27 CO 240/2021

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Chmelíka, Ph.D., a soudců Mgr. Pavla Hradeckého a JUDr. Martina Tomka ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa , obec , země zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o 29 825 EUR s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Chrudimi ze dne 13. 5. 2021, č. j. 8 C 201/2019-158,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému k rukám jeho advokáta náklady odvolacího řízení ve výši 28 265,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 29 825 EUR se zákonným úrokem z prodlení od 24. 8. 2019 do zaplacení oproti vrácení osobního automobilu tovární značky [anonymizováno], typ [anonymizována tři slova] [číslo], na adrese bydliště žalobce v [obec] (výrok I.), a uložil žalobci povinnost nahradit žalovanému k rukám jeho zástupce náklady řízení ve výši 100 204,15 Kč (výrok II.).

2. Okresní soud v odůvodnění rozsudku uvedl, že od žalovaného koupil dne [datum] automobil tovární značky [anonymizováno], typ [anonymizováno] za kupní cenu ve výši 29 825 EUR. Po koupi automobilu si jej nechal na stanici technické kontroly (STK) v [obec] prohlédnout a zjistil, že podstatná část karoserie je silně zasažena korozí. Auto proto nemohlo projít technickou kontrolou a nebylo jej možné přihlásit do registru automobilů. Přitom ze strany žalovaného nebyl před koupí na vady vozidla upozorněn, ani mu nebyla umožněna prohlídka podvozku automobilu. Vzhledem k tomu, že oprava by stála zhruba tolik jako celé auto, tak žalobce po odmítnutí reklamace od kupní smlouvy odstoupil.

3. Žalovaný k podané žalobě sdělil, že předmětný automobil koupil v roce [rok] v [země] se záměrem jej renovovat, ale své plány ze zdravotních důvodů změnil. Žalobce si vozidlo prohlédl dne [datum]. Projížďka se neuskutečnila, protože auto dlouho stálo. Žalobce si auto znovu prohlédl a projel po uvedení do provozu dne [datum]. Žalovaný jej upozornil na korozi karoserie a [anonymizována dvě slova] s tím, že vozidlo je určené k renovaci. Vady vozidla následně uvedl i na vystavené faktuře.

4. Okresní soud provedl dokazování zejména listinnými důkazy. Kupní smlouvou ze dne [datum] měl prokázáno, že žalovaný prodal žalobci motorové vozidlo tovární značky [anonymizováno], typ [anonymizováno], rok výroby [rok] za kupní cenu ve výši 29 825 EUR. Žalobce jako kupující mj. prohlásil, že se podrobně a pečlivě seznámil s technickým stavem vozidla. V samotné kupní smlouvě nebyly uvedeny závady vozidla. V jiném duchu však vyzněla žalovaným vystavená faktura na částku 765 000 Kč (kupní cena ve výši 760 000 Kč a příspěvek na dopravu ve výši 5 000 Kč) splatnou dne [datum], ve které bylo uvedeno, že předmětné vozidlo je určené k celkové renovaci mj. i pro značnou korozi. Z protokolu o prohlídce předmětného vozidla na STK v [obec] ze dne [datum] vyplynulo, že na předmětném vozidle, které mělo nájezd [číslo] [číslo] km, byly objeveny závažné nedostatky bránící bezpečnému provozu vozidla. Mezi tyto nedostatky se na několika místech řadila koroze [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] a z toho vyplývající snížená pevnost [anonymizováno], a dále koroze [anonymizováno] strany [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] Tyto vady byly zřejmé i z fotografií provedených k důkazu, na nichž byly vidět [anonymizováno] a [anonymizováno] karoserie a [anonymizováno] vozidla napadené korozí až v takovém rozsahu, že části [anonymizováno] chyběly. Přípisem zástupce žalobce ze dne 13. 8. 2019 bylo prokázáno, že žalobce pro zjištěnou korozi podstatné části karoserie od kupní smlouvy odstoupil a vyzval žalovaného k vrácení kupní ceny oproti vydání vozidla v [obec] Okresní soud pro úplnost zjistil z výpisu z registru historických vozidel, že předmětné vozidlo bylo zaevidováno dne [datum] a že platnost technického průkazu a osvědčení o registraci vozidla byla ukončena dne 9. 8. 2019. Z průkazu historického vozidla vyplynulo, že mělo technickou prohlídku platnou do 31. 5. 2017.

