň aktivního spolupůsobení zprostředkovatele. Pokud dojde k uzavření smlouvy mezi zájemcem a třetí osobou bez účasti zprostředkovatele, pak nárok na odměnu zprostředkovatele nevznikne (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 772/2001).

17. V projednávané věci je zřejmé, že kupní smlouva, která měla být žalobkyní zprostředkována, byla uzavřena s odstupem téměř tří let od uzavření dohody o koupi nemovitosti ze dne 11. 8. 2018, a to jen mezi prodávajícími a žalovaným 2/ jako kupujícím. Již z tohoto hlediska je proto žaloba proti žalované 1/ nedůvodná.

18. Pokud jde o dohodu o koupi nemovitosti ze dne 11. 8. 2018, tak okresní soud sdílí správný právní závěr okresního soudu o tom, že dohoda o koupi nemovitosti je od počátku nicotná, protože byla v rozporu s ustanovením § 898 občanského zákoníku uzavřena bez souhlasu soudu s uzavřením smlouvy v té době nezletilé prodávající [jméno] [příjmení]. K právnímu jednání, které se týká existujícího i budoucího jmění dítěte, potřebují rodiče souhlas soudu, ledaže se jedná o běžnou záležitost, nebo záležitost vztahující se k zanedbatelné majetkové hodnotě (§ 898 odst. 1 občanského zákoníku). Tato koncepce je oproti úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, platného a účinného do 31. 12. 2013, přísnější. Souhlasu soudu je třeba vždy k právnímu jednání, kterým dítě nakládá s nemovitou věcí (§ 898 odst. 2 písm. a) občanského zákoníku). Zákonem předvídanou variantou je nepochybně vždy nakládání s věcněprávními účinky, ale může se jednat i o nakládání věci s obligačními důsledky. Vždy však existuje prostor pro individuální posouzení ze strany opatrovnického soudu.

19. Dohoda, která měla povahu smlouvy o smlouvě budoucí kupní a zprostředkovatelské smlouvy, se týkala nemovitosti ve spoluvlastnictví nezletilé prodávající a nepředstavovala ve smyslu ustanovení § 898 občanského zákoníku běžnou záležitost nebo záležitost zanedbatelné majetkové hodnoty. V případě uzavření smlouvy o smlouvě budoucí kupní je nepochybné zvýšené nebezpečí pro majetkové poměry dítěte. Tím, že nebyl zajištěn předchozí souhlas soudu, který je nezbytným předpokladem vzniku samotného právního jednání, tak je na dohodu o koupi nemovitosti ze dne 11. 8. 2018 nutno pohlížet jako na zdánlivé právní jednání, které nemá žádnou právní relevanci (§ 898 odst. 3 občanského zákoníku). Žalovaní by totiž takovou dohodu ani v části týkající se zprostředkovatelské smlouvy neuzavřeli, kdyby věděli, že vlastníkům nemovitosti nevznikl závazek uzavřít kupní smlouvu.

20. Jestliže dohoda o koupi nemovitosti ze dne 11. 8. 2018 byla nicotná, tak je nepochybné, že žalobkyně nezajistila žalovaným reálnou příležitost k uzavření zprostředkovávané smlouvy. Na tom nic nemění ani skutečnost uzavření další dohody o úhradě provize jen mezi žalobkyní a žalovanými po uplynutí doby, na kterou byla dohoda o koupi nemovitosti uzavřena. V této souvislosti již není významné zodpovězení otázky, zda žalobkyně byla aktivní a se žalovanými komunikovala. O skutečnosti, že žalobkyně nezajistila žalovanému 2/ příležitost uzavřít kupní smlouvu, svědčí vedle shora uvedeného i délka období, které uplynulo mezi uzavřením nicotné dohody o koupi nemovitosti dne 11. 8. 2018 a uzavřením kupní smlouvy dne 11. 6. 2021, čemuž již v květnu 2019 předcházelo ukončení spolupráce žalovaných s žalobkyní a dohoda o zániku závazku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou dne 29. 10. 2019 uzavřeli žalovaní se společností [právnická osoba] a uhradili jí částku 11 000 Kč kvůli nezahájení čerpání hypotečního úvěru.

21. Důvodná není ani odvolací námitka žalobkyně, podle níž žalobkyně považuje dohodu o úhradě provize ze dne 25. 10. 2018 za dohodu o narovnání. Podstatou dohody o narovnání je nahrazení dosavadního závazku novým závazkem, čímž dojde k úpravě práv nebo povinností, která jsou mezi stranami sporná nebo pochybná. Již z obsahu dohody o úhradě provize je zřejmé, že účastníci nenahrazovali žádná sporná nebo pochybná práva a povinnosti novými právy a povinnostmi.

22. Vycházeje ze shora rozvedených skutečností a veden zásadou stručnosti krajský soud v podrobnostech dále odkazuje na logické a přesvědčivé odůvodnění rozsudku okresního soudu, který shledává věcně správným, a proto jej dle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil včetně správného závislého výroku o náhradě nákladů řízení, který odpovídal zásadám ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř.

23. O nákladech odvolacího řízení krajský soud rozhodl podle ustanovení § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. a v odvolacím řízení úspěšným žalovaným přiznal právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšné žalobkyni. V souzené věci představují náklady řízení na straně žalovaných odměna za dva úkony právní služby pro každého ze žalovaných spočívající ve vyjádření k odvolání žalobkyně a v účasti na jednání odvolacího soudu dne 12. 10. 2022, a to po snížení dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 4x 4 720 Kč (§ 7 bod 5, § 12 odst. 4 a § 11 odst. 1 písm. g) a k) advokátního tarifu), k čemuž přináleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 2x 300 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu) a daň z přidané hodnoty ve výši 4 090,80 Kč Celkem tak náklady odvolacího řízení na straně žalovaných dosáhly částky 23 570,80 Kč, kterou je žalobkyně povinna nahradit žalovaným ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalovaných (§ 160 odst. 1, § 149 odst. 1 o.s.ř.).