5. Okresní soud po provedeném dokazování měl za prokázané, že žalovaný prodal žalobci předmětný automobil [anonymizováno], jehož vrchní část karoserie byla opravena včetně nástřiku laku. Spodní díly karoserie včetně nosných částí vozidla ([anonymizováno] vozidla, [anonymizováno] a [anonymizováno]) však byly silně napadeny korozí až do té míry, že části dílů chyběly. Tento stav mohl na první pohled rozpoznat i laik. Oba účastníci potvrdili, že žalobce jak v prodejně žalovaného, tak v [obec], prohlížel auto vleže, k čemuž mu žalovaný ve své prodejně dokonce poskytl podložku. Žalobci stačilo přizvednout auto heverem, aby si auto prohlédl zespodu. Každopádně žalobce nemusel trvat na koupi vozidla bez jeho prohlídky zespodu, která je před uzavřením kupní smlouvy obvyklá a žalobcem označené vady rozhodně nelze označit za skryté. Žalobce při koupi automobilu nevynaložil obvyklou pozornost, vozidlo si nechal prohlédnout až po uzavření kupní smlouvy, a proto okresní soud žalobu v celém rozsahu zamítl, neboť žalobci podle § 2103 občanského zákoníku nesvědčí právo na odstoupení od kupní smlouvy.

6. Okresní soud rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále„ o.s.ř.“), a přiznal úspěšnému žalovanému proti neúspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 100 204,15 Kč, kterou představuje odměna advokáta za sedm úkonů právní služby, sedm paušálních náhrad hotových výdajů advokáta, cestovné za tři cesty na jednání soudu prvního stupně z [obec] do [obec] a zpět, náhrada za ztrátu času na cestě za šest započatých půlhodin a daň z přidané hodnoty.

7. Žalobce podal proti rozsudku včas odvolání a navrhl, aby odvolací soud po doplnění dokazování napadený rozsudek změnil a žalobě vyhověl, anebo jej zrušil a vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. V odvolání vytýkal soudu prvního stupně, že neprovedl žalobcem navržený důkaz videozáznamem skládání auta v [země] a v rozporu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 209/2018 nevyložil, z jakých důvodů navržené důkazy neprovedl. Přitom důvody vedoucí k provedení důkazů musí být racionální a řádně vysvětlené (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 5003/2015). Ve videozáznamu je vidět předmět koupě při nájezdu ke garáži částečně i ze spodní části, avšak z daného úhlu pohledu nevykazuje žádné zjevné vady. Z rozsudku okresního soudu není zřejmé, o které důkazy okresní soud opřel svá skutková zjištění. Žádným důkazem, a to ani fotografiemi a videozáznamem, nebylo prokázáno napadení [anonymizováno] korozí a neplyne to ani z tvrzení účastníků. Žalobce [anonymizováno] zkontroloval a zjistil, že korozí nebyly napadeny. Skutková zjištění okresního soudu jsou proto v rozporu s provedenými důkazy. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud zopakoval dokazování protokolem o prohlídce předmětu koupě ze dne [datum] a odborným vyjádřením [titul] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] včetně fotodokumentace a videozáznamu. Z výslechu svědka [titul] [jméno] [příjmení], který je znalcem mj. i pro obor doprava, odvětví silniční a městská, mj. vyplynulo, že po zvednutí auta na hever by bylo obtížné stav auta zespodu zkoumat. S ohledem na světlou výšku vozidla [číslo] mm nebylo možné provést zevrubnější kontrolu spodní části vozidla. Žalobce má navíc za to, že žalovaný jako prodávající lstivě zastřel předmětné vady spočívající v korozi některých částí automobilu (srov. § 2103 věta druhá občanského zákoníku) Tomu nasvědčuje skutečnost, že v inzerátu žalovaného se neuvádělo nic o vadách předmětu koupě a že scan osvědčení o registraci historického vozidla s platností testování vozidla do [datum] byl žalobci zaslán emailem až den po uzavření kupní smlouvy. Zkušební jízda se uskutečnila navzdory nezpůsobilosti provozu automobilu na pozemních komunikacích, a proto žalobce oprávněně očekával, že automobil je k provozu na pozemních komunikacích způsobilý. Z protokolu o testování [anonymizováno] vozidla, který žalovaný zaslal žalobci, vyplynula klasifikace vozidla„ [anonymizováno]“ a skupina zachovalosti„ [anonymizováno]“, což mělo vypovídat o renovaci vozidla. Žalovaný v kupní smlouvě neuvedl žádné závady předmětu koupě, zatímco v předmětu plnění faktury byl výpis vad nestandardně uveden. Žalobce v daném poměru vystupoval jako spotřebitel a žalovaný jako podnikatel, což je zřejmé z výpisu z živnostenského rejstříku, kde má žalovaný uveden obor činnosti velkoobchod a maloobchod. Vzhledem k tomu, že kupní smlouva byla uzavřena v místě bydliště žalobce, tedy mimo obchodní prostory žalovaného, tak měl žalobce jako spotřebitel podle § 1829 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě 14 dnů, což učinil, neboť předmět koupě převzal dne 8. 8. 2019 a nejpozději dne 15. 8. 2019 doručil žalovanému odstoupení od kupní smlouvy. Žalobce navíc nebyl na své právo odstoupit od smlouvy upozorněn (srov. § 1820 odst. 1 písm. f) občanského zákoníku), takže mu právo odstoupit od kupní smlouvy náleželo dokonce ve lhůtě 1 roku a 14 dní (srov. § 1829 odst. 2 občanského zákoníku) od převzetí vozidla. Pokud se žalovaný brání odkazem na směrnici směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83, tak ta nemá přímý právní účinek a k učinění nabídky a sjednání kupní ceny nedošlo v místě podnikání žalovaného, ale až později. Žalovaný v rozporu s povinností stanovenou mu občanským zákoníkem i zákonem o spotřebitelích neupozornil žalobce jako spotřebitele v kupní smlouvě na vady předmětu koupě.

8. Žalovaný ve vyjádření k odvolání žalobce navrhl, aby odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně. K jednotlivým výtkám žalobce uvedl, že není povinností soudu provádět veškeré účastníky navržené důkazy a že videozáznam skládání auta v [země] byl i podle tvrzení žalobce pořizován z takového úhlu pohledu, při kterém vady nejsou zjistitelné. Rovněž není důvod opakovat výslech svědka [titul] [jméno] [příjmení]. Pokud by žalobce při koupi vozidla vynaložil obvyklou pozornost, tak by korozi ve spodní části vozidla, které v době koupě bylo staré téměř [číslo] let, objevil, protože se vyskytovala již v okrajových částech vozu, byla zjistitelná bez nutnosti auto zvedat, a rovněž tak ji mohl žalobce vidět při skládání vozidla v [země] z podvalníků, kdy se vozidlo nacházelo ve zvýšené poloze. Při předávání vozidla v [země] byla žalobci ukázána vyměněná [anonymizováno], která se nachází ve spodní části vozidla. Pokud žalobce viděl [anonymizováno], musel vidět i korozi. Pro absolvování zkušebních jízd byly použity převozní značky, na což byl žalobce upozorněn. To rovněž svědčí o tom, že žalovaný lstivě nezastíral žalobci vady vozidla. Kupní smlouvu připravoval žalobce a žalovaný ji bez jakýchkoliv úprav, včetně chybné záměny smluvních stran v hlavičce smlouvy, podepsal. Žalobce v kupní smlouvě prohlásil, že se podrobně a pečlivě seznámil s technickým stavem vozidla. Žalobce až v odvolacím řízení přišel s novou argumentací, že v právním vztahu s žalovaným vystupoval jako spotřebitel. Úprava ustanovení § 1828 a § 1829 občanského zákoníku vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83. Cílem směrnice je chránit spotřebitele tehdy, když jsou smlouvy uzavírány mimo obchodní prostory prodávajícího, protože spotřebitel je v takových případech často vystaven momentu překvapení. Taktomu ovšem nebylo v projednávané věci, kdy na inzerát žalovaného reagoval žalobce, předmětné vozidlo si před odvozem do místa svého bydliště, o který žalobce žádal, dvakrát prohlédl, a zároveň již před uzavřením kupní smlouvy v místě bydliště žalobce byly dohodnuty její podstatné náležitosti. K podpisu kupní smlouvy v [obec] došlo jen z důvodu žádosti žalobce o zajištění převozu automobilu do místa bydliště žalobce. Podle § 1828 odst. 2 občanského zákoníku a jeho výkladu otištěného v komentáři vydavatele C.H.Beck se o smlouvu uzavřenou mimo obchodní prostory nebude jednat ani v případě, kdy nabídka byla učiněna v obchodních prostorech bez ohledu na to, kdy byla přijata. Žalovaný navíc běžně s automobily neobchoduje. Předmětné vozidlo pouze zakoupil jako podnikatel do obchodního majetku, a proto na jeho prodej vystavil fakturu a inkasovanou kupní cenu vykázal jako přijaté zdanitelné plnění.

9. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 o.s.ř.), osobou k němu oprávněnou (§ 201 o.s.ř.), je přípustné (§ 202 o.s.ř.) a obsahuje náležitosti dle § 205 odst. 1 o.s.ř., rozsudek z podnětu odvolání přezkoumal, když přihlížel i k důvodům výslovně neuplatněným (§ 212 a § 212a o.s.ř.).

10. V posuzované věci okresní soud provedl veškeré důkazy nezbytné k objektivnímu zjištění skutkového stavu, i když mu lze vytknout, že skutková zjištění z některých provedených důkazů (např. z výslechu svědka [titul] [jméno] [příjmení]) v odůvodnění rozsudku dostatečně nevyložil. S ohledem na níže uvedený závěr odvolacího soudu však nebylo z důvodu hospodárnosti řízení nutné důkaz výslechem tohoto svědka a jeho odborným vyjádřením opakovat. Pokud jde o žalobcem navržený důkaz videozáznamem ze skládání auta v [země], který se nachází v přílohové obálce na č.l. 79, tak tento důkaz měl být podle obsahu protokolu o jednání před soudem prvního stupně ze dne [datum] proveden právě na tomto jednání. Pokud se tak nestalo (přílohová obálka na č.l. 79 obsahuje 2 CD a z protokolu o jednání není zřejmé, které bylo přehráváno, a navíc okresní soud z tohoto důkazu nevyvozoval v odůvodnění rozhodnutí žádné závěry), tak přesto krajský soud nevidí důvod tento důkaz provádět, neboť by jím bylo možné prokázat maximálně to, že koroze spodní části vozidla při jeho skládání z podvalníků nebyla z úhlu pohledu, z jakého bylo vozidlo natáčeno, rozeznatelná. Pokud jde o další okresním soudem provedené důkazy, tak z nich soud prvního stupně učinil správná a obsahu těchto důkazů odpovídající skutková zjištění, která promítl do správného závěru o skutkovém stavu, na který odvolací soud odkazuje.

11. Krajský soud doplnil dokazování výpisem z živnostenského rejstříku, ze kterého měl prokázáno, že žalobce měl v době uzavření předmětné kupní smlouvy živnostenské oprávnění pro předmět podnikání [anonymizováno] a pro obor činnosti velkoobchod a maloobchod.

12. Ustanovení § 2103 občanského zákoníku je postaveno na principu, že v případě vad, na které sice nebyl kupující ze strany prodávajícího výslovně upozorněn, ale kterých si měl při běžné opatrnosti všimnout, nemůže kupující následně uplatňovat právo z vadného plnění. Smyslem tohoto ustanovení je přenést částečně na kupujícího rizika s prodejem věcí v případech, kdy má kupující reálnou možnost se s předmětem koupě při uzavírání kupní smlouvy seznámit. Toto pravidlo o nemožnosti uplatnit právo z vadného plnění však neplatí tehdy, kdy se prodávající snaží nepoctivým způsobem vyvolat v kupujícím dojem, že zjevně vadná věc vady nemá. To se může stát v případě, kdy prodávající odradí kupujícího od prohlídky kupované věci, anebo kupujícího přesvědčí, že zjevná vada vlastně vadou není.

13. Odvolací soud souhlasí se správnými závěry okresního soudu o tom, že vady vozidla, pro které žalobce dopisem ze dne 13. 8. 2019 odstoupil od kupní smlouvy, tj. koroze podstatné části karoserie, nepředstavuje skrytou vadu ani vadu, kterou žalovaný před žalobcem lstivě zastřel. Přestože je z provedeného dokazování zřejmá nízká výška předmětného automobilu, tak v průběhu řízení bylo prokázáno, že žalobce si vozidlo opakovaně prohlížel, bylo mu umožněno se na auto podívat zespodu a žalovaný mu za tím účelem dokonce poskytl podložku. Žalobce mohl korozi podvozku poznat i pohmatem, popř. si auto zespodu prohlédnout při jeho skládání z podvalníku ještě před podpisem kupní smlouvy. Žalobci rovněž nic nebránilo v tom, aby před uzavřením kupní smlouvy trval na odborné prohlídce vozidla v servisu, což bývá obvyklé i při koupi vozidla za nižší kupní cenu. S ohledem na tento závěr se odvolacímu soudu jevilo nadbytečným, jak již bylo zmíněno výše, provádět žalobcem navržené dokazování videozáznamem skládání vozidla v [země] a zopakováním výslechu svědka [titul] [příjmení], který však, což nepřehlédl ani odvolací soud, v rámci odborného vyjádření zmínil i značnou korozi [anonymizováno] vozidla, čehož si mohl jako laik všimnout i žalobce. [titul] [příjmení] sice v průběhu svědeckého výslechu také uvedl, že by automobil bylo obtížné zkoumat i při zdvihnutí heverem, nicméně vyloučena nebyla důkladnější prohlídka vozidla, která je při nákupu automobilu obvyklá, byla žalobci umožněna a při které mohl žalobce korozi spodní části automobilu zjistit.

14. Krajský soud nesouhlasí ani s námitkou žalobce, že žalovaný zastřel vady lstivě. V této souvislosti lze poukázat na opakované prohlídky vozidla a na skutečnost, že to byl žalobce, kdo připravil návrh kupní smlouvy, ve které prohlásil, že se podrobně a pečlivě seznámil s technickým stavem vozidla.

15. Odvolací soud nakonec nesdílí ani námitku žalobce týkající spotřebitelského vztahu mezi účastníky s tím, že žalobce mohl od kupní smlouvy do 14 dnů od jejího uzavření odstoupit, protože byla uzavřena mimo obchodní prostory žalovaného. Z dokazování, které krajský soud doplnil výpisy z živnostenského rejstříku žalované, je sice zřejmé, že žalovaný je podnikatel, nicméně krajský soud má za to, že prodej vozidla nesouvisí s jeho podnikatelskou činností, i když vozidlo bylo zapsáno, jak sám žalovaný připustil, v jeho obchodním majetku. Tomuto závěru nasvědčuje skutečnost, že žalovaný zakoupil vozidlo z [země] již v roce [rok] a nabízel jej k dalšímu prodeji až v roce [rok], že kupní smlouvu připravoval žalobce, který měl podle svého tvrzení vystupovat ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným jako spotřebitel, ač ve vztazích mezi podnikateli a spotřebiteli není obvyklé, že smlouvu připravuje spotřebitel. V kupní smlouvě navíc žalovaný nebyl označen jako podnikatel (byl identifikován rodným číslem a nikoliv identifikačním číslem podnikatele), byť nakonec vystavil žalobci fakturu, ve které již uvedl identifikační číslo, a zároveň popsal vady vozidla včetně značné koroze, ačkoli v kupní smlouvě nebyla o vadách vozidla žádná zmínka. V této souvislosti nelze přehlédnout, že při posouzení, zda se jedná o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. občanského zákoníku, je rozhodující, jak se charakter smluvní strany jeví druhé smluvní straně i s ohledem na její podnikatelskou činnost a její vystupování při uzavírání smlouvy. Z výše popsaného vystupování žalovaného nemohl podle přesvědčení odvolacího soudu žalobce nabýt dojmu, že se mezi nimi jedná o vztah spotřebitele a podnikatele. Nakonec o tom vypovídá i skutečnost, že s touto námitkou žalobce přišel až v odvolacím řízení.

16. Vycházeje ze shora rozvedených skutečností a veden zásadou stručnosti krajský soud v podrobnostech dále odkazuje na logické a přesvědčivé odůvodnění rozsudku okresního soudu, který shledává věcně správným, a proto jej dle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil včetně správného závislého výroku o náhradě nákladů řízení, který odpovídal ust. § 142 o.s.ř.

17. O nákladech odvolacího řízení krajský soud rozhodl podle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. a v odvolacím řízení úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalobci. V souzené věci představuje náklady odvolacího řízení na straně žalovaného odměna za dva úkony právní služby spočívající ve vyjádření k odvolání žalobce a účasti zástupce žalovaného na jednání odvolacího soudu dne 26. 1. 2020 ve výši 2 x 11 380 Kč (§ 7 bod 6, § 11 odst. 1 písm. g) a k) advokátního tarifu), k čemuž přináleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 2 x 300 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu) a 21 % DPH ze součtu uvedených částek (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) ve výši 4 905,60 Kč Celkem tak náklady odvolacího řízení na straně žalovaného dosáhly částky 28 265,60 Kč, kterou je žalobce povinen nahradit žalovanému ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalovaného (§ 160 odst. 1, § 149 odst. 1 o.s.ř.).